Červen v kostce...

...měsíc voňavých jahod, třešní a obrovského sucha. Pro mou maličkost i měsíc nostalgie a sentimentu.

Pohled na naši řeku, řeku Labe, mě deprimoval a skutečně mi není lhostejný. Jako dítě jsem tuto řeku zažila plnou lodní dopravy nebo výletních lodí. Poslední roky je splavná pouze v zimě a to jen v určitých částech. Nyní je tok Labe tenký a celý jde projít suchou nohou. Je to strašně smutný pohled na vyprahlou řeku. Trávníky, stromy, záhony v městských parcích vypadají jako v září. Někde jsme jako lidstvo zaspali, ale nebudu kázat vodu, když sama piju víno. Byla jsem nucena i já zalévat pitnou vodu, protože by mi vše pochcípalo.

Soptíček prožívá velice hektické období, vyznačuje se vztekáním, vynucováním, leháním, hekáním, bublinami u nosu, pevně věřím, že někdy skončí. Je šikovná, miluje knihy a krásně spojuje slova. Bohužel je to šťoura šťouravá, nimrá se v jídle, plazí se u toho jako malá hadice. Tato období vzdoru jsou náročná, její maminka by mohla chodit za tyčí, hodně štíhlou tyčí.

Hodně jsem cestovala. Cestovala po Čechách, abych zjistila, že se na nás valí daleko více komerce než si dokážeme přiznat.

Při pohledu z hradu Špilberka , kde jsem měla moravskou metropoli jako na talíři, jsem si uvědomila a nyní mi to , prosím, patrioti Brna odpustí, že můj srdeční top je prostě pohled z Pražského hradu. Ve sklepních prostorách, kde se nacházel těžký kriminál, jsem byla šťastná, že nemusím umírat v kobkách.

Dýchly na mě vzpomínky z dětství, kdy jsme v rodné Olomouci ráno s rodinou připravovali zboží na trh, stejně nádherně vonělo náměstí v Brně, kde pěstitelé nabízeli svou čerstvou zeleninu. Děkuji, je poučné si uvědomit, jak kouzelně ještě dokáží vonět vzpomínky.

Loučím se s měsícem, který půlí rok a začal opět nenápadně ukrajovat z krajíce světelné pohody. Voňavé jahody prozářily naše příbytky, aby je pomalu nahradil chladivý meloun a musím říct, že jsem několikrát už skvělý ochutnala.

Pokud vás čeká dovolená, prázdniny, přeji pohodu, klid a maličko vyváženější počasí...krásný první prázdninový měsíc.

U nás konečně prší, déšť je hustý a vydatný.

Zahrada zářila a volala, jaké blaho prožívá, jak konečně začíná zase radostně vegetovat a kosáci se v loužích ovalovali a řádili, jako by vodu viděli poprvé.

No a abychom měli něco veselého na závěr, v našem jezírku jezdí rybí potěr, naše jezírko je funkční biotop i s přírůstky.