....vést polemiku, zda bych chtěla žít v Praze, no...vzhledem k faktu, že zde několik let žije a pracuje moje dcera, víceméně mi nezbývá než naši metropoli navštěvovat a držet hubu a krok. Někdy to sedne, někdy se šíleně těším domů, Praha je hektická, chaotická a stále se mi nevpila pod kůži. To že má tolik památek je fajn, ale má tisíce turistů, kteří ten správný " Chocholouškov " jen podtrhnou.
....a přesto všechno jsem o víkendu zažila něco osvěžujícího, něco velice příjemného...Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Na Slupi. Konala se zde výstava orchidejí, docela se jako pravidelný vymetač skleníků stydím, ale byla jsem zde poprvé a mile mě toto prostředí překvapilo...
....skleníky naší nejstarší univerzity jsou nádherně opečovávané, stávající rostliny vypadají v ohromné kondici a byť se nacházejí ve středu města, vyznačují se klidem a pohodou, kterou jen občas přeruší průjezd tramvaje...
... hned u vstupu do botanické zahrady se pozornosti dožadoval nádherný papoušek, byl to ohromný estrádník, ve voliéře tančil, nadával a svého parťáka ignoroval, vždy kdy ke kleci přišel muž, začal se natřásat a jinak na sebe upozorňovat, prostě ženské nebyly v kurzu...
....expozice orchidejí byla hodně bohatá, bohužel takřka všechny rostliny byly uskladněny v prosklených vitrínách. Celkem to chápu, návštevníci si rádi sáhnou a brzy by z květů vůbec nic nezbylo. Máme sklony na vše neznámé a nové sahat...bohužel přes sklo se špatně fotí....
....to že je nevlídný podzim evokovalo jen listí mezi exponáty, krásně to tu vonělo a bylo všechno barevné, citrusovníky byly obsypané plody a přes skla z venku na chvíli prosvítalo sluníčko, co víc si přát....
....v jeden moment se procházíte v zelené oáze, pak vyjdete, projdete tři ulice a najednou se na vás valí zástupy fotografujících turistů, okamžitě si začnete držet kabelku a je po ptákách, ten zážitek z kusu exotiky raději utíkáte vstřebat domů....
