Jako kostelní myš ..

...aneb neohrozím Leoše Mareše.

Rozhodla jsem se navýšit své investiční portfolio.

Ve vidině milionových příjmů jsem se začala studovat, jak na instagramový účet.

Obrovskou inspirací se mi stal Leoš Mareš, nejenže používá správné filtry, ale prostě a jednoduše ty 

 " míče " se k němu kutálejí, o tom žádná.

Získat na svou stranu tisíce followerů není žádná sranda. 

Nemám tým odborníků, stylistů a jiných přidavačů.

A tak nezbývá než poctivě přijmout rady instagramových guru a překonat sama sebe.

Mimochodem radí ... každý den ukažte, co máte na sobě !

Už jen správný postoj by vydal na celou knihu, jak zastrčit, jak vystrčit, kterou nohu nabídnout, kterou schovat. Vycpat dekolt ponožkami či tenisovým míčkem ?

Jak se tvářit, jak neukazovat tři brady, ale pouze jednu.

Moje kamarádka Lenka se moc ráda fotí. Nezapomenu na snímek, na kterém prezentovala svůj skoro štíhlý pas, zapomněla dýchat a její obličej měl barvu vlčích máků. Přiznala, že díky zadrženému dechu málem omdlela, ale nikdy neměla tak útlý pas.

Zde já osobně cítím obrovské rezervy, hlavně v domácím prostředí. Ráda chodím tzv. na ostro. 

Každá zdravá žena, která má odkojeno, prožila tisíce jo - jo efektů, potvrdí, že má problém najít svá nezbedná ňadra na správném místě a ještě si to mám nafotit a prezentovat ?

Dále radí ... nezapomeňte všem ukázat, co denně jíte !

Když v noci stojím ve svitu malé ledničkové žárovky a tajně debužíruji, pochybuji, že by můj portrét strašidla někoho natěšil. Bohužel i ta skladba nočního jídelníčku neodpovídá racio stravování.

Za bílého dne se snažím stravovat korektně a odhodit nějaké to kilo navíc.

Jak získat na svou stranu další obdivovatele, když jsem dnes k obědu měla celerové pyré. 

Už jenom to slovo pyrééééé a k tomu z celeru, cítíte tu tragikomedii ? Kdo by tohle jedl ? / nemračte se, já to vidím :-) /.

V době, kdy náš národ ještě mohl svobodně zpívat a kavárensky se povalovat, vedle mne seděla slečna, která potřebovala zaznamenat obsah svého dezertního talířku. 

Netuším, zda se jí chvěla ruka hlady nebo nedočkavostí, ale v jednom okamžiku vytahovala svůj chytrý mobilní telefon z hromady šlehačky, teplých lívanečků a přelivu ze slaného karamelu. To aby kámošky věděly, že to byla fakt mlaskačka !

Rozhodně radí ... každý den přidejte něco výjimečného !

Už jen to, že člověk ráno vstane, nic ho nebolí, je důvod k oslavě. Tu pravidelně završím ovesnou kaší, sklenka šampusu s jahodou by jistě vyzněla stylověji, což mohu chlastat už od rána ? 

Brutální čtyři hodiny ráno, na ulici jen opilci, popeláři a já. A selfie si ráno každý odpustí.

Jak ráda bych potkala Brada Pitta ve stavebninách při nákupu betonu na septik. Toužebně jsem vyhlížela mezi regály v Lidlu Jacka Nicholsona, zda si vybere aku vrták nebo malý kompresor na dohuštění galusek. 

Ve frontě v hobbymarketu jsem po očku sledovala, zda by Axl Rose dodržoval dvoumetrové rozestupy s jeho rebelskou povahou a vono nic. Pod rouškou je každý celebrita a zloděj výjimečných momentů.

Nezapomenout ... čtvrtky jednoduše patří fotografiím z dětství !

Tak zde cítím slabinu v dalším finančním profitu. Černobílá prezentace socialistické šťastné jiskřičky, posléze pionýra, je to vůbec politicky korektní ? Není to zakázané ?

Na všech fotografiích z dětství mám jeden a ten samý sestřih, podle kastrolu. 

Má generálka v této disciplíně doslova vynikala a staticky stojícímu dítěti tato úprava kštice dodávala punc malého debílka, jen uslintnout. 

Hele, mami, promiň, ale na ty nůžky jsi měla dostat zbrojní pas. :-)

Vidíte, jak je složité se stát instagramovou celebritou ? Jak nelehké je chodit Pařížskou ulicí, utrácet, radovat se a ještě to celé dobře prodat. Kdo umí, tomu čest.

Vážení a milí přátelé, já raději slovem než fotkou, já raději blogem než instagramovým účtem. Tímto se omlouvám za 100+1 fotografii hradu Střekova měsíčně, za neumělé a přesto procítěné povídky ze života, za pokusy o vtipné či neméně drsné fejetony. 

Jo a Leoš Mareš může v klidu spát, jediný filtr, který jsem dnes použila ... byl do vysavače :-)

/  a jedna nostalgická, když jsme ještě měli křídla, mohli zpívat a létat. Svět měl plno krásný barev a neschovával je za kus látky. Přeji vám všem jen a jen zdraví ... a naději /