Všechny kočky celého světa dnes mají svátek .
Mám tři, seriózního šedivého Edíka / 10 let /, bílou slečnu Farkašovou, Rozinka jí říká pouze Sofinka, protože se jí bojí a fakticky jí zná pouze z fotek, ve skutečnosti stále spí zalezlá / 8 let / a rezavého Míšu, cukrouše mazlivého / 6 let /.
A protože je čas slavit, čas se bavit, ráda bych poukázala na fakta a skutečnosti v naší domácnosti.
1. V průměru kočka stráví 2/3 dne spánkem. Dožije-li se devíti let, jen tři roky byla vzhůru.
Ne. Slečna Farkašová spí celý den, vstává pouze na jídlo, které si nechává donést až k lůžku. Sama se neumývá, na tyto služby má vycvičený zbytek kolektivu. Lehne si na záda dle nálady, nechá se omýt, zasyčí, aby bylo vidět, kdo to doma řídí a jde si opět lehnout. Jak už její jméno napovídá, je líná, nenažraná a vyčůraná jako správná cikánka, kdyby uměla mluvit, seřve i mne.
2. Podle odborného časopisu American Demographic mají samice tendenci hrabat pravou packou, zatímco kocouři levou.
Ne. Záchodky máme dva, aby nedocházelo k přetlaku, stelivo kočky vystěhují z kočičí toalety několikrát denně a packami , lhostejno jaké preference. Hrabou všechny tak intenzívně, že kočičí podestýlku roztahají po obývacím pokoji, který se nachází na druhé straně bytu.
Ke hrabaní si packy rozhodně nešetří, nerozlišují pravou a levou, zvlášť pánská část chodí močit mezi dvířka, ocas vystrčený z budky, aby se při vstupu moc neunavili.
3. Na rozdíl od psů vyluzují 100 zvuků.
Ano. Náš Míša neumí mňoukat, pouze kňučí vysokým pisklavým hláskem, jako když ho přejedete, zašlápnete a nakopnete.
Zvuk je to tak šílený, že pokud ho začne vyluzovat, okamžitě a střelhbitě vyskočím a naplním misku.
Slečna Farkašová vstává většinou mezi 2 - 3 hodinou ranní, kdy si stoupne k ložnici a začne výt a promiskuitně mňoukat. / pšoukat až následně, ano, kočky prdí /
Velice nadšeně na toto reagují muži / rozuměj manžel minulý, milenec minulý, současný i budoucí /, kteří přemýšlejí o zakoupení, nikoliv špuntů do uší, ale pěkného a rychlého samopalu.
4. Čelisti koček se nemohou pohybovat do strany, proto nezvládnou kousat větší kusy žrádla.
Ano. Velice často v naší domácnosti můžete najít větší kus sardinky, flák kuřecího masa či jiné pěkně smradlavé pochutiny, které někdo z kolektivu odtáhl z misky za účelem dát si do trumpety, tajně a inkognito, hlavně aby mu to někdo nesežral !!! ale nějak ho tam zapomněl.
Velice často, hlavně po tmě ráno, když skutečně spěchám, mám na plosce nohy nalepenou pěkně macerovanou sardinku, vůni takto skvostně uložené pochutiny nepřebije nic než ocet či savo. Při nástupu do práce nevoním preferovaným Chanelem, ale chloraminem.
5. Kočka může vyskočit do pětinásobné výšky, než měří v kohoutku.
Ne. Zakoupila jsem nové škrabadlo z vodního hyacintu, kočkám se nelíbí, tak sedí pod ním a ignorují ho. Několikrát jsem jim novinku ukazovala, dávala je do ní, ovšem dle výrazu a ignorace si na něj budu nejspíše lehat já sama. Jen nevím, zda vyskočím tak vysoko ??
6. Otíráním o nás dává kočka najevo, že se jedná o její území, ale také nám říká, že nás přijala do svého života.
Ano na 100 %. Specialista na projevy lásky a vášně je nejstarší Edík, který mi náklonost dává najevo procházením okolo černých silonek, černých kalhot, plesových dlouhých a černých kozaček.
Vždy, když mi opravdu záleží na vzhledu, přijde náš kočičí gentleman a začne se tak otírat, že moje oblečení či obutí okamžitě získá kožešinovou patinu. S rolonem v ruce prosím, žebrám a celá situace se několikrát opakuje.
Většinou tedy odcházím prudce elegantní, pouze dolní končetiny mám flisované.
7. Na čtverečním centimetru jejich těla najdete 20155 chloupků.
Kecy. Kecy. Kecy. Na 80 metrech čtverečních našeho bytu se válí miliardy chlupů. Chlupy jsou i ve vánočním cukroví, ve velikonočním beránkovi, chlupy vytáhnu v Madrid, v Římě, v Harrachově, na konci světa. Není možné, že jim ještě tolik zůstane na centimetru čtverečním, když se s nimi roztahují a rozcapují všude.
8. Srdce kočky tluče dvakrát rychleji než lidské, až 140 tepů za minutu.
Netuším. Přesto vím, že i když mi vadí noční fňukání slečny Farkašové, hladové pískání Míši a flisové nohavice od Edíka, já své kočky miluji a nedala bych je za nic.
Moje srdce bouchá za všechny kočky světa, kterým přeji k dnešnímu svátku plné mističky žrádla a vody, laskavou náruč a lásku jejich páníčků a paniček. Všem kočkám světa bych přála spoustu lásky, žádné násilí, žádné týrání a pohlazení kožíšku po celý " těžký " kočičí život.
Moc hezké láskyplné vyznání a krásně složená obrázková mozaika. To byl dnes článek mně na tělo!
OdpovědětVymazatBlondísku zlatej, miluju takové články. K tvému přání se přidávám, našim jsem už popřála
OdpovědětVymazatKrásné přání kočičkám, já se ráda připojím. Trošku Ti ty kočičí lumpíky závidím. Vždycky si vzpomenu jak brácha říkal o jejich kocourovi, že je to nejlepší kamarád. Viděla jsem ho jen jednou, musela jsem na čtyři, protože byl zalezlý pod válendou a nehodlala své místečko opustit.
OdpovědětVymazatKočky se mi líbí, ráda je hladím, ale do bytu už žádné zvíře nechci..
OdpovědětVymazatSimčo, krásné a vtipné povídání...úžasně se to čte, opět s úsměvem na rtech. I já se přidávám s velikou gratulací. Ať se daří.
OdpovědětVymazatsuper vyznanie nasim tyranom domacim. trochu od veci, ale predsa: ake velke hovinko produkuje jezko v porovnani s kocurom? vie to niekt? (hladame vinika!!!)
OdpovědětVymazatKrásný článek a vyznání I já miluju všechny naše kočky, i když Jůlie ta tedy vítězí na plné čáře Jo a našla jsem si chlapa, který večer, když jdeme spát, hledá Julču, kde je, ať jde spát s námi A to, že se po něm kocour v noci projde mu vůbec nevadí Zrovna včera jsme si říkali, jak se ty kočky mají, že jen spí a jí Julče je devět, tak to šest let už má prospaných
OdpovědětVymazat[4]: tohle je přesně můj postoj, manžel chtěl pořád psa...co jsme na domku a máme dítko přešlo ho to, sláva
OdpovědětVymazatKrásný článek, pro milovnici zvířat. Pobavil, poučil. Tím, že mám pejsany a znám hodně z jejich života, jsem některé věci o kočičácích nevěděla. Tak ať ti ta trojka dělá ještě dlouho potěšení.
OdpovědětVymazatKočky nemám ani jsem nikdy neměl, ale u mých příbuzných bylo občas až překočkováno. V tomto kočičím ansámblu jsem měl ovšem pověst necitelného podivína, protože jsem trval na tom, že kočičí a lidský svět není v celém svém objemu a po celých 24 hodin denně společný, ale pouze se v některých místech a na omezenou dobu prolíná .
OdpovědětVymazatSimi, myslím, že všechny kočky jsou nadšené, jak si je oslavila a ty tvoje úplně blažené! Já jsem si početla, pokochala a skoro cítila hebký kočičí kožíšky - naštěstí jen na dálku, v jejich přítomnosti se dusím a slzím...
OdpovědětVymazat[1]: No vyznání, spíše realita všedního i svátečního dne
OdpovědětVymazatBáječné povídání a vyznání.
OdpovědětVymazatMilá Simi,
OdpovědětVymazatBlondýnko, krásné vyprávění, až mě to rozněžnilo. A kouzelní spolubydlící, taky bych je milovala. Hezký večer.
OdpovědětVymazatSimčo, krásně jsem se pobavila a kočičky máš opravdu nádherné. Všem kočičkám přeji takovou paničku, jako jsi ty, která je bude rozmazlovat a milovat.
OdpovědětVymazatGratuluju všem kočkám (potažmo, kočko, i tobě). Dnes má svátek i náš Čičikov, škoda že ho nemůžu poňuchňat osobně
OdpovědětVymazatKocůři si dělají co chtějí.
OdpovědětVymazatPěkné číci, hned bych nějakou podrbala za uchem.
OdpovědětVymazat[6]: Moje Farkašová dokáže vytvořit takový exkrement, že mi občas přijde, že i dítě by se nemuselo stydět, takže pokud to hovno bylo veliké, bylo od kočky
OdpovědětVymazat[11]: Moje dcera má podobný problém, statečně s ním bojuje, nedokáže se s nimi neňuhňat
OdpovědětVymazatMiluju kočičky i kočičáky a u článku jsem se hezky pobavila. Je to přesně tak, jak píšeš...Dělají jen to co chtějí a my jsme jim plně - a rádi!! - k dispozici
OdpovědětVymazatTo jsou krásní sameťáci!
OdpovědětVymazatJo, naši milí macinkové
OdpovědětVymazatJakožto stoprocentně kočičí člověk dodám snad jen jediné: mňau!
OdpovědětVymazat