Květen v kostce...

...měsíc lásky, milování, něhy, no prostě Máchův MÁJ.

Také to byl měsíc kdy mrzlo, sněžilo, pršelo, mlžilo, mlhovalo, kdy se oteplilo, až se nám zase zapařily půlky, byl to měsíc krásných ,dlouhých dnů. Příroda se načančala do luxusní palety barev, zavoněla, oblékla svou náruč do teplých a zářivých tonů.

I náš Soptíček se přizpůsobil, tančí, tančí všude, tančí s temperamentem sobě vlastním, tančí celý den. Všichni padají na hubu, ale Soptík tančí. Máme Standance, kdy hvězdy tančí nonstop. Miluje plyšová zvířátka, která s námi také tančí.

Začala skládat slova a tohle roztomilé žvatlání je mnohdy stejně úderné jako kulomet mých slov...inu krev není voda. Chodíme spolu na procházky, kdy já závidím, že nemohu také ležet v kočárku.

Někdo by rád žil za první republiky, někdo za druhé, já zjistila, že bych byla skvělý komunistický kádr, který decimuje vlastní řady svými smělými plány. Výstavba jezírka byla naplánována do posledního puntíku, dotažena do poslední tečky, ale věřte, že ta parta / mimochodem skutečně skvělých, pracovitých chlapů, o které jsem se vzorně starala včetně štrůdlu a bábovky / z naší zahrady utíkala, fakt mě měli plný chrup. Jezírko je nádherné a já buduji dál, podařil se mi vystavět nádherný kompost , ale co budu zahrádkářům říkat...je to krásný koník, ne..

Loučím se s měsícem bouřlivým, utekl zase jako voda, přinesl spoustu práce, ale i skvělé zábavy, krásných výletů a setkání s přáteli. A jedno ponaučení...nesmím se těšit...těšila jsem se půl roku na koncert Rammstein, abych ho pro nemoc mého doprovodu musela oželet, ještě jsem to nerozchodila.

Za dveřmi je červen a voní jahodami....