pondělí 2. dubna 2018

Poklad s přidanou hodnotou...

Výzva třetí, tentokrát u MARTY .
Má startovací čára je znevýhodněna skutečností, že nejsem sběratel starých kousků, nevlastním
půdu se zaprášenými starožitnými mlýnky, žehličkami nebo hmoždíři.
Mám své poklady a tento je s příběhem, který zásadně ovlivnil můj život.

Jsem pověrčivá. Před černou kočkou zastavím, autoškolu odjezdím v jedněch spodních kalhotkách.
K lékaři nosím přívěšek ve tvaru srdce, před dlouhou cestou autem mám rituál, kdy políbím volant.
Na všechna důležitá jednání nosím náušnice, které jsem před lety dostala od dcery.
Rok jsem jezdila a sháněla zahradu. Další rok jsem se dívala v inzerci na jednu zahradu.
Byla nádherná, na fotkách se v dáli tyčil hrad Střekov.
Schůzka byla smluvena na dopoledne s majitelkou a zástupkyní realitní kanceláře.
Důležitá schůzka, důležité jednání, musím si vzít náušnice.
Vcházela jsem a nemohla jsem dodýchnout, ta lokalita, to místo.
Vše jsem měla v mlze, jako kdybych se pohybovala po špičkách, tančila po stéblech trávy.
Bylo to přesně to vysněné místo, na které jsem celý život čekala.
Jediné, co je mi proti srsti, je tlak realitní makléřky.
Odmítám okamžité rozhodnutí a nechávám si time out.
Nervozita mne svázala, klepaly se mi ruce, tak moc jsem chtěla mít kus téhle půdy.
Ale nikoliv pod tlakem !
Vytáčím číslo realitní kanceláře a ve stejném okamžiku zjišťuji, že mi na druhém uchu chybí náušnice.
Špatné znamení.
Ve vteřině se mi udělá špatně. Nesnáším ten podtlak a psychiku podtrženou ztrátou cenného šperku.
Chci druhý den schůzku na místě zopakovat s dcerou.
V kalendáři se na mne usmívá poslední středa března roku 2015.
Vcházíme všechny tři, já, dcera a Soptíček v bříšku.
Kýčovitá modrá obloha vyšperkovaná slunečními paprsky a na kopci se majestátně tyčí hrad.
Lesknout se mi oči, buší mi srdce a dcera se jen usmívá. Bože, jak ta mne zná.
Vcházíme do altánu a v tom ji zahlédnu.
Na ošoupané, neudržované podlaze se v ranním slunci blýská moje ztracená náušnice.
Čekala tam na mne a mé rozhodnutí.
Podepisuji svou životní smlouvu, nemohla jsem dostat jasnější znamení osudu.
Poklad s přidanou hodnotou, mé náušnice, vytoužená zahrada a začínající dynastie zahradníčků z podhradí.












Zazvonil zvonec a jedna pohádka o splněném snu naštěstí nekončí. Když se po třech letech dívám na tyto fotografie, je to celé jen moje neuvěřitelná dřina, ale výsledek jednou bude stát za to.
A náušnice nosím jen výjimečně.
Krásný týden plný slunce a pohody, střežte své poklady.

52 komentářů:

  1. Blondýnko, než odpovím na tvůj komentář u mě, musela jsem letět k tobě na tvoje poklady. Krásně si to pojala a tvojí zahradou se moc ráda kochám. Je kouzelná. Já až tak pověrčivá nejsem, ale taky mám svoje rituály Zveřejním odkaz na blogu, až uvidíme i další poklady v našem kruhu bloggových přátel. Měj hezký den a děkuji.

    OdpovědětVymazat
  2. Že máš, Simí, báječnou zahradu jsem Ti už psala x-x (čti iks-krát); a já jsem skoro 20 let měla naprosto jedinečnou a báječnou a fantastickou ČERNOU kočku.

    OdpovědětVymazat
  3. [2]: To je jasný, dvě blondýny, dvě čarodejnice     

    OdpovědětVymazat
  4. Zahrada jako z pohádky, to stalo za to...

    OdpovědětVymazat
  5. Starožitné mlýnky, staré sodovkové lahve a náušnice mohou být kouzelné.

    OdpovědětVymazat
  6. A co ti chudáci, co vlastní černou kočku?

    OdpovědětVymazat
  7. [6]: Co je, Virtule, nečteš komentáře?

    OdpovědětVymazat
  8. Poklad jsi pro mě ty. Tvoje zahrada je zase balzámem a inspirací pro moje oči. A - taky ztrácím a nalézám náušnice. I se mi s nimi ledacos zajímavého děje. Zrovna teď pár dní jsem bez jedné a čekám, odkud se ta ztracená vykulí. Zatím se mi všechny vrátily. To jsou moje poklady, i když stojí pár korun. Jsou ale z lázní, rehabky a tak, památeční. A drží se mě. Mám radost, že tvoji cennou jsi objevila a s ní nádhernou zahradu. Plnou tvé práce a nápadů, krásnou - s tou přidanou hodnotou.   

    OdpovědětVymazat
  9. [7]: Hele, Alíčku, já jsem byla křtěná Virtulka (a žádná Virtule, co zní jak vrtule ).

    OdpovědětVymazat
  10. [2]: Alko, tím x-x jsi mne moc pobavila.

    OdpovědětVymazat
  11. To je opravdu jako z pohádky. Taky věřím na znamení. Držím palečky při další rekonstrukci.

    OdpovědětVymazat
  12. Krásné náušnice, krásná zahrada, krásný výhled, krásná Blondýnka, krásná....sakra, to už stačí...

    OdpovědětVymazat
  13. [11]: A já četla "vrtule" a říkala jsem si, konečně se někdo hezky trefil...

    OdpovědětVymazat
  14. [13]: Ty aby sis nepřisadila! Já jsem jednou a provždy VIR-TUL-KA! Protože to mi připadá roztomilý (a taková jsem přeci já ).

    OdpovědětVymazat
  15. [13]: Maximálně se některým VIP povoluje Vrtulka.

    OdpovědětVymazat
  16. [14]:,[15]: Mně se líbí, jak jsi vždycky na příjmu... , Dorinko.

    OdpovědětVymazat
  17. Jen tak pro zajímavost, jak daleko od svého domova tu úžasnou zahradu?

    OdpovědětVymazat
  18. [19]:  8 minut domů a 7 minut do práce..ideál

    OdpovědětVymazat
  19. já když vidím tu tvou krásnou zahradu, tak se vždycky za tu naší začnu stydět chce tam udělat velké pořádky, něco snad zvládneme už letos ale něco většího plánujeme po dokončení prací na našem domku..tak snad do dvou let

    OdpovědětVymazat
  20. Simčo, nádherná a dojemná cesta za pokladem. Zahradu máš opravdu vymazlenou, moc ji obdivuji. A jako bonus - úžasný výhled. Máš poklad k nezaplacení a k tomu báječné holky.

    OdpovědětVymazat
  21. Hezký příběh. A ta zahrada... (nenávidím zahradničení, takže každého, kdo dokáže vytvořit takovou krásu, obdivuji)

    OdpovědětVymazat
  22. No tak pozor! Komu víc by se teď hodil můj ručně vyrobený a mnou vymyšlený věšák na náušnice?    ne, to je vtip, ale naše linie pokračují - já dělám věšáky na náušnice, ty náušnice ztrácíš a nalézáš. Já, zahradu nemaje, ti ji moc přeju a užívej si ji!

    OdpovědětVymazat
  23. Zahrádka je krásná, já pověrčivá moc nejsem, a je moc dobře že se naušnice nakonec objevily, byla by jich opravdu škoda!

    OdpovědětVymazat
  24. Simi, ta zahrada je nádhera a výsledek té lopoty jistě hřeje u srdce. A pověrčivá jsem, ale jak kdy.

    OdpovědětVymazat
  25. To je vážně poklad, ta tvá zahrádka

    OdpovědětVymazat
  26. Krásná zahrada Obdivuji všechny, kdo na to mají talent a trpělivost a něco takového dokážou. Jen tak dál!

    OdpovědětVymazat
  27. [1]: S přibývajícím věkem na sobě pociťuji daleko větší inklinování právě k těm rituálům, aby z toho nebyla obscese   

    OdpovědětVymazat
  28. [21]: Mám to 8 minut od bydliště, takže vlastně za rohem.

    OdpovědětVymazat
  29. Krásné vyprávění o splněném snu. Sny se mají plnit nejen o vánocích. Zahrada je nádherná, sama zahradník nejsem, a proto obdivuji všechny, kdo umí takový krásný kout přírody vytvořit.

    OdpovědětVymazat
  30. Náušnice jsou krásné a zahrada úžasná. Takové místo se vryje do srdce. Znám to.

    OdpovědětVymazat
  31. Tedy budiž pochválena ochota náušnice nechat se najít, protože výsledek za to doopravdy stojí!

    OdpovědětVymazat
  32. O zahradu na takovém místě bych taky stála strašně moc.krásně jsi jí upravila. Já mám na výstavy svoje pejsčí naušnice. Bez nich nebyla jediná za těch pět výstavních sezón a pořád se mne ptali kde jsem je koupila...

    OdpovědětVymazat
  33. Pověrčivá naštěstí nejsem, přináší to jen komplikace, které by se mi za normálních okolností nestaly .

    OdpovědětVymazat
  34. Najít poklad musí být něco krásého a ty máš pokladů hodně. Šťastná to žena.

    OdpovědětVymazat
  35. Štěstí v mém životě3. dubna 2018 22:14

    Nemám žádné své velké rituály a tak se mi ty tvé moc líbí . Zahrada prostě na tebe čekala a dala ti najevo, že si báječně budete spolu rozumět, to souznění je na tvých fotkách vidět. Hned bych si lehla s knížkou v ruce do tvého koutku s lehátkem. Opravdu krásná zahrada. Je opečovávaná s láskou, to se pozná.

    OdpovědětVymazat
  36. Ano, toto je Tvůj poklad. Co taková ztracená náušnice dokáže .

    OdpovědětVymazat
  37. Já to pořád říkám-je něco mezi nebem a zemí a zázraky se  dějí

    OdpovědětVymazat
  38. Moc krásné náušnice A ta tvoje zahrada... no ta je jako z katalogu

    OdpovědětVymazat
  39. Jeden jediný poklad, ale za to pořádný. Tohle je opravdu poklad s velkým P. Je vidět, že si ho opravdu hýčkáš, ale i potíš krev. Užíváš si příjemné chvíle na úžasném místě a pracuješ do úmoru. Ať ti tvůj poklad přináší radost a uspokojení, je to opravdu nádhera.

    OdpovědětVymazat
  40. Simi, zahradu máš krásnou a výhled úžasný Kdysi jsi o tom psala, že náušnice potvrdily Tvoji volbu

    OdpovědětVymazat
  41. Chvála rituálům, dárkům od srdce, chvála tvé práci a schopnosti vše tak čtivě napsat. Dík moc!

    OdpovědětVymazat
  42. Je ot opravdu nádherná zahrada. Někdy čekáme na "znamení" a pokud si upřímně přejeme udělat to správné rozhodnutí, ono přijde.

    OdpovědětVymazat
  43. Blondýnko, co dřív obdivovat - krásný výhled na hrad Střekov, nebo tvůj zahradnický um. Oboje krásné - to je životní kup a ještě s takovým příběhem. Přeji hodně krásných chvil v tomto krásném koutu.

    OdpovědětVymazat
  44. Každý máme své poklady. Já zděděné, vy vybudované. Toto bych nikdy nedokázala a přeji Vám tam prožití jen chvílí krásných. Marcela

    OdpovědětVymazat
  45. Krásné čtení, Blondýnko. A ten výhled, na ten žádná slova chvály nestačí!

    OdpovědětVymazat
  46. Krásný příběh, krásný splněný sen. Však zahradu s výhledem již nějaký čas okukuji. Vím co je to za dřinu, ale ten pohled je nekonečná a znovu dobíjející odměna. Hezkou neděli přeji. Jana

    OdpovědětVymazat
  47. Pohádka s dobrým koncem. Nádhera.

    OdpovědětVymazat
  48. Zahrada s výhledem na hrad, to je jak v pohádce. Ale z posledního snímku se ani nezdá, že by byla v podhradí, skoro to vypadá, jako kdyby byla v podobné výšce..

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.