Srpen v kostce ...

Pokud se o někom dá říct, že je či byl žhavý, letošní srpen všechna kritéria naprosto splňoval.

V žilách mi koluje temperamentní maďarská krev, i když bych se podle genetického fondu měla cítit jako kapr ve vodě, měla jsem spařené půlky, měla jsem spařeného celého člověka.

Pijete rádi kávu ? A máte při ní otevřený notebook ? Zpozorněte.

Jednoho srpnového rána jsem si s kávou pročítala aktuální dění doma i ve světě, když se slečna Farkašová rozhodla pro romantickou chvilku. 

Skočila tak nešikovně, zbývala možnost, buď opařit její  bílý kožíšek a svůj hrudník ranní kofeinovou vzpruhou a nebo obsah šálku vychrstnout do počítače. Zvolila jsem variantu druhou a ve vteřině mi plavalo celé zařízení.

Pokud slýcháte, že s infarktem či mrtvicí máte okamžitě vyhledat pomoc, u zalitého notebooku je to hodně podobné, jen nejde o život, jde o peníze. 

Technik prohlásil, že rozhodují minuty a protože jsem byla rychlá, podařilo se mi zachránit skoro nové zařízení za nemalý obnos. Nefénovat, nevytírat, neklepat, pouze odpojit od napájení a rychle k odborníkům.

V době covidové jsme měli hodně omezenou kulturu a kde se báječně zchladit za horkých dní ?

No v kině přeci. 

Česká kinematografie valí jeden film za druhým a vůbec nejsou špatné.

Životopisné drama Havel, o jedné z našich nejdůležitějších disidentských osobností, o budoucím panu prezidentovi, mne dějovou linkou nekatapultovalo do nebes, protože i moje generálka říkala, že to byl pěkný holkař. / tak jo, neříkala holkař, říkala kurevník / 

A z čeho jsem byla upřímně unesená ? Co mi vyrazilo dech ?

Famózní, geniální a uvěřitelné herectví hlavního představitele Viktora Dvořáka, koncert pro celý kinosál, dlouho jsem nezažila tak pozitivní ohlas, lidé tleskali, smáli se, bavili se.

Ani ten druhý, film Šarlatán v kvalitě nepokulhává. Precizní rukou režisérky Agnieszky Holland vedený otec a syn Trojanové mne oslovil i po vizuální stránce, špičková kamera a fenomenální střih, myslím, že ceny budou jenom létat. A po právu.

Tak dlouho jsem se džbánem chodila kolem stavebního úřadu, tak dlouho jsem žebrala, ucho se utrhlo a já za měsíc pověsím na plot nejkrásnější ceduli svého života Stavba povolena.

Budeme stěhovat, budeme bourat a já se přiznám, že si ještě užívám zahrady než vjede bagr.

Kvetou mi překrásně traviny a je to podívaná pro následníky Přemka Podlahy, jen sedět a nechat se unášet dlouhými stébly, které tančí a ševelí nad zemským povrchem. 

Samozřejmě nesedím, dávám si do těla a je to krásný sport, ten zahradnický, pěstitelský, ten ala Mičurin.

Nejen prací jsem žila, ale i kouzelnou dovolenou se Sofinkou. Když nám jednoho dne také zapršelo, vydaly jsme se na perlu raně barokní architektury, státní zámek Lemberk.

Má vnučka projevila zájem o prohlídku, což mne upřímně děsilo, nechtěla jsem rušit jako element, který měl zůstat doma nebo na písku.

Celých šedesát minut okruhu jsem trnula, kdy budeme potřebovat čůrat, pít, kakat, jíst a nic.

Naopak v každé místnosti jsme hledaly u lůžka nočník, smály se u broušených zrcadel a protože mne nechodí v noci strašit Zdislava z Lemberka, patronka rodin a ochránkyně nemocných, asi jsme nezanechaly ani špatnou karmu :-)

Loučím se s horkým srpnem, dal zemi i vláhu a mně poznání, že se opět příroda připravuje na zimu. Moje ornice hraničí s lesem, tudíž si v mých stromcích, keřích i travinách hlavně veverky schovávají oříšky, plody lesa. A tak pravidelně nacházím tuhle nadílku a věřte je bohatá, má to být nějaký signál, něco nám příroda naznačuje ? Uvidíme.

Nadevírám měsíci, který vyžene naše školáky do lavic, výrazně pozmění světelnou pohodu a přírodu pozvolna vymaluje tou nejpestřejší paletou podzimních barev.

Podařilo se mi získat pro můj blogový rozhovor nebývalou osobnost, člověka, který mne baví, inspiruje, má duši a obrovské srdce, talent a šikovné ruce. Dlouho jsem žádný rozhovor neudělala, neb je to skutečně těžká disciplína a když má vyznít, musí být řemeslně dokonalá. 

Držte palce, abychom oba či obě uspěli a potěšili poutavým čtením vás všechny.

Krásné září plné radosti, slunce a hlavně, ve zdraví.