Pasti, pasti, pastičky ...

ONA a ON

Displej mobilního telefonu se rozsvítí. Přistane na něm sms.

Ty se nepodíváš ?

Ne.

Ty nechceš vědět, kdo ti píše ?

Já to vím.

Je to ON. Sedí za volantem nákladního auta a dnes už počtvrté mi napsal.

Píše mi stále. Píše, když vidí krvavý západ slunce.

Píše mi, když vidí malá koťátka. Píše mi, když jede vstříc tmavé noci.

ON mi totiž píše, jak moc mne miluje, jak moc mu chybím !

Po 30 letech, chápeš to ?

Vždy jeden miluje víc, prohodí ONA a hodí mobil do útrob kabelky.

ONA

Těší se na úterý. Vezme si svůj nejkrásnější kostým.

Obtáhne si rty rtěnkou a nazuje lodičky.

Cítí jemné motýlky kolem žaludku, ruce vibrují.

Netrpělivě přešlapuje a v duchu láteří.

Proč to té ženské trvá tak zoufale dlouho ?

Je nešikovná. Konečně vzchází do malé místnosti.

Stovky malých sejfů. ONA nasměruje svůj klíč na první dobrou.

Čeká až zůstane úplně sama v diskrétní zóně.

Otevírá první sametovou krabičku. Hladí svůj secesní náhrdelník.

Otevírá druhou zelenou kazetu. Hladí briliantovou soupravu.

Co na tom, že je ten kov studený ? Co na tom, že nehřeje a neodpovídá ?

Další, další. Ten pocit, ta radost, chvěje se plně ve svém štěstí.

Přejíždí po špercích řízena extází a právě nyní je nejspokojenější z celého týdne.

Děkuji. Na shledanou.

Tak zase v úterý.

ONA a ONA

Důrazně se opře do zvonku. Nic.

Opakuje a dočká se otevření vstupních dveří.

Jsou děti doma ?

Ne, hrají si na písku před domem.

No to je vynikající, sedni si. Něco jsem ti přinesla.

Mladší z žen usedá a sleduje starší.Ta otevírá igelitovou tašku a na stůl pokládá balíček.

Koupila jsem ti šunčičku a bagetky. Papej, papej, dokud tu nejsou ty tvoje dvě vyžírky.

No co, no co, sežerou, na co přijdou. A ty jsi moje holčička.

Papej.

ON a ONA

Dojídá své oblíbené jídlo. Svíčkovou se šesti.

Dopíjí své dnes už druhé pivko. Usměje se.

To víš, přesně vím, nač čekáš, říká si v duchu ON.

Bylo to dneska mdlé a ty knedlíky, jo tak ty knedlíky byly nějaké tuhé.

No a když jsme u toho, hele, nepřijde ti, že když si sedneš, máš nějaký krupón kolem pasu ?

Já ti nechci radit, ale měla by jsi s tím něco udělat.

Tak jo, já si jdu dát dáchaneček a dal bych si pak malý kafíčko s něčím upečeným.

Hlavně to zase nepřipal, znáš se !

Smrdíš potem, táhne ti z huby, kolem pasu máš krupóny tři a ještě řekneš slovo a máš v sobě dranžírák, říká si ONA.

Kdepak máme ovladač ?

ON

Na koni letí planinou Libuška Šafránková a dohání jí princ Trávníček.

Dcera se chystá se spolužáky na půlnoční.

V obývacím pokoji voní svíčka, vánoční stromeček poblikává.

Otevřeme si šampíčko, říká manželka a jemně přivírá víčka v příslibu příjemného Štědrého večera.

No to bude skvělé, potichu odpovídá ON a potí se víc než je na prosincový večer zdrávo.

Hraje Čajkovského symfonie " Patetická " , perlivý nápoj je nalit.

Chtěl bych ti něco říct.

Víš, já si tě strašně vážím. Já vím, co děláš pro naši rodinu. Já vím, co jsi pro mne udělala, když jsem chytil vlka.

Jak jsi neskutečná, jaká ty jsi lvice, víš, jako já to tedy vím, jaká ty jsi statečná.

Jak ty se za nás jako pereš, tak já bych šel.

Šel ? Teď ? A kam ?

Já musím za Alenkou !

A kdo je Alenka ?

No Alenka, Alenka je moje ..... je to taková víla a teď určitě pláče, že mne u sebe nemá.

A ty jsi taková lvice, ty jsi taková silná.

Mezi dveřmi se ozve těsně před odchodem JEHO nesmělé ... Dík za ten prut, fakt mi Ježíšek udělal radost.

Jedno krásné přísloví praví : Liška proklíná past, nikoliv sebe.

Lapeni v pasti své vlastní, v nástrahách našich nejbližších, koho proklínáme MY ?