pondělí 12. listopadu 2018

Top svatomartinských hlášek ...




Není důležité kde, ale s kým se potkáte. Není důležité na jak dlouho, ale jak je to intenzivní.

-  krmily jsme se Soptíčkem u místního rybníčku kačenky, já jsem dbala, aby kousky tvrdého pečiva nebyly veliké, jak jsem se dočetla v radách ornitologů a jako protřelá krmička jsem sundavala velké solné krystalky. Moje vnučka si mne pátravě změřila a přeptala se, proč mám děravé tepláčky ?
/ rozuměj hypermoderní orvané rifle /. Začala jsem blekotat něco o tom, že je to moderní ... bože, ty jsi hloupá, ve třech letech netuší, co to znamená. 
Podívala se na mne těma modrýma kukačkama a pravila :  " Babičko, neboj, maminka to zašije, už nebudeš děravá ".

-  konečně mám s kým chodit do kina, mohu si užívat pohádky a neschovávat se za infantilní řeči, že se vracím do dětských let. Naplno si mohu koupit hromady popcornu, mlaskat, sundat si boty, kopat si a různě se přetáčet, na dětském představení se může úplně nebo skoro úplně všechno.
Vyrazily jsme na vánoční trhák Grinch, opět jsme si užily otravné a nechutné reklamy, když sál potemněl, utichl, najednou se vedle mne ozvalo : " Babičko, když už přijde ten kino? "
Moje malá kočička ještě prostorově nepochopila, že v něm už půl hodiny sedí.
Užily jsme si spoustu barevného kýče, humoru, zpěvu a tentokrát jsme odcházely po hodině, hurá.
Jednou dáme film celý.

-  vlastně jsme odcházely, že potřebujeme čůrat. Jediná volná toaleta byla pro invalidy a tak jsme zapluly tam. Nejdřív Soptík, pak já. 
Helga mi promine, ale na prkénko si nesednu ani zhulená, ani ožralá, ani jinak posilněná.
Hezky v předklonu, já prostě venku jinak čůrat nebudu. Tato pozice bohužel stlačila střívka plná popcornu a k řetězové kanonádě nebylo daleko. Ve stejném okamžiku se otevřely dveře, které jsem nezamkla a ze Soptíčka vyletělo direktivní hlášení : " Zavři , babička prdí "

-  abychom splnily všechna předsevzetí daná předem, zdolaly jsme vlak, trolejbus, autobus a lanovku.
Co slíbím, to dodržím, snažím se být kvalitní a perspektivní prarodič. 
Stojí mne to nesmírně fyzických i duševních sil, ovšem nejsem na to přemýšlení sama.
Sedíme na " čtyřce " v trolejbuse a vnučka se zamyšleně šťourá místo v nose, což je její top koníček, v uchu a já se dotazuji láskyplně, copak tam ten můj cukroušek asi má, že ?
Odpověď na sebe nenechá dlouho čekat :  " Mám tam bordýlek, babičko " .
Sousedka naproti na mne vyprskne bagetu, jsem ve vteřině obložená čerstvou okurkou.

-  pokud hlídám Soptíčka, jsem s hygienou na štíru. Po třech dnech jsem se těšila, jak užiju vanu, mýdlo, teplou vodu a potykám si s kartáčkem déle než dvě vteřiny. 
Jak rychle člověk zapomíná, jak byl za mlada zručný a zvládal to v letu. 
Abych vnučku nějak zabavila, pustila jsem jí Stardance, když hvězdy tančí. Tušila jsem, že právě tohle je dokonalé a já stihnu se řádně vypucovat.
Já míním, Marek Eben netuší, svým ostrovtipem Soptíčka nebere a ten se na korbě náklaďáku přiřítí do koupelny a zařve : " Babičko, ty máš ale kulatá prsíčka ".
Ano, správně, po těchto slovech touží všechny velký holky, kterým už bylo 50 plus.

-  vykoupané, navoněné, naleštěné uleháme. Nejdříve já, pak malá vnučka, pak kocour Eda, Míša a kočka Rozinka, ještě že jsem myslela prozíravě na budoucnost a mám skutečně obrovskou majestátní postel, která nás všechny pojme a ještě zůstane prostor na tři plyšové hračky.
Přečteme si pohádku a zhasínáme. Za pár minut se prostorem nese : " Já potřebuju čuat ".
Vstáváme a jdeme všichni, já, vnučka, kočky, ve stejném pořadí se vracíme .
Dokonalé a vymazlené svatomartinské procesí.
Za pár minut se ozve : " Já potřebuju kakat " 
Vstáváme a jdeme všichni, já, vnučka a zvědavé kočky. Nekakáme, prdíme.
Spokojeně ulehám a vše se periodicky opakuje. Nejdřív čuáme, kakáme a čuáme, nekakáme.
Celý dvojboj se opakuje a nezvedám se ani já, ani kočky. Chodí už jen Soptíček.
Peču na procesí, ať se zocelí, když chce courat, coura jedna malá.
Ležím na zádech, kočky všechny tři také a čekáme, až naší milou krasavici přestane bavit čuat, protože vyčůraná je už ve třech letech až nad míru.

Přesně si pamatuji, když jsem viděla její první fotku, když jsem jí poprvé chovala, když jsme se poprvé navzájem hlídaly, když jsme se spolu učily " čuat ", když jsme se spolu poprvé vyžvejkly první žvejku a nyní spolu skládáme první hlášky. 
Krásný podzimní týden přeje blondýna, která jde za dva týdny se Soptíčkem poprvé do divadla, tak nám držte palce ..




52 komentářů:

  1. Simi, parádní počteníčko. Ty hlášky těch našich miláčků jsou úžasný!!!
    Naše Eli mi nedávno řekla, babi ukaž, máš ještě ty moje plsa.....no, co na tohle chceš říct, já se chechtám na celé kolo. Jsou ty naše vnučky prostě suprové.
    Fotečky jsou nádherné, Sofinka je moc pěkná princezna.
    Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, vy si prsa půjčujete !!! o ta moje nikdo zájem nemá!!

      Vymazat
  2. Je to prostě miláček! A ty jsi skvělá, že se o ty skvosty podělíš!
    Simi, měj hezký večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sofinka moc pěkně mluví a bohatou slovní zásobu, takže klenoty jen a jen padají...

      Vymazat
  3. Jsou to prostě andělé převlečení za vnučky. To, co z těch nevinných, upřímných dětských duší vypadne, je tak čisté a nenapodobitelné, že stojí za to, prostě to zaznamenat. Tak nezapomínej na poznámky:-).
    My už s Emou kino zvládáme celé, jak to bude s divadlem, uvidíme v únoru:-).
    Těším se na další hlášky, mám takové tušení, že jich bude úroda:-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jdeme na oblíbeného a milovaného Maxipsa Fíka do divadla Bez zábradlí, představení je pouze hodinu a bez reklam, takže ideální.

      Vymazat
  4. Simčo, jsi úžasná babička. A Soptíček je zlato nejzlatější, užívejte se spolu. U nás to bude asi běh na dlouho trať a snad někdy mladí dorazí do cíle. Všichni si to moc přejeme, ale ..., ale určitě se dočkáme. :o)
    U tvého příspěvku jsem se zasmála, moc Ti za něj děkuji. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Úžasná nejsem, jen se snažím, abychom se spolu neztratily v toku času a ona měla krásné a veselé vzpomínky. Já osobně jich totiž na své prarodiče nemám dost a pouze nic moc.

      Vymazat
  5. Tak to jsem se zas pobavila. Hlavně ta scénka na záchodě. Děti jsou prostě nevyzpytatelné, nikdy nevíš, co pronesou a v jakou dobu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Scénka na toaletě by nevznikla, kdybych neměla plné ruce oblečení, Sofinčených hraček a prachobyčejně jsem zapomněla zamknout ...

      Vymazat
  6. Prdítko malý, je boží! :)
    Matěj na děravé rifle mého milého polovičáka zase reagoval "Jak se ti to stalo?" :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je dobře, že jsou všímaví a snaží se o logiku, protože jinak by bylo něco špatně.

      Vymazat
  7. Děti umí překvapit. A mne mrzí, že jsem si ty hlášky nepsala. Něco sice v paměti zůstalo, ale spousta se toho za těch 20 let vykouřila.
    Měj se pěkně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych jednou chtěla tyhle článečky dát dohromady a Sofince je předat jako knihu.

      Vymazat
  8. Kouzelná holčička a její moudra :) Děti jsou úžasně spontánní a já každou babičku nabádám, aby si ty projevy zapisovala, já jsem to bohužel neudělala, pamatuji si jen pár největších "proslovů"
    Na roztrhané džíny většina dětí reaguje dost podobně, třeba se ptají, jestli ta paní je chudá :-))
    Přitom většinou čím víc dotrhané jsou,tím jsou dražší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já zapisuji sem na blog a jednou vznikne vzpomínková kniha složená právě z těchto blogových článků.

      Vymazat
  9. Cérko, připomněla si mi mého nejstaršího vnuka, kterému už je 21 let, mívala sem ho tu každý víkend a mám na co vzpomínat a on doufám taky. Takovou babičku by mohly všechny děti Sofince závidět, jako si Ty. Jo a ty tepláčky si zaštupuj a nedělej Soptíčkovi ostudu ;-) Zdravím z kotárů, a hlásím že nás ještě medvěd nesežral :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Libuško, dcérko, já se jen snažím přetnout rodovou linii, kdy babičky v naší rodině buď z nějakého důvodu nefungovaly nebo nechtěly, chci to napravit.

      Vymazat
  10. Tak dnes mám krásné ráno. Doslova jsem se nahlas nařehtala u toho, co jsem právě dočetla.
    Dětské hlášky nemají prostě chybu! Sofinka mne hodně pobavila. No a Ty svým doprovodným slovem taky.
    Hezký den, Simi!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děláš spoustu představení s dětmi, takže víš, že pokud mají možnost, padají z nich skutečné klenoty a díky bohu, mohu při nich občas být.

      Vymazat
  11. Simí, to je zas krásný ráno. :-) Smála jsem se několikrát. Díky. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc ráda, že jsem potěšila duši po ránu, start je důležitý.

      Vymazat
  12. Čůrání a kakání (u nás ještě bylo bumbání a hlad) bylo každodenní potěšení při usínání. A rovnou ve dvojím provedením pěkně časově rozdělené. Nejdřív chtěla čůrat dcera, pět minut po ní synek, pak chtěl kakat on a pět minut po něm ona, pak zas ona měla žízeň a on .... no dokážeš si to představit .... ono sice kulatá prsíčka potěší, ale co si budem vyprávět, od chlapa by to potěšilo ještě víc! ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Osobně ...nepotěšilo.
      Nikdy jsem nedávala rovnítka mezi mou popelivou a mileneckou láskou.
      Muži bývají vychcanci a děti tímto nesledují žádný cíl.

      Vymazat
  13. Simčo, to jsou kouzelné chvilky vašich dní. Malá je skvělá. Ty její hlášky mě baví :)
    Mějte se obě prima, ať se divadlo líbí :)
    Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle je skutečně kouzelné období, protože se stává skvělým parťákem do života.

      Vymazat
  14. Simonko, moc jsem se při čtení nasmála. Taky bych si měla hlášky našich vnoučat zapisovat. Jednu mám zaznamenanou naším vnoučkem osobně. V létě byly u nás pár dnů na prázdninách. Chvíli si spolu hrály, ale naše Verunka musí mít to, co má bráška. Už nevím, čím ho strašně rozčílila a z něj najednou vypadlo: Verunka je hovno. A byl tak rozčilený, že to šel napsat na velkou čtvrtku a aby se to nepletlo tak hnědou pastelkou.
    Měj se hezky. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak doufám, že jsi tento výtvor schovala, protože jednou se mu oba od plic zasmějí.

      Vymazat
  15. Blondýnko, díky moc. Směju se, protože hlášky dětí jsou skvostné. Já jsem některé úžasné zapisovala také na blog, protože stojí za to je uchovat. Aby člověk nezapomněl :-) Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, spěcháme, běžíme životem a je důležité nezapomenout a hlavně vytvořit pouto, takové, aby jednou mohly říct, s babičkou to bylo moc fajn, tam jsem se nenudil.

      Vymazat
  16. Jednou kino, podruhé divadlo - vpravdě perspektivní prarodič! :-) Držím palce na další parádní porci hlášek, divadlo určitě zvládnete celé! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zvládneme, je pouze hodinu a myslím, že se jí bude líbit, Maxipes Fík bude přes celé pódium a Sofinka ho miluje.

      Vymazat
  17. Ta teda vyrostla :-) A jaká je zamyšlená. To se jí určitě líhnout v hlavičce zajímavé myšlenky. Ještě že má babičku, aby je zvěčnila :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zamyšlená je v momentě, když řešila, kdy přijde ten kino a přeci jen to plátno je pro to vnímání obrovské.

      Vymazat
  18. Simon taky se chystám co nejdříve zdrhnout,protože mě slušně řečeno ,,štve,,když někdo nemá blog,ale stále člověka napadá. Taky už mě štvou s tou přiblblou reklamou,všade kam se podíváš je asi živí aby nám to za chvilku nenapálily a budeme platit.Soptíčka máš super je to krásná ,,princezna,,asi po babičce...Simi měj se fajn a snad si poradím z útěkem.pa Miluš

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Netuším proč lidé chodí někoho napadat, vím, že s tím máš problémy dlouho, jestli to změna adresy eliminuje, to poznáš časem, život bez reklam je příjemný, v tomto množství by mi už také vadily.
      Držím palce.

      Vymazat
  19. Simčo, teda užíváte si parádně a Sofinka je teda skvělá komentátorka :-)) Její hlášky jsou skvělé :-), držím pěsti s divadlem :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vždyť to znáš po Lexíka, čím víc slov, tím víc estrády.

      Vymazat
  20. Je to vážně pusa, a po Tobě proříznutá...:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to hlavně radost a úplně jiný rozměr, o kterém jsem netušila, že by moji duši ještě potěšil.

      Vymazat
  21. Odpovědi
    1. Sama víš, že s rozvojem slovní zásoby, si člověk jednak musí dávat pozor na jazyk, ale zároveň přichází období, které nesmí spadnou do zapomnění.

      Vymazat
  22. Nu, je vidět, že "čuat" jste se spolu naučily dobře. Ale tovíš, trénovat se to musí, aby se nevyšlo ze cviku :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Učit se, učit se, učit se .... a votom to je.

      Vymazat
  23. Simi, díky, moc pěkně jsi to pojednala. Holčička je šikovná a moc jí to na fotkách sluší, nejvíc se mi líbí nahoře na Větruši. Užívej si s ní co nejvíc.
    V pondělí jsem vzala odpoledne Honzíka ( čerstvé 4 roky )do obchoďáku v Letňanech, přijel domů a chrlil na mámu a sourozence, že zítra budou Vánoce, že viděl stromeček a výzdobu a jel metrem a busem a byl toho plný!
    A moje mladší vnučka ( kdysi ) seděla v naší manželské posteli a já jí říkám, pojď trochu kupředu ( nevím, kde jsem to vzala ! ) a ona na to: babi, co je to ta KUPŘEDA?
    pa Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koukám, že se snažíš být spisovná a vono z toho vyleze taková krása !

      Vymazat
  24. Z jiného soudku - odkud je ten podklad na tvém blogu?

    OdpovědětVymazat
  25. Milé babičky, jak já se u hlášek vašich milovaných vnoučátek natlemím... :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Však ona nás vnoučátka zásobují !

      Vymazat
  26. Soptíček je prostě neřízená střela... :-D:-D:-D

    OdpovědětVymazat
  27. Naše vnučky budou mít na Vánoce 2 a půl roku a stále si ještě neřeknout, že potřebují na nočník a musí mít plínky. Asi by je někdo měl začít učit na něj chodit. Ale já to nebudu :).

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.