Červenec v kostce ...

V tomto měsíci to bylo celé o vodě. Nejdříve málo vody v sudech, pak hodně vody v moři, spousta potu, zapařené půlky, tuny melounů, zalévání zahrady z vodovodního řádu, vypouštění jezírka za účelem redukce divokých kaprů, následovalo napouštění jezírka za účelem přežití divokých kaprů, sprchování těla nejlépe šestkrát denně, nejlépe ledovou vodou.

Voda, skloňuje se ve všech pádech, chybí nám.

Po roce jsem měla dovolenou. Slunce, moře, slaná voda, sladké a šťavnaté broskve, nehorázně luxusní chorvatská zmrzlina, projížďky po moři lodí, počítání mrakových oveček na obloze, po kterém následoval dlouhý spánek, krvavý úplněk, rudý měsíc na obloze a já po dlouhé době umývala ručně nádobí / jsem rozmazlená dvě desítky let myčkou / a moc mne to bavilo, protože to prostě bylo na dovolené. Vím, že slovo " dovolená " není sprosté slovo a po jejím návratu je život tak nějak jednodušší, lehčí a veselejší.

Netuším, zda tento stav zůstane setrvalý či mu pomohla zvýšená spotřeba šumivých vín, ovšem se skleničkou vychlazeného šampusu či prosecca se horké léto přežívá nějak lépe, vláčněji.

Nepokouším se filozofovat ani na blogu, tudíž se velice omlouvám všem, kteří jsou naladěni na vážno, já si léto užívám a na vážná témata mne užije s příchodem depresivní zimy. / budu depresivní také, jen co se začne ještě více krátit den, to pak budu jedno velké a vážné téma /.

Soptíček byl přijat do mateřské školky. Jeho jméno figurovalo asi v pěti pořadnících, pak následovaly přijímačky, různá výběrová kola a vnučku mám přijatou. Netuším, jak to duševně ještě zvládnu na základní, střední a vysokou školu , protože takové estrády, jaké se činí při přijetí do školky, pane jo. Možná zvýším dávku šampusu na dvojnásobek, abych tolik štěstí přežila a unesla. Nesměji se své vnučce, směji se společnosti, která připustila, aby předškolní výchova dětí byla nedostupná, drahá a mnoha dětem vzdálená.

Ovšem, co se týče rozvoje, tak tam se fakt bát nemusím. Pusu nezavře celý den, mele klapačkou a všem na počkání sděluje, co mají doma nového a co mám já, co doma nemají. Jo a máme společný koníček ...italskou stravu a návštěvy italských restaurací, kde dopředu hlásí ...my jdeme s babičkou na kafíčko !

Zahrada smutně strádá bez trávníku a já budu v zimě opět honit prasata. Po třech měsících jsem vyhodila stavební firmu, která si napočítala za výstavbu a realizaci plotů a přilehlého dvora částku, která se blíží milionu. Jsem optimista, jednou to postavím, jednou jo. Takže se již připravuji na zimní lov prasat, kanců a sleduji na internetu recepty, otázka je, či se zelím nebo šípkovou ?

Loučím se s prvním prázdninovým měsícem na vlně veder, nedostatku vody a nadevírám novému měsíci, který má být shodný s tím odcházejícím. Přeji vám hodně pohody, krásnou dovolenou a dětem, aby prázdniny utíkaly pomalu, nám babičkám a dědečkům hodně duševních sil, protože je prostě někdo hlídat musí, já už rozpis dostala.

NEJSMUTNĚJŠÍ POHLED MĚSÍCE

Při našem výletování se Soptíčkem jsme si dali kafíčko ve výletní restauraci Větruše, která se tyčí nad naším městem.

Pohled na koryto řeky mne úplně ochromil a stála jsem s ústy otevřenými, srdcem bolavým.

Jezdím denně kolem, ale tak nějak z vysoka je ten pohled víc na dřeň, víc o bolesti .... řeka Labe jde už do dvou třetin přejít suchou nohou ....