Září v kostce ...
Z žabek do kozaček, z kozaček do žabek, zapnout topení, vypnout topení, nezamotat se do tisícovek pavučin, pavučinek, místo deštníku nosit nafukovací člun, pochutnávat si na skvělých kuličkách hroznového vína, zralých švestkách a opečených dýních s rozmarýnem.
Začal podzim a všichni, kteří tráví valnou část dne venku, vám potvrdí, byl znát.
Nejen v kloubech, ale i při večerních posezeních se jadrná vůně země smísená se zlatem listí profilovala den ode dne víc a víc.
Roky jsem bojovala, sabotovala, utápěla se v depresích z kratšího dne a nevalné světelné pohody, vzdala jsem to.
Příroda je mocná a hlavně, rozumná. Myslela na všechny blázny, workoholiky, šílence, úderníky, lidi stejné krevní a pracovní skupiny a díky podzimu nás donutila se zklidnit, zastavit a konečně vnímat svět jinak, jak z rychlíku.
Opět se nám do života vplížil covid a orouškoval naše ústa. Mnohokrát se při pohledu na něčí roušku oklepu. Ano, přátelé, fuj tajbl v přímém přenosu. Špínou pomalu stojí, bojím se, že z ní brzo začnou skákat breberky.
Je úctyhodné, že nosíme roušky, jen by snad někteří na ní měli dostat i povolenku.
Vyměnit si ji několikrát za den za čistou, pro mnohé nepředstavitelná úskalí, pokud byli s hygienou na štíru před covidem, jejich záliba se v tomto čase ještě prohloubí.
Bojíte se jít do kina ?
Nebojte, já včera měla celý kinosál pro sebe. Seděla jsem sama jako prezident, jen tedy bez ochranky, tudíž jsem na 100 % eliminovala nákazu. Na jedné dvousedačce jsem měla nákup, na druhé nohy a na třetí pytel hroznového vína, které jsem spokojeně kuličku po kuličce zobala.
Promítal se český film Bábovky, paní Mirka Spáčilová / obávaná kritička, která ani po kotníky nesahá jinému, daleko schopnějšímu a zdatnějšímu kritikovi .. Blog Petra Vápeníka / ho jako již tradičně zhodnotila jako póvl, já byla nadšená z hereckého obsazení, dokonce mi na konci ukápla slza, vřele doporučuji.
Smutná jsem byla z letošní Zahrady Čech v Litoměřicích, která se sice konala, stánků a stánkařů byli stovky, ale návštěvníci žádní. Padala jsem doslova na hubu / rozuměj ústa / z produkce travin z Polska, to, co měl pán skladem mne uvádělo do transu. Škoda, že stavím, škoda.
Lidí, kteří se každoročně snaží udělat takovou výstavu, nabízí své produkty, své výpěstky, bojím se o jejich další setrvání, mnozí rozšíří řady nezaměstnaných. Smutná doba, neveselá.
Kdopak dokáže být v této době veselý ? Děti.
Sofinka začala po půl roce opět chodit do školky, do předškoláčka. Že kolektiv potřebuje bylo evidentní už dlouho, šéfovala nám všem. Nyní řeší důležitost kývání zubů.
Komu se zuby nekývají, jako by nebyl. Domnívám se, že si studentíci posledního ročníku mateřské školky lehce vypomáhají a kdo je dříve bez zubů, ten je vítěz, ten je ředitel.
Užili jsme si celá rodina v zoologické zahradě, kde se konal skautský den. Malí skautíci měli připravené soutěže po celé areálu a můj bratr se například přesvědčil, že poslepu natahovat matky podle velikosti na závity není legrace, já jsem se nedokázala trefit ponožkovým míčkem do tlamy tygra. / papírového !!! , toho živého bych nepokoušela :-) /
Děti se smály, dospělí se smáli a na světě chyběl v tu chvíli ke štěstí jen krůček, zůstat zdravý.
Loučím se s měsícem, který do našich domovů přinesl plné vázy jeřabin, na stůl hromady kaštanů, rozsvítil vonné svíčky, jo a houby, houby rostou, chystám se zítra.
Nadevírám měsíci říjnu, prosím za nás všechny, aby zdraví lidí a nás všech zůstalo pevné a pokud se potkáme s covidem, co nejmenší bolístky na duši i těle.
Tři roky jsem bojovala o stavební povolení, tento týden jsem ho pověsila na plot.
Vůbec jsem netušila, co všechno tím začne. Naivně jsem se domnívala, že papír je doma a otočím prstenem jako Arabela a bude postaveno.
Už mám kámoše u fekálního vozu, slušně se vyznám ve stavební elektřině, stavební voda mne také neminula a slovo dempr mám ke snídani, obědu i k večeři.
Když usnu, což je výhra, jezdím na bagru, sháním stavební dělníky. Průměrně ob den se budím úplně promočená potem a za hlavní cíl jsem si dala přežít a nepo*rat se z toho :-))))
Simi, krásně jsi to napsala, ale kde na to bereš čas? Já bych ve tvém stavu usnula opřená o zeď.
OdpovědětVymazatTy traviny v Liťáku bych ráda viděla, no, budu se muset zatím spokojit s těmi tvými fotkami.Však jich máš na zahradě spoustu.
Co to ten bagr zboural?
Co Sofinka a kočka? jak se spolu snášejí?, kočky obvykle mají rády klídek a Sofinka je živel.( po babičce).
Tak ať se stavba pohne a je ti výsledek zdrojem radosti po mnoho let! Pa Jiřina z N.
Já jsem celoživotní nespavec, přijde mi to jako šílená ztráta času, bohužel tělo se domnívá jinak :-)
VymazatBagr zboural původní chatu, která tu stála pomalu 60 let, slátanina materiálů a stylů, kalamita.
Když Sofinka přijede, už je to celkem dobrý, ale když byla malá, byla to kalamita :-) Kočky před ní utíkaly, byly v šíleném stresu, ale už je to daleko lepší, Také Sofinka je starší a není to takový hukot.
Také si přeji aby k nám všem byl říjen milosrdný, co se týče zdraví a hlavně té potvory. Září v kostce si popsala opět parádně a do začínající stavby přeji hodně pevné nervy.
OdpovědětVymazatTen prsten Arabely by se hodil, ale mohla bys dopadnout tak jako v dětství já, když jsem si k Vánocům přála kouzelnou hůlku. Brácha měl pod stromečkem spoustu dárků a já fakt kouzelnou hůlku. Moje reakce tenkrát byla dost hnusná a kdyby nebyly ty svátky, asi bych dostala na prdel. Tak radši si přej úspěšně dokončenou stavbu, aby se ti za plotem neobjevil pouze prsten, byť by byl Arabely ☺☺☺
Rodiče byli tedy neuvěřitelní borci, ale je pravda, ta vzpomínka v tobě bude asi do konce života a naučila tě vážit slova a přemýšlet.
VymazatBudu si přát, aby vše dopadlo skvěle a ten prsten raději vynechám :)))))
Simi, krásně jsi shrnula září do úhledné kostky. 👍
OdpovědětVymazatLitoměřice jsme letos také odpískali, takže i my jsme přispěli k tomu, že tam bylo méně lidí. Jezdíme tam hlavně pro sulejovický česnek, ale tím mě letos zásobila dcera, která ten loňský zasadila na chatě a měla óbr úrodu. Kupovat něco na zahradu mi připadlo nesmyslné, protože stále ještě likviduju následky stavební činnosti.
A roušky? Už jsem viděla pána, který měl přes tvář evidentně použitý kapesník, či paní, která si uvázala tašku, kterou prodává Ikea. V prvním případě se zvedl žaludek, v tom druhém jsem byla ráda, že mám také roušku a není vidět, že se směju. Jen jsem se bála, abych nevybouchla nahlas.
Sofinka už je slečna. 💕💋 Strašně to letí. Kývající se zuby jsou opravdu v tomto věku hit, znám to. Už počtvrté.
K těm posledním fotkám jen dodám: "Pevné nervy a stavbě zdar". Sakra, to zní jako nějaké heslo.
Měj hezké podzimní dny i s tím demprem a bagrem
Já díky bohu, mám záhony podél celé zahrady, tak k újmě nedochází. Musím říct, že ani jezírko nijak netrpí, zatím. Ale když to všechno přežilo minulý rok, snad i tento, když jsou ty práce méně invazivní a neskládá se 55 tun zdiva na ploty jak loni.
VymazatSofinečka roste jako z vody a je samozřejmě nejlepší, že :-)
Září pestré a být v kině sama to je sen )))
OdpovědětVymazatTak ať máš krásný i říjen. Eva
Chvílemi jsem z toho byla nervozní, je to zvláštní pocit.
VymazatJá jsem kolektivní, tak snad příště budou nějací lidé :-)
Krásné ohlédnutí za uplynulým měsícem. Bohužel nás v rodině už obchází podzimní rýma, děti podruhé a nebyla jsem ušetřena ani já. Kývání zubů také známe. Holčička by potřebovala školku jako koza drbání, v pondělí už by jim školku měli otevřít, ale je znovu nemocná. Také je předškolačka. Jen doufám, že se nám coronavirus vyhne.
OdpovědětVymazatPři pohledu na poslední fotografie mě jen napadá přání, abys tu anabázi měla za sebou a mohla se radovat z hotové stavby a aby zahrada nedoznala velké újmy.
Přeji klidné usínání.
Já se letos držím, ještě jsem nebyla marod a přiznám se, nyní by se to moc nehodilo. No, pravda, nemoc se neptá, jestli přišla vhod :-)
VymazatDěti kolektiv potřebují, je to pro jejich vývoj nutné, i když se rodiče snaží, ten dětský svět nejsou schopni naplnit a udělat jim tu bezprostřednost a hravost, prostě děti k dětem, aby dětmi ještě dlouho zůstaly.
Simčo (dneska jsem se trefila :-) ), držím palce se stavbou, taky jsme to zažili a myslím, že teď je situace ještě horší. Pevné nervy a hlavně se z toho ...
OdpovědětVymazatJitka
Ale prosím tě, já bych z toho drama nedělala, já jsem se zasmála. Nejsem choulostivá a urážlivá.
VymazatA hlavně se z toho neposrat, já to říkám pořád dokola !!!
Nesnáším roušky a tak nikam nechodím, jsem spokojená na zahradě a v práci je po nás zaplať pánbůh nikdo nechce. Nakupuje manžel takže nemusím ani do obchodů. No a tak se drápu v hlíně a je mi dobře :) Stavební anabázi mám i po čtyřech letech ještě v živé paměti, tak ať se dílo podaří!
OdpovědětVymazatNo já musím chodit do práce a tam jsou denně stovky lidí, já to jinak nedám.
VymazatTaky bych se drapala, jenže nyní nemám prostor, nechci se plést na stavbě, samotné by mi to nelíbilo, aby mi po stavbě lezla nějaká bába a čuměla jako puk. :-)
Kino vypadá jako nejbezpečnější místo široko daleko (díky za reklamu mým filmovým článkům :-)). Na mé výstavě je taky po většinu času bezpečno, jen se tam nedá tak pokojně debužírovat hroznové víno :-).
OdpovědětVymazatJá mám tvé profesionální recenze ráda, nikdo to neumí jako ty.
VymazatA to není lezení do zadku, ale tak to cítím.
Když taková paní Spáčilová napíše kritiku a strhne film, vím, že se mi bude líbit.
Já doufám, že to k tobě do listopadu zvládnu, upřímně, moc se mi nechce do vlaku, tak uvidím, jak se bude situace rozvíjet.
Krásné zářijové zážitky. Kino pro sebe, to je super. Když se staví, musí se nejprve bourat. Když syn rekonstruoval z gruntu panelákový byt, obávala jsem se, že spadne celý panelák. Přeji ať máš stavbu bez problémů a pak se opět vrhneš na osazování a dolaďování okolí. A to tě baví. Měj se krásně.
OdpovědětVymazatKdyž se kácí les, lítají třísky, to se nedá nic dělat.
VymazatZahrada jako taková zatím nestrádá, je to pořád v úrovni trávníků a cest, záhony jsou na pohodu.
Září jako fík, viď?! Koukám, že ses nenudila. Naopak, nechápu, jak to všechno dáváš :)
OdpovědětVymazatSimčo, měj prima dny a říjen ať je stejně vyvedený :)
Petra
Září bylo skvělé, svítilo slunko, pršelo, od každého kus.
VymazatJak to dávám, já sama někdy nevím :-)
Ale já už umím i odpočívat, to jsem dřív neuměla, teď sebou švihnu a třeba čtu, píšu na netu, zklidnila jsem to.
Září, až na ten závěr, bylo tedy aspoň trochu milostivé, ale prostě i přesto jak to krásně poeticky popisuješ prostě znamená podzim, a ten se zimou odjakživa nemám ráda. Za prvé, v Praze to byly ty nejhnusněji začouzené dny, kdy ti oblečení navlhalo a smrdělo čoudem jen si na chvíli vylezla na ulici, od kol aut lítalo bláto a pokud napadl sníh i nechutná břečka, v tramvajích a autobusech se vypařoval ten smrad a vlhkost z oblečení tak intenzivně, že slabší povahy málem potupně vrhly, a navíc to znamenalo, že jsme až do dubna nemohli jezdit na chalupu kde jsem to milovala. No a po přestěhování se sem to vlastně je stejné. Smrad a čmoud z pet lahví a různého bordelu se nese nad vsí od prvního dne kdy se začne topit, takže to tu každý večer vypadá jak v plynové komoře, a díky zimě a teď i kokotviru opět nemůžu jezdit na chatu kde to mám ráda... Je tma a zima, a tak ať hledám, jak hledám nic pozitivního na podzimu a zimě neshledávám. A rok od roku mne víc a víc tohle období štve ...
OdpovědětVymazatVendy, tvůj problém není ani zima, ani podzim. Ty nejsi v životě spokojená.
VymazatJá jsem z Ústí, které smrdí celý rok a je jedno zda je třicet pod nulou nebo třicet nad nulou. Prožívala jsem to stejně jako ty a nežila, jen přežívala.
A jsem tu jen chvíli, jen malou chvíli. A tenkrát jsem se rozhodla žít.
Vnímat, co píšu. Dneska jsme byli v Tisé, nasbírala jsem si mech, jeřabiny, šípky, kůru, udělala jsem si do obýváku dekorace a já mám radost jako malé dítě.
Nemám chlapa, bojuju o přežití v práci a zítra nemusím vstát, tak žiju teď a tady.
Někdy si pobrečím, někdy jdu třeba sama do kina, ale prostě se snažím.
Tma mne také sere, ale od prosince se bude den protahovat, tak co :-))))
Teda to místo Tvého budoucího žití je tááák nádherné! Ten výhled na hrad, to je za všechny peníze. Přeji Ti pevné zdraví i nervy, ať to všechno zvládneš. A těším se na to, že budeme "stavět" s Tebou a díky tvé fotodokumentaci budeme stále u toho :) Hezký říjen!
OdpovědětVymazatOno to není vidět, ale tam je také vidět celé labské údolí včetně řeky Labe, když se to ve slunku třpytí, mám mokro v gatích !!!
VymazatVždy, když tam přijdu, mám pocit štěstí, naplnění a proto se toho držím, bojuji a nevzdávám, napadlo mne stokrát utéct, ale jinde bych nebyla šťastná.
Až jednou budu stát na balkoně, budu vše vidět, bože, jak já se těším. :-)
Ano,ano září bylo letní i podzimní. Ono to tak prostě je. Podzim mne v podstatě neděsí. Jen ten listopad nemám odjakživa moc ráda. Barevné listí opadá, krajina nabere bezbarvý ráz. Že bych jásala nad ubývajícím světlem to tedy ne, ale smiřuji se s tím. Hrozně ráda se brouzdám listím, líbí se mi jak šustí. Podzim je pro mne začátek naší loutk.sezóny. I když je fakt, že letos to slibně nevypadá. V říjnu by měla začít Rolnička, jsou pozvané soubory, ale těžko říci, jak to vše bude.
OdpovědětVymazatTak máš na zahradě staveniště. Bude to záhul, mám to za sebou, ale uteče to a budeš slavit glajchu. Tak ať se daří !
Hanka
P.s. článek opět čtivý, hezký, vtipný - ach jo musím se opakovat :-)))))
Haničko, piš mi to, prosím. Opakuj mi to, prosím ... to mne vždy tak potěší, děkuji.
VymazatTaké nemám ráda listopad, je vždy studený, bezbarvý, smutný, je dušičkový.
Ale kdysi mi psycholožka řekla ... Simonko, za rohem je slunovrat, tak už neplačte, těšte se. A od té doby to mám jinak, těším se na slunovrat.
Někdo by si mohl myslet, že jedeš zbourat Střekov.
OdpovědětVymazatSimonko mám výpadky v tvém životě, takže konečně vidím nový plot!!! Divočáci už nemají šanci.
A to stavební povolení je na co???
Ano, ploty jsem hotové, 55 tun materiálu a prasata jsou bez šance.
VymazatJsem strašně ráda, vždy když přicházela zima a s ní stáda prasat, měla jsem nervy jako provazy, hrůza.
Tak ploty jsou hotové.
Stavební povolení mám na novou chalupu, patrovou :-)
Snažím se přehlédnout poslední fotky, stavěli jsme dům a nikdy na to nezapomenu, mráz po zádech mi jde ještě teď, po letech. Ať se všechno daří!
OdpovědětVymazatHezčí podívaná je na tebe a Sofinku - máte stejné oči!
Měj hezké dny, Simi! Helena
Já jsem dostala obrovskou školu minulý rok, to byla sodoma gomora.
VymazatKdyž dovezli těch 55 tun cs betonu a začaly bagrovat krátery, byla jsem hotová.
Klepala jsem se jako osika. A přežila jsem.
Bez chlapa je to oser, jenže to bych nikdy nic neměla a tak musím sama.
Čekám, kdy mi naroste pinďour :-)))))))))))
Ano, podzim už dorazil a je to znát :-) Tak snad ho všichni v pořádku přežijeme. A z těch stavebních fotek mám úplnou husí kůži; různé rekonstrukce a stavby mě provázejí jako prokletí už mnoho let a na málokterou věc mám takovou alergii jako na zvuky vrtaček, sbíječek a podobných zařízení. Proto držím všechny palce a přeju nervy aspoň z nerezové oceli!
OdpovědětVymazatDneska jsem utekla do lesa, nasbírala dekorace na podzimní mísy, koupila jsem si vřesy, všesovce a udělám truhlíky, nu a dnes jsem už i spala :-)
VymazatDělám si radosti, malé, barevné a krásné, abych se z toho nezbláznila.
Také jsem se s podzimem už smířila. Jinak to ani nejde.
OdpovědětVymazatHezký září jsi měla.
Domnívám se z vlastní zkušenosti, že to je jediná cesta, jak toto období přežít.
VymazatSmířit se.Problém je letos covid, o tom žádná.
Simčo, nádherné čtení, ty jsi prostě mistr slova. Bábovky mne dostaly, slzy po tváři mi tekly téměř celý film. Čekala jsem komedii a zasmála jsem se, ale ty příběhy mne fakt vzaly. Nebudu rozepisovat ..., ale také film určitě doporučuji a líbil se i Mírovi.
OdpovědětVymazatCo to ten bagr zbořil? A v těchto místech bude stát nový domek? Těším se na pokračování.
Sofince přeji, ať jim třídy nezavřou a děti si můžou hrát s dětmi.
Prima dny. D.
Já mám českou tvorbu moc ráda, letos je na nové přírůstky hodně bohato a Bábovky se moc povedly. Navíc, já mohla fňukat do sytosti, že :-), nikoho jsem nerušila.
VymazatZbořila se původní chata a na pilotech se na stejném místě bude stavět nový domek.
Doufám, že ty školky, školy vydrží a děti budou mezi svými, je to pakárna sedět doma a místo kolektivu čumět do monitoru.
Čínské přísloví říká, že když přežiješ dvě pandemie v jedné roušce, jsi nesmrtelný!
OdpovědětVymazatAno, zatracený covid, ničí vztahy, lidi, zdraví, duši. Ale my se nedáme! Blondýnko, přeji ti krásný a pohodový říjen a hlavně zdraví!
Pevně věřím, že po vydatném promoření se vrátíme do normálního života bez omezení, že budeme zpívat, radovat se v kolektivu a sundáme roušky, stále to pro mne není přirozené jako spodní prádlo nebo ponožky.
VymazatJani, to přísloví mne fakt pobavilo, až mi tečou slzy. :o) D.
VymazatV září se vystřídala všechna roční období, aspoň tady. Začal příjemně, pak opět horké léto, pak zima a teď konečně podzim! Bagr vypadá výhružné, ale jsem si jistá že vše opět dovedeš k dokonalosti. 👍
OdpovědětVymazatTady byly ty výkyvy taky drastické, ale nyní je velice příjemně a doufám, že to ještě nějaký čas vydrží.
VymazatBagr toho udělal moc a díky němu se za pár dní všechno srovnalo a já už v noci i chvíli spím.
Září byl pěkný a pestrý měsíc a doufám, že říjen se mu vyrovná (už proto, že mám týden dovolené).
OdpovědětVymazatA přeju, ať stavba odsejpá plynule a bez problémů
Já jsem měla tento týden a počasí mi přálo, včera jsem pobíhala po lese a bylo božsky.
VymazatPřeji ti příjemné dovolenkové chvilky.
Drž sa a vyhýbaj vytrvalo všetkým pinnďourom - počaj ešte radšej...
OdpovědětVymazatDrahý, tebe miluji a slibuji, že si pindíka narůst nenechám :-)
VymazatTaky si občas říkám, že někteří jedinci si v těch svých upatlaných rouškách vypěstují i svůj vlastní koronavirus, je to hnus, co snesou na hubě. Nám se pořád kupí použité roušky v koupelně v uzavřeném kyblíku a když je vyvařím, je jich plná šňůra.
OdpovědětVymazatTo zbouraniště vypadá děsivě, ale hned se mi vybavilo, jak psala Janinka u mě: Aby to bylo hodně hezké, musí to být nejdřív hodně ošklivé.
Hezké dny přeju a vím, že ty je mít budeš, ty to prostě umíš. :)
Tak samozřejmě se snažím ... viz procházka po lese :-)
VymazatV noci se mi zdají takové divočiny, když usnu, momentálně skládám septik.
Blondýnko, přeji ať to jde rychle, ať se ti o tom už nezdá, i když nevím, jestli po tvých fotkách se to nebude zdát i mně. Ale když se něco tvoří... Měj pěkné dny.
OdpovědětVymazatKdyž se kácí les, létají třísky, tohle si říkám od rána do večera :-)
VymazatVýhled na Střekov je k nezaplacení, jestli ti řemeslníci se také na něj nedívají, místo aby se věnovali práci :).
OdpovědětVymazatLíbí se mně, že dokážeš z každého měsíce najít náměty na pěkný přehledový článek. Myslím, že v nastupující době bych nějaký dal dohromady až tak za půl roku :).
Tentokrát jsem měla obrovské štěstí na partu makáčů. Dělají takovým tempem, takovou rychlostí, za čtyři dny od vybourání mají hotovo.
VymazatAno, každý nadává na přístup, na špatný terén a když se postaví a proti nim stojí ta impozantní zřícenina, přestanou i mluvit.
Nemyslím si, naopak, každý z nás tu satisfakci potřebuje a za měsíc díky takovému shrnutí připustí, že žil plodně. A v tvém případě nepochybuji, nejsi gaučový povaleč. Když si tyhle články čtu zpětně, je to vlastně kronika mého všedního měsíce.
Líbí se mi ten rozvalený kocůr. Pohodička. Taky si to tak snažím užívat.
OdpovědětVymazatNáš Míša se tak rád nechává hladit, má rád svou pohodičku za pecí.
VymazatSimči, přeji ti krásný říjen a ať to jde vše podle tvých plánů a nový domov máš co nejdříve.Fandím ti a držím palce.Hodně zdraví a opatruj se.Martina
OdpovědětVymazatMartinko, kočko, doufám, že jsi v pořádku.
VymazatKaždé ráno, každý večer si kladu na srdce, hlavně se neposrat a přežít.
Ale zatím mohu říct, měla jsem šťastnou ruku při výběru lidí, jsou pracovití, zdatní a ohleduplní k zahradě.
Pěkné září, říjen bude ještě hezčí. Pevné zdraví a také pevné nervy! :)
OdpovědětVymazatVerunko, já vím, že tobě začalo tvé oblíbené období, ochladilo se a radujete se z krásných výletů.
VymazatPřeji vám příjemný říjen plný pohody.
Krásné ráno,jedním dechem jsem si přečetla září.Nejdřív gratuluju k povolení .Na film Bábovky se těším,i když vím,že půjdu sama,ale do kina se nebojím,to co zažívám denně v metru mě nemůže odradit od návštěvy kina a s tím souvisí i ty roušky,které mají opravdu někteří jako prasata a je mi z toho špatně.Nepřeju nikomu ty rána v tramvaji kde v celém voze jedou bezdomovci a smrad se line všude,že se to nedá vydržet.Jsou to příšerný cesty.Tak hezký ŘÍJEN snad ještě i slunečný občas.
OdpovědětVymazatGratuluji k povolení, uhnat to není žádná sranda (a zvlášť když člověk bydlí u nefunkčního letiště, protože co kdyby se tam náááhodou někdo rozhodl lítat, a my si zrovna chtěli postavit mrakodrap, pff).
OdpovědětVymazatRoušky a jejich střídání už snad ani řešit nemůžu, jinak bych dostala osypky, jen na to pomyslím. V práci jsme měli například řidiče, kterému nepřišlo blbé mít roušku dokonce od něčeho umazanou. Stejně si ji vzal i další den.
Tak přeji úspěšnou stavbu a přece jen příjemný podzim, byť líný a sychravý. :)
Pěkný zářijový pelmel.
OdpovědětVymazatI když ne zrovna veselý, ale ke srandě moc důvodů není (přesto, dokážeme srandičkovat na každou debilitu, která vyleze na svět boží, nebo na každou událost, která vyleze na svět boží).
K těm rouškám, počítám, že někteří je nosí, protože to je nařízený, a prdí na nějakou čistotu, protože to rouškování považují za nepodstatnou otravnou záležitost a neberou to jako skutečnou ochranu.
Taky může být fakt, že to jsou prostě jenom čuňata, bez jakýchkoliv vedlejších pohnutek.
K výstavě - smutný stav současnosti a bohužel opravdu likvidace malých živnostníků. Tohle, myslím, nemůžou ustát. Záleží taky, v jaké oblastí živností, ael přijemneším budou mít problémy.
Blbej rok, letos, i když na počasí byl celkem příznivej, více dešťů, méně pekelného vedra.
Ale ani tohle nezabránilo sepsání pěkných slov, útržků dnů a sestavení pěkné koláže.
A vidím, že stavění snu jde opravdu od základů a ty nejsou vůbec atraktivní. Ale musí se udělat, a o to větší pak bude radost.
Nebo to jsou už historické fotky? A stavba snů je hotova?
přeju pevný nervy při stavbě, a hlavně dobré řemeslníky, jsme tu předělávali jen pitomou dlažbu venku a expert to tak doprasil a ještě zničil lepidlem blízké i daleké okolí, protože jsme mu nestáli za zadkem a nehlídali každej jeho pohyb.
OdpovědětVymazatRoušky...slov skloňované ve všech pádech. Na 13 hodinovou směnu mám k dispozici pouze jednu, jelikož jsem rebel, vyboxovala jsem si dvě. No a protože jsem v pracovní karanténě, mám na směnu 2 respirátory třídy 2...Je to fraška, viď...
OdpovědětVymazatMůj šestiletý manžel mě opustil pro jinou dívku, protože ho obviňuji, že viděl jinou dívku, a od té doby se ho snažím získat zpět, ale on se ke mně odmítá vrátit, nereagoval na můj hovor ani e-mail a dokonce zrušte přátelství se mnou na obličeji a také mě přestaňte sledovat na IG a on mi řekl, že už se mnou a mými dvěma dětmi skončil, byl jsem opravdu zmatený, hledal jsem na internetu pomoc a viděl jsem svědectví o tom, jak kouzelníci Pomozte jim získat jejich ex zpět, takže jsem se rozhodl to zkusit, ale byl jsem ještě více zmatený kvůli mnoha svědectvím, která jsem viděl, ale moje mysl mi řekla, abych šel s DR SAGURU, protože jsem o něm provedl mnoho výzkumů a našel jsem nic špatného na něm, tak jsem ho kontaktoval a vysvětlil jsem mu své problémy a vrhl na mě kouzlo lásky a zaručil mi 7 dní, že se můj bývalý ke mně vrátí a k mému největšímu překvapení třetí den skvělý zázrak na mě spadl a můj bývalý se ke mně vrátil třetího dne a prosil mě o odpuštění DR SAGURU ty jsou jen ti nejlepší, budu i nadále zveřejňovat jeho jméno, protože je to můj Spasitel, nyní jsme jedna velká šťastná a jednotná rodina, pokud potřebujete jeho pomoc, můžete mu poslat e-mail, neztrácejte naději příliš brzy, kontaktujte ho, pokud potřebujete jeho pomoc můžete mu poslat e-mail @ drsagurusolutions@gmail.com pro snadnou a rychlou komunikaci můžete mu také zavolat nebo přidat do Whats-App s tímto číslem +12098373537
OdpovědětVymazatTak snad uz je podtaveno úspěšně...Covid je za nami, ale další "rany egyptské"dopadají..m
OdpovědětVymazat