sobota 12. září 2020

Na pokec s Blondýnou 4



Odpočíváme spolu v obýváku, leckdy v domácím úboru. Cestujeme spolu metrem, létáme do světa za poznáním. Když je nám smutno nebo se potřebujeme jen vykecat, uchylujeme se do blogového světa. Připadáme si známí, souzníme spolu, sdílíme zážitky, foukáme si bolístky.
Když jsem připravovala další pokecání s inspirativní osobností, musela jsem sama sobě vynadat, jak o ženě, kterou chci zpovídat, vím málo.
Do dnešního křesla pro hosta usedne Jana Procházková alias Janinka. A jak takové povídání dvou blondýn, které se neumí nudit, vzájemně se respektují a kdyby to neznělo moc " MeToo", mají se  i rády, vypadá ... posuďte sami :-)

1. Jako budoucí premiérka jsem ti slíbila dvě ministerstva - dopravu a kulturu.
Nejen do volební kandidátky, ale pro všechny charakterizuj Janinku.
Vzhledem k faktu, že spolu budeme sedět ve Strakově akademii, já tvé košaté popisy ženy, matky, manželky, dcery znám. Baví mě na nich nadhled, humor a nechuť k sucharům.
Nadhoď míček, práskni na sebe něco málo :-)
Jakožto budoucí šéfka ministerstva dopravy a kultury ti převelice děkuji a slibuji, že do těchto resortů vnesu co nejvíce svěžího větru vonícího po marcipánu, ve kterém budou poletovat třpytky a chomáčky vlny. Jako prioritní úkol jsem si vytyčila vysvětlit firmám z D1, že postavit dálnici je úplně stejně snadné, jako když se lije na plech piškotové těsto na roládu. Jen to víc stojí a méně voní :-)
Kdybych se měla nějak charakterizovat, dokonale by to vystihl příběh o mých třech praštěných sudičkách, které se před necelými dvaačtyřiceti lety sešly u mé kolébky.
Jedna mi dala do vínku štěstí, druhá lásku a ta třetí ... ta to úplně zazdila.
Prý " Ty děvenko, přelezeš nepřelezitelné ! "
Tedy ta sudička původně řekla " Ty, děvenko, budeš tou, která vyhraje 200 mega ve Sportce ! ", jenže to se zbývajícím dvěma sudičkám ani trochu nelíbilo, frfňaly něco o tom, že bych  to pak měla v životě moc snadný a ať se v tom hezky vykoupu.
A tak dlouho do třetí sudičky hučely, až nakonec podlehla nátlaku a svou sudbu změnila tak, že vyřkla první blbost, která jí napadla.
Od té doby přelézám nepřelezitelné, občas si u toho nabiju hubu, polámu kosti a sbírám se po kouskách, ale nakonec přeci jen přelezu.

2. Máš blog s tváří stejně jako já. Lidé znají tvůj obličej, tvé jméno, jsi čitelná. Zajímalo by mne, zda jsi tohoto rozhodnutí někdy litovala ? Zneužil někdo pohostinnost tvého blogu ?
A malá, přesto důležitá podotázka - už jsi našla cestu k Blogspotu ?
Moje tvář se proflákla s projektem Pohádky pro kulíšky a tahle situace jen uspíšila realizaci myšlenky, se kterou jsem koketovala už delší dobu. Že bych toho přímo litovala, to ne, spíš mi v mozkovně vrtalo, jestli můj obličej působí tak naivně a mírumilovně, že mají někteří návštěvníci mého blogu pocit, že se mnou mohou vytírat podlahu, manipulovat, vnucovat mi názory, se kterými nesouhlasím a když to nezabere, tak na to jít přes emoce.
Stalo se mi to párkrát, ve všech vyhrocených případech to byly ženy a díky Bohu, že čím jsem starší, tím úspěšněji se mi daří takové útoky odrážet.
Co se týká Blogspotu, zvykla jsem si rychle, obzvláště na to, že tu všechno funguje :-)
Je ale pravda, že prostředí díky kterému jsem si Blog.cz oblíbila, mi na této platformě chybí. I když  jsem už měla blog na Blogspotu, ráda jsem se tam vracela k oblíbeným blogerům a na titulní stránku, kde to žilo. Sice bez potíží naposledy asi před pěti lety :-), ale jo, žilo ...

3. Cituji tvá slova : " Ještě pořád ve volných chvílích kreslím, bolí mě záda, oči, za krkem a brní mě ruka. Asi bych nemohla být profesí ilustrátorka. Všude vidím kulíšky, dokonce se mi o nich zdá .. "
Bude to skoro devět let, co jsi dokreslila poslední obrázek do obdivuhodné knížky Pohádky pro kulíšky. Prosím, přibliž nám všem, jak jsi se k takové úžasné práci dostala a jak ji s odstupem let hodnotíš ?
Pohádky pro kulíšky byl projekt, který vznikl díky blogerce Edith. Ta byla oslovená sdružením Nedoklubko, zda by jim nechtěla psát pohádky na JIPku pro maminky nedonošených dětí. Pohádky měly úspěch a tak Edith napadlo, že by stejně laděná knížka nemusela být špatný nápad. Rozhodila sítě mezi spisovatele, ilustrátory a hlavně bloger(k)y, neboť komunita na Blog.cz tenkrát opravdu překypovala životem, mimo jiné oslovila i mě, zda bych do knihy nemohla nakreslit několik ilustrací.
Vzniklo tak dílko, které alespoň co se počtem spoluautorů a spoluilustrátorů týče, trhá rekordy :-)
Knížka měla úspěch a tak o dva roky později vzniklo pokračování Pohádky pro kulíšky 2, kam jsem, krom ilustrací, dodala i básničky a které bylo pestřejší jak po stránce barevné, tak po té obsahové. I po letech vnímám účast na Pohádkách jako cennou zkušenost. Kromě toho, že stmelila pro dobrou věc bez nároku na honorář spoustu prima lidí, mě také dokonale odradila od případné další spisovatelské dráhy. Ne každý, včetně mě, totiž překousne, když se mu někdo snaží bez konzultací zasahovat do textu, protože si myslí, že je to tak lepší.

4. Tvá fenomenální a poměrně profláknutá cukrařina položila na lopatky konvenci, tvé dorty hýří barvami, veselými postavičkami. Při pohledu na ně oslintávám klávesnici.
Maluješ, tvoříš, píšeš, veršuješ.
Někdo objímá stromy, jiný jezdí divoce autem, já tahám kameny. Jak si nejlépe vyčistíš hlavu od nánosů doby, od konzumního života ?
I když to svádí odpovědět " jasně, že tvořím ", není tomu tak vždy. Na něj musí být člověk naladěn a také je potřeba vyhradit si na něj dostatek času, což je v této uspěchané době někdy obtížné.
Tedy, on by ten čas i byl, ale někdy jsem fyzicky i psychicky servaná jako angrešt a představa, jak tahám krabice z bordeltvořící skříně, není zrovna lákavá.
V takových chvílích raději pročítám  články mých oblíbených blogerů nebo si nějaký článek sama napíšu. Je pravda, že existuje jedno tvoření, které jsem objevila teprve minulý rok a u kterého dokážu absolutně vypnout. Na podzim vytáhnu jehlice a pletu šály a čepice :-)
Kromě tvoření vypínám u procházek s rodinou nebo cestou do práce, nic z toho ale nedosahuje takové "čistící" schopnosti jakou má genealogie a s ní související restaurování starých fotek.
I kdybych se hodně snažila, nedokážu spočítat, kolik virtuálních listů matrik jsem otočila, kolikrát jsem musela kliknout myší při renovaci fotek, kolik hodin, dnů, měsíců či let jsem nad obojím strávila. Ale ta rodokmenová skládačka a čistá hlava, ty za to stojí.

5. Herec Martin Preiss nedávno v otevřeném rozhovoru uvedl, že byl na alkoholu závislý od útlého věku, dodával mu suverenitu. Rodiče na něj kladli vysoké nároky, okolí kriticky srovnávalo. On sám přiznává, že své dva syny odmítá stresovat. Toho pomalejšího nežene na sílu, naopak nechává mu komfort rozhodnutí.
Máš dva kluky, zpomaluješ je nebo naopak zrychluješ ? Necháváš zrát osobnosti ?
Starší syn téměř do třech let nemluvil, bylo to tiché, bojácné a empatické dítě, kterého byste v pokoji ani nevšimli. Jeho oblíbenou pohádkou byl seriál Pat a Mat, protože se tam nemluvilo :-)
Nechala jsem ho tak, i když červíček, jestli je všechno v pořádku, tam byl. K ničemu jsem ho nenutila, nenásilně mu četla knihy a billboardy, na které při procházkách ukazoval. Když začal mluvit, první, co uměl, byly značky aut. Půl roku poté, co začal mluvit, jsem ho slyšela, jak si na záchodě čte obal od vložek. O rok později psal.
Naopak, mladší syn je, jak si ho ten starší pojmenoval, žvanil domácí. Od malička to je mašina, kterou postavíte na koleje, nacpete uhlím a která jede plnou rychlostí a nikde nestaví. Číst, psát i počítat se naučil ve škole, do té doby ho zajímaly tak akorát šišky, klacíky, a kamínky na cestě.
Oba dva jsou naprosto odlišní, ale nezpomalovala jsem je, ani nezrychlovala. Oni to naprosto přirozeně udělali za mě, předali si navzájem to, čeho měli moc - starší zklidnil a usměrnil mladšího a mladší zase naučil staršího bránit se a více se projevovat.
Pokud vidím, že má dítě na něco talent, snažím se ho rozvíjet. Ale ne za každou cenu, když vím, že se trápí jenom proto, aby nezklamalo.

6. Když jedeš za kozami, jedeš do Žitavy a odjíždíš s velkým pytlem kozích dobrot. Vznik tohoto města se datuje kolem 13.století, tobě učarovalo, ohromilo tě.
Proč se moderní ženská vrací do města duchů, do města očí ?
/ já jako " stará duše " se nedivím, tvé fotky ve mně dlouho doznívaly /
Abych byla upřímná, dodnes vůbec netuším, proč tomu tak je. Byl to neuvěřitelný pocit, který jsem do té doby nepoznala a s každou další návštěvou je to úplně stejné, jako poprvé. To město má v sobě zvláštní moc a sílu, která mne přitahuje jako žárovka můru. Původně jsem si myslela, že by to mohly být nějaké v genech ukryté vzpomínky po předcích, ale při genealogickém pátrání byla tahle oblast příliš vzdálená těm, které jsem měla v rodokmenu. Mohlo by tu být ale ještě jedno vysvětlení, pravda, trochu kontroverznější, ale ... možná se tam vracím domů. Dům, ke kterému mě to při první návštěvě vábilo už z dálky a ze kterého jsem nemohla spustit oči, měl červenou fasádu a velice nápadně připomínal vykřičený dům z devatenáctého století. Vzhledem k tomu, že jsem prý byla v minulém životě nevěstkou, je možné, že jsem se tam potřebovala vrátit. Jen netuším, proč, tajně doufám, že ne dodělat rozdělanou práci :-)

7. Japonské přísloví praví : " Dítě narozené za dne, se podobá otci. Narozené v noci, matce."
Já jsem tě jako blogerku přijala do svého srdce po jednom článku. Nádherně jsi se zde vyznávala ženám svého života. My ženy často zapomínáme, že ženská síla nespočívá v soupeření, ani ve snaze být tvrdá. Důležitá je schopnost vcítit se do druhých, okouzlit, hojit bolístky, milovat. Ženská síla tě hodně ovlivnila, formovala ?
A jen ta mimochodem .. co ty a to japonské přísloví ?
Mám radost, když mé články občas vyvolají víc než komentář, když si na něj někdo vzpomene i pár dní nebo měsíců poté. Stává se zřídka, ale stává, vím to z vlastní zkušenosti. Děkuji ti, že jsem se mohla vetřít do tvého srdce, mám to s tebou podobně :-)
Součástí mého života byly, kromě otce, samé ženy - sestra, maminka a její čtyři sestry, dvě babičky. Takže ano, ženy mě hodně ovlivňovaly a formovaly, i když jejich charaktery byly spíše tvrdšího rázu, laskavostí a něžnostmi se během mého dětství u nás moc neplýtvalo. Nemůžu ale říct, že by se mi taková lekce v životě nehodila, věděla jsem, co se mi nelíbí, jaká nechci být a časem jsem se zformovala podle sebe :-)
Japonské přísloví u nás doma neplatí, oba kluci jsou napůl táta, napůl máma a je jedno, jestli se to týká vzhledu, tvrdohlavosti, empatie nebo bordelářství :-)

8. Mou kamarádku pozval po třetí schůzce fešný nápadník na večeři do steakhouse. Objednal si steak z vyzrálé svíčkové luxusní kvality, plemeno Limousine. Večer probíhal v rámci nenápadných něžností, které skončily v momentu placení. Účet ve výši 3950 korun českých zaplatila dáma, rozechvělý muž si doma nechal, prý, portmonku. Od té doby nebere mobil.
Tvrdíš o sobě, že nabouráváš všeobecná mínění, jak by vzniklou situaci pojala Janinka, když se partner nemá k placení a objednává jako smyslů zbavený ?
Má být dnes muž ještě galantní, když ženy volají po emancipaci ?
Pokud jsem pozvaná na večeři, v mé kabelce najdete ledasco, ale kreditní kartu nebo peníze určitě ne. To kdyby se náhodou chtěla projevit ta emancipace :-)
Kdybych se dostala do stejné situace, asi bych si nechala zavolat šéfkuchaře a poprosila ho, jestli bychom si to nemohli nějak odpracovat. Myslím, že tahle výchovná lekce vyčůranému nápadníkovi by pro mě byla dostačující  satisfakce i za cenu, že bych musela mýt celý večer nádobí :-)
Gentlemani jsou v dnešní době ohroženým druhem a to je veliká škoda. Troufám si tvrdit, že zásluhu na tom nemá ženská emancipace, jejímž původním smyslem byl boj za volební právo, možnost studovat na vysokých školách nebo pracovat, ale její současná podoba. Ta se místy zvrhla v extrémní feminismus, který už nemá s ideou vzniku ženské emancipace nic společného a vůbec se nedivím, že jsou muži často znechucení a zmatení, co ještě mohou a co už ne. Jsem zastánce zlaté střední cesty a proto když se zadaří, opravdu si užívám, když muž otevře dveře, pomůže do kabátu nebo dokonce políbí ruku :-)

9. Nedávno jsi zveřejnila  na svém blogu Pravidla pro ženy po 40. Vyzvala jsi čtenářky, aby poslouchaly své srdce, svou intuici a selský rozum.
Kde sebe vidíš za dalších deset let ?
Poslední roky se snažím soustředit spíše na přítomnost, ale taková představa  mladistvě vypadající babičky pyšně vezoucí kočárek s malým uzlíčkem je velice lákavá :-)

10. Britský hudebník John Lennon napsal : " Když mi bylo 5 let, matka mi neustále říkala, že štěstí je klíčem k životu. Když jsem šel do školy, ptali se mě, co chci být až vyrostu. Napsal jsem" šťastný ". Řekli mi, že jsem úkol nepochopil. A já jim řekl, že oni nepochopili život."
Je skutečně štěstí klíčem k životu ?
Ano, štěstí asi bude klíčem k životu, protože šťastní lidé bývají méně nemocní a to je docela dobrá motivace :-). Pro mě, mámu, nebylo na světě nic krásnějšího než když mi menší synek jen tak, cestou ze školy, řekl : " Maminko, já jsem tak šťastnej! " V tu chvíli jsem věděla, že se nám s manželem asi něco povedlo.
Štěstí má pro každého z nás jinou podobu, když budu vybírat ze základních pilířů spokojeného života, někoho může naplňovat rodina, děti, vztah na pevných základech, někoho zase činí šťastným práce, peníze, vzdělání, koníčky. Pak jsou tu menší štěstíčka, která se, když jich je dostatek, spojí v jedno větší a výsledek bude podobný, jako u pilířů - sklenička vína, dobré jídlo, skvělý film nebo knížka, západ slunce, noční obloha plná hvězd, voňavý čaj v oblíbeném hrníčku, čistý vzduch po dešti nebo právě napsaný článek na blog.
Francouzský básník a spisovatel Remy de Gourmont řekl : " Štěstí neexistuje, jsou jen šťastní lidé. "
Budiž mu omluvou, že hormon štěstí objevili vědci až o sto let později. Od té doby, co vím, jak takové pravé nefalšované štěstí v mozku vypadá, se mi při každém jeho záchvěvu vybaví roztomilá ťapající proteinová potvůrka táhnoucí za sebou kuličku endorfinu  https://www.youtube.com/watch?v=n7UFDUcstW0.

Děkuji, milá Janinko, s tebou mne baví svět !!






44 komentářů:

  1. Milé dámy! Sedím na letišti a čekám...
    Nesmírně jste mi to čekání zpříjemnily!
    Děkuji, mejte se krásně!
    Helena

    OdpovědětSmazat
  2. To bylo fajn čtení, děkuji !! Šá

    OdpovědětSmazat
  3. Otázky a odpovědi...bezvadný pokec !!! Pro čtenáře zajímavý!
    Hanka

    OdpovědětSmazat
  4. Takové proteinové potvůrce vždy rád pomůžu do kabátu :-). Držím palce, ať to na dopravě i v kultuře šlape, myslím, že oba resorty jsou (KONEČNĚ!!) v dobrých rukou.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Petře, děkuji, Blondýnka ve mě vložila velikou důvěru, tak snad nezklamu 😀.

      Smazat
  5. Blondýnko, díky ti za skvělý pokec :).

    OdpovědětSmazat
  6. Nějak už si nepamatuji kdy jsem na Janinčin blog přišla, jestli ona přišla ke mě, nebo já nějakou náhodou k ní, ale už tenkrát mne bavila. A když jsem zjistila, že máme stejnou posedlost různým tvořením a jednu společnou k falešnému patchworku začala mne bavit ještě víc. Pěkné počtení!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vendy, děkuji, myslím (ale ruku do ohně za to nedám 😀), že jsme se objevily skrz falešný patchwork a už nám to tak nějak zůstalo 😊.

      Smazat
  7. Simčo, moc děkuji oběma. Tobě za zajímavé a nápadité otázky a Janince za upřímné a milé odpovědi. Holky mám Vás obě moc ráda a Vaše blogy by mně opravdu chyběly. Díky za to, že jste. Moc zdravím ☺☺☺

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Evi, děkuji, i já jsem moc ráda za to, že se známe 😊.

      Smazat
  8. Simonko a Jano, díky za zajímavý rozhovor. Bylo mi při čtení moc hezky a usmívala jsem se.

    OdpovědětSmazat
  9. Tak tenhle rozhovor se tobě Simčo i tobě Jani moc povedl. Budu se opičit po Evči: děkuji za to , že jste, obě dvě :-)

    OdpovědětSmazat
  10. Blondýnko, moc povedený rozhovor. Četla jsem se zaujetím. Děkuji a měj pěkný den.

    OdpovědětSmazat
  11. Díky vám oběma, krásné čtení k mé ranní kávě :)
    Mějte prima dny, Petra

    OdpovědětSmazat
  12. Skvělý rozhovor. Oběma přeji hodně štěstí, které je klíčem života.

    OdpovědětSmazat
  13. Velice příjemné a pohodové čtení. Děkuji vám ženy :)

    OdpovědětSmazat
  14. Moc hezké a vtipné počtení:-) Je vidět že vám to spolu klape 👍

    OdpovědětSmazat
  15. Simi, já zírám. To je profesionálně vedený rozhovor. Moc milé a zajímavé.
    Ráda jsem si přečetla a odpočinula si u toho.
    Mě to u tebe baví. Jitka

    OdpovědětSmazat
  16. Moc krásné. Oběma vám tleskám. Až mi bylo líto, že rozhovor skončil. Obě jste úžasné ženy a moc ráda vás navštěvuji .-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti, a to jsem se ve svém rozvášnění v odpovědích ještě krotila! 😂

      Smazat
  17. Simčo, ty jsi hotová novinářka. Skvělý rozhovor a hlavně perfektně připravené otázky.
    Jste obě úžasné.
    Přeji prima týden. D.

    OdpovědětSmazat
  18. Simonko, děkuji za krásný rozhovor. Zajímavé čtení, zajímavé otázky i odpovědi. Opravdu úžasné a já vám oběma děkuji za příjemně strávený čas na blogspotu. Přeji vám oběma krásné babí léto.

    OdpovědětSmazat
  19. VÁŽENÍ A MILÍ KOMENTUJÍCÍ,
    SLUŠÍ SE PODĚKOVAT ZA KOMENTÁŘE, ZA KRÁSNÁ SLOVA A HLAVNĚ ZA ČAS, KTERÝ JSTE U ROZHOVORU STRÁVILI. VÍM, ŽE MNOZÍ Z VÁS SE MUSELI PŘEKONAT, NA DRUHOU STRANU JANA JE INSPIRATIVNÍ ČLOVĚK, MÁ MNOHO ZAJÍMAVÝCH KONÍČKŮ A JE OSOBNOST.
    ANO, JE OSOBNOST, KTERÁ SI ŠLAPE SVOU CESTU, JE SOLITÉR A JE S NÁMI NA BLOGSPOTU A DOUFÁM, ŽE JEŠTĚ DLOUHO ZŮSTANE.
    DĚKUJI, ŽE JSTE VĚNOVALI SVŮJ ČAS ŽENSKÉMU ŠTĚBETÁNÍ A PŘEJI KRÁSNÉ BABÍ LÉTO.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Blondýnko, děkuji ti za milá slůvka, jsem ráda, že jsi 😊.

      Smazat
  20. Ta D1 mě tedy dostala :-D Půvabný, od srdce vedený rozhovor, díky za něj :-)

    OdpovědětSmazat
  21. Ano, úplne správne: Kto nemá šťastie, tomu ani zdravie nepomôže, buď mu padne tehla na havu ako práve plný radosti líže zrmzlinu, alebo skončí ako šťastný John L.

    Dobre sa čita a rozjíma pri tom..

    OdpovědětSmazat
  22. Všem vám moc děkuji za milá slova a obzvláště za to, pokud jste dočetli do konce. Trochu jsem se v odpovědích rozvášnila, no... 😀

    OdpovědětSmazat
  23. Moc příjemný rozhovor,super pohled na svět.Přeji příjemný pondělní podvečer.

    OdpovědětSmazat
  24. Bezvadný rozhovor zábavnou i inteligentní formou, výborné otázky - a taky výborné odpovědi. Na blog Janinky jsem naštěstí zavítala ještě dřív, než začala psát do pohádek pro nedoklubko, a jsem moc ráda, že jsem vůbec kdy na její stránky natrefila, protože je opravdu jedna z nejzajímavějších lidiček z blogového světa. Kreativní, všímavá, nápaditá, lidská a se smyslem pro humor. Víc takových.
    Díky za rozhovor!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ivanko, moc děkuju, jsem moc ráda, že se známe, byť jen virtuálně :).

      Smazat
  25. Vy jste skvělé! Janinku jsem vždycky obdivovala především za to, jak je úžasně tvořivá. Všechny ty dorty a vyrábění s dětičkama. I z rozhovoru na mě působí sympaticky a musím s ní velmi souhlasit především v té části o emancipaci. Nerada bych, aby se jednou chlapi báli podržet ty dveře, a že už je málo takových, které to vůbec napadne. Ale my ženy také musíme zůstat ženami!

    P.S.: Právě jsem objednala ťapťapky, aby se synovi v jeslo-školce lépe ťapalo. ;)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Páni, moc děkuju, jsem ráda, že má někdo podobný názor na emancipaci i na to, že ženy musí zůstat ženami! Mě teď třeba strašně vytáčí animované video, které koluje FB - muž odejde od ženy s dětmi k mladší, protože ta původní se mu už nelíbí. Aby nakonec zjistil, že tak strhaně a zašedle vypadala, protože se obětovala rodině...

      Smazat
  26. Babí léto - hmm, ale tyhle dvě baby a doznívající léto! k tomu spousta chytrých otázek Simonky a úžasných, vtipných odpovědí Janinky, tomu říkám koření babího léta.
    Holky, já vás žeru.Jste navíc pohledné a pohotové.
    Janinko, nemusíš se příště krotit, šelmu v tobě stejně rozeznáme.
    Moc jste mne pobavily a ponaučily. Díky Jiřina z N.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, moc ti děkuji za krásný komentář! :)

      Smazat
  27. Obě vás velmi rád čtu a rozhovor se mně líbil vtipem a byl i poučný, např. zmínkou o Lennonovi. Na novou ministryni dopravy a kultury se moc těším :).

    Také mě zaujala zmínka o Žitavě (Zittau), kdysi (v 90. lelech a začátkem nového tisíciletí) jsem tam jezdíval na jednu pravidelnou odbornou akci, a tak město dobře znám. Pamatuji si také, že obyvatelé Liberce tam jezdívali na nákupy v době, když ještě u nás nebyly rozšířeny heypermarkety a v Zittau jich bylo několik. A také jsem tam jednou šlapal pěšky z Hrádku nad Nisou, když nefungovalo železniční spojení.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky, Miloši :).
      Za nákupy do Žitavy jezdí Liberečáci pořád a jsou to hotové nájezdy! Před Kauflandy v Žitavě je daleko víc českých SPZ, než těch německých.

      Smazat
  28. Můj šestiletý manžel mě opustil pro jinou dívku, protože ho obviňuji, že viděl jinou dívku, a od té doby se ho snažím získat zpět, ale on se ke mně odmítá vrátit, nereagoval na můj hovor ani e-mail a dokonce zrušte přátelství se mnou na obličeji a také mě přestaňte sledovat na IG a on mi řekl, že už se mnou a mými dvěma dětmi skončil, byl jsem opravdu zmatený, hledal jsem na internetu pomoc a viděl jsem svědectví o tom, jak kouzelníci Pomozte jim získat jejich ex zpět, takže jsem se rozhodl to zkusit, ale byl jsem ještě více zmatený kvůli mnoha svědectvím, která jsem viděl, ale moje mysl mi řekla, abych šel s DR SAGURU, protože jsem o něm provedl mnoho výzkumů a našel jsem nic špatného na něm, tak jsem ho kontaktoval a vysvětlil jsem mu své problémy a vrhl na mě kouzlo lásky a zaručil mi 7 dní, že se můj bývalý ke mně vrátí a k mému největšímu překvapení třetí den skvělý zázrak na mě spadl a můj bývalý se ke mně vrátil třetího dne a prosil mě o odpuštění DR SAGURU ty jsou jen ti nejlepší, budu i nadále zveřejňovat jeho jméno, protože je to můj Spasitel, nyní jsme jedna velká šťastná a jednotná rodina, pokud potřebujete jeho pomoc, můžete mu poslat e-mail, neztrácejte naději příliš brzy, kontaktujte ho, pokud potřebujete jeho pomoc můžete mu poslat e-mail @ drsagurusolutions@gmail.com pro snadnou a rychlou komunikaci můžete mu také zavolat nebo přidat do Whats-App s tímto číslem +12098373537

    OdpovědětSmazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.