pátek 31. srpna 2018

Lovci okamžiků ...

Květa je kost.
Za proskleným velínem metabolické jednotky sedí staniční lékař Calábek a od chorobopisů svých pacientů ho vytrhuje právě pohled na dívku, která odebírá ranní glykémie.
Pohybuje se jistě, klidně, s pacienty prohodí pár slov a stačí se i usmívat.
Jak já bych chtěl ležet na místě pana Koudelky, honí se hlavou zamyšlenému lékaři.
Nasávat její přítomnost, vůni heřmánkového šampónu z jejích vlasů, jen ležet a dýchat, jen vnímat, jen snít.
Přesně jako dnes ráno.
Ze spánku ho vytrhla erekce, kterou nebývale potěšil paní doktorovou Calábkovou.
Dotkl se jejího povadlého ňadra a ruka chtěla cítit tvrdý hrot bradavky, vzrušený, trčící jako předzvěst obrovské hormonální bouře.
Ruka pohladila tvarohovitý zadek plný celulitidy a přesně ta ruka chtěla a toužila přitáhnout si pevný a přitom krásně klenutý zadeček.
Na vlně netušeného vzrušení ejakuloval do komůrky své právoplatné manželky a ve své fantazii explodoval jako odjištěný granát do pochvy imaginární milenky. Miloval se dvěma ženami, byť přítomná byla jen ta s razítkem v občanském průkazu.
Paní doktorová znejistila pod tíhou manželova orgasmu, netušila, co způsobilo takový uragán ?
Že by ty dvě hodiny za půl roku na aerobiku ? Že by ta čerstvá trvalá ve tvaru květáku, kterou jí kadeřnice Čiháková tři hodiny frézovala a tavila na hlavě ?
Nebo dvakrát přemletý tatarský biftek od řezníka Pivody, který manželovi namazala na topinky ...určitě, ta síla mladého býka dvakrát překůtrovaného v řeznictví s přísunem aminokyselin a bílkovin způsobila, že se země zachvěla.
Okamžitě to nahlásila všem svým družkám ve zbrani, telefon žhavila doběla, všichni musí vědět, že ten kanec spí v její posteli, snídá snídani a pije kávu v jejich kuchyni.
Doktor Calábek opět začíná lehce cítit vzrušení při pohledu na sestru, která ho ve skvostné trojce ráno odměnila a raději odměřeně pronese větu, ve které se rázně dožaduje teplotní křivky pana Býčka, který bojuje se zánětem močového měchýře. Vlk se nažral a koza je celá, bohužel.
Květa má oči jen pro jediného.
Před půl rokem na chirurgickém příjmu s pacientem Kučerou, který si stěžoval na prudké bolesti v krajině břišní, právě před těmi šesti měsíci se poprvé podívala do očí sanitáře Bořivoje.
Bořík byl Bůh. Bořík byl jiný.
Nesvlékal jí pohledem, nikam ji netlačil, choval se jako rozený gentleman.
První tři měsíce jí jemně hladil ruku, procházel se s ní v parku a sedávali při měsíčku u místního toku řeky.
Nic si nedovoloval, ani maličko. První hubičku jako od maminky dostala Květa v den svých narozenin.
Ona Květa by jako chtěla daleko víc, ale mladého hocha respektovala.
Malé drobné pozornosti ve formě utržené kopretiny na skříňce v šatně, laskonka na velíně se srdíčkem, kytička fialek u chorobopisů na sesterně a dva lístky do kina na Amadea od pana Formana.
Další tři měsíce utekly jako voda a Květa lehce znejistěla, vlastně hodně znejistěla, ba se lekla.
Líbím já se Boříkovi vůbec ? Má na mne Bořík vůbec chuť ?
Večer, když usínala, cítila, že ona je připravená, ona je už dávno nachystaná na to vlítnout.
Při pohledu do zrcadla cítila vzrušení, šla rukou naproti těm motýlkům, které nechala díky jemným prstíkům vylétnout.
Až tohle zažiju s mým milým!
Jenže milý se k akci neměl a tak díky typicky ženské rafinovanosti ho Květa doslova dovlekla do svého pokoje na nemocniční ubytovně.
Jenže se Bořík pro milování asi nenarodil, zůstal stejně laxní, stejně statický i v momentě, kdy dívka kroužila svou pánví nad jeho chloubou a s výrazem šíleného vyčerpání z muže dostala pár minut neslaného, nemastného sexu.
Když se pak dlouze sprchovala, očekávala, že milenec zlepší skóre a přijde dokonat dílo třeba rukou či ústy.
Hrdina se vypařil jako pára nad hrncem, zanechal po sobě pachuť nepochopitelného, nedostižného a hlavně nenormálního.
Květa je kost, oči má uplakané.
Sedí na policejním okrsku jejich města a do protokolu diktuje, že se jí z pokoje na svobodárně ztratil zlatý náhrdelník s Pannou Marií od maminky a pečetní prsten ze tří druhů zlata s tváří J.F.Kennedyho, který dostala od tatínka než navždy odešel.
Z dalších protokolů se dozvídá, že lékař Slaboš z gynekologie postrádá portmonku s celým měsíčním platem, sestra
Vychodilová hodinky, sanitář Vostrčil soupravu řeznických nožů k zabíjačce, koronární sestra Bartůšková celou kabelku i s pletením, urologický lékař Fejfuša zlaté pouzdro na cigarety, sestra Šestáková z koronárního JIPu etui s náhradní protézou a korunkami ve zlatě, staniční lékař Calábek nenašel svůj snubní prsten.
Dalo by se laicky říct, že když nechodí smůla a neštěstí po horách, dožene to v nemocnici zdatný sanitář Bořivoj.
Jsme lovci okamžiků, prahneme po dokonalosti a prohlubujeme v sobě pouze šeď jako doktor Calábek, naivně přijímáme a málo se snažíme jako paní doktorová Calábková, dospíváme a zdokonalujeme se jako sestra Květa, vzbuzujeme pocit iluze a přitom šikovně krademe jako sanitář Bořík, to vše jsme my lidé, kteří jako lovci okamžiků píšeme leckdy pitoreskní příběhy, zda jsou fikce či skutečný život ponechám na každém z vás ...


 


 

34 komentářů:

  1. Už mě nebaví Tě furt chválit....

    OdpovědětVymazat
  2. Bořivoj jako jméno napovídá, že jeho nositel dokáže bořit i voj tvořený zdravotními pracovníky. Přemýšlím, co v sobě v tomto smyslu napovídá jméno Calábek .

    OdpovědětVymazat
  3. Početla jsem si. Jak pravdivé... Díky.

    OdpovědětVymazat
  4. Mistrovské dílko! Děkuji, že jsem si mohla počíst

    OdpovědětVymazat
  5. Musím říct,že realita na konci mi vzala dech.

    OdpovědětVymazat
  6. Muži a sny, muži a fantazie ve snech, hm..., to pak manželky koukají co se to s nimi děje, to je pravda.

    OdpovědětVymazat
  7. pěkně napsáno zkrátil bych příliš dlouhé věty... no, kdo ví, na koho si myslí paní doktorka Calábková, když se do ní zasune ten její starý nenápaditý a pořád stejný chlap...

    OdpovědětVymazat
  8. Takový je život. Ve svých osumnácti jsem byl také nepřipravený a nevěděl jsem, co s ženským tělem.

    OdpovědětVymazat
  9. Ať skutečnost nebo fikce, je to pravdivé. A moc dobře napsané.

    OdpovědětVymazat
  10. No ty jsi prostě paní spisovatelka    Jsem ráda, že nejsem manželka    I když, ať si klidně sní o kom chce, hlavně že bude kvalitní výsledek      Chudák Květa

    OdpovědětVymazat
  11. A to ten Boŕivoj nie je ani lekár a aj tak kradne?

    OdpovědětVymazat
  12. [8]: Zdeňku, jsi rozený hledač, koupím Ti k tomu klepač,

    OdpovědětVymazat
  13. Slušný, nenápadný ale hooodně šikovný Bořík, věděl jak na to

    OdpovědětVymazat
  14. Početla jsem si, děkuji za fejeton a přeji krásný večer!

    OdpovědětVymazat
  15. Ty jo, teď se tu objevily komentáře z minulého článku...

    OdpovědětVymazat
  16. [18]: Dneska blog skutečně perlí, schovávají se komentáře nebo se objeví odjinud... to bude ta modernizace

    OdpovědětVymazat
  17. [1]: Také jejich cena hýbe světem

    OdpovědětVymazat
  18. [7]: Cukříku, několikrát jsem ti říkala, že já zde nic nemažu, udělala jsem tak pouze jednou, když autor komentářů cíleně napadal mé návštěvníky a hodně nevybíravým způsobem.

    OdpovědětVymazat
  19. [8]: Předpokládám, že na pekařského učně, jak pravila paní Holubová ve skvělém filmu Účastníci zájezdu

    OdpovědětVymazat
  20. [12]: Drahý panovníku, největší zloději a somráci jsou především lidé, kteří mají plná koryta a mají stále a neustále větší a větší hlad.

    OdpovědětVymazat
  21. Máš pravdu, jsme lovci okamžiků...

    OdpovědětVymazat
  22. Za chvíli tě začnu děsně nenávidět. Proč! Proč tak skvěle píšeš? jinak Padina to vystihla  přesně. Už mě taky nebaví pořád dokola chválit ....   

    OdpovědětVymazat
  23. [24]: Je dobře, že si nevidíme do hlavy, máme pak čas rozvinout fantazii a vlastně proč né, že     

    OdpovědětVymazat
  24. [23]: tak mu dame vysavac. bude to mozno ten isty efekt ako s klepacom, len o nieco drahsi, hlavne ak vysavac padne z hlavy, kde bol hodeny, neperovane na zem a roztrepe sa...

    OdpovědětVymazat
  25. Měla jsem podobného kolegu, skromný kluk, holky mu důvěřovaly, jen nekradl ale peníze si půjčoval - nenávratně. Jenže soudruzi na to přišli a byl potrestán a vyhozen!

    OdpovědětVymazat
  26. Vzhledem k tomu, že mi dnes zlobí připojení a nevím, kdy zas spadne, tak jen krátce - zařazuji do výběru na TT.

    OdpovědětVymazat
  27. Štěstí v mém životě4. září 2018 10:44

    Máš dar, dar fantazie, dar slova, dar pospojovat to vše do vět, které se čtou tak rychle, že se musím vrátit a přečíst znovu. Děkuji ti za úžasné příběhy, kde vládne český jazyk...

    OdpovědětVymazat
  28. Tak. A já tu (když už tu chybí září), zvěčním svou ikonku. Byl jsem tu. Fantomas! ;-)

    OdpovědětVymazat
  29. Tak tě ofiko vítám na nové adrese. Vidíš, já tě nakopla k odchodu, ale sama se k tomu moc nemůžu odhodlat a jsem zatím jednou nohou tady a druhou na Blog.cz.Jak jsem řekla, zatím tam dodělám výletové články, už mám jen dva a pak zkusím co to udělá s lidma, když se přesunu sem. Vím že jsi říkala, že za mnou půjdou když budou chtít a já fakt nechápu, co je tak těžkého si zadat odběry, nemusejí se o nic starat a zase jim to bude ukazovat moje články. Tak se uvidí. Odsud z bloggeru se zatím nikdo v komentech, krom tedy přeběhlíků z nichž jeden se zas vrátil zpět, neozval..... za tebou si myslím půjdou spíš, ty jseš mnohem oblíbenější. Tak ať nám to tu svědčí!

    OdpovědětVymazat
  30. Tedy tady je to krááásnýýýý, Blondýnko ty jsi tak šikovná, že nemám slov.
    Skutečně všestranně!
    Obdivuhodné, já, stará konzerva, smekám a žasnu stále od dob, co jsem měla tu čest tě poznat.

    OdpovědětVymazat
  31. Really i found this article more informative, thanks for sharing this article.
    fnaf 3
    game for girls make up

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.