čtvrtek 24. listopadu 2016

Včera a dnes...

.....porodila jsem včera, je to už krásných 27let. Když padla první zima, první inverze, byla jsem šílená. Dva týdny jsem nemluvila pořádně s dospělým člověkem / když nepočítám manžela /, byly jsme s dcerou zavřené od rána do večera v panelákovém bytě, bez telefonu, bez mobilu, bez komunikace... strašné. Další roky jsem se modlila, aby skončila zima a my mohli chodit ven, do přírody, na písek a hlavně to nejdůležitější, byli jsme mezi lidmi. Tenkrát poprvé jsem si uvědomila, že jsem člověk společenský, že prostě musím žít mezi lidmi a s lidmi. Stejně se jevila i moje Verunka, kterou jsem začala dávat na výchovnou část do školky už od dvou let, toužila po kolektivu, děti jí strašně chyběly a já jsem nebyla schopná jí kolektiv nahradit.
.....moje dcera porodila dnes, je to už krásný rok. Když padla první zima, není šílená, ale chodí se Soptíčkem do mateřského centra, kde plavou, cvičí, zpívají. Můžou si jen tak posedět, pokecat, vypít kávičku. Děti se už od útlého věku učí ke správným sociálním vazbám a jejich matky mají možnost ventilovat své problémy, své radosti, prostě na to nejsou samy.
Když jsem do centra přišla poprvé na plavání, přišla jsem si jako v jiném světě, vše úžasné uvolněné, v klidu a na pohodu, bez zbytečných svazování konvencemi.
VČERA A DNES....každá doba měla svá pozitiva, svá negativa, ale tento posun a vývoj jim skutečně závidím, dnes když přijde zima, přijde i dobrá nálada, neznamená to, že budete doma zavřená s dětmi čekat na lepší počasí, na lepší roční dobu.
Byla jsem si se Soptíčkem zazpívat a bylo to úžasné, paní lektorka nejenže nádherně zpívala, ale i to s dětmi úžasné uměla...jsem strašně ráda, že pokrok dává dnešním maminkám zelenou v prožitcích.


18 komentářů:

  1. U mě vždycky co se lidí týče převládalo moje introvertnější "já", takže jsem si na mateřské vystačila zhruba dva roky s dětmi a manželem. Později jsme si našli ke scházení se manželský pár se stejně starými dětmi Mmch...dnes si na víkend přivezeme našeho malého prince. Už se moc těším a mlaďoši si odpočinou a pak prý si někam i vyrazí

    OdpovědětVymazat
  2. Tak na tohle se jednou hrozně těším! Jsem také člověk společenský a tvořivý, těším se, až budu moci jednou s děťátkem takovéhle mateřské centrum navštěvovat. Máte se Sofinkou pěkné fotečky, z jejího úsměvu je znát, že ji to v centru moc baví a má z toho radost. A myslím, že je to zábava nejen pro ní, ale i pro maminku a babičku, že? Navíc může člověk poznat nové lidi, kamarády.. To je moc fajn.

    OdpovědětVymazat
  3. Moc pěkný vnouček Já se těším, až budu mít jednou dítě...

    OdpovědětVymazat
  4. Je to pořádný rozdíl, Simi, já jsem rodila ještě o 11 let dřív než ty.

    OdpovědětVymazat
  5. Tak hurrrááá U Libušky jsem se dozvěděla, že stačí jít pryč od Mozzily a komentáře jdou

    OdpovědětVymazat
  6. Krásný! Miluju roční děti, jsou ještě takové nezkažené a ňunací!

    OdpovědětVymazat
  7. [1]: Přeju krásný víkend s vnoučkem a užijte se     

    OdpovědětVymazat
  8. [2]: Sofíka to tam neskutečně baví, je to nesmírně společenský tvoreček, navíc dělají tam pro rozvoj dítěte skutečně hodně. A já si to samozřejmě užívám, protože čas neskutečně letí   

    OdpovědětVymazat
  9. [3]: To je vnučka, říkáme jí soptíček, protože když byla malá , ráda soptila     

    OdpovědětVymazat
  10. [5]: Ano, poslední dny na blogu jsou výživné, Zdendíku

    OdpovědětVymazat
  11. Já jsem mateřskou trávila s dětmi a kontakt s okolím mi chyběl, hlavně nějaká kamarádka. Měla jsem pocit, že už nebudu umět komunikovat s lidmi. Ale nástupem do práce se to docela rychle vrátilo do starých kolejí.

    OdpovědětVymazat
  12. Já sice zatím další lidi k životě na mateřské nepotřebuju, ale těší mě, že tu tyhle možnosti jsou. Třeba jich využiju, až bude malý o něco větší, nebo až těch dětí budu mít víc. A máte spolu pěkné fotky, malá je vážně roztomilá

    OdpovědětVymazat
  13. Dnes mají mladé maminky pěkné vyžití, když jsou na mateřské. Asi bych to využila, kdyby to kdysi bylo. Moc hezké fotky. Důležité je, že jsou maminky spolu s dětmi a něco dělají, a ne, že jen kafíčkují.

    OdpovědětVymazat
  14. Taky jsem byla tak nějak odříznutá od světa, vděčná za každý kontakt s "normálním" světem. Ale hurá, přežila jsem to celkem bez větších následků. Sofinka roste jako z vody, už je to malá slečna. Sluší vám to spolu, kočky.

    OdpovědětVymazat
  15. A já už slyšela, že se zas začne snižovat věk pro první dítě, protože už to není tak, že život končí, ale pomalu vše se pak dá dělat i s dítětem. Já jsem dost samotářská, kolektivům matek jsem se vyhýbala, osvěžili mě spíš lidi, co byli mimo svět s miminem. Ale je fak, že dneska už se mít dítě brzo nerovná zkazit si život!

    OdpovědětVymazat
  16. Z fotek na mě dýchla úžasná pohoda. Já moc nemohu porovnávat, ale co tak sleduji diskuze a čtu, je to v Čechách v tomto směru lepší. Tady můžeš být s prckem doma max do půl roku, potom musí nastoupit buď babičky nebo jesle...nebo jasně, můžeš být doma, ale nedostaneš ani cent. A co se aktivit týká, je to zoufalost.

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.