úterý 16. října 2018

Jsem ani nevyrušovala ...


Jsem tragéd, který od malička vyrušoval nejdřív ve školce, pak ve škole.
Udržet moji pozornost déle byl pro každého nadlidský výkon, ti inteligentnější mne zaměstnali.
Ti jednoduší a méně psychicky zdatní se trápili a tekli jim nervy.
Po pravdě, v dnešní době bych provětrala psychiatrické konsilium nejméně jednou měsíčně.
Už jsem v babičkovské pozici, takže se dokážu maličko ovládat, ale ...
Nesmím se nudit, pak začnu vyrušovat jako školák.


To, že pojedu na výstavu fotografií profláknutého blogerského veterána Petra Vápeníka, to jsem si prostě slíbila. Ráda chodím na jeho blog  http://pvapenik.blog.cz/  , najdu zde inteligentní humor, nadsázku, zamyšlení, nádherné fotografie, občas i básničky, prostě jako bloger má Petr mnoho poloh.
Přiznám se i bez mučení, že od všech mne v komentářích pochvala těší, ale když pochválí on, je to pro mne známka skutečné kvality.
Nejdříve jsem uvažovala, že bych přijela mimo komentované prohlídky, protože ...  no, co kdybych se přeci jen nudila a vyrušovala ?  Uvést se a hned autora rozladit ?
Ale já strašně chtěla konečně zažít výstavu, kdy autor vede průvodní slovo.
Vyrazila jsem, tedy hodně brzo ráno, oni ti fotografové asi vstávají časně. / že, Péťo ?/
Ve vlaku jsem řešila roztržené silonky, ještěže se na výstavě nezouvá. Pak jsem se nemohla dostat v tom samém vlaku na toaletu, přeci nepřijedu a hned místo seznámení neznásilním autora jako prostatik.
Vyčůrala jsem se a vyrazila na zámek v Dobřichovicích.
Fascinujícím způsobem mne uvítala řeka Berounka, která v záři říjnového slunce byla nedostižná a nedivím se, že bývá častou předlohou pro malíře a fotografy.
Aby všechny smysly měly naplněnou číši až po okraj, k zámku jsem procházela přes farmářské trhy, kde to vonělo čerstvými produkty naší české hroudy.
Vstoupila jsem do sálu s fotografiemi a potřásla si rukou s autorem, jsem profláknutá blondýna a hlavou mi ve vteřině letěla myšlenka ... nikdy už nemohu dát na blog žádnou fotku.
Tak malé a tak nevýrazné jsou ty moje, ale jsou od srdce. / cena útěchy /
A pak jsem zcela odhmotněně poslouchala autora nádherných fotografií od Berounky a jiných vod.
Dostalo se mi hodinu a půl dlouhého povídání o přírodě, o fotografiích, o jejich vzniku, o myšlenkách člověka, který je proklatě všestranný, vtipný a umí pobavit.

Seděla jsem u Berounky, pila kávu a jedla vynikající ořechový koláč z farmářských trhů, musela jsem se odměnit, protože já jsem NEVYRUŠOVALA.
Kolem skotačila hejna dětí, řeka se třpytila miliónem odlesků a ve mně dozníval zážitek.
Je skutečně diametrálně odlišné prohlížet si fotografie jen tak a pak s autorem, který ke každému snímku přidá příběh, dá nahlédnout zrození pohledu na svět přes objektiv fotoaparátu.
Vřele doporučuji a pokud máte ještě kousek volného času, zkuste si zajít na výstavu trochu jinou než bývají ty obvyklé, na zámku v Dobřichovicích o zážitek postaráno až do 31.10.2018.
/   https://vystava-fotografii-obrazy-od-berounky.webnode.cz/  /




35 komentářů:

  1. Naprosto Ti věřím, že jsi měla bezvadný zážitek,který v Tobě dal na frak nějakému VYRUŠOVANÍ. Nejde vyrušovat, když s obdivem vnímáš něco a někoho.
    Na vernisážích výstav fotografií, obrazů i toho dalšího, co někdo vytvořil jsou u nás autoři (pokud žijí) přítomni. Dostávají slovo a je možné s nimi po oficiální části hovořit. Je to fajn. Ale tak jak píšeš Ty, jsem ještě žádnou výstavu nezažila. Muselo to být hodně zajímavé.
    Hezké dny, Simi!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo to zajímavé a úplně jiný rozměr tohle dostalo.
      Zažila jsem spoustu daleko pompéznějších výstav, ale nikdy se mi nedostalo takové niterné podoby fotografie, její zrod a myšlenky, které tomu všemu předcházely, chtěla bych to zažít znova.

      Vymazat
  2. Moc ti přeji tenhle relax a odměna v podobě koláče byla zasloužená - NEVYRUŠOVALA jsi! Asi by takhle hezkých chvil mělo být více. Krásné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to jednoduché, když mou zrychlenou mysl něco zabaví, není problém si tu chvilku skutečně užít, aniž bych dávala všem najevo, že jsem v místnosti a já si to skutečně užila.

      Vymazat
  3. Rozumím! Je to skutečně velmi specifický a nezaměnitelný zážitek, potkat někoho, koho z určitého úhlu pohledu vlastně docela dobře známe, ale kdo ví, jestli bychom ho poznali na ulici. Už teď se těším na další výstavu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vůbec jsem nelitovala času, najetých kilometrů, protože těch 90 minut mi dalo, co jindy třeba dva dny. Navíc ta Berounka ten den věděla, jak mne uvítat.

      Vymazat
    2. Když jsem tam byla na komentované prohlídce poprvé, tak jsme tam byli čtyři. Já, Padesátka a jeden nadmíru nafoukaný takyfotograf. Podruhé už to bylo lepší, ale spíš než Blondýna, jsem vyrušovala já.... :-)

      Vymazat
  4. Náhodou, dneska jsem vstával celkem brzy, i když nebyla ráno fotogenická mlha, protože jsem psal blogový článek, i tak ale cítím v té poznámce o brzy vstávajících fotografech malý dikobrazí osten :-). Jsem moc rád jestli tě výstava nenudila (malá holčička ze skupiny, která se na komentovanou prohlídku sešla, měla např. úplně odlišný pohled :-)) a jsem moc rád, že jsem měl příležitost tě přivítat osobně, však máš Dobřichovice docela z ruky.

    Pro mě je moc zajímavé vidět přímé reakce lidí, kteří se přijdou na výstavu podívat - jak každý vidí v těch fotkách něco trochu jiného, něco jiného ho přitahuje a něco jiného ho naopak provokuje nebo dokonce štve. A mám-li možnost, napíšu si k dotyčnému návštěvníkovi maličkou poznámku, třeba: Citlivá a otevřená, nadšená z Berounky, líbí se jí Krkonoše a Mumlava a z fotek třeba "Unášení". Ale obávám se, že to není tak docela v souladu s ustanoveními GDPR :-). Moc děkuji za návštěvu i za tenhle milý článek a těším se zase někdy na viděnou či na popovídanou!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Drahý autore,
      jsou chvíle v lidských životech, kdy se přivstat skutečně vyplatí.
      Někdy je to koš plný hub, jindy skvostná fotografie , jindy setkání s tvorbou člověka, který tě dokáže inspirovat, který ti ukáže jiný úhel pohledu a to se skutečně vyplatí vstát, navíc jsem skřivan, nemám problém.
      Přiznám se, že jsem byla z holčičky rozpačitá a vnitřně jsem se modlila, aby zavřela svou krásnou malou pusinku, protože jsem jela na tvé fotky, tvé komentáře a nikoliv do školky.
      Přiznám se, že tu fotku mám uvnitř a zvažovala jsem její pořízení. V bytě jí nemám kam dát, ale až postavím nový dům, asi by se hodila. Nechám to v sobě ještě pracovat.
      Já děkuji za nový rozměr, který se mi dostalo a už nyní se těším, že se setkáme. A to není lichocení, tak to cítím.

      Vymazat
  5. Mimochodem, ještě bych rád udělal jednu mimořádnou veřejnou komentovanou prohlídku o posledním výstavním víkendu, třeba ke 100. výročí republiky (je, myslím, docela stylové začínat výstavu vernisáží na 50. výročí srpnové invaze a končit skoro na 100. výročí republiky :-)) a když se mi ozve někdo předem, nejspíš i několik prohlídek individuálních, když to půjde skloubit s dalším programem. Neměl jsem to promyšlené, prodloužení výstavy mě potěšilo, ale i trošku překvapilo. Ale krásné babí léto zatím stále trvá a výstava, zdá se, skončí až spolu s ním :-).

    OdpovědětVymazat
  6. Zajímavý tip na výstavu,i když se obávám, že už ji nestihnu :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Autor je mladý, plný sil, určitě nevystavuje naposledy!

      Vymazat
  7. Moc děkuji za tvůj osobitý pohled, měla si pravdu, ty fotky jsou fascinují!
    Simi, přeji hezké odpoledne, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vzhledem k faktu, že k autorovi nějaký pátek docházím na blog, vím, že jeho fotky jsou maličko jiný level, konkrétně ty o vodě a jsem moc ráda, že jsem to dala tzv. na živo.

      Vymazat
  8. Blondýnko, krásný zážitek jsi měla. Jo a já jsem vyrušovala taky a pořád :-) Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V kontextu toho nádherného dne musím říct, že takové dny se člověku do paměti prostě zapíší.

      Vymazat
  9. Simčo, věřím, že to byl parádní zážitek. My jsme byli loni na komentované prohlídce od Terezy z Davle a také to nemělo chybu.
    Jdu se podívat na autorovo fotky a také, kde jsou Dobřichovice. :o)
    Přeji příjemný večer. D.

    OdpovědětVymazat
  10. Byla jsem v Dobřichovicích poprvé a Berounka se mi zapsala do srdce, stejně jako mne oslovil autor výstavy, dva zásahy v jeden den, myslím, že je to štěstí.

    OdpovědětVymazat
  11. Autor i jeho vyprávění ke krásným fotografiím Tě zaujalo a vyrušování nemělo šanci. Výstava je určitě krásný zážitek, ještě jsem na takové nebyla. Měj se krásně. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já také poprvé a klidně bych si to okamžitě zopakovala !

      Vymazat
  12. Simčo, ty fotky jsou fascinující. Šikovný chlapík :)
    Díky za reportáž i tvé, opět skvělé, popsání :)
    Měj se prima, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, že je Petr šikovný chlapík a navíc umí své šikovné vidění světa provést slovem poutavě a přitažlivě.

      Vymazat
  13. Já si jí střihla (komentovanou) dvakrát. Jen mne mrzí, že jsem se tam nepotkala s žádnými mě známými blogery. Vždycky jsem se s nimi, jak koukám, minula....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My tři se setkáme a už hodně brzo !

      Vymazat
  14. Jo, ten rušivý element jsem místo tebe byla při druhé návštěvě já ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná je dobře, že jsme byly zvlášť !!!!

      Vymazat
  15. Taky mě ta individuální péče při prohlídce moc těšila...:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen si na to člověk nesmí zvyknout, ostatní výstavy mu budou pak připadat méně atraktivní...

      Vymazat
  16. zdravím uprchlíka, dlouho jsem nenakoukla, přihlásila jsem si odběr, na tom blogspotu se moc neorientuju, ale snad se zorientuju :-) Pěkný zážitek, fotografické výstavy miluju, i když komentovanou jsem žádnou nezažila myslím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Helgo, nemusíš se orientovat, je to stejné jako všude, jen jiná adresa.
      Jsem moc ráda, že jsi normální, což mne na rozdíl od jiných ortodoxních moc neudivuje a přijímáš chod událostí...taková Padesátka překonala i odpor a chodí, což mne těší na maximum, vždy když sem jde, oklepe se, vezme si pláštěnku, plynovou masku ...ale přijde. Jste dívky inteligentní a já vám tímto vzdávám hold.

      Vymazat
  17. Chtěl jsem právě říct, aniž jsem ještě četl text, jak je ta fotka nádherná! Tak nějak si myslím, že dobrá fotka je především dobrým fotografem, ale dobrá technika je také v mnohém limitující.

    OdpovědětVymazat
  18. Simi, moc děkuji, zkusím tam zajet Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  19. Páni, vůbec se tvé maličké nervozitě nedivím, setkat se naživo s Čerfem a jeho fotkami, to musel být parádní zážitek. Taky k němu ráda chodím na virtuální návštěvu. Jeho fotky jsou hodně zajímavé. A máš ode mě palec nahoru, že jsi nevyrušovala :-):-):-)

    OdpovědětVymazat
  20. Já jsem viděl už třetí Petrovu výstavu. První v suterénu Čs. spořitelny, druhou v restauraci na Vinohradech a třetí v Dobřichovicích na zámku a musím říct, že tam to bylo nejpůsobivější. Krásné fotografie, pohled z okna na řeku a most, bylo krásné slunečné počasí, byl jsem tam totiž v srpnu, v úvodní den výstavy.
    Už se těším na příští, třeba se tam potkáme, s VendyW, ...

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.