sobota 17. června 2017

Do věží...

Když pan Matuška tklivě pěl na cimbuří hradu Karlštejna, vždy jsem si přála tam hodit oko.
O co víc jsem se těšila, o to méně bych tuto zkušenost zopakovala, ale postupně.

Slunce přijalo výzvu k bdělosti a pralo nám do hřbetu.
Na první ranní kávičce mi soudruh číšník polil bílý svetr kávičkou či kakajíčkem, byl inkognito, zjistila jsem tuto skutečnost až při odchodu.
Cesta vlakem probíhala v družném rozhovoru, měly jsme si, my tři kámošky, co povědět.
I při obědě v řecké restauraci se nám pusa zastavila pouze při vynikajícím řeckém menu.
Do věží, do věží. Hurá za historií.
Vyšlápneme kopec, který zdobí jeden z našich nejkrásnějších historických skvostů.
Blížíme se ke Karlštejnu. Nádvoří zaplněné lidmi, toužíme poodhalit historii, nejsme novodobými barbary.
Vcházíme do hradu. Naše skupina čítá zhruba 45lidí, myslím, že i víc.
Za stálého hluku, šourání a dialogů, řvaní dětí, které se nešťastně opruzují.
Slečna průvodkyně je zoufalá. Nemastná, neslaná.
Říká zkostnatělá fakta, věty bez ladu, bez skladu.
I žákyně devaté třídy je schopna při dějepisné olympiádě říci více podstatného o Otci vlasti.
Její slovní zásoba je ubohá, její slovosled je k pláči..
Navíc v hluku předimenzované skupiny jí nikdo moc nerozumí. Její nejoblíbenější výraz...legenda.
Než přejde takto velká skupina z místnosti do místnosti, stále čekáme jako trubky než průvodkyně zamkne.
Avízovaných 55 minut se smrskne do ubohého času, který byl neplodný, nicotný. Jsem vytočená.
Jsem strašně zklamaná.
Komerční továrna na peníze, chápu jako živnostník. Trpím jako občan.
Cestou dolů lituji všechny, kteří se dostanou do skupiny slečny průvodkyně.
A přesto...mají tu skvělou rodinnou cukrárno-pekárnu, kde manželský pár úžasných komiků peče exceletní dortíčky.
Karlštejnská úlitba vytočené blondýně.

Shrnuto a podtrženo. Mám skvělé kamarádky, jsem vymetač kavárenský, jsem poživačně nechutná.
Ale ... vím, že návštěva historické památky stojí a padá s průvodkyní či průvodcem.
Zažila jsem neuvěřitelné výkony v Gíze, Luxoru, v Kartágu jsme průvodkyni aplaudovali v autobuse několik minut.
Byla to mladičká studentka práv, která když promluvila, bylo hrobové ticho.
Na Pamukkale jsem měla po výkladu oči plné slz díky vyčerpávajícímu výkonu průvodce, který ve věku za zenitem strčil do kapsy o generaci mladší.
Ovšem v Paříži jsem měla chuť průvodkyni sestřelit kalašnikovem a byl nás celý zájezd.
Nepochopila jsem, jak může takové průvodcovské nemehlo pracovat na našem národním pokladu.
Proč není vybavenost průvodců na úrovni ciziny, kde pro velké skupiny je hovořeno do mikrofonu ?
Je zde mnoho proti. A maličkato pro.
Přeji vám před nastávající letní sezónou daleko větší štěstí na průvodce.
Do věží, hurá za kulturou a historií, já jsem to již díky karlštejnskému pohostinství rozběhala...


21 komentářů:

  1. Lituji tě, že jsi si Karštejna neužila. Je to v lidech a vidíš - za průvodkyni tě odškodnili pekaři-cukráři. Pokud se tam budu chtít podívat, poohlídnu se, kdo tam zrovna provází. Beru muže, když nějaká slečna to nezvádla

    OdpovědětVymazat
  2. Byl to vždy můj sen-navštívit Karlštejn Už to nezvládnu.Letos jsme navštívily s dcerou arcibiskupský zámek v Kroměříži.Mladý průvodce(podle mně)byl fantastický!

    OdpovědětVymazat
  3. Když oni dneska průvodce jdou dělat studenti na brigádu, aniž by měli jakýkoli vztah k místu nebo alespoň historii. Odpapouškovat jednu A4 informací umí každý, ale zkus se jich pak zeptat na něco, co se nazpamět neučili. Říkala jsem si ale, že alespoň na těch profláklých památkách to bude jiné. No očividně není. Pokud si chceš spravit chuť, doporučuji Housku. Tam je jeden výborný průvodce, na kterého ráda vzpomínám i po letech

    OdpovědětVymazat
  4. S těmi průvodci máš naprostou pravdu. Zažila jsem jich pár naprosto skvělých, kteří věděli o čem mluví, vlastně ani nemluvili, spíše vyprávěli příběh jako pohádku, napínavě, s humorem, okamžitě reagujíc na dotazy nebo poznámky. Takový průvodce má i ve skupině klid, protože dokáže zaujmout. Karlštejn jsem vždy toužila navštívit, ale nějak se tam asi těžko už dostanu, navíc Michal tam byl kdysi s manželem a tak už ho neláká.

    OdpovědětVymazat
  5. Zatím nemám s průvodci nějaké takto špatné zkušenosti.

    OdpovědětVymazat
  6. Tak to věřím, že špatný průvodce dokáže zkazit celou prohlídku....mě většinou stačí zámecké parky, ceny vstupného mi příjdou drahé a stejně si za chvíli nic nepamatuju    Na Karlštejně jsem byla s našima asi před 33 lety, měla jsem příšernou alergii, tak taky zážitek     

    OdpovědětVymazat
  7. A co se týče průvodců, pak to musí být štěstí, kápnout na toho pravýho.

    OdpovědětVymazat
  8. [6]: Tak to musí být zábava! Taková nenápadná "likvidátorka průvodců"!

    OdpovědětVymazat
  9. [7]: Alergie na Karlštejn? To ještě neznám.

    OdpovědětVymazat
  10. Simčo, to by mne také vytočilo. Nedávno jsme byli na prohlídce v Č.Krumlově. Průvodkyně sice věděla o čem mluví, ale nedokázala udržet skupina skoro 50 lidí pohromadě a tak se pořád někdo někde coural. Jinak jsme měli celkem štěstí na schopné průvodce. Je to vždy o lidech, pokud se o historii zajímají, vědí o čem je řeč a dokážou dobře mluvit z patra, vždy zaujmou. No a pokud mají text jen našrocený, tak nejsou schopni odpovědět na žádnou otázku.

    OdpovědětVymazat
  11. Zhruba 2x ročně pořádá Parlament dny otevřených dveří, zajímavé prohlídky s průvodcem. Zúčastňovala jsem se jako doprovod, průvodkyň bývalo tak 5 až 6 a byl mezi jejich výkladem velký rozdíl. Někdy suchá fakta, letopočoty, jména malířů a stavitelů. Na některou prohlídku jsme se těšili, přestože už jsme věděli fakt dost, vtipná, faktická a s příběhy ze života Albrechta z Valdštejna svědčící o jeho povaze, takové měly velký úspěch a mnohdy také byly zakončeny potleskem     

    OdpovědětVymazat
  12. Proto já tak tuze nerada komentované prohlídky. Taky vždy smůla na průvodce, ovšem jednou se zadařilo - v Bozkovských jeskyních - průvodce student, ale v jeho podání pecka!

    OdpovědětVymazat
  13. Jezdíme hodně po hradech a zámcích a souhlasím, že vše může pokazit nebo pozvednout průvodce.  Nejlepší průvodkyni jsme zažili v malém zámečku v Lešné. Ta paní svou práci fakt uměla dobře

    OdpovědětVymazat
  14. Tam jsem byla jednou coby 16 letá. Ale dovnitř jsme nešli. Jen vzpomínám na dětská léta a pionýrské tábory, že jsme vymetali hodně zámků a nejvíc mne bavilo šoupání velkými papučemi po parketách.

    OdpovědětVymazat
  15. Musím se přiznat, že jsem na Karlštejně ještě nebyl - to je ale ostuda, měl bych to napravit.

    OdpovědětVymazat
  16. MNOHOKRÁT VŠEM DĚKUJI ZA KOMENTÁŘE, SKORO VŠECHNY JSOU S NĚJAKOU ZKUŠENOSTÍ.

    OdpovědětVymazat
  17. Zatím jsem měla na průvodce vcelku štěstí. Nikdy to však nebylo tak moc, jak jsi psala. Takový zdravý průměr...

    OdpovědětVymazat
  18. Ale máš aspoň nějaké vzpomínky!

    OdpovědětVymazat
  19. Nikdy jsem tam nebyla, jednou jsem ho viděla z ďolíku a kolik let se tam už chystám :)

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.