Stupidní pohádka...

...nějak cítím, že jsem vyrostla z televizních seriálů, mýdlových operetek a pohádek pro dospělé.

Vůbec si nechci hrát na intelektuální blondýnu, která potřebuje ke svému duševnímu orgasmu jen samá moudra.

Včera jsem měla možnost shlédnout jeden z prvních dílů nového seriálu z lékařského prostředí a nechápu, proč z nás, obyčejných lidí dělají trubce, trumpetky a idioty, když realita je tak zoufale jiná, nebarevná, bolestivá, neosobní a vůbec není zacílená na člověka, pouze na finance a papíry.

Jako bývalá zdravotní sestra ještě před revolucí jsem měla možnost nahlédnout a prožívat skutečný boj o lidský život, každodenní péči o pacienty a to co nám servírují v televizi, je skutečná estráda.

SOLIDÁRNÍ PRIMÁŘ

- ten televizní se žhavě zajímá o soukromí pacientů, jejich život, jejich peripetie, řeší jejich sexualitu a jejich sexuální preference, když odchází domů, takřka se líbá s uklízečkou.

- můj skutečný nadřízený, věhlasný docent, tak přesně ten neměl ani ponětí, jak se jmenuje jeho 40 zdravotních sester příjmením / o křesním jméně nemluvě /, neřešil naši sexualitu, možná si někdy všimnul, že mu na oddělení dělají nějaké ženské, když odcházel domů, zakopl o kýbl a seřval uklízečku na tři doby.

SOUCITNÝ OBVODNÍ LÉKAŘ

- seriálový obvodní lékař zakoupil ze svého docela maličkatého platu své pacientce po těžké operaci pojízdnou tašku, aby se nenamáhala. Při předání daru byla celá ordinace, všichni dojatě tleskali, plakali.

- po 15 letech moje obvodní lékařka netuší, jak se jmenuji, kde bydlím a zda potřebuji pojízdnou tašku či zakoupit rekreaci k moři. Někdy se jí nechce ani vstát z křesla, škoda jen, že nejde bolavé tříslo vyšetřit tak nějak na dálku.

AGILNÍ PRACOVNÍK RECEPCE NA POHOTOVOSTI

- v hereckém obsazení jste u každé recepce odměněn za čekání kávičkou či důležitým pitným režimem. Pracovník si v případě vaší nevolnosti vezme vaše dítě nebo vašeho senilního otce domů na noc a večer mu zpívá ukolébavku.

- s horečkou 39st, třesavkou a totálně vymydlenou hlavou mě na recepci pohotovosti obsluhoval mladík, který odpočíval, hezky hajal na křesílku, měl zakloněnou hlavičku a do jednoho ouška si nechal hrát hudbu. Nezvedl se ani v momentě, když jsem se skácela pod pult...dál odpočíval.

MATKA TEREZA V SESTERSKÉM

- přetažená, unavená se syndromem vyhoření buší pěstičkami do pacientky, kde nechala své dítě / fena jedna neuspokojená ...tím myslím pacientku, samozřejmě /, neodejde domů, pere se s únavou, dává do toho vše, je bohyní.

- stejně přetažená sestra mě po operaci seřvala jako malé dítě, že jsem si zazvonila dvě hodiny po dokapání infúze, pak jsem už nezvonila a jehlu si vytahovala sama. Drény po operaci nám vytahovala sanitářka, sestra na nás neměla čas, bylo jich málo a na pacienty nebyl čas, musí se udělat dokumentace.

V každé pohádce vyhraje dobro nad zlem. My všichni potřebujeme, aby vyhrálo dobro nad zlem, potřebujeme eliminovat stres, zahrnovat se pozitivním , dělat si vše pozitivní...ALE.

Co když v těch televizních pohádkách nám nastavují zrcadlo, které když se ho v reálném životě dožadujeme, tak dostaneme po držce....