středa 1. února 2017

Lopatou...

...padá, padá a neustále padá. Děti zažívají i ve městech euforii, maminky nestačí převlékat oteplovačky. Silničáři odhrnují, sypou, řidiči nezvládají a také sypou, sypou svoje předky do zadků jiných. Máme zimu, máme radost, odhazujeme LOPATOU.
Provozuji a jako provozovatel musím myslet na bezpečnost svých klientů, svých zákazníků. Každý den naší provozovnu navštíví přes tisícovku lidí a ta tisícovka lidí si přinese na svých botách metráky sněhu, který se mění v koupaliště. Neexistuje sebelepší protiskluzová dlažba a jak vyřešit situaci, abych dostála jako provozovatel bezpečnosti svých klientů ?
Na našem nádraží jsem objevila záchranu....protiskluzové bezpečnostní rohože. Za nemalý peníz jsme nakoupili rohože, osadili jimi schody, vchod a provozovnu, nedbaje co to stojí, bezpečnost na prvním místě.
V 5 hodin ráno jsem započala svou oblíbenou činnost...schůzku s LOPATOU...odhazovala, solila, laškovala s příslušníky místní domobrany / kluci měli po noční a už se těšili pod peřinu /. Vchází první klient, vchází další, další.....když v tom vidím dámu, ano, ženu, jak v afektu skopává rohože ze schodů, aby si do nich nezachytla podpatek. Mám chuť jí jednu natřít LOPATOU, protože další člověk je starší muž o holi a ten se do rohože zamotal celý.
Padá sníh, já rovnám celé ráno rohože, pracuji s LOPATOU a rovnám rohože a když zavřu oči.... venku svítí sluníčko, tráva se zelená a ptáci zpívají....nečum, nesni a rovnej rohože.
Otevřu ráno noviny a z titulky se na mě dívají psí oči, psí oči plné krve, plné smutku a bolesti. V mých očích jsou slzy, koulejí se po tváři. Psa někdo zmlátil LOPATOU, nacpal do pytle a zahrabal pod sníh. Ten psí frajer se s těžkým otřesem mozku vyhrabal a ještě větší frajeři ho zachránili. Dostal jméno Bojar.
Na jeho oči nezapomenu nikdy a pevně věřím ...BOJARE, NA KAŽDOU SVINI SE VODA VAŘÍ....přeji ti,chlape, lepšího páníčka, který používá LOPATU jen na sníh....který padá , padá, padá...

34 komentářů:

  1. Panebože, ten pejsek mě dostal, já bych tomu co to udělal přála totéž, a navíc, aby toho hajzla zku***nýho někdo našel, až když by mu už nebylo pomoci.

    OdpovědětVymazat
  2. Simčo, souhlasím s tebou, žes toho s lopatou, který zmlátil psa, je svině, na kterou se už určitě někde ta voda vaří. Zasloužil by si i št'avnatější výraz. I když se jedná "jen o psa" mělo by i tady platit ono starozákonné: "oko za oko, zub za zub". Kdybych to viděla, asi bych to taky obrečela.

    OdpovědětVymazat
  3. Simi, takhle se snad ani ta svině nechová, myslím ve zvířecím světě

    OdpovědětVymazat
  4. Co musí mít taková zrůda v hlavě za sračku, když takhle ublíží zvířeti...  ano, zasloužil by si trpět stejně, i víc, oko za oko, jak už tu zaznělo. Podepisoval jsem nedávno petici za přísnější tresty za týrání zvířat...

    OdpovědětVymazat
  5. Nikdy nepochopím "lidi" co bez mrknutí oka ublíží tvorečkovi, co nám lidem důvěřuje.

    OdpovědětVymazat
  6. Co ten tyran do psa zasel, to určitě sklidil. Určitě to nebyl cizí pes. Je mi zle i z toho, že někdo dá nešťastnou fotku do novin

    OdpovědětVymazat
  7. Já neodklízím, ale občas lituju, že mám jen plastové hrablo a ne pořádně těžkou mrchu.

    OdpovědětVymazat
  8. Provozovna a tisíc lidí za den?? To provozuješ úřad práce nebo co?

    OdpovědětVymazat
  9. O Bojarovi jsem četla na internetu a bylo mi z toho zle.

    OdpovědětVymazat
  10. Letos se té zimči dokážeme užít a vyřádit.

    OdpovědětVymazat
  11. Před čtyřmi lety jsem našla v altánku čubičku, někdo ji k nám vyhodil v mrazu, přečkala noc v patnáctistupňovém mrazu mezi květináči, Večer jsem ji slyšela kňučet, ale nenašla jsem ji. Bylo jí asi tři měsíce, měla 1,5 kg, často čůrala. Vypiplali jsme ji na chytrou slečnou, má 11 kg. Byl to asi osud, před dvěma lety manžel zemřel a s Betty mi není tak smutno.

    OdpovědětVymazat
  12. Na schodech v naší administrativní budově bývala v zimě na schodech upevněná těžká prkna, rohože byly až před dveřmi.

    OdpovědětVymazat
  13. nejhorší je, když jdeš ven po tmě. to snadno uklouzneš na náledí, už aby bylo jaro !

    OdpovědětVymazat
  14. Nevím, proč se říká takovému člověku zvíře. Zvíře by se takhle určitě nezachovalo Uklízení sněhu Ti nezávidím, pohyb je sice pro tělo potřebný, ale co je moc, to je moc

    OdpovědětVymazat
  15. Včera jsem přijela domů a celé naše parkoviště bylo pod pokrývkou (cca 10 cm) a teplota začala lézt k 0 ... Jala jsem se v tom sněžení odhazovat sníh ... Zametala jsem to ... Lidi na mne koukali jako na blázna... A mne hřál pocit, že jsem ženská do nepohody. Sice jsem včera randila jen s lopatou, ale bylo kde parkovat ... :)

    OdpovědětVymazat
  16. Při takových zprávách si říkám, kde se to, kurva, v těch lidech bere. Ta strašná zrůdnost, co je to za hovado..?! Nechápu to.

    OdpovědětVymazat
  17. A ten sníh bude padat dál, tak tu lopatu ještě neuklízej! Nebo alespoň u nás má za tyhle 2 dny napadnout další kopa sněhu... Tak jsem na to zvědavá, chumelenice už začala.

    OdpovědětVymazat
  18. Někteří lidé by si neměli říkat lidé.

    OdpovědětVymazat
  19. Lopata je poslední dobou taky mým kamarádem, ale nejsem provozovatel, takže našim nájemníkům na rohože zvysoka kakám .

    OdpovědětVymazat
  20. [1]: Já nejsem prudérní, klidně jsi mohla použít ostřejší výraz, zde by se hodil

    OdpovědětVymazat
  21. [4]: Také bych podepisovala, jsem stejného názoru a sice vždy brečím, ale lidé to musí vědět, co mají kolem sebe za hovada

    OdpovědětVymazat
  22. [6]: Kitty, zásadně nesouhlasím !!!

    OdpovědětVymazat
  23. [7]: Baru, plně tě chápu, plně ti rozumím.

    OdpovědětVymazat
  24. [8]: Úřad práce nikoliv, ten má návštěvnost daleko větší, žiji v kraji s největší nezaměstnaností

    OdpovědětVymazat
  25. [10]: Já to nějak necítím, protože nejsem zimní typ   

    OdpovědětVymazat
  26. [16]: Tak já jsem byla též za soběstačnou ženu, auto jsem večer ometla a ráno jsem mohla začít znova...ale každý pobyt na zdravém vzduchu se počítá

    OdpovědětVymazat
  27. [28]: Hlavně při sedavém zaměstnání se počítá každý pohyb

    OdpovědětVymazat
  28. Simonko, vydržať. V těchto dnech, co sníh zasypal nejen naši republiku, což se v zimě občas za pár let přihodí, jsou lidé na sebe hodně nevrlí. Kdyby ta dáma na podpatcích uklouzla, bude si stěžovat, že tam měly být rohože. Já jsem sníh odhrnovala ráda, bavilo mne, že je za mnou hned vidět hotová práce a zase se zasypala a já si tvořila ke mne do firmy takovou tu cestičku lemovanou sněhovým plotem, jako někde na horách.  Ale můj syn nyní chodí z práce sedřený, protože vedle svých dělnických povinností, shrabuje sníh z celého parkoviště, aby pan ředitel a ostatní měli kde parkovat, aby do firmy nanosili co nejméně sněhu.....manžel včera přišel a nadával jak špaček, že nějaká čůza si nedokázala ani otřepat kabát než vlezla do autobusu a jakmile si před něj sedla, tak sundala kapuci a všechno to smetla na něho. Začal nadávat a druzí prý mu řekli, že je nějak nervosní. No oni ho neznají, protože podobné poznámky to je jako benzín do ohně přilévat.

    OdpovědětVymazat
  29. S tím psem mi to ani nepřipomínej, ty lidi jsou takový svině!!!!!!!!!!

    OdpovědětVymazat
  30. Někteří lidi jsou svině. Tím se omlouvám za slovník i samici prasete

    OdpovědětVymazat
  31. [25]: Tady na pejsky někdo zavolal měšťáky. Odvezli si čtyři, ale ten kousavý hajzlík jim zdrhnul...

    OdpovědětVymazat
  32. [33]:No a tohle je problematika, o které já nemám vůbec tušení. Jsem z velkého města, kde jsem potkala toulavého psa naposledy zhruba před 10lety. Prostě ve velkých městech psy nenechají venku, na periferiích, vesměs v oblastech , kde žijí cikáni, tak tam to bude asi běžná záležitost, k nim to vždycky patřilo.

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.