....řeč bude tentokrát o návštěvě výstavy orchidejí v botanické zahradě Fata Morgana v Praze.S lehkým chvěním,řádně natěšená jsem vyrazila ve čtvrtek na výstavu milovaných kytiček,sluníčko jarně hřálo,prostě ideální na výlet.Lidí málo,za to orchidejí,rostlin,palem,láčkovek,bylinek a všeho možného a nemožného, neuvěřitelná škála barev,vůní,vše podbarvené zvuky papoušků,opiček nebo obyčejných žabek.Čas tu plyne rychle,stále je co nacházet a když člověk dojde nakonec,mohl by jít opět,zase se kochat,zase se divit,zase hledat slova proto, co příroda dokonale stvořila.
V tomto světle je pak návštěva prodejní sekce tvrdé vystřízlivění.Zde je tvrdá realita byznysu,zde už pravidla neplatí.Jeden prodejce u stejné rostliny řekne jednu cenu,druhý druhou a jsou stejná firma!!!! Označení rostlin neexistuje,pokud nevíte oč jde máte smůlu.Mezi prodejními pulty je malý prostor pro jednoho člověka,natož když se tu nakupí lidí deset,třicet,padesát...Vybírat rostliny je heroický výkon a než se otočíte,
rostlinu někdo odnese,nákup je tudíž chaotický a s odstupem času úsměvný.Majitel firmy je unavený,neslyší už ani anglicky,česky je to bez šance.Celou tuto estrádu podtrhuje fakt,že bez vstupenky z výstavy Vás bodrá důchodkyně pošle na vzduch bez kytiček.
Já jsem nevyhrála,jako Heduš Homolková jsem táhla pět rostlin,které jsem neměla na seznamu důležitých,ale zúčastnila jsem se nádherné výstavy,která neměla jedinou chybu.
....malou,docela maličkou výhru jsem cítila,když jsem se zastavila nad vinicemi sv.Kláry,viděla Prahu plnou sluníčka a kolem rozkvétaly stromy......