pondělí 18. září 2017

Když blondýna mává...

....aneb vůbec nejsme národ kyselých ksichtů.

Vydaly jsme se, my tři holky na pár dní do hor.
Já, stará rocková babička, omšelá a vyšeptaná blondýna.
Moje dcera, ing. ekonomie, na mateřské rekreaci.
Moje vnučka, náš Soptíček, gejzír energie, třaskavina a silný derivát života.
Sečteno a podtrženo...tři ženské jedné krve, namíchané životem a občas skvělou náladou.

Blondýna byla vyhozena i s vnučkou před dům jako nežádoucí.
Nežádoucí při balení, stěhování, nanášení, donášení, přesouvání nesmyslů a důležitých věcí a oblečků do automobilu.
Jak se zabavit s dvouletým Soptíčkem, když jsme nedostaly povolenku k rybníčku, když mi nebyla dovolena lopatka ke krádeži traviny u domu ?Je to nevýchovné, riskantní, ale já takovou ještě nemám.
Z krádeže sešlo / nechám to na lepší podmínky /, bábovičky nám nikdo nedopřál a co s volným časem, že?
A jak tak stojíme, já blondýna a Soptíček, začne ta moje sladká vnučka mávat na řidiče ve voze, který nás míjí.
Řidič odpovídá troubením, máváním. Usmívá se.
A tak další, další a to už mávám a usmívám se jako trubka taky.
Máváme u krajnice silnice a světe div se, všichni reagují.
První auto stejně jako dvacáté, všichni nám mávají, svítí světly, troubí.
A hlavně, všichni se u toho smějí. Juchají ze stažených oken aut.

Jo, babičkovství je úžasná záležitost.
Stojím na chodníku, mávám a přitom si nikdo nemyslí, že jsem zhulená, že jsem ožralá nebo oboje dohromady.
Můžu se schovat za tu dětskou hravost, za to klackovství, za srandičky, protože jsem v tom připoprdlém životě zapomněla na ptákoviny, na pořádné úlety a to vše se vrací s malou dušičkou. Se Soptíčkem.
A test národa, hlavně pražského, překvapil.
Kolem Prahy žijí veselí a rozjuchaní lidé, ani jeden kyselý ksicht, což je na začátek pracovního týdne slušná bilance.
V skrytu duše bych to nečekala, že jednu blondýnu nadchne a potěší nějaké mávání.
Možná stárne, možná blbne a možná ten svět není tak vážný, tak upjatý.
Na každý pád vám blondýna přeje krásný týden a zkuste si jen tak trochu zamávat, jen maličko...
/ zpětně mi dochází, jestli já trubka nemávala létu ?? /


34 komentářů:

  1. Taky jsme mávávali,vnuk byl specialista Nejvíce mu fascinovali popeláři,hasiči a různé stavební stroje

    OdpovědětVymazat
  2. Milá sympatická trubko, buď v klidu Nemávala jsi létu, ale hned podzimu. U nás je 1,5 stupně ještě nad nulou, další blogeři hlásí taky stupně kolem nuly.

    OdpovědětVymazat
  3. Cérko, mávám Ti z kotárů a usmívám se   Už se těším jak budu mávat s Aličkou s ogary už to nejde, ti by si ťukali na čelo, že babičce hrabe No jo, poloviční puberťáci, co od nich čekat    Pohodový týden a mávej ...

    OdpovědětVymazat
  4. Asi ano, možná jsi létu mávala.To pravé už se uložilo někam do kouta, to babí tam někde sedí. Ale spíš to bylo mávání, s poznáním, že to s lidmi až tak hrozné není, že jste se Soptíčkem silná dvojka, která pouhým zamáváním rozzářila míjející tváře.       

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Simi, moc pěkné počteníčko

    OdpovědětVymazat
  6. Tak k babičkovskému mávání jsem ještě nedošla, ale to mateřské, to si ještě občas užívám, když se princeznička rozhodne být trošku praštěná

    OdpovědětVymazat
  7. jéé my jako děcka mávali na kamiony a od babči jsme dostali vyhubováno protože oni troubili a babča měla strach, že troubí, protože jsme na silnici

    OdpovědětVymazat
  8. Já taky s vnoučaty mávám a ráda Je to osvobozující a bláznivé a přitom nevypadám jako magor. Měj se krásně, Blondýnko.

    OdpovědětVymazat
  9. Tak jsem včera četl, že jsem byli po 27 letech rozvoje vyspělého kapitalizmu v "česku" opět zařazeni mezi rozvojové země na úrovni Somálska. Mladí dnes buší v západotureckých  montovnách a obrobnách, a za německou práci jsou hrdí za svůj ukrajinský plat, zatímco staří dělají hlídací stroje. Závidím jen těm hlídaným, protože zatím ještě ani netuší do čeho jdou. Dnes mohou být vrcholně spokojeni tak západoturečtí hitlerovi důchodci, protože na ně buší ve dne i v noci levná ale výkonná východní námezdná pracující síla honěná již od dob  továrníka Engelse bičem jako stádo, a zejména pak afričtí indžinýři a gynekologové, kteří nás sem přišli kulturně obohatit za sociální dávky 21 000 měsíčně na kus.

    OdpovědětVymazat
  10.      Radostný pocit, že přece jen existují milí lidé Usmívám se od ucha k uchu a vzpomínám, jak holky mávaly ze zadních sedadel v autě řidičům, kteří jeli za námi. Nejveselejší byli tiráci Holky měly rdost a určitě zvedly náladu řidičům, stejně jako vy dvě

    OdpovědětVymazat
  11. Tady vysloužilá disco blondýna, hlásím, že ani národ brněnský na tom není špatně

    OdpovědětVymazat
  12. To je rozkošný prcek v té pláštěnce ... Jinak s tou travinou - úplně stejně jako moje máma ... ta by v případě mého protestu akorát šla a zazvonila na souseda a půjčila si lopatičku přímo od něj

    OdpovědětVymazat
  13. Simčo, tak to jste se se Sofinkou nakonec pěkně zabavily, musela to být legrace. I na nás občas nějaký takový malý špuntík do auta mává, vždycky mi to vykouzlí úsměv na rtech a zlepší náladu, je to takové roztomilé. :) Tak určitě i vy jste mnoha lidem rozsvítily ten pošmourný, upršený podzimní den!

    OdpovědětVymazat
  14. [6]:Sláva, ještě se mává vlakům! Cestující odpovídají? My jsme vždy mávali.   

    OdpovědětVymazat
  15. Tak to s těmi lidmi ještě není tak zlé, děti občas dokáží zázraky a na zachmuřených tvářích se alespoň na chvíli objeví úsměv   

    OdpovědětVymazat
  16. To je krásné A moc bych za to nedal, že alespoň někteří lidé v tom autě se smáli či usmívali ještě dlouho potom a měli o kapku hezčí den. Díky Soptíčkovi a Blondýně Já to říkám pořád - udělat někomu hezčí den nás ve skutečnosti stojí strašně málo. Tak proč si ho mermomocí někdy spíše naopak kazíme ?

    OdpovědětVymazat
  17. Také jsem z těch, co mávají - například dětem z vlaku a mám radost, když strojvůdce přidá veselé zatroubení

    OdpovědětVymazat
  18. Rozumím Tvému nadšení. Já zase mávám, když natáčím na mobil video a jede kolem mikrovláček nebo povoz s kočárem, prostě mávám, aby video mělo šmrnc a lidi mi taky mávají! Mám z toho taky dětinskou radost. Ani k tomu nepotřebuji Soptíčka. Jsem tedy ujetá? Podle mne ne, jen se raduji ze života.

    OdpovědětVymazat
  19. Ještě aby nemávali když jdou po ulici dvě blondýny!    Moc vám to sluší.. Koukám, že máš rukavice! Léto tak jak náhle přišlo, náhle odešlo.. i dnes tady prší a je 18° - průměrná teplota v tomhle období bývá 27...

    OdpovědětVymazat
  20. Jak tak proto léto tak náhle odešlo! Si myslelo z vašeho mávání, chudák, že je nevítané... Tak Simi, příště buďte opatrnější!

    OdpovědětVymazat
  21. [1]: Neznám moc kluků, kteří by nemilovali popelářských vůz a každý se k tomu hrdě hlásí, že by rád byl popelářem

    OdpovědětVymazat
  22. [3]: Poloviční puberťáci by si rádi zamávali, kdyby ve voze seděla nějaká kočka, dvounohá

    OdpovědětVymazat
  23. [6]: Tak to mě těší, že jsme národ veselých lidí, protože naše děti a potažmo jejich děti nebudou kyselé prdele, ale budou mít radost, že i ostatní mají radost

    OdpovědětVymazat
  24. [18]: Pod to se podepíšu

    OdpovědětVymazat
  25. [23]:...a ještě,když můj strýc jezdil za trest KUKA-VOZEM.Moji kluci z toho byli celí pryč,když je vzal do kabiny

    OdpovědětVymazat
  26. Se Soptíčkem je to pohoda, ale zajímal by mě srovnávací výsledek testu, kdybych mávání zopakoval jen já sám .

    OdpovědětVymazat
  27. Nemávalas a léto se urazilo a dalo nám košem.

    OdpovědětVymazat
  28. Také odpovídám na dětské mávání a také  mávám s dětmi. Mají z toho radost všichni. Všichni si tak nějak najednou vzpomeneme, že jsem byli dětmi...

    OdpovědětVymazat
  29. Jet kolem já, tak taky zamávám, zatroubím a zablikám světly... mám ráda bezprostřední dětský svět, který dokáže strhnout okolí

    OdpovědětVymazat
  30. Vypadá to, že létu jsme zamávali již všichni...

    OdpovědětVymazat
  31. Jéé, to je krásný článek

    OdpovědětVymazat
  32. Vždycky dětem zamávám zpět a ta jejich radost je neskutečná

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.