Čas dopisů ...
Psal se, píše se a bude se psát.
A o čem je řeč ? No přeci o dopisu pro Ježíška.
Psaníčko, které si za okno staví do obálky v tomto čase každý, malý, menší, ale i ten o kus větší.
A je úplně jedno, zda je doba mobilních aplikací, sociálních sítí.
Na papír přenášíme své sny, malujeme autíčka, panenky, pejsky a kočičky, září nám přitom očka a když lepíme obálku, tichounce šeptáme : " Ježíšku, prosím ".
Z časů, kdy ještě moje dcera chtěla věřit a tuším, že už dávno nevěřila, dodržovaly jsme rituál psaní dopisů pro Ježíška, pochází 18 let starý dopis a s nostalgií při pohledu na něj vzpomínám.
Letos poprvé k psaní dopisu zasedl i náš Soptíček. Kromě malé zahrádky / povšimněte, jak se mi ta holčina začíná víc a víc podobat / si přeje několik zvířátek, záchůdek pro ně a králičí maminku do její plyšové rodinky. Skromná přáníčka, dopis se napsal, vymaloval, zalepil a jak doba káže, ještě mělo dojít k pamětní fotografii. O té její maminka naivně předpokládala, že stylisticky nafotí malého andílka se svým prvním dopisem.
Jak to pojala naše Sofinka, posuďte sami ... každopádně ta první fotografie na téma Dopis pro Ježíška na zdi viset asi nebude.
Přeji vám krásný týden. Musím se přiznat, já jsem nikdy dopis pro Ježíška nepsala / ani jako dítě ne /, nedávala do obálky a nešeptala svá zbožná přání ....že by nazrál konečně čas ?
Já si letos přeju od Ježíška pár hodin s hodinovým manželem, tak mu průběžně sepisuju, co s ním vlastně všechno chci dělat :) S Otylem jsme letos dělali dopis pro Ježíška poprvý, zatím teda spíš vystřihoval a lepil obrázky z reklamních letáků, ale k tomu psaní se určitě taky jednou dopracujem!:) Známka nám ale narozdíl od vás chyběla....tak snad to dojde i tak :))
OdpovědětVymazatOsobně ... závidím každé ženě, jejíž muž se narodil se šroubovákem v ruce a hlavně ho používá. A pokud se jedná o mazlení, jste ještě mladí, chvilka na lásku se vždycky najde, ale přání by se měla určitě plnit, i když jsou nad rámec.
VymazatZnámka neznámka, dopručení je jisté a hlavně určitě potěšilo jako u nás, když ten dopis zmizel!!!
...a historie se opakuje... I já mám schované dopisy našich dětí. Chci je stále, jen teď mi většinou chodí mailem, roky a pokrok prostě nezastavíme.
OdpovědětVymazatTak ať se Soptíčkovi všechno splní!
Simi, měj hezký večer, Helena
Přihlíží s pocitem štěstí, protože tohle jsou chvilky, které se usídlí v každé duši.
VymazatPsaní dopisů Ježíškovi prostě v Vánocům patří. Psaly je naše děti, a přiznám se, píšu je i já. Dnes již pro inspiraci druhým, ale pořád v tom to kouzlo vidím, pořád ho dávám za okno:-).
OdpovědětVymazatMusím se přiznat, že já letos poprvé uvažuji, že ho napíši, protože nikdy není pozdě.
VymazatZvláštní, sám jsem takový dopis nikdy nepsal. Asi myslím, že na některé věci stačí pouze pomyslet, když se to udělá dobře :-).
OdpovědětVymazatAno, na ty hmotné si člověk může svou pílí dosáhnout a na ty duševní se musí povznést, leckdy i hodně zamakat, ale ta radost, když se vyplní ...
VymazatStejně jako ty a Petr jsem taky nikdy Ježíškovi nepsala. A vlastně ani moje děti. Tohle nás nějak obešlo obloukem. Mně stejně nikdy nepřinesl koně ani nůž či jinou praktickou věc, tak jsem se dál nezajímala ale dětem donesl vždycky co si přáli ...
OdpovědětVymazatJsme klasická normalizační generace a spousta věcí nás skutečně obešla obloukem, jak vnímáme tradice nás učí rodiče a já na sobě pak v dospělém věku cítila, že jsem v nich byla hodně plochá. Až s mým dítětem jsem spoustu věcí dohnala, spoustu.
VymazatA nebyl to jen dopis !
Hlásím se mezi ty, co Ježíškovi nepsali. A dítě taky ne - asi jak to nemělo rodinnou tradici. Ale o přáních jsme se samozřejmě bavili - třeba kombo slon a kombajn(když mu byly asi 3 roky) si budu pamatovat asi nafurt :-)
OdpovědětVymazatObčas z takových kouzelných situací vznikají vzpomínky, jsou pro naše životy důležité.
VymazatJá jsem na Ježíška nikdy nevěřil, proto jsem mu ani nepsal, a kdo ví, jestli by to po mně přečetl :).
OdpovědětVymazatDcera byla ve svých přáním dost náročná :).
... přáních ...
VymazatMyslím, že je v každém z nás, zda věřit chce či nikoliv. Měla jsem v tomto ohledu velice drsnou výchovu proti všemu, co bylo nábožensky založené.
VymazatOtevřeně mohu říci, že díky nadprůměrně inteligentnímu otci jsem v životě přišla o spoustu krásných snů, okamžiků. Člověk se stane velice brzy dospělým v dětském věku a není to dobře.
Dcera nebyla skromná podle dopisu, ale nikdy nepožadovala nic nad rámec našich možností, i kdyby dostala desetinu, uměla si jí vážit a zůstalo to v ní dodnes, naštěstí.
Po kom tu náročnost ta dcera asi má? ;-)
VymazatZdravím tě, Miloši. :-)
I u nás psaly holčičky Ježíškovi dopisy. Ta mladší i jako dospělá.A k projevu Soptíčka opravdu není co dodat. A podoba...tak ta tam je, ale nejen kvůli přání zahrádky.
OdpovědětVymazatSoptíček je uragán, je bezprostřední a občas na jednu přes zadek.
VymazatJe dobře, že jste dokázali tradici dopisů zachovat a předat, já to považuji za důležité.
Já Ježíškovi jako malá psala a hlídala, zda dopis za oknem už není.Psali i naši kluci a i vnoučata. Jen nemám ta psaníčka schovaná. Bylo by zajímavé je porovnat :-).
OdpovědětVymazatMá Sofinka dopis napsaný? Má! Takže nějakou pózu pro fotku na zeď má na háku :-))).
Pěkný den!
Hanka
Já tradicím fandím, těší mne,že přetrvávají.
VymazatSofinka má napsáno a daleko největší radost měla, že ráno už tam nebyl !
Ani já a naši kluci jsme dopis Ježíškovi nepsali. Naše vnoučátka už svá přání Ježíškovi píší, vnučka si přeje vláčkodráhu, protože jí bráška tu jeho nechce půjčovat.;-)
OdpovědětVymazatJo, půjčování hraček, to je vždycky problém, tak snad to Ježíšek pořeší ke spokojenosti všech.
VymazatPracuji v hračkářství a občas přijdou rodiče nebo spíš prarodiče s dopisem pro Ježíška. Snad jednou jedinkrát byl dopis napsaný a namalovaný přímo dětskou rukou. Většinou je to tak, že se už starší lidé moc neorientují v tom, cože si to ty děti vymyslely a tak je jednodušší z letáků přímo vystřihat a nalepit na papír konkrétní obrázek. Bohužel je to ale i tak, že děti vystříhají hračky z několika různých katalogů různých prodejen a pak babo raď. Marně vysvětlujeme, že toto třeba vůbec nevedeme :-) Já jsem nikdy Ježíškovi nepsala, dcery párkrát, ale vždycky to bylo těsně před Štědrým dnem, kdy už Ježíšek měl hračky schované ve skříni :-)
OdpovědětVymazatPřiznám se, že pro mne je svět hračkářství za trest. Je to tak obrovská škála všecho možného i nemožného, velice brzo se v té nabídce ztrácím a jsem bezradná.
VymazatProto chápu, že je lepší se domluvit s rodiči a pořídit opravdu to, co dítě chce než se dívat na kyselé obličeje všech.
Tak přeji pevné nervy, nyní to bude skutečně pro všechny v obchodech masakr.
Kdysi jsem Ježíškovi psávala... ale už nevím, co jsem chtěla :-D Vlastně jo, do jednoho z dopisů jsem psala, že bych chtěla toho pokémona, co vypadá jako kočka :-D :-D
OdpovědětVymazatTak v tvém případě by mne hodně překvapilo, kdyby to bylo jinak, Lili.
VymazatTaké si nějak nevzpomínám, že bych psal něco Ježíškovi. Ani si nepamatuji, že by se mě někdo ptal co bych si přál (tedy v dětství). To byla doba, kdy "frčely" pod stromečkem rukavice, čepice, ponožky, šály, trenýrky, spodky a bačkory.
OdpovědětVymazatTeď se mě manželka ptá, ale já říkám, že nic, že všechno mám.
Pod stromeček frčely potřebné věci, protože na nějaké rozmazlování nebyly peníze.
Vymazatto by dětičky dneska valily oči, kdyby dostaly trencle pod stromek, co ?
Dopis Ježískovi jsem taky nikdy nepsala,ale přání byla, to jo! Letos máme doma takovou pro nás,nikoli pro našeho nejmladšího vnuka příhodu.Je mu již 10 let!! a stále věří na to,že mu Ježíšek opět přinese dárky.No tak jsem byla určena,že mu vysvětlím situaci.Spustil se srdceryvný pláč, a nakonec prohlásil, že to budou tedy vánoce na prd,když tu nebude Ježíšek.Nakonec to po pár dnech vzal na vědomí,ale nejraději by toho Ježíška vzal zpět. :-)
OdpovědětVymazatA víš, že ho chápu, není ostuda zůstat vnitřně děckem , jak dlouho potřebuju.
VymazatSpěcháme všichni, netuším kam a divíme se, že si doma vychováváme staré- mladé děti.
Já mu fandím, ať si nechá svůj prostor s Ježíškem.
Moje dcera jednou psala Ježíškovi o dárky pro nás pro všechny. Hezky si nás oběhla a pak nakreslila nebo napsala, co si přejeme :-) Takže to udělala pěkně za nás a pro Ježíška pak bylo jednodušší přinést to správné, co potěší :-)
OdpovědětVymazatNádherný počin citlivého človíčka, který se nebojí jít naproti přáním.
VymazatJežíškovi jsem dopisy nikdy nepsala, asi i proto, že než jsme se v 1. třídě naučili psát, uvědomělá soudružka učitelka nám na rovinu řekla, jak to na Vánoce chodí. Byl to docela šok, někdo to i oplakal, někdo se chlácholil tím, že jeho rodiče to určitě nevědí, přece by nelhali! Soudružka zřejmě dostala medaili ( ale od Ježíška asi ne)
OdpovědětVymazatUvědomělá soudružka učitelka by si zasloužila tři tyčí, moje generálka říkávala : Zabít a pochcat !
VymazatZabít a pochcat?? No to je taky dobrý! :-D
VymazatSimčo, já dopisy jako malá psala. A hlavně, mám schované všechny dopisy od svých dětí. Bože to byly nádherné časy. Takové kouzlo, radost a napětí..... Na to vzpomínám moc ráda :)
OdpovědětVymazatSoptíček je kouzelný, i s tím prstíkem v nose :)
Krásné dny, Petra
Ano, nádherné časy a je to přesně , jak se říká ... Jaký si to uděláš, takový to máš. Spousta lidí se zlobí, že jim život protéká přes prsty, ale tam někde uvnitř si to dělají sami.
VymazatPodle útržku, který nosím v peněžence vím, že jsem dopis Ježíškovi určitě psala. Děti ho nepíší, na Ježíška se věřilo jeden rok, ale pak nám přišlo moudřejší přiznat barvu, máme to tak v mnohém jednodušší. Alespoň naše dítka nezažijí tu křivdu, když jsme se my, coby děti, dozvěděly, že žádný Ježíšek není a že je to megapodvod :).
OdpovědětVymazatVíš, je nesmírně důležité, když zhodnotíš a posoudíš, co je skutečně pro tvé dítě důležité, co potřebuje a čím ho můžeš potěšit či poznamenat do budoucna.
VymazatZda jste se rozhodli pro poodhalení, je jen vaše určitě rozumné rozhodnutí.
Já z vlastní zkušenosti vím, že díky výchově jsem byla o spoustu atributů svátků a nejen vánočních ošizena, ve své rodině jsem je zavedla a hýčkala si, také má dcera měla diametrálně odlišné dětství než já. Měla tradice, na rozdíl ode mne, pro kterou byly vánoce celý život za trest.
Simi, to je úžasné, Soptíček má svůj první dopis pro Ježíška. My jsme také s dětmi psávali a všechny dopisy mám dodnes schované. Občas nakouknu a zavzpomínám. :o)
OdpovědětVymazatPřeji krásné dny. D.
Sny, třeba jen papíře, jsou důležité.
OdpovědětVymazatTen okamžik, kdy dopis zmizí, neopakovatelné, očka svítí jako dva lampiónky, to nadšení, je to skutečně krásný čas.
Já mám schované dopisy Ježíškovi od našich dětí a občas, když na ně narazíme, pořád pobaví a rozněžní. Blondýnko, pěkné dny.
OdpovědětVymazatJé, první dopis Ježíškovi, to je roztomilý! Škoda, že mi nenabíhají obrázky...
OdpovědětVymazatJežíšek je v záloze.
OdpovědětVymazatJežíšek je robot, pořád mi nabízí abych vybral všechna kola!!!!
OdpovědětVymazatTlusŤjochu, ty si dobrej čulibrk! :-D
VymazatTřeba má Ježíšek o kolečko míň! :-D
Nikdy není pozdě začít - a obzvlášť někteří bezradnější Ježíškovi pomocníci to jistě ocení :-)
OdpovědětVymazatTak určitě, Ježíškovi je důležité psát, dotěď k tomu nutím i své dospělé děti :-D
OdpovědětVymazatSofinka to koukám dala s prstem v nose, šikulka malá :)