Proč bytostně nemusím leden ....

První měsíc v roce mám za trest.

Kdykoliv omylem pustím nějaký televizní pořad, útočí na mou psychiku slevy a v jejich závěsu zaručené dietní přípravky, které už prodává i zelený mužíček, za jehož hlas bych někoho střelila do hlavy a hodně z blízka.

Cílí na mne ale i internetové portály, které mi nabízejí účinné trenažéry, posilovací stroje a v neposlední řadě sportovní obuv, funkční prádlo včetně trenek o 70 % levnější.

Vše mohu vypnout, ale co s lidmi ?

Ach jo.

Lenka do telefonu fňuká, že přibrala. Jo, nabrala, má tváře jako lívanečníková pánev. Jen začít nalévat řídké nasládlé těsto. Čeká, že jí budu tvrdit opak. Raději mlčím.

Začala hladovkou, celý den trpěla jako pes a k večeři měla jen tři plátky sýra a rajče.

Zítra to bude stejné, já ten organismus nastartuji, tvrdí a slyším, jak něco hltavě polyká.

Co jíš ?  Jen kopeček Carte d´Or, hele měli ho výhodně.

Ach ne.

Květa si sedá do mého auta opatrně. Nejdřív jedna noha, vzdech. Druhá noha, vzdech.

Třetí nohu naštěstí nemá. Opře si záda, vzdech.

Stočím svůj zrak na její předloktí, kde se rýsuje ortéza. Snažím se přeptat a předem lituji.

Má v baráku tělocvičnu místo prádelny a tak to hned po Novém roce se stejně šikovnou atletkou rozjely. Jedna má ortézu a druhá spí s Voltarenem.

Proč ?

Iveta má třicet pět let spokojené manželství. Leoš jí píše zamilované statusy a fotky z míst, kde všude zastaví svůj obrovský náklaďák. 

V internetové diskuzi se dočetla, že ženy kolem padesátky, jsou zakyslé, nepřizpůsobivé a bez náboje.

Připravila manželovi obrovské překvapení. Vyholila si svůj dříve pečlivě upravovaný klín.

Vyholila si ho úplně, hladce, provoněla, natřela olejíčky.

Sorry, s dětmi nespím, já si počkám, až se mi vrátí manželka.

Iveta přemýšlí, zda si nekoupí nějaký přípravek, který urychlí růst. Farmaceutický průmysl jí nabídne jistě nepřebernou škálu, jen aby pak nemusel Leoš pořizovat křovinořez.

I když Mountfield má 70% slevy, no nekupto ?

Fakt ?

Aleš si začal nosit do práce krabičky. Obědovou růžovou, svačinovou zelenou, na první večeři žlutou.

Jeho kardiolog vztyčil varovně ukazováček a přidal tabletku na cholesterol.

V noci, když spí, tak to slyší celý barák. Jeho žena pravidelně po půlnoci odchází s peřinou a polštářem. Když ručička na váze ukáže magických 130, nastěhuje se do ložnice dřevorubec s pilou .

Nikdo se nevyspí, nevyspí se ani Aleš, protože má spánkové apnoe, při kterých lape po vzduchu.

Mnohdy to vypadá, že se nemá šanci nadýchnout a ráno vstát.

Co kdyby ?

Karolínu jsem poznala jako ženskou nad věcí. Když seděla se svou úzkou dámskou cigaretkou, cítila jsem z ní klid, pohodu. Myšlenku vyšperkovala suchým humorem a dotáhla nadhledem.

Sedí naproti v šedém svetru a její myšlenky jsou šedé. Přibrala, proč by hubla. Necvičí, proč by cvičila. Nechodí mezi lidi, nepotřebuje je. Nedělá si radosti a proč ? 

Neposouvá se a kam ?  Žije život ze dne na den, obestřený antidepresivy a pocitem zabřednutí.

Netuší, kudy vede cesta, netuší, zda vůbec chce ?

A já ? Těším se, až se mi příchodem dalšího měsíce vrátí zpět ty nádoby plné hříchu.

Mám ráda své přátele, ráda poslouchám jejich příběhy.

Až si Lenka uvědomí, že kilo mrkve je levnější než litr zmrzliny, Květa vrátí předražený sportovní overal, který si v životě už nenatáhne. Iveta předloží svému manželovi svůj původní upravený klín, doufám, že neposlechne doktora Radima Uzla s jeho špičkovým Arginmaxem.

Aleš přestane prokládat růžovou, zelenou a žlutou krabičku tabulkami oříškové čokolády, protože se konečně objednal do spánkové laboratoře.

Karolínu díky slunci a stěhování do nového prostředí snad trkne, že žijeme jen jednou a šedá barva její pleti fakt nesluší.

Dopíjím detoxikační koktejl a neměla bych si jít zaběhat ? ....

Přeji vám příjemný víkend a nezapomínejme, že jsme jen lidé, kteří umí tak skvěle a nenapodobitelně chybovat. / těším se na únor /