Z deníku hanbaté zahrádkářky ...
Přišel náhle.
Ze zelené rozjel škálu barev, za kterou se nemusí stydět ve svých malůvkách světoznámý malíř, kreslíř či na snímcích fotograf.
Přišel pan Podzim.
Měla bych zde prezentovat plný sklep zavařenin, nasušených hub, marmeládiček, džemíků.
Místo toho se pochlubím tříkomorovými okny, bezpečnostními dveřmi, retenční nádrží, jímkou na splašky.
Ano, letos jsem si depresivní podzim vyšperkovala a zpestřila.
Poplakala jsem si, několikrát jsem chtěla emigrovat, propadnout se, utéct.
Jo, chtěla jsem utéct ze své nádherné zahrady, kterou si lidé chodí fotit a natáčet na videa.
Snědla jsem několik kilogramů čokolády, abych si uvědomila, jak jsem se přecenila.
S flaškou rumu, který za normálních okolností nemohu ani vidět, jsem hasila největší krizi.
Vyhodila jsem elektrikáře, hledala nového.
Útěchu jsem paradoxně hledala na místě činu.
Na zahradě.
Sázela jsem cibule irisů, krokusů a skalničkových bramboříků, ve vidině barevného jara a jeho rozkvetlých poslíčků.
Svazovala kilometry motouzu rozsáhlou sbírku travin v jejich gigantických rozměrech, upravovala jehličnany, umírňovala převisy skalniček.
Zaměstnávala mozek, ruce, celé tělo.
Jenže vyvstal problém, kam chodit na malou, když je chata zbouraná ?
Moje vnučka je nesmírně roztomilá, když si zaběhne do rohu zahrádky, ale co já ?
Nejdříve jsem musela změnit pracovní oděv, abych se mezi vzrostlými travinami nevyjímala a nebyla nápadná.
Šla jsem do zelena !
Stačí, že mi svítí zadek, škoda, že jsem si ho v létě více neopalovala :)))
S kyblíkem skrčená mezi kapradím a travinou jsem maskovala i blonďatou hlavu a této konspiraci jsem se smála a měla ohromnou radost, sousedy jsem rozhodně nedráždila, ničím.
Taková příjemná bojovka, né ?
Pouze jedno pochybení mne stálo ztrátu kytičky a hrdosti.
To ve chvíli, kdy jsem právě ukončovala slastné čůrání na kyblík v rohu pozemku.
Moje generálka toto ráda glosovala slovy, nejen v hrobě se ti uleví.
S elastickými kalhotami u kotníků a vystrčenými půlkami, se naše oči setkaly.
Stál v lese, s košíkem na houby, přímo za mým plotem.
Trapnost okamžiku by se dala porcovat.
V rychlém předklonu jsem nejdřív hlasitě pozdravila .. DOBRÝ DEN.
A hledala spodní prádlo, abych si ho rychle natáhla.
Pán červený až na zádech mi také popřál pěkný den, nu a abych situaci završila, vylétlo mi z úst ..
A ROSTOU, ROSTOU ???
Vyvedeni z konceptu svých cest, nachytáni při činu, začali jsme se oba smát.
Hlasitě, odevzdaně a vlastně pobaveně.
Houbař se čestně přiznal, že nečekal hanbatou zahrádkářku s vystrčeným zadkem.
Dušoval se, že špatně vidí na dálku.
To mi tedy řekněte, že mezi slovy procedil, že mám pěkný tetování ? :-)))
Dodržím svůj záměr, po letech vynechám říjnovou kostku z mého života.
Přeji vám všem, příjemný listopad, bez rozdílu pohlaví, národnosti, tělesné konstituce, udržte si své zdraví, pokuste se o nadhled, bojujte s nepřítelem a nestahujte kalhoty před brodem.
To vše přeje vaše blondýna, hanba hanbatá, zahrádkářka tělem, duší, občas s kalhotami na půl žerdi.
Simonko, smála jsem se hodně a nahlas. Můj muž z kuchyně poznamenal:"zbláznil se nám křepelák". Myslím, že jste to oba zvládli s nadhledem. Pan houbař určitě ví, že když musíš, tak musíš.
OdpovědětVymazatKochám se krásným pohledem na Střekov.
Simonko, měj klidný víkend.
Ale jistě, pan houbař ví, ale realita vystrčeného zadku je pak úplně jiná.
VymazatPředpokládám, že pán už tuhle trasu vynechá :))))
Simi, podezírala jsem tě již mnohokrát, že lepší článek nenapíšeš a vždy mě zas a znova omráčíš, ale dnes! pecka!Úplně to vidím! no jo, s chlapem se špatně mluví, když máš kalhotky u kotníků.
OdpovědětVymazatMoc ti držím palce, aby vše se stavbou klaplo a bez problémů.Jiřina z N.
Na muže by se mělo pomalu, ve všech směrech a vzít to takhle z gruntu a bez přípravy, to může pouze blondýna.
Vymazatdoufám, že se mi povede napsat lepší čtivo, těší mne, když se lidé baví.
A všichni. .-)
Milá Simi, děkuji Ti za smích od ucha k uchu🤣Né, nejsem škodolibá, jen mám velkou představivost😉Myslím, že každý chápe, že když musíš, tak musíš!Když vidím to tvoje království, mám velkou touhu vidět Střekov a tvoji zahradu v jarním květu😊Přeji Tobě, vlastně nám všem, ať v této době neztrácíme nadhled, veselou mysl a zdraví 🙏
OdpovědětVymazatTaké mám představivost, tudíž si tento obrázek ponesu životem dál.
VymazatJenže takhle to prostě mělo být, komicky se chovávám mezi záhony a do finále vystrčím prdel na holém placu, tohle dokáže pouze blondýna !!
No vida, jak slepý orel náhle dokáže nabýt zraku! :D
OdpovědětVymazatKrásný to tam máš i bez toalety, moc ti to po těch peripetiích přeju, stejně jako to, abys ty následující přežila ve zdraví tělesném i duševním :).
Musí vidět dobře, protože tetování nad zadkem nepatří na mém těle k největším.
VymazatPevně věřím, že to celé dotáhnu do finále, máš pravdu, zasloužím si to.
Přes všechny překážky, razítka, zmetky, jdu dál.
Souhlasím, kalhoty - zvláště pak v zimě - je dobré stahovat až v pravý čas :-).
OdpovědětVymazatJá jsem v tomto roce již plnila limit, více se obnažovat neplánuji :-)
VymazatKrásné poučení z tohoto článku, že se kalhoty nestahují před brodem, ale až před houbařem :-)
OdpovědětVymazatNeskutečně jsem se u toho nasmála.
A jinak doufám, že už je lépe.
Do této lokality jich moc nezavítá, tak netuším, co se tam tak flákal, asi ho vyhnalo sluníčko ven.
VymazatJsem ráda, že se směješ, ty potřebuješ nabrat sílu.
Ale jo, já jsem si to celé představovala jako Hurvínek světovou válku, nyní stojím na zemi a díky bohu jsem nabrala i požadovaný dech.
Blondýnko, já bych řekla, že máš osobitý styl, jak zaujmout muže :-)
OdpovědětVymazatMám to tak celý život, bohužel je to kontraproduktivní, muži mají rádi jemné víly, nikoliv blondýny s holou prdelí u lesa, na ty se chytají jen úchylové :-)))
VymazatTak teď jsi mne fakt pobavila, tu situaci docela živě vidím. Tenhle článek byl opravdu pozitivní, díky za prodloužení života se smíchem ☺☺☺
OdpovědětVymazatPotřebujeme se smát víc než kdy jindy, pokud bychom tak nečinili, jinak se nedokážeme srovnat s nastalou situací. Nebudu tu fňukat, nikomu včetně mě to nepomůže.
VymazatKrásná zahrada a krásný článeček. Vybruslili jste z trapnosti velmi pohotově a duchaplně. :)
OdpovědětVymazatZahrada zůstává bez ztráty kytičky nedotčená, což mne nesmírně těší.
VymazatMěla jsem štěstí, každý řemeslník si to tam natáčí, těší se tím, tudíž neničí.
Tak to jsem se fakt zasmála,živě jsem si to představila.Marťa.
OdpovědětVymazatJak mi lidé si okamžitě a živě dokážeme vše představit :)
VymazatAle to je dobře, musíme se smát, šeď kolem nás ničí zbytky radosti po létě a do jara daleko.
Simči, my jsme si taky užili při stavbě domu.Od sousedů psaní stížnosti ač jsme nechávali kropit cestu, aby lidi nechodili v bahně.Musela jsem se chechtat s tím tvým čůráním.Mě se to stalo v lese a to jsem si myslela a taky jsem se pořádně rozhlídla.Nikdo nikde jenom já tenkrát s chlupaťandama.A najednou za mnou hajný.Ze mne vylezlo pozdravení a že papír zahrabávám a nikdy neodhazuju.Pozdravil a prý ,jen si ulevte.Tenkrát jsme měli dvě výmarandy a ty potvůrky mě vůbec neupozornily a jen vrtěly vocáskama.Přeji ti ať se daří a uvidíš až bude postaveno a zabydleno tak budeš bydlet v ráji jako my.Ten výhled na Střekov je přenádherný.Já když vylezu na stráň kochám se Kozákovem, ale na Valdštejn nevidím.Martina
OdpovědětVymazatProtože mám také velice problematické sousedy, kteří se odmítají vzdát svého pohodlí, staví se nyní na podzim, abychom nikoho nerušili. Tím pádem se eliminují tyto třenice, všichni jsou zalezlí a neopruzují.
VymazatPřiznám se, že mne to celé rozhodilo, velice. Naivně jsem si to malovala a realita byla úplně jiná. Jenže cesta za každým snem je trnitá, pokud by to bylo jednoduché, člověk by si to nezasloužil, měl by to levně.
Pro samotnou ženskou je to pecka, na druhou stranu vím, že nejsem jediná. Je nás hodně a také to zvládly. Musím i já.
Smála jsem se nahlas a směju se ještě teď !A až si to přečtu ještě jednou, budu se šklebit zase.
OdpovědětVymazatTakže díky!
Hanka
Smála jsem sama sobě, jsem moc ráda, že to umím.
VymazatBýt jen kyselá prdel je pro člověka svazující a takových veselých situací život servíruje nonstop.
Simi, opět jsi mne pobavila s kalhotkami na půl žerdi. Ty jsi prostě borec. A s tou stavbou, vím o čem píšeš. Je to sakra těžké, ale až bude hotovo... Míra zítra stěhuje nářadí do Zahradního domku se skladem nářadí. Po třech měsících intenzivní práce, spoustě hodin denně, o sobotách, nedělích, i svátcích, má téměř hotovo. Máme z toho oba obrovskou radost. Tu samou přeji i Tobě, tak se drž.
OdpovědětVymazatZahradu máš nádhernou a věřím, že až bude dostaveno, vše si zase doladíš k dokonalosti.
Měj fajn víkend. D.
Kalhotky jsou můj osud, pokud je neztrácím v kamenolomu, nechám je na půl žerdi :-)
VymazatJe to skutečně dřina, těším se na výsledek, moc.
Měla jsem obrovské štěstí na úderníky, nic mi nikdo nezničil, běhali tam s foťkem a vše si natáčeli.
Když se betonoval septik, stáli na svahu s foťáky jako Japonci u orloje a fotili si hrad :))
Simčo, opět jsi mě moc potěšila a pobavila. Na ty tvé články se neskutečně těším. A přiznám, že když se dívám do přehledu článků a vidím mezi několika novými ten tvůj, většinou je přeskočím a mířím hned k tobě. Ráda si od tebe nechávám zvednout náladu :)
OdpovědětVymazatTak opět díky :)
Měj prima dny, Petra
Ježiši, to mne těší.
VymazatJenže je to pro mne i závazek, očekává se ode mne nějaká úroveň, styl a zábava.
Ušila jsem na sebe bič !!! :)))
Ale děkuji, samozřejmě mne to těší, nesmírně.
Tak to se tedy skutečně povedlo :-D Moc držím palce, aby to všechno bylo brzy hotové a nervy pominuly. A kdybys chtěla sdílet cokoli, my, tví věrní čtenáři, tu pro tebe vždycky budeme :-)
OdpovědětVymazatJsi hodná, jsi empatická.
VymazatAle já jsem se skutečně rozhodla bojovat jinými zbraněmi než je fňukání.
Jsme všichni na stejné lodi, máme své starosti, své pocity. A ovlažovat jiné mne nebaví.
Tento měsíc byl negativní, smutný, bez velikých radostí, celá společnost má spoustu práce sama se sebou, nebudu jitřit svým vlastním bojem rány jiných.
Vím, že člověk má sdílet radost i bolest, ale v současné situaci máme naloženo všichni.
Už na jaře jsem potřebovali radost, optimismus a nyní je to dvojnásob.
Když někde čtu stěžování, frflání, jdu pryč, raději. To nepomáhá, to zabíjí.
Blondýnko, ty jsi rozená Božena Němcová. Početla jsem si jako vždy. Pokud možno klidnou a pohodovou neděli.
OdpovědětVymazatNo pane jo, co s takovým vyznamenáním ?
VymazatNa Hrad ho vrátit nepůjdu, vynasnažím se bavit vás dál a dál, život mne v tomto ohledu nešetří.
Já v Blondýně nevidím Němcovou, spiš glosy Haliny Pavlovské!
OdpovědětVymazatJsem ještě v posteli a chechtám se, že asi vzbudím nejen manžela, ale i celý dům!
Simi, děkuji! Měj hezkou neděli. Helena
Mám Halinu moc ráda, svého času jsem jí žrala, když byla na vrcholu.
VymazatNikdy se nebála ukázat se plně odhalená, ale dělala to a dělá s grácií a na úrovni.
Nerada bych rušila nedělní dopoledne, koukej se smát potichu !! :)))
Tohle se mi stalo v parku na Špilberku v Brně. V době ještě před rozsáhlou rekonstrukcí, kdy i park se jevil tak obyčejně, pro pejskaře jako dělaný. A že jich tam bylo i přes zákaz. Hrad ještě zavřený a když můžou pejsci, proč ne já. Konečně nikdo v dohledu...., když v tom nejlepším..... Jen já jsem se místo rozhovoru snažila vysublimovat.
OdpovědětVymazatTaké bych se nejraději propadla o tři patra níž, ale co s tím, když stojím s holým zadkem uprostřed planiny, je lepší se smát.
VymazatMyslím, že pán už tudy chodit raději nebude :-)
A já si myslím, že si naopak tuhle cestu oblíbí, a vždycky se pořádně zasměje...:-D
VymazatOčima Tě bude hledat.
Nó, tak to nevím co bych dělala, málem se mi tohle párkrát taky stalo, ale bylo to vždycky o pověstný fous, že jsem se oblékala a v tu chvíli okolo někdo buď šel, nebo jelo auto. Spíš jsem takhle jednou načapala jednu paní. Ale tam šlo spíš o to, že ona nebyla úplně stoprocentně zdravá, byl tam nějaký problém už od pohledu a i co se týče pohybu. protože asi úplně normální člověk by si nečupnul vprostřed cesty když okolo byly stromy a křoví....
OdpovědětVymazatTaky v mém případě vnímám pochybení, tak dlouho se schovávám, až svěsím gatě a nepřemýšlím, také to vypovídá o duševní kondici :))))
VymazatJak se to rozkřikne, návštěvníci Střekova tam budou chodit vyzbrojeni dalekohledem :).
OdpovědětVymazatPřed dvaceti lety určitě, dnes ? Už je takové vystavovaní na hraně :)
Vymazata houbař z toho bude mít zážitek na celý život :D
OdpovědětVymazatV současné době mé sebevědomí hodně dostalo na frak, nejsem v kondici, tudíž na bulvární fotky se necítím !!!
VymazatSimi, ty nezklameš :). Přeju, ať listopad je lepší října. A ať stavba odsejpá přesně tak, jak máš naplánováno. Nebo ať aspoň odsejpá :).
OdpovědětVymazatHezké dny
P.S. Ty traviny máš jak vojáky a pohled na tvou zahrádku mi připomněl, jak jsem stála na té naší na chalupě a nejraději bych do ní hodila granát. Někdo se zahrádkářem narodí a někdo se jím nestane, i když na zahrádce pracuje. Já jsem bohužel ten druhý případ :)
Rozhodně to tak nebylo celý život, i když jsem se zelení vědomě obklopovala celý život. Jednak jsem v tom vyrůstala, můj otec měl velice podobné záliby.
VymazatA díky věku a nastavení už je na zahradu ten správný čas, před 10 nebo 15 lety by ten výsledek nebyl tak uspokojivý.
Simi, usmívám se od ucha k uchu a přesně vidím tu situaci. 🤣😀 Stalo se mi také něco podobného. Tentokrát ale nebyl červený nečekaně příchozí, ale já. Až na zadku. 🤣 Tiše jsem záviděla své kolegyni, která s naprostou grácií anglické lady vykonávala potřebu v parku na Karláku pod červeným deštníkem. Přeci si nemohla nechat zmoknout trvalou.
OdpovědětVymazatTraviny máš vzorně svázané a zasazené cibulky na jaře určitě potěší. 👍👍👍
Měj hezké dny
Měla jsem také několikrát trvalou a zásadně souhlasím.
VymazatPokud čerstvá zmokne, kalamita.
Já jednou jela s čerstvou trvalou se svým milým na motorce bez helmy, tenkrát běžné, to co se mi vytvořilo na hlavě, nikdy víc bych to už nechtěla zažít. Musela jsem to ostříhat hodně na krátko.
Milá hambatá Blondýno, zase mám život o pár chvilek delší, smích je koření života a ty ten můj kořeníš. Jo tenhle problém jsem okusíla, když jsem si zapomněla klíče od domu. Na zahradě jsem sice uklidila vše co bylo potřeba, ale v té chvíli o které píšeš jsem s hrůzou zjistila, že snad je odevšad k nám vidět. A to si říkáme jak je kolem plotu zarostlá😉Obdivuji zahradu, krásně svázáno, také jsem svázala a přemýšlím kam bych ještě jednu trávu krásku umístila. Výhled okouzlující a před stavebním obdobím smekám a držím palce ať se daří. Měj klidné dny a snad už brzy uvidíš tvojí treperendu. U nás bylo veselo. J.
OdpovědětVymazatMyslím, že BIS by se ode mne v konspiraci mohla učit, ovšem toto fatální pochybení mne opravdu stálo ztrátu kytičky. :-)
VymazatSofinka má stále kašel, už třetí týden a vůbec nechodí ven, je to tak smutné.
No, je fakt, že si Simonko užíváš života se vším všudy a plnými doušky. A popisuješ to navíc úsměvně (co úsměvně, přímo s chlamotem).
OdpovědětVymazatp.s.: Pořiď si TOI TOI
Mám s tímhle zařízením duševní problém, to raději do lesa a bez houbařů !
VymazatA teď si vezmi, že houbaři vždycky své úlovky přikrášlují a nadhodnocují. Zajímala by mne jeho verze příhody, až ji bude v hospodě vykládat po pátém pivu.
OdpovědětVymazatPředpokládám též, že výsledek byl hodně šťavnatý, ale s tím nic neudělám :))
VymazatSimi, hambářko nehambatá! Jsou situace, které i kdyby člověk chtěl, tak je nevymyslí. Náramně jsem se pobavila. V tu chvíli to muselo být "husté", ale věř mi, že jak ty, tak pán na to budete vždy vzpomínat s úsměvem na rtech a nikdy na to nezapomenete. No bóže, je to lidské .o)
OdpovědětVymazatZahrádku máš kouzelnou.
Ať je dobře
K.
Je to lidské, s tím souhlasím a byla jsem v životě přistižena v daleko výživnější situaci než je tato. A dnes se jí od srdce směji.
VymazatZahrada to je láska, dřina, odříkání, ale když si jí pak lidé fotí, dmu se pýchou jako papiňák :)))
V podobných případech si vždycky říkám, oč to mají chlapi jednodušší! Musím ti opět pochválit zahradu, jako zahrádkářka jsi skvělá, byť hanbatá 😁
OdpovědětVymazatMnoho mužů v dnešní době vyhledává náš čistě ženský styl močení, jednak už se netrefí tak statečně do toalety a než by se doma hádali, raději si sednou. A zcela bez obalu se k tomu přiznají, že sedí jako ženská !
VymazatTak to by se ve mě krve nedořezal! Vyděsila bych houbaře podruhé až bych prchala s elastickou kalhotou na půl žerdi. Mám to na chajdě podobně a budu si teď dávat na houbaře majzla!
OdpovědětVymazatTak tohle fakt nevymyslíš...Netusim, jak bych se zachovala já, ale ty jsi to zvládla bravurně
OdpovědětVymazatSimi, pěkně jsem se pobavila a zasmála - to se mne to směje, když jsem nebyla na tvém místě, ale nakonec to všechno dobře dopadlo i houbař to vzal s humorem. Já to mám podobné, neb má kadibudka je postavena do prudké stráně a zespodu je dřevo uhnilé a tak není radno do ní chodit, když nechceš riskovat pád ze stráně i s kadibudkou. Jen mám tu výhodu, že než se opraví - houbaře u mne nepotkáš - chatička je ve skále a tak tam moc nikdo nezavítá. Měj pěkné podzimní dny -Iva
OdpovědětVymazatAsi nie nadarmo, zbytočne, sa učili už školáčikovia "zemský ráj to na pohled"! Ten hubár si musel asi pretierať oči, či skutočne nevidí dvojmo - toľko nádhery, ešte k tomu aj potetovanej...len čo sa zlepším v mobilite, začnem zase chodiť na huby!
OdpovědětVymazatNa tomto článku jsem si vyloženě pošmákla. Umíš tak svižně psát, že se vyplatí použít k tobě vyšlapaný chodníček. Piš pozitivně, je zážitkem si chodit k tobě číst. Ale to už se opakuju. Taky mám takové čurací místečko v naší zahradě a ano, občas se venčícímu přessousedovi podaří mě vidět v předklonu. Slušně pozdraví - a to už se oba usmíváme. Čurat se musí ☺ ♣
OdpovědětVymazatAha jo - v přílivu radosti ze čtení jsem zapomněla na tvoji krásnou opečovanou zahradu. Že to tam teď není příliš úhledné pomine, a řady obdivovatelů budou delší ☺
OdpovědětVymazatSimonko, díky! Zase jsi mi svými řádky o pár chvil prodloužila život.🤣🧡
OdpovědětVymazatA tvoje zahrada je prostě nááádherná!👏👍
Přeji krásné podzimní dníky.🌞🧡