neděle 19. února 2017

Intimita dotyků...

...sedí maminka a před ní na klíně dcera. Obě jsou si nesmírně blízko, maminka češe vlásky své princezně, kartáčem jemně projíždí hlavou, občas zlehoučka líbne do hlavičky. Hladí hlavičku, přirovnává neposedné vlásky a přitom jsou si nejblíž, jak dvě ženy mohou být, je zde cítit harmonie, buduje se vztah a prohlubuje. To, do jaké míry dokáže maminka INTIMITU DOTYKŮ dceři předat, to do určité míry poznamená jejich budoucí vztahy..

....moje maminka měla celý život krátké vlasy, nedostala lásku, nedostala pohlazení, v době po válce se na děti moc nemyslelo a tato generace žen byla nesmírně tvrdá a zatuhlá.
Přesto ke sklonku svého života milovala, když jsem jí doma barvila vlasy, když jsem jí dělala tzv. foukanou, dotýkala jsem se její hlavy, seděla se zavřenýma očima a nesmírně si to užívala ...tečou mi slzy, protože cítím, jak moc nám dvěma INTIMITA DOTYKŮ chyběla.

....nikdy jsme neseděly s mojí maminkou a nikdy mi nečesala vlásky, protože i já jsem je měla celý život krátké, nikdy mi je nenechala narůst , asi chtěli mít doma víc kluka než něžnou holčičku...nezažila jsem pocit INTIMITY DOTYKŮ, moje maminka lásku prostě předávat takto neuměla...

....moje dcera měla a má celý život dlouhé vlasy. Hýčkala jsem si ty chvíle, když její hlavička přenádherně voněla broskvovým dětským šampónem, její vlásky létaly ze strany na stranu, kartáčem jsem je pročesávala, hladila, dávala jí lásku, předávala dar lásky a tak trochu , né trochu, moc jsem jí učila být ženou, pečovat o sebe, dbát o sebe a hýčkat se.
Naše INTIMITA DOTYKŮ měla častou frekvenci, přišla mi nesmírně přirozená, dávala jsem jí pocit bezpečí a sobě jsem dovolila nahlédnout do intimního světa žen, matky a dcery.

....moje vnučka je ještě malá, stojí před velkým zrcadlem, směje se na sebe od ucha k uchu a když jí začnu vlásky přejíždět jemně kartáčem, přivírá očíčka a nechává už v tomto věku rozjíždět INTIMITU DOTYKŮ a pocitů.

Ženský svět, ženské rituály, ženské obřady... to všechno může mít v sobě obyčejné česání vlasů, vlasů dlouhých , vlasů krátkých, to všechno nás k sobě přibližuje, to všechno nám dává poznání vzájemné lásky, vzájemné blízkosti.
Když žena ženu naučí něžnosti, nestydí se za tyto projevy, předá své dceři DAR INTIMITY DOTYKŮ.
Nezapomínejte hladit své dcery, nezapomínejte na letmé polibky do vonící dětských vlásků, vše se vrátí vám, vše se vrátí nám lidem...nebude totiž pozdě na to, být si blíž....


/ zdroj obrázku Pinterest Carri Angele /

30 komentářů:

  1. Krásně napsané, vzbudilo to ve mně mnoho pocitů, vzpomínek a i ti slzicku jsem setřela.   

    OdpovědětVymazat
  2. Pořád jsem nevěděla,proč máme s dcerou nádherný vztah Je to tak krásně napsané,že jí to musím nechat přečíst

    OdpovědětVymazat
  3. Ach cérko, my toho máme tolik společného ... však víš Príma neděli

    OdpovědětVymazat
  4. To je krásné, moje dcery měly dlouhé vlasy všechny, teda ještě i mají   , ale česání mi občas připadalo spíš stresující   , kolikrát byl problém jim to rozčesat   

    OdpovědětVymazat
  5. Prohrabkávání vlásků, to můžu vždycky.

    OdpovědětVymazat
  6. Tak já mám synátora, ale dělám to úplně stejně

    OdpovědětVymazat
  7. Pěkně napsané, já to bohužel nikdy nezažila, taky jsem měla krátké vlasy

    OdpovědětVymazat
  8. Moje maminka měla celý život dlouhé vlasy a já, než jsem se vdala, měla jsem je taky dlouhé, přesto si vybavím, jak mi maminka v dětství vlasy rvala hřebenem, jak na ně nadávala, že jsou kluzké jako had,  pak se mi vybaví táta, který se na to nemohl dívat a vlasy mi rozčesal s větším citem. Na mě to ale zanechalo celoživotní trauma, hned po svatbě šly moje vlasy do pryč, ale jsem ráda, že jsem máminu povahu nezdědila. A tak dnes může dcera s láskou pečovat o dlouhé vlásky své dcery....

    OdpovědětVymazat
  9. Krásně napsané, objevně pro mě. Se mnou se maminka nemazlila, proto jsem citově plochá a moc nedokážu projevovat city. Je to tak. Co dítěti vhladíš, to se mu vyplatí.

    OdpovědětVymazat
  10. Nadherne a moc pravdive. Ano, i tak muzeme ovlivnit, jaka bude pristi generace! A pak, ze jednotlivec nezmuze nic!

    OdpovědětVymazat
  11. Uff! Vzpomněla jsem si na dětství...

    OdpovědětVymazat
  12. Myslím si, že na délce vlasů vůbec nezáleží. Moje dcera měla krátké kudrny, uspořádat je dalo také hodně práce a něžnosti. I synkovy vlasy jsem česávala a povídali jsme si. V létě dětské vlasy bývaly vyhřáté, často voněly loukou a senem. Z mých dětí vyrostli citliví, ale nezměkčilí dospělí.   

    OdpovědětVymazat
  13. Sakra, co mám dělat, když mám dva kluky...?!

    OdpovědětVymazat
  14. Simi, když už píšeš o těch "dotycích", slyšela jsi o "dotykových masážích?". Jo, prý když někomu chybí dotyky, tak jde na tuto masáž. Není to nic erotického, ale "jen" dotýkání. Chodí na to hlavně muži, ale prý i ženy, jen nevím, zda existuje i mužský dotykový masér. Moje kolegyně na takové masáže chodí pravidelně, tak se jí zítra v práci hned zeptám. Kdo ví, zda-li tam nečešou a nedotýkají se i vlásků?

    OdpovědětVymazat
  15. [16]: Když byli kluci malí, tak chtěli drbat na zádíčkách...vískat ve vlasech taky, ale to už je dááávno...

    OdpovědětVymazat
  16. [17]: To přece neva - hlavně že to BYLO!

    OdpovědětVymazat
  17. [19]: No, občas chce obejmout, to když prohraje v LoLku.

    OdpovědětVymazat
  18. [20]: Téda, to by mi nenapadlo, že se dá přivolat vnučka? Já myslela, že to je práce synátora? Nespěchej, dočkáš se dokonce 2x, ty se máš!

    OdpovědětVymazat
  19. Opět jsi mě svým povídáním chytla za srdce, Simi.

    OdpovědětVymazat
  20. Ta moje příšerka se sice strašně ráda mazlí, ale na vlásky jí sahat nesmím.

    OdpovědětVymazat
  21. Moc pěkné počtení. Díky za něho!

    OdpovědětVymazat
  22. Moje maličká sestra milovala, když jí vlásky česal můj přítel - ten je česal rád proto, že byly rovné a jemné (úplný opak mých vlasů, pokud se nenarovnají). Zajímavé, jak má sestřička poddajné vlasy a povahu jako z kamene toho nejtvrdšího. A já mám vlasy jako rebelka a přitom jsem hodné kotě, když mne nikdo neohrožuje ... :) Ale jo, je fakt, že kde chybí intimita dtýků, tam to dopadá třeba jako u nás - neumím svojí mámu obejmout ...

    OdpovědětVymazat
  23. Napsalas krásné vyznání. Já té něhy v dětství také moc nezažila, ale mám jí v sobě, předala jsem jí dceři a možná i synovi. Dodnes letmo líbám do vlásků svá vnoučata, i když je třeba jen potkám na chodbě.

    OdpovědětVymazat
  24. Simi, krásně psáno. Moje maminka byla ze čtyř sourozenců - byla válka, její rodiče stavěli dům a její maminka byla tak strhaná (kromě všeho pracovala na stavbě domu), že neměla mléko a nemohla nejmladšího bratra kojit. Na děti moc času nebylo. Maminka vždy vzpomínala, jak svojí 90ti leté babičce česala vlasy a zaplétala do drdůlku. A že babička to vždy chtěla jen od ní. Do loňského roku jsem maminku barvila, česala a myla jí vlasy. Bohužel, to již nikdy nemohu dělat. Mám dlouhé vlasy a obě moje dcerky také. Situace se opakuje.

    OdpovědětVymazat
  25. [29]: Simonko, moc ti děkuji za poděkování (nemáš vůbec zač) a milý vzkaz.

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.