Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil ...

Od každého obchodu s potravinami se očekává, že by měl vonět.

Měl by na dálku prezentovat čistotu, která jde ruku v ruce právě s tou vůní.

Každá z nás hospodyněk a každý z nás konzumentů na tyto základní hygienické normy klade důraz a zároveň je vyhledává.

V cukrárně toužíme po sladkém odéru všemožných laskomin, ve vývařovně nasáváme vůni dršťkové polévky nebo jaternicového prejtu, v lahůdkách se necháme rozmazlovat vlašským salátem, v pekárně nás přitahuje čerstvě upečené pečivo.

Obchod s masem, masnými a uzenářskými výrobky je další kategorií, kterou vnímáme všemi smysly a výrazně ovlivňuje náš výběr. 

Co když se ovšem stane opačná situace, provozovna začne postrádat libou vůni uzeného masa, iberijské slaniny, párků, salámů, staročeské sekané, grilovaných kuřat ?

Co když začne váš obchod smrdět jako právě vyvezená žumpa ?

Nechci být nevděčná, nechci být zlá.

Máme NOVÉHO ZÁKAZNÍKA.

Vybral si nás, šel jako ostatní za kvalitou, za bohatým sortimentem, za vůní masa a uzenářského zboží.

Když přijde náš nový zákazník, rozestoupí se celá fronta a do několika vteřin všichni utečou.

V celém obchodě zůstane pouze ON. 

Koupí si točený salám, rohlík a stojí.

Do dalších několika vteřin utíká obsluhující personál, i ty nejotrlejší dáví.

Smrad nemytého těla, stolice, moč. Pachy tak silně promíchané, nelze vyvětrat další čtvrt hodinu.

Obchod páchne tak silně, že další zákazníci se při vstupu otočí a odporoučí.

Vydezinfikuje se pult a vše nač tento člověk sáhl. Větráme, větráme a prosíme o trpělivost.

Za hodinu se situace opakuje. 

Smrad, že by jeden pad, prodavačky zvrací, zákazníci utíkají.

Dezinfikujeme, větráme, dezinfikujeme, prosíme o trpělivost.

Za hodinu vyvážíme zase žumpu. Někdy se zadaří a vyvážíme žumpu i čtyřikrát za dopoledne.

A co s tím ?

Všechna lidskost, soucit a sounáležitost jde stranou, musí jít stranou.

V provozovně, kde se vyžadují vysoké hygienické standardy, nevysvětlíte po odchodu nového nemytého zákazníka, že to je ON, nikoliv .... vám smrdí obchod.

Logicky, ani já bych na to jinému obchodníkovi neskočila a přestala bych zde nakupovat.

A tak nového zákazníka prosíme, žádáme, vyhrožujeme, přitom se i pozvracíme, protože ten smrad startuje žaludek i přes ručník.

Zvrací i jeden z mužů městské policie a omlouvá se, právě snídal.

Zlý sen. 

Jediný člověk ohrožuje živobytí mnoha rodin, znásilňuje svým puchem obchod s dlouholetou tradicí.

Co vedlo velice mladého muže k životu na ulici, v podmínkách nelidských, aby se z něho stalo monstrum, které páchne na celou ulici, to skutečně netuším.

Moji oba rodiče nás doma učili pokoře a řídili jsme se heslem  ...neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil.

Souhlasím, jen ten potok, ta řeka či jiný pramen našeho žití nesmí páchnou jako NÁŠ NOVÝ ZÁKAZNÍK!