sobota 25. srpna 2018

Když se kácí les, létají třísky ....

Pomáhat bližním, nebýt lhostejná, tak nějak to celé začalo.
Podzimní slunce za oknem zdánlivě hřálo, ale všichni se nenápadně halili do teplejšího.
Přivážela jsem poslední zbytky věcí ze zahrady a s milým úsměvem mne na schodišti oslovila sousedka.
Popřála mi příjemný den a slušně požádala, zda bych ji neaplikovala do svalu lék proti bolavým zádům.
Aplikovala, takové věci se nejenže nezapomínají, takové činnosti má každá sestra pod kůží.
I ta vysloužilá. Lék jsem píchla a považovala situaci za uzavřenou.
Jenže .. od toho dne u nás zvonek zvonil v neděli, v pátek, ráno, na vánoce, na velikonoce, někdy i v noci.
Přiznám se, že jsem se začala nenápadně zapírat, protože se jednorázová pomoc nějak zvrtla.
Ještě jsem ani nedovřela naše dveře a otevíraly se dveře hned vedle.
Kradla jsem se do bytu jako cikán a občas jsem k tomu nabádala i mého společníka nebo celou skupinu.
Stydím se, ale být znásilněná injekční stříkačkou tak často, mi přišlo celkem již mimo mísu.

Nejenže mi přestala být příjemná frekvence, něco mi nesedělo.
Klepající se ruce ženy, zkřivený výraz ve tváři a občas i nesmysly na jazyku.
Požádala jsem, aby mi byla předložena lékařská zpráva, která povoluje domácí aplikace.
Zpráva odborné lékařky mi byla předložena včetně dovětku, nebojte se, po operaci bude lépe.
Já jsem se nebála, naopak, chtěla jsem z tohoto rozjetého vlaku vyskočit a rychle.
Výchova, slušnost či být nápomocná, když je společnost plná bezpáteřných hulvátů, to všechno se podepsalo na slepotě, se kterou jsem byla zneužita a ohnuta jako děvečka ve chlévě.

Venku horko, že by psa nevyhnal a spěchám domů.
Na rameno mi poklepává sousedčin manžel a jeho výraz nevěstí nic příjemného.
Hned první věta duní ulicí ... Víte kde mám ženu ? V blázinci ? !!
Oči těkají z něho nahoru dolů, nechápu, proč ten tón a hlavně proč ten výraz ve tváři ?
Připadám si, jako když jsem celou základní školu stála na hanbě a třídní učitelka mi psala důtku.
Stále nechápu, stále čumím jako puk.
Mezi zuby procedí ...Však jste jí to svinstvo taky píchala !
Začíná mi svítat. Proto ta naléhavost, proto ten tik, klepání rukou i celého těla.
Tečou mu slzy, sedáme si na lavičku. Fragmenty, nikoliv ráje do sebe začínají zapadat.
Nudící se paní krátce na penzi, častokrát sama doma našla zalíbení v tišících prášcích na bolest.
Nic netušící lékařka napsala balení a má sousedka si daleko lepší a silnější léky dokupovala na internetu.
Aplikovala jsem já, aplikovala sousedka z vedlejšího vchodu, do spolku píchačů se přiřadila nic netušící dcera a jednou i chudák vnučka. Sbor idiotů, který sedl na lep a utopil se v řádném moři plném slizu, lhaní a průšvihu.
Do nebe volající závislost nešla svést na bolest zad a tak si milá toxikomanka - penzistka začala aplikovat sama.
Pěkně doma, v klidu, bez svědků a konečně i beze mne.

Když se kácí les, létají třísky.
Přísloví vyjadřuje důležitý poznatek, při prosazování zdánlivě prospěšných věcí, se prostě těm negativním jevům nevyhneme, ať děláme, co děláme.
Dnes jsem jí po třech měsících potkala. Kdysi pěkná, udržovaná ženská chodí staticky jako stroj, obličej bez života křiví do grimasy jako ze špatného filmu a místo pozdravu špulí rty, kdysi krásně plné, dnes propadlé, bezzubé.
Bolestivý pohled.
Jen já mám jasno, než budu nápomocná, než budu empatická a připravená býti matkou Terezou, než zase začnu věřit, bude mi to maličko trvat ...

35 komentářů:

  1. Anonymita internetu má svou temnou stránku.

    OdpovědětVymazat
  2. I takhle může dopadnout člověk, který se na důchod většinou těší. Je to hodně smutný příběh. Sama vím, že je potřeba najít nějakého koníčka, něco, co nás těší a určitě to není sledování přiblbaných televizních seriálů s přídavkem prášků a poschovávaného alkoholu

    OdpovědětVymazat
  3. Velmi smutné. Co dodat. Jen zvláštní, že si manžel nevšiml, že ji chodí poštou nějaké balíčky a co to je?

    OdpovědětVymazat
  4. To není dobré kupovat jakékoliv léky přes internet. Byl to ale nevšímavý manžel, u nás by to neprošlo ani mně ani jemu. Navíc prášky já nemusím a muž je na to opatrný. Bez lékaře ani ránu. Dobročinnost se opravdu někdy nevyplácí.

    OdpovědětVymazat
  5. Simi a opravdu jsi se z toho poučila?

    OdpovědětVymazat
  6. Smutné! Jak by tohle mohl člověk s dobrým srdcem včas prokouknout...

    OdpovědětVymazat
  7. Smutné. A bohužel poslední dobou častý jev. Dobrák se snaží pomoci a nakonec se vše otočí tak nějak jinak.....

    OdpovědětVymazat
  8. Na zneužité důvěře je nejhorší, že na to pak mohou doplatit další, protože člověk hůře uvěří...

    OdpovědětVymazat
  9. Pro dobrotu - na žebrotu. Ale nemohla jsi to tušit. Alespoň máš teď ponaučení.

    OdpovědětVymazat
  10. Tak tohle je hodně drsné téma. Bohužel psychicky nemocných u nás přibývá. Je to odraz naší současné společnosti. Jak se obrnit před takovou situací, když zdravotní sestře, byť bývalé, je proti přesvědčení nepomoci bližnímu. A TOHLE prostě nelze předvídat.

    OdpovědětVymazat
  11. [1]: Lze zde koupit vše a bez problémů

    OdpovědětVymazat
  12. [7]: Já chodím s otevřenýma očima a nemám problém vnímat a pak to hodit na papír, problém je současná společnost, která takové story produkuje jako na běžícím pásu, bohužel

    OdpovědětVymazat
  13. no pomahat sa musi, za kazdu cenu, nie?

    OdpovědětVymazat
  14. No, stáří... Před týdnem mi říká jedna pacientka: "Víte, stáří je, paní doktorko, fakt na ho*no"... A to je ještě jedna z těch pozitivnějších...

    OdpovědětVymazat
  15. Smutné, no člověk prostě hned nemyslí na nejhorší a u staršího člověka to ani nepředpokládá. Celý život se učíme...

    OdpovědětVymazat
  16. Blondýnko, i mně se toto stává. Vstřícnost a ochotu, kterou mám v krvi, ostatně ty taky, mi nasazuje růžové brýle a já věřím. Bohužel jsem nepoučitelná. Měj pěknou neděli.

    OdpovědětVymazat
  17. [14]: ad 1) Ba tě internet i ku koupi poňouká - tu a tam mi přijde i na blog nabídka na ty modré pilulky

    OdpovědětVymazat
  18. Tos mi těmi posledními slovy připomněla jednoho známého. Ten mi řekl, že před každou křivdou, nespravedlností nebo násilím které vidí  páchat jedincem na jiném jedinci zavírá oči a obchází to velkým obloukem. Z jedný strany mi to připadá hnusně alibistický, ale z druhý to chápu. Já se před víc jak deseti lety zastala týraného psa a doteď ze strany těch odnaproti dostávám různé pochoutky .... takže asi ho i trochu chápu, byť moje povaha se tomu dost vzpírá....

    OdpovědětVymazat
  19. Napadlo mě, že by mohlo jít o závislost na lécích a to jsem článek ještě nedočetla. To se stává, nechtěla si ji přeci podporovat, ale pomoci, nevěděla si to, nedávej si to za vinu. Kdyby si jí to nepíchla ty, našla by někoho jiného, přesně jak si psala, dceru, vnučku nebo jinou sousedku.

    OdpovědětVymazat
  20. Simonko, jak se říká za dobrotu na žebrotu. Určitě to není tvoje chyba, našla by si někoho jiného.

    OdpovědětVymazat
  21. Drsné. Simi, ani se Ti nedivím, člověk se obětuje a občas, často přemůže k pomoci a pak se to nečekaně zvrtne proti němu. Skoro se mi chce napsat, pro dobrotu....., ale toto by nikdo nečekal. Dávej na sebe pozor ať se pro svoji ochotu nedostaneš do maléru.

    OdpovědětVymazat
  22. Potíž je, že pomoc nejde aplikovat proti vůli závislého, takže je to často začarovaný kruh.

    OdpovědětVymazat
  23. tak tenhle příběh mě dostal

    OdpovědětVymazat
  24. Je to zkušenost, která Tvou důvěřivost pošramotila. Když člověk v sobě má určité cítění, je ale těžké hned odhadnout o co jde.

    OdpovědětVymazat
  25. No tak to je síla. Stávají se takové okolostojičnosti ...

    OdpovědětVymazat
  26. Stává se to, kdo z nás z dobré vůle nenaletěl.. Lidi jako ta paní mají na důvěřivé a ochotné osoby neuvěřitelný čich

    OdpovědětVymazat
  27. Není v pořádku obviňovat tebe nebo sousedku nebo jiné, kteří jí pomáhali s aplikací... Paní se do toho uvrtala sama. Je mi jí líto a je mi líto i jejího muže. Zřejmě si bude do konce života vyčítat, že si toho nevšiml dřív.

    OdpovědětVymazat
  28. To je moc smutné...ale ty si rozhodně nic navyčítej...a já jsem ráda, že mám pletení a háčkování, i když co když za pár let nebudu moct...

    OdpovědětVymazat
  29. To je mi líto. Ale nejsi vědma. Navíc, paní nic nenechala náhodě, zneužila kromě tebe i další "dobrovolníky". Bohužel, takové věci se občas stanou...

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.