Blondýna v ofsajdu ...

Ofsajd nebo také postavení mimo hru je pojem používaný hojně v týmových sportech / hokej , fotbal, hlídání vnoučat /.

Pravidlo o ofsajdu v podstatě zakazuje způsob hry, při kterém se hráč zdržuje v okolí soupeřovy branky a čeká na dlouhou přihrávku, která přenese hru přes celé hřiště.

Blondýna, rozuměj babička a Soptíček se navzájem hlídali a během tohoto zápasu došlo několikrát na hrubé faulování, mnohokrát se projevilo postavení mimo hru a ke konci zápasu to vypadalo i na červenou kartu.

OFSAJDOVÁ POZICE 0 : 1

Po příjemné koupeli, kdy se koupelna proměnila v místo plné bublinek, čvachtání, výskání, poskakování, jsem rvala Soptíčka z vany na sílu, která se nemusela změnit v hrubou, když blondýna slíbila přečíst pohádku Mašinka Tomáš a jeho přátelé.

Uondané vnouče padlo po pěti minutách a já si mohla v klidu uvařit kávu a nasát mladost noci.

Tento termín mi zůstal až do svítání. Během nočního klidu jsem i přes chůvičku docházela do dětského pokojíčku za účelem zjištění průchodnosti dýchacích cest, dokonalé srdeční frekvence a samotného dýchání, kontrolovala jsem polohu, přikrývala, odkrývala, abych upravila několikrát pyžamko, odkopanou deku, povlečení včetně prostěradla.

Soptíček spal 12hodin a já vcelku asi hodinu. Té noci byla naše holčička nejkontrolovanějším dítětem v celé republice.

VHAZOVÁNÍ VE STŘEDNÍM PÁSMU 0 : 2

Stravovací návyky a stolování je kapitola sama o sobě, protože Soptík vyniká divokostí danou pravděpodobně geneticky, tak aby se vůbec najedl, pouští se pohádky. Ke snídani víla Amálka, k obědu Maxipes Fík, k večeři Příběhy kocouřích bratrů a na svačiny Mašinka Tomáš a jeho přátelé. Když běží pohádka jíme, když neběží, nejíme.

Já sama za sebe jsem zjistila, že jsem byla dva dny na zbytcích, co vnučka nedojedla. Stal se ze mne dojížďák, který doluxoval talíř, aniž by si stačil ohřát své vlastní jídlo. A když už se čas naskytl, tak raději rychlý kafe, abych náhodou někde neusnula.

Soptíček jedl celý den, já přežívala o zbytcích, kávě a vodě, což můj organismus velmi překvapilo.

ROHOVÝ KOP 0 : 3

Co slíbím, to splním. Jezdili jsme mašinkou trasa Zeleneč - Horní Počernice - Praha Vysočany - Praha Masarykovo nádraží.

Ve vlaku způsobně svléknout, abychom to v opačném gardu opakovali celkem čtyřikrát. Svléknout, obléknout, svléknout.

Při výzvě Praha Vysočany jsem si kolem krku vázala vnučky šálu, aby v Praze Masarykovo nádraží za námi běžel průvodčí, že jsme tam nechali svačinovou tašku, to samé se opakovalo v Zelenči, kdy mi šálu a rukavice nesl všímavý spolucestující.

Blondýna ometla a vymetla několik vagonů, ovšem spokojený výraz Soptíčka mezi Počernicemi a Vysočany, kde spatřil několik barevných stavebních jeřábů, mi vynahradil vše. Lehce to i vyretušovalo stav, kdy jsem v mraze utíkala s batoletem za krkem posazeným na koníčka a užívala si každý krok s plným močovým měchýřem, který jsem díky věčnému svlékání nestihla vypustit.

ČERVENÁ KARTA 0 : 4

Že žijeme a naše společné hlídání si užíváme, jsme rodičům pravidelně dokumentovali v selfie či jiných skupinkových fotografiích. Přesně dvě vteřiny po zásadním úsměvu do mobilu Soptíček zařval : " Babiško, hovno ".

Zkrátím to, nedoběhli jsme. Za úpěnlivého řevu " Fuj, fuj, fuj, já smudím " nebo " Babiško, čuchej " jsme se koupali v pravé poledne.

Při příjezdu rodičů, odpočatých a krásně usměvavých, mne nejvíce vítal pes, skákal a projevoval mi obrovskou náklonost.

Jen vám se mohu svěřit, že to bylo fakticky pouze a jen, že jsem se za celé dva dny nestihla ani pořádně vyspat, ani pořádně najíst, vyčůrat, ani pořádně převléknout, natož se vysprchovat a vyčistit si zuby.

Skóre 0 : 4 blondýnu absolutně nerozhodilo. Když vám takovou drtivou porážku naklepne celý den vysmátý a spokojený Soptíček, co víc si přát. Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se...