středa 10. října 2018

Cestovatelem na věčné časy a nikdy jinak ....



Každé družstvo má svého předskokana ...

Vyvržena do života a do reality všedního dne, stala jsem se dominantní. Partneři mne vyučili, rodina mne vyškolila , nu a já se naučila nechodit se stádem, ale jít si svými uličkami.
Pro mnoho lidí je tato jinakost nepříjemná, pro mne se stala nutností.
Přistáli jsme hladce v Benátkách a cestovní kolektiv se vydal na první plavbu po kanálech, které toto italské město spojují.
Vystoupili jsme na nejstarším Ponte di Rialto, když jsem spatřila tu miliardu lidí, poskakujících s fotoaparáty kolem schodů, kde se nebylo možné ani pohnout, natož fotit, protočila jsem oči v sloup a pomodlila se. / moc často to nedělám, jen když mám nějaký průšvih /
Přesně jsem věděla, že já jdu na zmrzlinu, protože ta byla na prvním místě, most počká, stojí tu už dlouho. Jsem Italka převlečená za blondýnu a na pravou italskou zmrzlinu se klepu jako drahé psisko.
Vychutnávajíce si delikatesu, bavila jsem, že ostatní cestovatelé už nefotí,  " neachají ", ale slintají při pohledu na mě. / oprava, nikoliv na mě, ale na pravé a nefalšované Rafaelo, nadupané kusy kokosu, proložené nestoudně velikými hroudami prvotřídní čekulády /
Začali se vytrácet, neměli potřebu si fotit, Pavlovův reflex a promiskuitně chutná zmrzlina způsobila, že průvodce zůstal stát sám a ostatní čekali frontu na osvěžující pochoutku.
Drzost, revolta nebo zdravý rozum ? 
Kecám. Nesnáším davy a jak jinak si tyhle skvosty vychutnat ? Prostě a jednoduše si přivstat a na  nejstarší benátský most jet, když ještě všichni spí .... a byla to skutečná krása.











Troškův odkaz

Jeho lidovou tvorbou všichni hlasitě pohrdají, vyčítají mu čecháčství, malost a minimální hrdost.
Já osobně si trvám na faktu, že pan režisér byl s námi, byl muška, která poletovala a celou dobu se usmívala. Nevěříte ?
Víte, jak poznáte Čecha u snídaně ? V září a v Benátkách ?
Sedí u stolu má na sobě buď zimní svetr nebo několik slabších, kolem krku má šálu nebo šátek, klepe se a pije pátý horký čaj.
Když rozmrzne, lehce, zajde si k bufetu a mezi řečí se zeptá dalšího spoluobčana : " Taky vám byla v noci taková zima ? Taky vám šla v noci klimatizace ? "
No jasně, všem nám šla celou noc klimatizace, všichni nevěděli, jak se namontovat pod těch dvacet hadrů, kterými se v Itálii zastýlají postele, všichni v almaře hledali náhradní deku a všichni se tomu ráno u snídaně od plic zasmáli.
I já jsem jako trumpetka klepala kosu do rána do čtyř a litovala, že jsem si nevzala čepici a rukavice, ale kdo by čekal v Itálii takové drsné podmínky, že ??







 

Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem ....

Já si umím život a potažmo pobyt zpestřit. Několik dní před odletem do Benátek na mne spadly rezavé kari sítě, které mi ošklivě pořezaly nohy.
Odložit let nešlo, vybavila jsem se důkladně, moje příruční lékárna byla světových parametrů.
Bohužel rána nad levým kotníkem vlivem tepla a přímořského luftu začala hnisat a nikoliv málo.
Jak to vyřešit ? Jdeme do lékárny. Umím italsky ? Neumím.
Anglicko - německo - česko- ruským slovníkem jsem začala líčit svoji potíž.
A proč vysvětlovat, ukážu svoji nohu.
Italská magistra při pohledu na mou zhnisanou nohu vypískla a protočila panenky, dostala jsem atb mast. Při odchodu na mne mávala a modlila se.
Nohu jsem za sebou táhla jako toulouský hrabě Joffreye de Peyrac, bolelo to jako čert, ale lehněte si v Itálii do postele a čekejte, až zahřmí, copak to jde.
Po večerech jsem ledovala a jak požádat čínského majitele hotelu o led ?
Opět anglicko- německo - česko - rusky a pak jsem mu ukázala svojí nohu.
Vypískl víc než magistra v lékárně, poprvé v životě jsem viděla Číňana, co měl oči navrch hlavy
a nebyly šikmé. Led mi nosil každou hodinu, sám a nečekal na poděkování, asi se bál, že mu zase ukážu tu nohu.
A proto, nebojte se, cestujte, když nezvládnete jazyk, můžete rukama, nohama, já tentokrát zvolila dolní končetiny.









závěrem ...

V minulém životě jsem byla rozhodně prasetem, díky mému kladnému vztahu k bramborám.

V budoucím životě bych chtěla být tou nevěstou, která má překrásné šaty, štíhlý pas a stojí na schodech v Benátkách, já sama jsem se vdávala v osmém měsíci, vážila jsem skoro metrák a přes práh jsem mohla nést pro změnu já svého manžela.

Krásné skoro letní dny přeje cestující blondýna.


44 komentářů:

  1. Simčo, tak snad už máš nohu v pořádku. Dovolenou jsi si užila dle svých možností na maximum, fotky jsou kouzelné. Já se také domlouvám rukama, nohama :o)
    Přeji fajn dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ona to nebyla dovolená jako taková, bylo to pouze pár dní, což s tou nohou úplně stačilo.

      Vymazat
  2. Benátskej Karlův most... Ale krásný to tam bylo krásný....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, ale mně se více líbilo v Římě, ten mne dostal.

      Vymazat
  3. Teda Simí,

    prvotřídní článek, kdy jsem se několikrát skvěle zasmála! Takový mám nejradši! Díky, díky!

    Mimochodem, taky tady mám na jednom místě super (i když dražší) zmrzlinu, kterou si fakt užívám. :-) Italská sice není, ale je fakt kvalitní - ze supermarketu nekupuju - to už si raději vyrobím vlastní. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc ráda, paní Doktorová, že jsem vás potěšila, jestlipak jste ho dala na ten zlý FB ???

      Vymazat
  4. Simi, článek pobavil a fotkami jsem se ráda pokochala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ráda těším, mám pak větší radost ze života.

      Vymazat
  5. Simi, snad už je nožka v cajku. Jsi statečná a odvážná, ale to ty jistě víš. Úplně tě vidím se zmrzkou na jazyku, možná tě i slyším slastně mlasknout. Jedeme na 4 dny do Maďarska okupovat tamní lázně "Moson...cosi..." Při česko-slovensko-anglické komunikaci si na tebe 100% vzpomenu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musela jsem brát ATB, ta noha fakt nechutně hnila.
      Pěkně si to užijte v lázních s panem manželem !

      Vymazat
  6. Nádherná místa Simi a tou zmrzlinou bych nepohrdla, to vážně ne. Dobrou zmrzlinu já ráda. Tak mi nyní naskočila myšlenka, že jsme s mužem nějak přestali cestovat. Hm, měli bychom se polepšit. A moc doufám, že mast zabrala, led pomohl a ty skáčeš opět jako srnka :o).
    Měj se hezky.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chyba, koukejte se polepšit, já bych courala a courala, jen kdyby člověk nemusela chodit do té práce. Jako srnka už skáču, ale budu mít několik kouzelných jizev jako válečník.

      Vymazat
  7. Tak jsem se krásně po ránu pobavila.Jsi prostě spisovatelka. :-) Tvoje krásné fotky mi připomněly můj zájezd do tohoto města.
    Bolístku už máš,doufám, zahojenou,takže zůstaly jen ty hezké zážitky.
    Měj hezké dny!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám dar, rychle na to špatné zapomínám a zůstává jen to krásné, to přínosné.

      Vymazat
  8. Simi, pobavila jsi mě svým vyprávěním a moc potěšila krásnými fotkami. Při pohledu na masu turistů bych šla s Tebou na zmrzku, kterou mám ráda.
    Doufám, že nohy už jsou zahojené. Užívej si babí léto. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo tam neskutečně lidí a podle průvodce to bývá daleko horší, to bych nedala.
      Ale ráda bych to zopakovala na jarní karneval.

      Vymazat
  9. Ty jo, při pomyšlení na tu zmrzku slintám.
    Benátky, podle tvých fotek, jsou opravdu krásné. Ale příště by sis teda mohla pořídit italsko-český slovník a ne ránu na noze, aby ses domluvila... :-) (Snad už je ok!)
    Přeji krásné dny, pa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, ta zmrzlina byla delikátní a budu ještě dlouho slintat při vzpomínce.
      Netušila jsem, že budu řešit anatomii v praxi a italsky, to se obávám, že by to bylo skutečně zbytečné.

      Vymazat
  10. To jsem se zase na cizí úkor pobavila! :D Doufám, že už máš packu v pořádku, podle povídání i obrázků si i přes to Benátky užila jaksepatří :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ráda potěším, je mi ctí !
      A fakt jsem si to užila, jen škoda, že jsem nemohla víc a lépe chodit.

      Vymazat
  11. Blondýnko, do toho mostu jsem se zamilovala hned při první návštěvě. Díky za připomenutí. Měj pěkné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není nad to si svou lásku osvěžit...

      Vymazat
  12. Nevím, říká se:"Uvidět Benátky a umřít."? Tak, až to bude muset přijít, tak se tam nechám hodit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mirku, nechci oponovat, ale říká se to o Neapoli.
      Simča, ukazující nohu, je prostě nejvíc. Ta si prostě opatří úraz, aby měla origoš článek na blog.
      Jiřina z N.

      Vymazat
    2. Mirečku ... Neapol ...ale když to vezmu kolem, je to v Itálii, tak co, viď.
      Navíc Neapol není tak krásná jako Benátky.

      Vymazat
    3. Tak a konečně to někdo řekl nahlas, já si nohy pořezala, abych mohla dělat řádnou estrádu, jsi liška podšitá.

      Vymazat
  13. Simčo, já ty tvoje články přímo zbožňuju. Fakt se na ně už vždycky těším :)
    Držím pěsti, ať je noha brzo v pohodě a lidé, především muži, namísto vyděšeného vypísknutí jen uznale při pohledu na tvé nožky hvízdnou ;)
    Měj se prima. Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ani nevíš, jak se tohle krásně čte, hned mám daleko víc nadšení pro psaní.
      Musela jsem si zavdat ATB, bez nich by to skončilo ve špitále, no po měsíci mohu říct, už jsme vyhráli!

      Vymazat
  14. Simi, krásné fotky z krásného města! Měla jsem to štěstí, že jsem jo několikrát navštívila před nástupem masové turistiky, v té době byla většina hranic zavřená a letenky drahé.
    Je to opravdu unikat.
    Doufám, že mastička zabrala a zůstaly jen krásné vzpomínky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, moje odpověď skočila samostatně !

      Vymazat
  15. K tobě i sobě budu upřímná ... já jsem zamilovaná Italka do Říma, tam jsem nechala srdce, Benátky jsou krásné, ale přelidněné, málo italské. Chybí tam temperament, to pravé napětí, to tam prostě není.
    Mastička nezabrala, bylo už pozdě, zlepšila to až antibiotika.

    OdpovědětVymazat
  16. No, vidím, že kdyby Benátky náhodou neposkytovaly dostatek zážitků a vzruchu, s tebou to klapne vždy!
    Doufám, že ten led pomohl a jsi OK!
    Jo, a chtěla bych asi snídat tu zmrzlinu....
    Simi, měj hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, já si dokážu pobyt po všech stránkách zpestřit a netrpím nudou, kdo jede se mnou také né.
      Led nepomohl, až antibiotika zkrotila zánět, bohužel.

      Vymazat
  17. Umíš žít život, odivuji tě, ale to víš, tak ať ti to vychází vše i nadále
    Blondí a kdyžtak někdy zajdi..., tedy myslím i na můj blog. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A vidíš...já myslela , že mne zveš na kávu !!!

      Vymazat
  18. Nádherné fotky. Jde z nich energie.
    Já jako dítě chtěl být koněm. A babička mne od toho zrazovala, že prej bych musel pak žrát seno.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Celé město je natřískané energií, není problém to napasovat do fotky.
      Babička byla moudrá žena a viděla do budoucnosti, letos by jsi se ani nenažral, díky suchu.

      Vymazat
  19. Italská klimatizace, to je pojem! Po první noci v Itálii, kdy jsme se všichni choulili v zimních svetrech pod těmi jejich ubrusy, kterými se přikrývají, jsme usoudili, že Italové musejí být nejotužilejší národ na světě. Pak jsme přišli na to, že stačí pootevřít okno a klíma se vypne. To byl objev opravdu zásadního rázu :-D
    Díky za krásné fotky krásných Benátek :-) A přeju, ať se noha brzy uzdraví a příště ta komunikace může probíhat jen rukama :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdepak, tady stačilo vypnout krabičku. Ovšem mohu říct, že tak tichou klimatizaci, která je neslyšitelná, jsem ještě nikdy nezažila, klobouk dolů.
      Vesměs všechny hučí jako piliňák a zde to bylo dokonale vyladěno do nehlučné formy, proto hůře identifikovatelné. Od té noci všichni ladili krabičku a najednou bylo fajn.

      Vymazat
  20. Z Benátek znám jen přístav, ale ve městě samotném jsem nikdy nebyl. I když ta lákavá reklama na zmrzlinu... :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to jako všude ve světě, musí si každý vybrat. Záleží na náročnosti každého z nás, já nejím zmrzlinu na každém rohu a hodnotím i prostředí. A když všechny vjemy ladí, pak se nestydím a dám si nálož. Jsem vybíravá, raději si připlatím, ale výsledek stojí za to.

      Vymazat
  21. Již je to rok, co jsem Benátky navštívila - pro mě nezapomenutelný zážitek, i když jsem byla v zemích, které mi byly svou atmosférou a vzhledem bližší. :)

    OdpovědětVymazat
  22. Taky jsem bramborová....:D A taky bych si kvůli fotkách přivstala, protože já ty davy lidí taky nesnáším, zvlášť v posledních pěti letech, kdy denně chodím Jindřišská-Vodičkova tam, zpět, tam a zase zpět. Já ty lidi už nenávidím...

    OdpovědětVymazat
  23. Není nad to si přivstat :-)) Já byla v Benátkách na karnevale a to se ani uličkama chodit nedalo :-)) A domlouvám se přesně jako ty :-))

    OdpovědětVymazat