LEDEN V KOSTCE ....
Všimli jste si, jak kolem nás prosvištěl ? Měsíc ovoněný pomeranči, mandarinkami a předsevzetími.
Dnes jsem si při psaní komentáře uvědomila, že mám tento měsíc hlavně o odpočinku, o relaxaci.
Jako naši rozumní a šikovní předci daleko víc spím, déle se ovaluji na lůžku a užívám si teplo pod peřinou. Mám víc času na sebe, dopřávám si masáže, kosmetiku a rozmazluji si žaludek a celý organismus. Po svém prvním žlučníkovém záchvatu, který jsem si odtrpěla po vánočním přežíraní, svou pozornost věnuji úklidu tělesné schránky. Zbavuji se naplavenin, odpadají i kila a jídelníček promyšleně napravuje špatnosti mnou páchané.
Hodně čtu, nesmím zapomenout poděkovat Veruce , že mne stále inspiruje nejen v této oblasti. Stihla jsem i mnoho krásných filmů, já jsem do svého ledna pustila více péče o sebe než jsem zvyklá po celý rok.
Každý, kdo má jen malou pochybnost, že právě toto válení je nevhodná cesta, udělejte si chvilku času a poslechněte rozhovor s profesorem psychologie klinické a lékařské Radkem Ptáčkem / pro dámy podotknu, že je na něj skutečně nevšední pohled / na Reflexu. O našem životním stylu, našem žití, o tom, že láska skutečně prochází žaludkem a naše střeva ovlivňují celý náš život.
Naše bytí ovlivňují i naše lásky. Soptíček po půl roce ve školce nejvíce ocení, odchod po obědě.
Je to pro spoustu dětí nejkrásnější dárek, úplně přesně si pamatuji, jak já jsem měla spaní po obědě za trest. Dívala jsem se po ostatních dětech, budila je, štípala, mluvila jim do uší nebo je za ně různě tahala. Místo spaní jsem stávala na hanbě.
Soptíček vyžaduje produkci koled v celodenní formě a hlavně tvorbu. Malujeme, stříháme, lepíme, krupičkujeme, barvíme. Sněhuláků jsme vyrobili nepřeberné množství.
Označila bych toto období zatím za nejkrásnější, dětský svět ještě není zatížený přetvářkou, vychcaností a falší, tudíž je osvěžující a objímající.
Přála bych si, aby nikdy neskončil. Také jsem již vyplnila přihlášku na další Pohádkový pobyt na horách pro maminky, babičky a děti. Bude to opět jízda, kdy si v domě plném uřvaných dětí a hysterických matek a babiček / já budu obsazovat v hysterii první příčky / sáhnu na loňské vavříny, kdy jsem běhala za rozjetou vnučkou po kopcích a svazích hor.
Honím stavebního šimla, v rámci vyjadřovacích řízení se k mé " zotavovně " bude vyjadřovat ještě kníže Schwarzenberg jako můj nejbližší soused, městské muzeum jako nejvyšší činitel v oblasti vykopávek. Včera jsem měla schůzku se stavebním mistrem, kde jsme se na tajnačku dohodli, že v případě nálezů kosterních pozůstatků našich předků, dojde k rychlému a nevratnému zalití do betonu.
Nechci mít ze zahrady poutní místo. Jistě se bude jednat o trestný čin, ale mít u travin cedulky, že zde zemřel Alois Brtník z Řehlovic, tak to fakt nemusím.
Další laskominou ve stavebním úsilí je skutečnost, že na jednu cestu je nás 40 vlastníků, kteří se musí vyjádřit a souhlasit s mojí stavbou. Nenarodila jsem se na šťastné planetě ? Není z těch všech, skoro většina v důchodu a moje stavba je bude rušit a iritovat. Další výzva, která pokud se podaří, bude ověnčená vavříny.
Zahrada pod nánosem sněhu neztrácí své kouzlo a já obcházím každý stromek, každou rostlinku, zda je v kondici, zda má dost vláhy a těším se, až poprvé kopnu do tmavé hlíny. Raduji se z dostatku vláhy, ten letní deficit nám dal všem za vyučenou. Mám ve stavebním nákresu počítáno s jímkou srážkových vod, aby ani kapka nepřišla na zmar. Je to jediné řešení, voda bude cennost a je třeba si toto včas uvědomit. Pohled na řeku Labe přestal byl bolestivý, konečně jejím korytem protéká dostatek vody.
Můj blog přežil krásných osm let a já bych chtěla ještě jednou poděkovat všem, kteří podporují svými komentáři mé snažení, ty křižovatky jsou vyčerpávající. Ale dávají mi pocit bezpečí bez spamů na porno či produkty mužské erekce.
Ráda bych se odvděčila a vracela vám v dalších letech vaši investici a svůj koníček dále rozmazlovala a hýčkala.
Loučím se s měsícem, který odplouvá na obláčku sněhových vloček, jenž nám ukázal přenádherný úplněk, zvýšil nákupní horečku díky slevám, slunečnice do krmítek pro ptáky se prodává na metráky, díky ní pak sledujeme tanec sýkorek, hrdliček. Lednová předsevzetí prošuměla jako novoroční sekt a přesto, hýčkejte se, jsme tu jen chvíli.
Nadevírám měsíci, který posune světelnou pohodu zase o maličko dál, slunce tu s námi bude a když polaská naše bytí, co může být krásnějšího než nové ráno zalité jeho paprsky.
Leden opravdu hodně rychle utekl, i když většinou se mi zdá být nejdelší že všech.Komentovala jsi ho moc hezky a přidala krásné fotky, zvlášť ty holčičí, roste vám do krásy :-)
OdpovědětVymazatDržím palce ať ti to klapne se stavbou - a já si myslela že největší a nejvíc kopající úřední Šiml je ten italský.
Se semafory u komentářů problémy nemám, po prvních dvou zkouškách se mě jen optají zda jsem robot a když kliknu že ne, vyslovi mi důvěru :-)
Ale i kdyby ne, mě to hledání semaforů, aut a podobně BAVÍ :-)))
Jsi první, kdo v tom našel zalíbení.
VymazatPůvodní blog nenavštěvuji půl roku, za to mi několikrát za den přistává spam, je to zoufalé, obtěžující. Donutí mne to nakonec zrušit.
Takové slovně krásně barevné shrnutí prvního měsíce tohoto roku. Co k tomu já ještě mohu říci!
OdpovědětVymazatJen to, abys ten svůj náhled na svoje bytí měla stále takový, jaký máš!
Měj prima dny!
Hanka
Aby se člověk nezbláznil, musí na sobě pracovat. Není to fráze, tak to skutečně je.
VymazatHledat světlý bod v šedi, není to posvícení, zasáhla mne nesmírná bolest, největší a o té bude další článek.
A právě proto musím, prostě musím.
Mám ráda Tvá ohlédnutí za uplynulým měsícem. Rozhovor s profesorem Ptáčkem jsem si našla a až bude chvilka, ráda se nechám poučit a snad i inspirovat.
OdpovědětVymazatDržím palce, aby rozhodování úředního šimla netrvalo věky a ty jsi mohla brzy začít se stavbou.
Přeji Ti krásný únor a budu se těšit na další setkání na blogu.Růža
Udělej si čas, je to jedno z nejvíc zajímavých povídání za poslední dobu, pan profesor je skutečně nádherný muž.
VymazatSimi, tahle tvá lednová kostka se mi moc líbí! Žádná dlažebka, do ledu schovaná pohoda, těšení na budoucno, láska.
OdpovědětVymazatMoc hezké, jen tak dál! Helena
Mnohokrát jsem zahlédla posun kopírovat naše předky a něco na tom bude.
VymazatUrčitě je luxusní se válet měsíc u moře, ale je naše tělo na tuhle pohodu právě v zimě nastavené ? Nemělo by odpočívat, relaxovat.
Na jednu stranu leden hrozně profrčel, na stranu druhou mám pocit, že trval úplně nekonečně dlouho. Přála bych si, abych o něm mohla alespoň v něčem říct něco podobného jako ty (kromě té stavby ovšem), ale bohužel to tak příliš není. Raduji se nicméně ze spokojeného tónu tvého psaní a držím palce se všemi čtyřiceti (téměř) sousedy :-)
OdpovědětVymazatJá jsem zimní měsíce od srdce nenáviděla a první krok byl, naučit se přijmout.
VymazatŽivot strašně letí a pokud se stále budu těšit jen na teplo a slunko, půl roku budu jen přežívat, není to škoda ???
Tentokrát mám z ledna naopak pocit, že se v něm stihlo odehrát tolik, jako v málokterém z jeho předchůdců, a zdá se mi úplně nepochopitelné, že Vánoce byly teprve před měsícem. Nu, pozdravuj pana knížete, a doufám, že se nebude se souhlasem moc cukat, stejně jako Brtník z Brtníku :-).
OdpovědětVymazatBudu se modlit, aby jeho pážata byla schopna bouchnout razítkem o papír.
VymazatSimčo, mně leden profrčel ani nevím jak. Vánoce už mám dávno zapomenuty :o). Ač mráz za okny, já už mám přepnuto na jaro :D Jo, jsem blázen :D Totiž...na horách už jsme byli, byť jen na tři dny, sníh už napadl, vody venku zamrzly...takže vše zimní už bylo a "jaro, pojď už honééééém". No a do toho mi dneska sousedka v práci přineska krásné narcisky..... Doufám tedy, že i únor poletí stejným tempem... A opět že si začneme dávat odpolední kafe venku na terase.
OdpovědětVymazatMěj se prima, držím pěsti, ať ti souhlasí s projektem všichni, od kterých souhlas potřebuješ....
Petra
Nemám přepnuto na jaro.
VymazatNaučila jsem se přijímat i zimu, patří k přírodě a i já ji potřebuji.
Kdybych žila celoročně v letním modu, uštvala bych se.
Milá Simonko, proč to neuděláš jako rusáci na Karlovarsku? postav, co chceš a pak se uvidí!
OdpovědětVymazatAž budeš mít hotovo - vylezu zas na Střekov a kouknu se ti na zápraží.
Držím palce, ať vše klapne a BRZY!
Pac a pusu Jiřina z N.
Mnohokrát jsem tento názor slyšela.
VymazatJenže já nemám tolik, co Rusáci a věř, jim to nikdy nikdo nezbourá.
Já bych byla první jako memento, aby všichni věděli.
Ale když jsem si přečetla komentář od tebe, fakt jsem se zasmála.
I když si ten odpočinek nenaordinuješ sama, tělo se postará. Nepatřím k lidem, co marodí. Ale v lednu v roce 2017 jsem měla první zápal plic. Předtím náročný rok a jeho konec plný stresu a tělo řeklo dost. Letos v lednu se situace opakuje. V čínské medicíně je prostě řečeno, že už nemůžeš a došl ti dech. Najednou nic nedělám, čistím si organizmus dietou a hle, ono se to také nepo...
OdpovědětVymazatSvatá pravda, tělo ví, co chce.
VymazatKdyž jsem začala před lety chodit k Chocolouškům, první, co jsem se učila, bylo zpomalit, zklidnit, zastavit.
Je to první krok, jak se nezbláznit, nezhuntovat se, nezabít se.
Neuměla jsem odpočívat, učím se někdy to drhne, přesto svůj život žiju jinak.
Díky bohu, už bych tu nebyla.
Pavlo, opatruj se a hlavně, doléčit !!!
Blondýnko, kéž bych měla alespoň z jedné desetiny tak super leden, jako jsi měla ty. Užíváš si a to je moc dobře! :)
OdpovědětVymazatAž si přečteš následný článek, pochopíš.
VymazatZažila jsem i nesmírnou bolest, která navždy ovlivní mou rodinu, bohužel.
Letošní leden se mi zdá jaksi náročný a únavný, ale bojuju a pevně věřím, že může být a bude líp :-)
OdpovědětVymazatTak přeji, aby únor byl pravým opakem!
VymazatNo jo, čím jsme starší, tím rychleji to utíká. A proto je třeba si po pořádně užívat, čemuž ty jsi podle všeho dostála měrou vrchovatou. Tak ať je únor taky fajn.
OdpovědětVymazatNejdůležitější je, si to uvědomit, zafixovat a pokusit se to změnit.
VymazatDřina, dřina, ale když si sedlák v zimě vlezl za pec, nebyla to ostuda. Zbytek roku makal, aby přežil, kde brát stále energii...
Tvůj leden v kostce jsem si ráda přečetla. Na leden se nikdy netěším, přijde mi dlouhý, studený, tmavý. Nevím čím to, že letošní utekl jako voda. Snad tou starostí co a jak dopadne, myšlenky běžely jiným nevšedním směrem. Nakonec všechno dobré a budou tu dny únorové. Měj prima dny a ať se daří vše dobře a rychle vyřídit.
OdpovědětVymazatLetošní leden byl bohatší na sluneční paprsky, byl sníh a tohle všechno dohromady dělá světelnou pohodu, lépe vnímáme den, život.
VymazatKočičáci mají krásné bidlo a fotky z Prahy mi udělaly radost. Už mám strašnej absťák jako vždycky přes zimu, kdy tam nemůžu. Vloni to ještě šlo, měla jsem základnu.... Leden jsem překlepala jak to šlo, byla s dcerou po letech v kině, ušila objednanýho anděla kterej mi zůstal doma, protože je prý moc velký a tím pádem se nevejde do poličky (dělat pro přízeň se nevyplácí) udělala radost bývalé spolužačce ze základky hnízdečkem pro první vnučku, trochu jsem měla nahnáno, nemohla jsem sehnat látku dle mých představ, ale pak se najednou vyloupla v regálu užasná kombinace. A přinesla radost...Zažila jsem i malý šok protože jsem si rozbila objektiv a zničehož nic se mi ozval jeden mě velmi milý člověk a pozval mne na kafe. Ale přes to přese všechno se nemůžu dočkat jara a sluníčka.
OdpovědětVymazatKočičákům trvalo půl roku než jim došlo, že je to jejich škrabadlo, nikoliv moje.
VymazatJá to beru jako bytovou dekoraci, takže vybírám, připlatím, nechci mít v bytě hrůzu.
Tak ten objektiv, to je pešek, je to tvůj koníček ...
No já jsem ráda, že mám ten leden za sebou...ale tvůj byl koukám pohodový a to je mooooc dobře :-)) Se Sofinkou si moc pěkně užíváte :-) Já Lexíka od vánoc neviděla...možná kdyby nebydlely u bývalého...Přeji Ti krásný únor, můj bude plný oslav :-))
OdpovědětVymazatChce to se radovat, slavit, každý den bez průseru je důvod k oslavě ...
VymazatTak opět si jdeš zvedat adrenalin na hory podle hesla "S Tebou mne baví svět". :-)
OdpovědětVymazatTo je ještě větší, protože těch dětí jsou desítky ..
VymazatRelax je potřeba o tom žádná. Já vyměnila filmy za knížky a hltám je jako hladová. Taky háčkuju, bez toho malého kousku kovu v plastu by se mi špatně relaxovalo...
OdpovědětVymazatKaždý si musí najít svou cestu, své potřeby a hlavně nezapomínat, že život není jen dostihová dráha, ale to ty už dávno víš, Renčo moje.
VymazatBlondýnko, já se taky povaluju, pokud to jde. Myslím, že je to nezbytné občas nic nedělat, jen tak žít, aby si člověk zachoval duševní zdraví. Ale přiznávám, že jsem to dřív nedokázala. Měj pěkný pátek.
OdpovědětVymazatZaujimavy textt, kde sa miesa divoky optimizmus s pesimizmom a melancholiou. S chutou som si tuto januarovu bilanciu precital. Projektu ako byvaly architekt drzim palce...
OdpovědětVymazatLeden mám vcelku vlastně ráda. Přináší více světla, možná díky sněhu, možná proto, že se konečně prodlužuje den. Ten Tvůj byl pestrý. Aktivní, kreativní i odpočinkový. U mě spíše to poslední, ale když si to tělo žádá, je třeba mu vyhovět. Tak vzhůru do února a ať se ten Tvůj úřední šiml moc nevzpírá a všechno jde hladce.
OdpovědětVymazatJindra
Simi, jsi hotová spisovatelka. Vždy se do Tvých příběhů tak začtu a stále je hltám a čekám, co bude dál. Jsi úžasná a také jsi úžasná babička. Sofinka roste jako z vody, nedávno ještě takový prcek a dnes malá, okatá, kudrnatá slečna.
OdpovědětVymazatKrásný průřez lednem. D.
Mě baví sledovat, jak Sofinka roste, jak jí narostly vlásky, jaký má lokýnky...jak se mění...:)
OdpovědětVymazatV lednu
OdpovědětVymazatke kompu sednu
v únoru zblednu.
Leden utekl jako voda. Já zase děkuji za inspiraci k těm sněhulákům, to bude malého snad bavit též. :) Malá je kouzelná a připomněla jsi mi moje léta ve školce. Zůstávat tam a muset spát po o, to byl každodenní trest nevím za co... Usnula jsem jednou jedinkrát a tak místo každodenního ponižování následovalo ponížení slavnostní, a to ve stylu "No tak teda dneska konečně spala jako ostatní!".
OdpovědětVymazatMně se leden vždy hrozně táhne, ale únor je kratší a příští už bude jarní.
OdpovědětVymazatJen jestli bez těch erotických spamů nebudeš informačně ochuzená? :)