Blondýna o kontaktním babičkovství ...

Všimli jste si, jak je kontaktní rodičovství stále na tapetě a nikdo se nesnaží vypíchnout, jak jsme na tom s kontaktem my, babičky ? A tak blondýně nezbývá než přijít s troškou do mlýna a nestydět se, že jsme také moderní a jdeme s dobou.

- slíbila jsem jízdu kabinkou / v babičkovské terminologii rozuměj lanovka /, nejela. Slíbila jsem jako náhradu jízdu mašinkou, ani po vložení dvacetikoruny nejela. Soptíčkovi oči volaly po zábavě, vložila jsem desetikorunu, kolotoč nejel.

Opomenu vyhozené finance, nevypnu kyselý obličej vnoučete. Začíná natahovat, naskočí spása, která funguje ještě ve dvou letech, ve čtyřech se mi vysměje. Blondýna utáhne mrně na flašku dětského pitíčka pouze se 100 % obsahem dužiny, minerálů, vitamínů, bez éček, s antioxidanty, bez volných radikálů, úplně, ale úplně bez ničeho.

Už jste si někdy všimli, kolik má takové pitíčko otevírání ? Otevřela jsem je pro jistotu všechna. Do vteřiny je Soptíček celý zalitý od hlavy až k patě. Výrobce lže ! / 100 % bez cukru, 100% bez iluzí / Lepíme obě, blondýna říká nahlas Do prdele a všímavá spoluobčanka káravě praví, ale to se neříká !!

- sedíme spolu v italské restauraci, blondýna se potěší kávičkou. Soptíček sosá domácí mandarinkovou limonádu. Přisedne si obkročmo a maličkými dlaničkami mi začne hladit prsa. Usmívá se / evidentně postrádá kojení , které trvalo přes dva roky / a s nejmilejším úsměvem na celý restaurant zařve : Máš měkká prsíčka, babičko. Tuhle větu mi naposledy řekl před 37 lety Jirka Sobotka v průjezdu, kdy hledal má prsa pod lyžařskou kombinézou / vynechal tu babičku /. Rdím se, všichni se usmívají.

Soptíček dál pokračuje v exkurzi mého dekoltu, touží si jedno ňadro vyndat a prohlédnout. Od totálního průšvihu, kdy bych exhibovala mezi spoluobčany s ňadry na stole mne zachraňuje hlášení : Potřebuji šůůůůrat, babi.

Krásně se vyčůráme / jak já jsem dobrá, zatím jsme to vždy doběhly /, vyčůrám se také a toaletou se nese pisklavý hlásek :

Babičko, ty máš ale kaďárka, růžová, babičko. Čůráš hodně !

Smích se valí všemi kabinkami a mnoho žen vyčkává, jak asi vypadá ta s růžovým spodním prádlem, co čůrá hodně. Trapas dovrším, místo vody pouštím vysoušeč.

Všimli jste si, jak rychle se mění pokrokem toalety, možná mi za dvacet let kohoutek opláchne hlavu a udělá trvalou !

- procházíme zoologickou zahradou. Blondýna se snaží být u každého výběhu moudrá až na půdu, batole ale popravdě vždy spíše zajímá, proč je tam ta obrovská hromada exkrementů a proč nemá všech sedm žiraf záchody. U venkovní expozice šelem probíráme skutečnost, že šelma pojídá kuře s peřím a kde má lžičku ? Na některé dotazy se velice špatně odpovídá, zcela nevhodný se jeví nápad navštívit vesnický koutek, kde se na nás vrhá třicet koz a Soptíček řve : Poommmmóc.

Zachraňuje nás jiný krmič koz. Batole stále hlásí dokola : Chci domů, tam nejsou kozy.

Daleko větší a závažnější problém se dostaví před medvědím výběhem, kdy Soptíčkovi začnou bříškem jezdit prdíky z jedné strany na druhou. Sedíme na lavičce, vnouče chce střídavě masírovat kolem pupíčku, pak má bolavé nožičky, takže ty masírujeme také, záhy se dostaví i bolavé ručičky. Nejenže máme prdíčky v bříšku, bolí nás celý člověk a nelze již udělat ani krok.

Všimli jste si, jak rychle je opotřebované dětské tělíčko ? Pak samozřejmě nastoupí vždy svěží, mladá a krásná babička, která táhne svůj klenot v náručí jako trubička.

- přichází nejkrásnější, nejromantičtější část dne pro kontaktní babičkovství. Po voňavé koupeli, kdy jsme spolu vařili a já měla nejméně dvacet řízků, hromadu knedlíků, rýži a houby, zmrzlinu, dort, vajíčka, nemohla jsem to ani celé sníst, protože tak dobře může vařit jen vnouče a to celé vám servíruje ve formě dětské pěny Urtekram.

Blondýna natěšená ulehá, čte pohádku O krtečkovi. Všechno špatně ! Budeme zpívat, babičko. Začínám Skákal pes přes oves, pokračuji Běží liška k Táboru, zakončuji Šly panenky silnicí. Falešně, ale zpívám.

Zase špatně. Opět masíruji bříško, hladím nožičky, hladím ručičky, že by užžžž. Nikoliv.

Soptíček se dvěstěkrát otočí doleva, tisíckrát doprava. Jdeme pít, jdeme čůrat. Masírujeme, hladíme. Všichni spí, kočky, já, Soptíček do tmy úderně zařve : Já chci svojí maminku !

A vše začíná od začátku, jen už nemusím těch dvacet řízků ve vaně, jsem fakt plná.

Všimli jste si, že i skutečně dobrý milenec vás během dvou hodin nechá vydechnout, na rozdíl od milovaného vnoučete ?

Negativa kontaktního babičkovství : chytíte do 24 hodin tu samou rýmu, kterou si přitáhne vaše zlatíčko a fakt o ní nestojíte.

Pozitiva kontaktního babičkovství : jedeme spolu, jen blondýna a Soptíček, v srpnu na celý týden na Benecko, kde spolu prožijeme kouzelný týden spolu s plným hotelem jiných dětí, maminek či babiček a koncentrace totálního šílenství a štěstí bude v neředěné formě.

Krásný zbytek týdne přeje blondýna, která proniká do tajů kontaktního babičkovství a věřte, že na rozdíl od toho rodičovského je to celé v plenkách ...

VÁŽENÍ A MILÍ, MUSELA JSEM POPRVÉ ZA 8 LET SVÉHO BLOGOVÁNÍ UZAVŘÍT DISKUZI, PROTOŽE SE MI TAM DO KOMENTÁŘŮ DOSTALA SKUPINA IDIOTŮ, KTERÁ MI BĚHEM JEDNÉ HODINY ZASLALA 250 EMAILŮ.

VELICE SE OMLOUVÁM, POKUD MI CHCETE ZANECHAT NĚJAKÝ KOMENTÁŘ, PROSÍM, UČIŇTE TAK U PŘEDCHÁZEJÍCÍHO ČLÁNKU.

DĚKUJE VAŠE BLONDÝNA.