Když má bloger tvář...

Sedíte v obýváku v pyžamu, ležíte nahý ve vaně a čtete si blog.

Čtete si cizí osudy, cizí příběhy, prohlížíte si zahrady, někdy kuchyně, jindy pole s prasaty.

Tak nějak se všichni " skoro " známe. Přesto odhadujete povahu, snažíte se zorientovat v labyrintu lidských osudů.

Přesto je to celé neosobní, virtuální a pro někoho i svět bláznů.

Na email mi přistála zpráva. Zpráva, ve které mě jiný bloger zval na kávu do lůna přírody.

Šok, padla mi brada. Tak to je už osobní, to je setkání tzv. z huby do huby.

A já vám byla ráda a pozvání jsem přijala. Byla jsem šíleně natěšená a samozřejmě zvědavá.

Když se blížil den " D " začala jsem být lehce nervozní, protože moje blogové setkání nebylo s blogerem, ale s celou jeho rodinou.

Říkáte si pecka, nezastírám a přiznávám, že na první shledání silná káva.

Když jsme se ráno poprvé slyšeli po telefonu, už jsem věděla, že jediná obava bude cesta.

Bloudila jsem jako již tradičně, ale pak jsme se potkali.

Poznala jsem maminku, tatínka, pana Drahého, Slečinku, Princezničku a hlavně jsem poznala naší Barušku.

Poznala jsem je všechny, jen nebyli virtuální, byli z masa a kostí. Měli tvář, mimiku, emoce, byli živí.

Přijali mě do svého domu jako hosta s otevřenou náručí.

Provedli mě domem s obrovskou tradicí a každý mi řekl kousek historie, kousek z jejich života.

Bylo to neskutečně emotivní a místy jsem se přistihla, že je vůbec nepouslouchám, že vnímám jejich přítomnost a jsem za to nesmírně vděčná.

U kávy jsme si popovídali nejen o blogu, ale i o životě.

S úžasnou princezničkou jsme si připomněla dávno zapomenutou bezprostřednost, její ševelení, dětskou radost budu mít v sobě velice dlouho.

Když má bloger tvář....

Tímto ti milá Baruško, mnohokrát děkuji.

Děkuji za pozvání, za pohostinnost, za to, že jsi mě nechala nakouknout do tvého života, že jsi podstoupila riziko a pustila jsi do soukromí cizího člověka. Bylo mi s vámi krásně v kouzelném prostředí.

Virtuální labyrint mi ukázal i tu báječnou stranu mince a jsem za ní nesmírně vděčná...když má bloger tvář.

Princezničko....moc děkuju za kytičku !!