středa 7. března 2018

Žena o ženách...

Narodila se do rodiny notorického alkoholika a ortodoxní jehovistky. Dětství malé Radky poznamenal strach,
alkoholové excesy, pravidelné bití, modřiny a uplakané oči matky.
Její slova " Každá správná žena vše schová po sukni ", malá holčička bytostně nesnášela, bylo to zlo, které ji obklopovalo.
Odešla ze svého neutěšeného dětství nakvap a vzala si prvního kluka, který projevil zájem.
Navenek krásná a perspektivní rodina, která i s dětmi jezdila na výlety, dovolené. Na stole vždy stála obrovská kytice k výročí, ke svátku nebo jen tak, pro radost. Člověku by se chtělo říci, zemský ráj to na pohled.
O to bouřlivější reakci a vyděšené oči vyvolá věta : " Jaký je vůbec ten orgasmus, je to opravdu taková krása, je to opravdu vyvrcholení ? " Dotaz hodný puberťáka, nikoliv zralé ženy.
Radce tečou slzy a nahlas rekapituluje svůj sexuální manželský život. Vypráví, jak si v autobuse nacvičovala cviky na zpevnění pánevního dna, jak si zakoupila brožuru " Co o vašem muži prozradí oblíbená sexuální poloha " nebo jak místo účetní uzávěrky poslala předsedovi představenstva elaborát " Dokonalá předehra v pěti krocích ".
Nechtěla nic schovat pod sukni, naopak, koupila si krásné prádlo, koupila i zájezd na Kanárské ostrovy. Radka toužila být krásná, žádoucí, jen partner ty její krajky pro tmu a lhostejnost neviděl.
Odešel den po vánocích a své ženě nezapomněl na rozloučenou napsat, jaký zažívá ohňostroj rozkoše.
A tak, milá Radko, doufám, že už konečně víš, že ty cviky nebyly zbytečné !

Interní oddělení, potažmo koronární jednotka v ní měla poklad.
Jarmila byla profesionál každým coulem, staniční sestra, která měla milión přesčasových hodin. Neexistovalo, že by něco nešlo, že by něco chybělo, její přístup k lékařům, ke kolektivu, k pacientům byl bez jediné chybičky.
Vždy s úsměvem, vždy na plný plyn. Pan docent chodil ke své staniční sestře na kávu, uměla ji z celého špitálu nejlépe.
Když byla srdeční zástava, Jarmila pro záchranu lidského života dokázala udělat nemožné.
Měla kouzelné manželství, vtipného muže, krásný a zařízený byt, jen to miminko nikde.
Biologické hodiny bily na poplach a když si na oddělení najednou šest sestřiček hladilo vzdouvající bříška, staniční sestra s pláčem odcházela. Nedokázala snést věčný tlak, věčné dotazy.
Bylo únorové pondělí a Jarmila vzorně udělala harmonogram prací, všechny pacienty umyla, oblékla a dala jim večerní medikaci. Zavolala si záskok s prosbou o malou chviličku.
Na balkoně si zapálila cigaretu. Ze svých kapes vyndala klíče, propisky, sundala si svůj odznak zdravotní způsobilosti, jmenovku, sesterský čepec a vše to vyrovnala do zákrytu na zem.
Stoupla si na židli a skočila.
Milá Jarmilo, věřím, že v tom druhém životě budeš mít spoustu krásných dětí a obrovskou rodinu, zasloužíš si ji !

Přijela právě do Liberce, vyděšeně stála na ostrůvku tramvají, v dálce se majestátně prsil Ještěd.
Patnáctiletá Helena nastupovala na Střední průmyslovou školu textilní a jela si zařídit internát.
Poprvé bez rodičů, poprvé bez dohledu, holka z vesnice, co jde na zkušenou do světa.
Přijíždí kýžený dopravní prostředek a spěšně ho dobíhá hoch, který nešťastně zakopne a spadne Heleně k nohám.
Rychlý pohled z oka do oka a Amorův šíp se zaryl. Zaryl se na 40 krásných let.
První políbení, první milování, vojna, dopisy, svatba, stěhování, zařizování, dva kouzelní raubíři.
V dobrém i ve zlém, vždy spolu, vždy jako rovnocenní partneři. Když se Helena podívá do očí svého muže, je tam tolik lásky, tolik tolerance, humorného jiskření.
Rok, co rok můžete vidět v září u nádraží v Liberci dva stále mladé a zamilované, jak stojí a čekají na svoji tramvaj, která je vozí už tak dlouho životem.
Milá Heleno, vždy když vás dva vidím, ano, tak nějak si přestavují lásku na celý život a vy dva jste důkazem, že skutečně existuje !

Italský básník Dante Alighieri pravil : " Nejkrásnější věc, kterou Bůh stvořil, je žena a růže ".
Jsem ráda ženou a všem ženám posílám k jejich zítřejšímu svátku růži, nechť stále krásně voní .


28 komentářů:

  1. Je mnoho povolaných ale málo vyvolených...i v partnerském soužití..

    OdpovědětVymazat
  2. I když je to velmi dobře napsané, brrr, nebylo mi při čtení dobře. Mohla bys psát filmové scénáře. Z těch tří příběhů si dokážu představit povídkový film ....

    OdpovědětVymazat
  3. Hned po ránu si zajít k tobě pro posilu je dobrá volba. I dnes, pro příběhy ze života. Milá ŽENO, do zítřejšího svátku ti posílám přání k tomu, jak pluješ životem

    OdpovědětVymazat
  4. Krasne,zivot,tragedie,skutecnost laska  a liberecka tramvaj.Moc hezky zacatek dne,za ktery diky

    OdpovědětVymazat
  5. Já mám raději to ialské přísloví:

    OdpovědětVymazat
  6. I mě tady z toho tvého psaní trochu mrazí....tím posledním příběhem si to hodně vylepšila, vidět že existuje láska na celý život je krásné Škoda, že jsem ji nepotkala.... I já jsem moc ráda, že jsem žena Krásný zítřejší svátek nám všem

    OdpovědětVymazat
  7. 8. komentar, prave uz k 8. marcu. som rad, ze nie som zena, ale zato nemam zase ziadny  MEDZINARODNY DEN! ale nezistne vam k tomu gratulujem!!!

    OdpovědětVymazat
  8. Tři ženy, tři příběhy, tři zásahy do emočního centra. Děkuji za přání a krásnou růži. Přeji všem ženám, aby našly samy sebe, aby našly lásku. Tu partnerskou i sebelásku, obě na celý život.

    OdpovědětVymazat
  9. Krásné, smutné, emotivní, nevím, jak najít vhodná slova. Jsi mistr pera, proto sem ráda chodím a těším se na nové články.

    OdpovědětVymazat
  10. Působivě napsáno. Ano, je nás žen tolik a každá má za sebou i před sebou jiný příběh.

    OdpovědětVymazat
  11. Měla jsem při čtení husí kůži. Krásně napsané, ale tragické kromě posledního příběhu. Ale jsem ráda, že jsi ten poslední zařadila a ukázala, že někomu to skutečně vyjde, že někdo dojde k tomu šťastně až do smrti.

    OdpovědětVymazat
  12. Život je věčný boj o místo na slunci...

    OdpovědětVymazat
  13. Příběhy ze života..znám podobné případy, manželství jak že žurnálu navenek a doma peklo.Vina je i těch žen, ostatní nám dělají to, co jim dovolíme a když se ještě vše schová pod sukni Poslední příspěvek potěší duši Vše nejlepší k MDŽ, já pamatuji velkolepé podnikové oslavy, dnes už asi neexistují   

    OdpovědětVymazat
  14. Takové příběhy dokáže napsat jedině sám život...

    OdpovědětVymazat
  15. Sedím, přemýšlím a hledám ta správná slova. Tři příběhy, každý jiný a všechny tři o nás, o ženách.

    OdpovědětVymazat
  16. Díky za Tvé krásné psaní,díky že píšeš,rozpláčeš i dáš naději a víru.Přeji Ti,aby Tvůj příběh co máš před sebou byl krásný,veselý a šťastný.

    OdpovědětVymazat
  17. Dojala si mne k slzám, opravdu zajímavé příběhy se dějí kolem nás. Kéž by byly všechny šťastné, jako ten poslední. :o)

    OdpovědětVymazat
  18. Koukám, že jsem si spletla smajlíka - no ten ošklivý tam vůbec nepatří

    OdpovědětVymazat
  19. Velmi různorodé jsou scénáře života. Ale s Dantem celkem souhlasím; však jsme si jeho názor zčásti vtiskli i do vzorů pro ženský rod podstatných jmen: žena, růže, píseň, kost...

    OdpovědětVymazat
  20. [1]: A když se zadaří, je to skutečně krása být vyvoleným

    OdpovědětVymazat
  21. [8]: Určitě bychom v kalendáři našli světový den PANOVNÍKŮ

    OdpovědětVymazat
  22. Člověk - žena musí v životě ustát a překonat spoustu nehezkého... Ne vždycky se procházíme růžovou zahradou.

    OdpovědětVymazat
  23. Růže je překrásná, děkuji ti, i tobě přeji krásný den .

    OdpovědětVymazat
  24. Pojďte s námi soutěžit! Kupujete si losy ale neradi za ně platíte? A co takhle sbírat je na internetu? Losování o peněžní výhry je každý týden a to vše ZDARMA! www.stastnavyhra.cz

    OdpovědětVymazat
  25. Simčo, děkuji za článek plný emocí...smutku i radosti. Zamyslela jsem se....

    OdpovědětVymazat
  26. Ženy jsou křehká stvoření a co si myslí a cítí, žádný muž nepochopí.

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.