pondělí 5. března 2018

Nenapravitelná blondýna...

Pro výkon současné profese je mne škoda. Měla jsem se věnovat bohulibé činnosti bulvární hyeny.
Moje pozorovací schopnosti, očumování, hodnocení zjevu i situací, předjímání, fabulování, tak to vše z mé osoby
dělá člověka, který by celý den seděl ve voze a stíhal svou vyvolenou celebritu.
Fotil, vymýšlel nesmysly, fantazie mám na rozdávání a ještě jí košatě dotvořím.
Vstupuji do obchodního řetězce Lidl, který jako vyznavač zdravého životního stylu vyhledávám pro
vynikající, vždy čerstvou zeleninu a ovoce, tož i ty ceny jsou zde umírněné.
Vzhledem k faktu, že ročně se to rovná metrákům, ušetřím nějakou kačku, kterou projedu na hadérkách.
Rozhlížím se a chce se mi zemřít. Oni mi ten obchod celý předělali, celý mi ho přestěhovali.
Nezůstal kámen na kameni, nezůstal regál vedle regálu.
Jsem autista, kterému při změně pozic tečou slzy, umírá a chce utéct.
Jogurty jsou v úseku nočních košilek, zelenina na pozicích květin, toaletní papír se prsí na bývalém místě ořechů.
Bez mapy, buzoly, GPS to nezvládnu,nemám sebou ani svačinu, budu zde o hodinu déle, nakoupit prostě potřebuji.
Ale pozor, jsem vysvobozená.
Autismus jde stranou, probudila se drbna.
Do obchodu vchází mladá žena, zjevem nevšední a zajímavá.
Má dredy až ke kolenům, stejně tak jejích pět dětí. Tak jsem se té mojí oblíbené Jamajky dožila i zde.
Jsou všichni ustrojeni do barevného oblečení, plného kytiček, sluníček.
Celá rodina působí velice osvěžujícím, nekomfortním způsobem a stejně tak jedná.
Místo košíčků či prodejního vozíku běhá všech pět dětí mezi regály, řve, výská, poskakuje a nakupuje do náruče.
Je jich plný obchod a tři členové ochranky se skutečně nenudí.
Dětičky běhají, okusují pečivo, odnáší a přináší zboží a jejich všude plno. Hází pytlíky, z papírových sáčků na pečivo si dělají kouličky na čutání.
Běhají, poskakují, běhá a poskakuje i ochranka.
Nepochopila jsem základní, proč nebyla matka celé tlupy vyzvána k nákupu do košíku nebo krabice, jak činí normální smrtelníci.
Nu což, nečum, blondýno, jsi tu kvůli nákupu.
Plním vozík nákupem a jsem zmožená, přeci jen se mezi regály orientuji jako kozel v zelí. A nemám svačinu !
Přede mnou na pokladní pás ukládá své zboží dredatá rodina, já hned za nimi.
Dochází mne mladý muž, který má v ruce pytlík s pečivem a jeden balíček sýru.
Jsem slušně vychovaná a chci ho pustit před sebe, můj nákup je daleko větší.
S díky odmítá a já se ještě na něj usmívám. Svou kabelku přehazuji ze zad dopředu a v tom se to stane.
Nejdřív letí balíček sýru, pak pytlík s pečivem, mladý muž do mne strčí a jako když mu někdo střelí do zad, vybíhá jako sprinter z obchodu. Vybíhá i ochranka.
Ve stejné vteřině se na sebe podíváme s pokladní a oběma nám dojde to samé.
Mladík si chtěl potykat s mojí kabelkou.
Dva měsíce nový mobil, doklady, takže by si mohl vzít nějaký šikovný úvěr. Klíče od bytu, od zaměstnání, od chaty a do finále peněženka. Stačila vteřina mého hloupého očumování a mé bulvární zatížení by se změnilo v slzavé údolí.
Kolikrát jsem slyšela, kolikrát jsem viděla, kolikrát jsem se dušovala, že kabelka je na prvním místě.
Né na zádech, né na boku, mezi lidmi zásadně nenabízet k dispozici na úplně nesmyslném místě.
Vteřina nepozornosti a příležitost dělá zloděje.
A poučení, nekradou lidé, kteří nevypadají dle našich zvyklostí a zajetých ideálů, kradou uhlazení a naleštění mladíci, na které se usmíváme, ke kterým se chováme slušně.
Krásný týden přeje bulvární blondýna, ach jo, už zase čumím, kam nemám...


37 komentářů:

  1. Prostě jsou lidi, co mají v povaze, že kochají, kochají a kochají.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak teď nevím: jsi neopatrná blondýnka nebo se jen občas začumíš? Tipuju to druhé a mám podezření, že zrovna dnes je nějaké "neopatrné" Téma týdne. Ale jako pokud jsi stihla kabelku uchránit a zloděj ostrouhal, jásám!

    OdpovědětVymazat
  3. Taky si někdy na určitém místě uvědomím, že kabelku nemám tak, jak by bylo záhodné mít. No, měla jsi kliku!!!

    OdpovědětVymazat
  4. Popravdě jsem z kabelkama taky docela hazardér, zatím jsem ale měla štěstí. Ale přistihuji se občas, že už si přeci jen tu kabelku hlídám víc. Obzvlášť v Praze....

    OdpovědětVymazat
  5. Já nosím hodně kabelku s takovým tím dlouhým popruhem, takže ji mám přes rameno a většinou na boku, mezi lidmi ji potom dávám ještě před sebe, ale zase je pravda, že když ji mám přehozenou přes celé tělo, tak je o to těžší mi ji servat, museli by stáhnout i mě - a to by teda byl souboj v těžké váze. Nicméně zpět k tvému článku, je to svatá pravda, zloději obvykle bývají ti, co vůbec nevypadají podivně, ale jsou uhlazení, na pohled slušní, často pohlední. Proto potom ztrácíme pozornost... Hrozně mě pobavilo, jak zmiňuješ to, že nemáš svačinu. Ani nevím proč, ale přišlo mi to super. A chci ti nakonec ještě poděkovat za tvůj komentář a radu. Moje familiární oslovení mi tak nějak přišlo přirozené už od samého začátku blogování, vůbec mi proto nedošlo, že by to mohlo některé čtenáře třeba odradit. Mrknu na to a pokusím se s tím něco vymyslet.

    OdpovědětVymazat
  6. Ty jo! No jeste ze to dopadlo, jak dopadlo a muzem cist lehci clanek, nez tezsi.

    OdpovědětVymazat
  7. Tak to jsi měla štěstí! Oči na stopkách ze změn v obchodě a z nápadné rodinky, a on se projeví nejnápadněji nenápadný mladík. Náhodou jsi to tentokrát uhrála na jedničku.

    OdpovědětVymazat
  8. Jedné mojí sousedce sebral peněženku člověk při nastupování do autobusu z batohu na zádech.

    OdpovědětVymazat
  9. Mě inovace umístění zboží v regálech taky vždycky dostane - ovšem o tom ten marketing je, že. Strávíš v obchodě víc času a i když jen hledáš, to "co chceš", slabí jedinci koupí i to, co uvidí.

    OdpovědětVymazat
  10. Zloději jsou asi nenapravitelní a nepoučitelní A také nesnáším když se v mém oblíbeném obchodě přesune zboží...

    OdpovědětVymazat
  11. Většinou mám prázdnou peněženku ... Le co je Svist, nosím nemalou rezervu (tu oblečení, tak boty - když je akce, zhavim mobil a volám, zda můžu nakupovat). Ty jo, ale teď mne napadlo- třeba šli ti dredari právě s tím panem tam :)

    OdpovědětVymazat
  12. To je fakt, kdo vypada jako zloděj od pohledu, su krást nezroufne..n

    OdpovědětVymazat
  13. Už jsem se naučila nehodnotit lidi podle vzhledu, naštěstí. Znám uhlazené zloděje v super kvádrech. A kabelku i tašku si vždy (snad až přehnaně) držím vepředu "na těle". Můj okradený muž (15 tisíc na notebook a veškeré doklady) mě už vyškolil..

    OdpovědětVymazat
  14. Já mám taštičku na popruhu. Kabelka to je jen s velkou nadsázkou. A využívám zimu k tomu, abych si tuhle taštičku uložila pod bundu. Co si budem povídat, ve dvanácti pod nulou člověk necítí, že mu někdo šmátrá po těle, protože vrstvy oblečení to slušně maskují...

    OdpovědětVymazat
  15. Začala jsem nosit kabelku přes rameno. Můj muž mi říká, že jsem jako pošt'ák, ale jí vím své. Někdy ještě přes ní dávám ruku, třeba na schodech v metru, když si visím v prostředcích MHD a všeobecně v tlačenicích.

    OdpovědětVymazat
  16. No toto! Já jsem byla okradena v sauně - to je vlastně příběh na blog Příště opatrná být!!

    OdpovědětVymazat
  17. Člověk musí být opatrný, v Praze je toto na denním pořádku. Obé.

    OdpovědětVymazat
  18. [17]: Maminka samozřejmě tu čokoládu sní celou, k pokladně už příjde bez ní i bez prázdného obalu. Nic neobvyklého.

    OdpovědětVymazat
  19. Simčo, já také nemám ráda změny v obchodech. Chci vědět, kam  mám sáhnout a ne hledat. Ale mají to dobře vymyšlené, při hledání toho, co potřebuješ, najdeš i jiné věci, které jsi dříve přehlížela.

    OdpovědětVymazat
  20. kabelka! co tak potom KABELA? (slovna hricka, nie celkom, kabela oznacovala za mojich casov v bratislave nieco uplne ine, skor nemravne...)

    OdpovědětVymazat
  21. [20]: No to by mne skutečně zajímalo, co znamenala KABELA, protože za mých mladých let znamenala KAPELA kapavku

    OdpovědětVymazat
  22. [21]: Máš mě na svědomí               

    OdpovědětVymazat
  23. Taky moc nemám ráda změny v obchodech, ale zase kolikrát jsou k lepšímu No dredatou rodinku bych asi taky okukovala, ale tak krásně napsat bych to neuměla    No a kabelku jsi skvěle uchránila

    OdpovědětVymazat
  24. Mohl to být nepříjemný zážitek. Ještěže nenosím kabelky, to by se na mne při mé pověstné (ne)pozornosti podobní týpci doslova lepili.

    OdpovědětVymazat
  25. [1]: A že já to umím

    OdpovědětVymazat
  26. [8]: Já z z důvodů permanentního stěhování nesnáším Globus, ten to dělá pravidelně a já tam prostě nejezdím. Nesnáším hledání, nebaví mě lítat mezi regály a trávit tam zbytečně čas

    OdpovědětVymazat
  27. [15]: My tomu způsobu říkáme na " Jiřinu ", je to bráchova tchýně a ona takhle nosí kabelku a cenné věci celý život, i u nich na zahradě, má zrakové postižení a potřebuje mít důležité věci neustále u sebe

    OdpovědětVymazat
  28. Přeměny v obchoďáku je marketingová taktika- všimnete si tak zboží které jste dosud přehlíželi když hledáte to "vaše". Z toho samého důvodu se třeba voda, cukr, mouka apod.dává až je konci.

    OdpovědětVymazat
  29. Blondýnko, mám pocit, že si psala o mně Tuto marketingovou strategii nesnáším a možná proto, že jsem v marketingu spoustu let pracovala, na mě fakt nefunguje. Před týdnem jsem kvůli nepřehlednosti v krámu nechala stát téměř plný vozík a odkráčela středem. Nervy mám jen jedny.

    OdpovědětVymazat
  30. [27]: Klíče mám v té taštičce taky

    OdpovědětVymazat
  31. Jejda, to jsou tedy zážitky... a já si vždycky říkám, že neznám skoro nikoho, komu se dějí! Tak už to asi říkat nemůžu.

    OdpovědětVymazat
  32. No, naštěstí to dobře dopadlo... Člověk nikdy nedává dost pozor. Musím říct, že já jsem v tomto ohledu až paranoidní...

    OdpovědětVymazat
  33. Tak kradou už nejenom Hnědočeši, tak to  je síla. Já mám kabelku také křížem přes rameno, přesto si dávám bacha, abych nedošla domů jenom s popruhem. I to se občas stávalo   

    OdpovědětVymazat
  34. Tak jsem si uvědomila, že sice ze zvyku (z dob života v Praze) nosím kabelku vždy vpředu a držím na ní ruku, jenže: zrovna ve frontě u pokladny mívám často kabelku otevřenou (připravenou - hloupý zvyk!) a nedávám na ní takový pozor, protože vykládám na pás! Nenapadlo mě nikdy, že pod svícnem vlastně bývá největší tma! Takže díky, polepším se!

    OdpovědětVymazat
  35. Tuto zkušenost nemám, ale měla ji před lety manželka. Vystupovala s kočárkem z trolejbusu a jedná "šikovná" osoba ji čapla kabelku, choť zůstala venku a trolejbus jel dál.

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.