sobota 16. června 2018

Úvaha nad mou zkažeností ...

Nikdy jsme nebyli pojízdná rodina.
Otec, velitel vládní letky měl z řízení automobilu panický strach, to je co ?
Vrtulníkem zachraňoval nad Dunajem při záplavách, z volantu se doslova osypal.
Mamka v podnapilém stavu vjela do příkopu, což bylo na Moravě velice časté.
Hlavně v době vinobraní. Z volantu se doslova vyzvracela.
Dětství, pubertu, produktivní věk, krizi středního věku, to vše jsem prožila bez auta.
Dítě v jedné ruce, tašky a žebradla v druhé, na zádech ruksak, v zubech další ruksak.
Ruce mám vyvěšené jako orangutan, občas to drhlo, když bylo potřeba něco většího.
Půl století jsem žila nezkaženě, ráno ve čtyři jsem seděla ve zmrzlém trolejbuse.
Večer jsem se potila a kvasila zase v trolejbuse.
Byla jsem nezkorumpovatelná automobilovým průmyslem.

Až se to stalo.
Řídím, jsem účastníkem silničního provozu.
A zvykám si na lepší velice rychle.

Musím odvést auto na garanční prohlídku. Budu jezdit MHD.
Těším se na zážitky.
Na ty krásné, o kterých tak citlivě píše blogerka Bluesovka.
Jak budu psát o nádherném stáří, o milých mužích, kteří se mění v rozené gentlemany.
Bohužel každá žijeme v jiném městě, v jiné lokalitě.
Hned při první jízdě napadá skupinka občanů revizorku. Na další stanici již čeká státní a městská policie.
Přesedám do jiného spoje. Štítím se držet madla, vše je tak špinavé, tak odpudivé.
Kde jsou ty vozy, které ukazovali v televizi, když v našem městě půl roku řádila žloutenka.
Asi v depu.
Doma zjišťuji, že nezemřu ani na infarkt, ale snažím se hodinu vytáhnout nepřizpůsobivé klíště.
Musím k lékaři, klíště stávkuje. Opět jedu přes celé město trolejbusem.
Chci navždy zapomenout na muže, který když zvedl ruku, všichni se otočili, zvedl se mi i žaludek.
Jeho podpaží v umělohmotném tričku volalo, prosilo. O deratizaci.
Chci zapomenout na slečnu.
Slečna své mamince, přes půlku vozu několikrát řekla, že je kráva.
Styděla jsem se za nás maminky, copak jsme asi udělaly špatně ?
Chci zapomenout na hocha.
Poslal do prdele pána, který mu řekl, že mu hodil na nohu těžkou tašku.
Těžký život v městské hromadné dopravě a v třísle přisáté odporné klíště.
Věřte či nikoliv, zbytek cesty jsem šla pěšky.
Budu zdravá, pokud tedy přežiji ta čtyři klíšťata, která do mne jdou zhusta.

Jsem zkažená, když si sedám do svého malého autíčka.
Jsem šťastná a hladím svůj volant. Zvykla jsem si rychle.

Mnoho se změnilo, mám odstup a přesto nezapomínám, vždyť jsem celý život jezdila s nimi.
Neříkala jsem socka, přirozeně jsem se přepravovala.
Mám v sobě pokoru.
Neříkám ani dnes socka, protože se mohu zase přepravovat a nemít auto.
Ale se současnou kulturou cestování bych začala chodit pěšky či jezdit na kole.
Moc ráda jezdím vlakem, miluju očumování.
A zde došlo k neuvěřitelnému. Jet vlakem je zážitek, je požitek a delikátní záležitost.
Je až komické, jak dříve člověk cestováním ve vlaku doslova " smrděl ".

Krásný víkend vám přeje zkažená blondýna, která věří, že se do našich dopravních prostředků vrátí kultura cestování.
A pozor na parazity, je jich skutečně nevídaně mnoho. Jak v lese, tak mezi lidmi.


30 komentářů:

  1. Blondýnko, s cestováním MHD mám bohaté zkušenosti, hlavně z posledních let než jsem šla do důchodu. První část cesty na náměstí trolejbusem, druhá část autobusem. Zpátky to samé. Pokud to šlo tak jsem při cestě z práce šla pěšky na vlakové nádraží a odtud trolejbusem. Také jsem nesnášela ulepená madla a když to šlo, tak jsem si sedla. Naštěstí se mi nikdy nestalo to, co kolegyni z práce. Sedla si na pomočené sedadlo. Bohužel v dnešní době cestují i bezdomovci a myslím, že víc nemusím říkat.

    OdpovědětVymazat
  2. Ale to mě mrzí teda !! Je pravda, že já se dopravuji busem do lokality tiché a slušné. Proto mám zkušenosti zejména z této linky,na ostatních to je někdy taky hnus. Tady hodně záleží kterou linkou jedeš - na jedno sídliště to bývá humus. Zážitky jako ty  ale nemám (zatím)- jen občas,když zvedám studenty,aby pustili starší o holích. Nebo když jel jednou pokaděnej pán, půlka autobusu byla prázdná a lidi prchali do stran. Věřím, že autíčko to jistí - pro mě bývalo auto můj druhý domov - vše na svém místě, pořádek. Krásný víkend bez těch klíšťat hnusnejch.

    OdpovědětVymazat
  3. A ještě k vlaku! Dnes nádhera, čisto,komfort. Nesrovnatelné s dobou nedávnou. Za týden jedu právě vlakem na Moravu a věř mi, těším se.

    OdpovědětVymazat
  4. Milá Blondí, já "socka" říkám

    OdpovědětVymazat
  5. Teď jsem poučená, že mi nic neuteklo, když nejezdím MHD, autobusy jsou přece jen "domácí" a lidi v nich se znají - většinou.

    OdpovědětVymazat
  6. V Praze to máme v MHD veselé, v metru občas jezdí dokonce cikánský žebravý harmonikářský duet

    OdpovědětVymazat
  7. Simčo, autobusem už jsem nejela přes 10 let a vůbec mi to nechybí. Také jsem si rychle zvykla jezdit autem a dnes už to jsou i pořádné vzdálenosti. Ale někdy si říkám, kolik práce bych udělala, kdybych neseděla ty hodiny za volantem. Fotka je ze zahrádky? Máš nový plot prosti prasatům? Vypadá dost dobře. :o)

    OdpovědětVymazat
  8. Už třicetpět let jezdím autem. Tohle období dělím na tři etapy. V té prvním jsem neuměla nikam zacouvat, na silnici jsem se nepoznala, zda jedu moc u kraje nebo u středové čáry atd....Pak nastalo období eufórie, kdy už jsem jezdila dobře a ráda za dunivého zvuku mých oblíbených kapel.A dnes se mi občas řídit nechce. Sednu do autobusu nebo tramvaje a v klidu jedu do práce.

    OdpovědětVymazat
  9. U nás autem jezdí manžel do práce, tudíž dopoledne jsem odkázaná na MHD. Je to čím dál horší. Nejen pachy a ignoranti co tvrdohlavě zaberou místo u dveří a neposunou se ani o píď, přestože dál je volno, ale mě otravují i hlasité rozhovory po telefonu. Sama mobil při cestě ztiším a nezvedám. Fakt nepotřebuju nedobrovolně poslouchat, co se v které rodině děje atd. Vlakem jedu občas a je to docela fajn

    OdpovědětVymazat
  10. No a pak se div, že neslejzám z gauče!

    OdpovědětVymazat
  11. Do práce jsem jezdila autobusem. Celkem to šlo, jen v určitý čas byl bus přeplněný - to tedy taky nebyla žádná slast. Autem jsem jezdívala ráda a bez problému. Dnes mne to už moc nebaví. Takže hlavně pro nákup. Do okolních měst a obcí autobusem, v létě především na kole. Vlakem se přemísťuji málo, ale pokud ano, tak souhlasím, že je to dnes příjemné cestování.

    OdpovědětVymazat
  12. Na klíšťata dietyléter plus isopropylalkohol, jedna ku jedné. Jedna malá petka 25 ml s kapátkem za pade v lékárně se vejde všude, a vydrží na léto. Po kápnutí se klíště během několika minut samo pustí bez vytáčení.

    OdpovědětVymazat
  13. Simonko, to tvé popsání mi sedí na Ústí n.L.  jezdím vlakem na Ústí-západ a pak do Kr.Března...

    OdpovědětVymazat
  14. Zrovinka dnes jsme s mužem jeli MHD oslavit naše 29. výročí

    OdpovědětVymazat
  15. Hezky jsi to napsala. Já jsem "socka" celý život, i když 20 let jsme s prvním mužem auto měli, ale převáželi jsme se s ním jen na zahradu. Po městě jsem vždy jela busem. Je fakt, že v buse je vidět a slyšet všelicos. A je fakt, že se v posledních letech ve společných prostorách, tedy nejen dopravních prostředcích štítím dotýkat - kliky u dr, různá madla na pojízdných schodech, tlačítka na výtazích. Eliminuji to dodatečnou zvýšenou hygienou.

    OdpovědětVymazat
  16. Otec voják, velitek letky, to je post, ten je určitě hrd na takovou šikovnou dceru, která umí co on nezvládl.

    OdpovědětVymazat
  17. [1]: Sednout si jsem neměla odvahu, právě možná z toho důvodu, že jsem ten den na sobě neměla montérky

    OdpovědětVymazat
  18. [6]: No Pražákům těm je tu hej, ty nikdy nezablouděj...a hrají přitom na hudební nástroje   

    OdpovědětVymazat
  19. [11]: No ty hlavně jezdíš na kole, takže máš nádherný rozhled po krajině, žiješ zdravě a makáš na sobě... no a nic nechytíš

    OdpovědětVymazat
  20. Já jsem většinou jezdila metrem a tam je výhoda, že na další stanici jsem mohla přestoupit do jiného vagónu. Ale jinak až tak špatné zkušenosti nemám, za ta léta jezdění sockama jen pár. Měj hezký zbytek neděle.

    OdpovědětVymazat
  21. Po Praze je nejrychlejší dopravou právě socka, zácpy na silnicích jsou příšerné, řidiči ještě příšernější, a tak MHD využívám často. Zas tak hrozné zážitky nemám A ty potvory klíšťata, těch už jsem měla letos pět, každý rok je to stejné, zřejmě jim chutnám. Mám z nich strach, můj muž právě nedávno ukončil léčbu rozjeté boreliózy, až po třetích antibiotikách má zatím klid

    OdpovědětVymazat
  22. Auto nevlastním a nelituju toho, využívám ke všemu hromadnou dopravu, jen v Řecku si občas na výlety do hor půjčuji čtyřkolku. Jak je vidět, kontakt se spolucestujícími je "sociálně obohacující" .

    OdpovědětVymazat
  23. No teda, to musel být pech při jedné cestě natrefit na tolik takových věcí! Asi nějaké znamení, že tím autem prostě máš jezdit nebo co.

    OdpovědětVymazat
  24. Ahoj blondýnko :) my většinou jezdíme autem, na MHD nám to vychází tak 1x za týden. A opravdu, někdy je to chuťovka....je zajímavé, že s vlakem mám stejné zkušenosti. Tam je to nějak kultivovanější. Nejen prostředí, ale i lidi. nevím, jestli je to náhoda, ale přijde mi to tak.

    OdpovědětVymazat
  25. Zrovna dnes jsme se o tom bavili při obědě. Vození se v autě je super, ale řízení je pro mě stres. Umím to, ale nejde mi to, reakce mám stále pomalé. Do města autem ani omylem. Raději než riskovat v MHD chodím pěšky. Naposledy mi tam jeden dědula bez varování vlepil pusu málem na rty, takže chůze, chůze, chůze!

    OdpovědětVymazat
  26. Já měla údobí cestování i na velké vzdálenosti autobusem či vlakem, pak nějakou dobu komfortem auta, a teď většinou opět cestuji MHD, vlaky či autobusy. Od mých čtyř let se hodně vylepšilo, nejvíc vlaky, to bývala opravdu hrůza a zvlášť když člověk potřeboval na záchod. Dneska už tě naštěstí přivítá na čistém a voňavém vlakovém záchodě teplá voda, vysoušeč rukou a orchidej ve vázičce, v tramvajích a autobusech polstrovaná sametová sedadla místo šílených plastových (i když se k nim opět alespoň tramvaje vrací)... takže já i když řidičák mám, tak autem nejezdím. Vím, že mne to v ledasčem omezuje, ale když jedu do Prahy nebo na chatu, vlakem a autobusem to mám od baráku k chatě 2 hodiny. Autem tři a půl. A vzhledem k letité vycvičenosti mám už všude jak oblečení tak i hygienické potřeby,  tak nebýt mého magoření s foťákem, můžu jezdit jen s kabelkou.

    OdpovědětVymazat
  27. Tak to jsou tedy zážitky , o co já na vsi přicházím    Já jsem moc ráda, že mám už pár let řidičák....17...a od včera mám i Octávii, takže to už je celkem hezké jezdění    I když vlakem jezdím moc ráda a i nadále budu    ,taky mě to zatím živí

    OdpovědětVymazat
  28. měla jsem rok auto, sice hodně staré a na konci mi nešly otevřít dveře u řidiče takže jsem se za volant dostala přes spolujezdce...ale...pak jsem jezdila autobusem a za ten rok jsem hrozně zpohodlněla! prostě jakmile si zvyknu na auto mám problém s veřejnou hromadnou dopravou...moje kamarádka říká že lidí co jezdí MHD jsou tolerantnější a snadněji vyjdou s lidmi ..něco na tom bude

    OdpovědětVymazat
  29. 19/12 V každé lékárně kde mají laborku na léky...

    OdpovědětVymazat
  30. Cestování vlakem mám také v oblibě. Do Prahy už jinak nejedu a v květnu jsem vlakem jel z Brna až do Hamburgu a přes trvání kolem 10 hod to uteklo příjemně.

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.