Můj faktor 50 plus ...
Janě jsem vždy záviděla štíhlou postavu, dlouhé nohy, gazelí chůzi a opálenou pokožku celého těla od jara do podzimu.
Já jsem měla plnoštíhlou postavu, nohy od pasu dolů, lachtaní chůzi a bílou pokožku od hlavy až k patě celoročně. Pobyty u moře jsem trávila pod slunečníkem, mazala se ochranným slunečním faktorem 50+ a polykala slzy v letadle. To, když můj soused šeptal své ženě ... hele, mámo, to je ta ženská, co chodí i do moře v tričku. Ukazoval na mne, měl pravdu.
Erika si ráno lehla na lehátko, vystavila své tělo paprskům a večer odcházela s přenádhernou barvou, co většinou mívají jen obchodníci s orientálními koberci v Marrakéši.
Já jsem si lehla na slunce celý den jen jednou. Večer mne odvážel soused svou starou Fabií. Na úpal jsem si vzala Acylpyrin, který u mne vyvolal silnou alergickou reakci, při které jsem se dusila. Pomohla mi až calciová injekce do žíly a kilo bílého smetanového jogurtu a půl kila plnotučného tvarohu na durch spálené tělo.
Luďka se natírala maximálně Nubianem, její hedvábně lesklé, kakaové tělo muže přitahovalo jako magnet.
Já jsem při pobytu na Kanárský ostrovech lehce zariskovala, natřela nižším faktorem a druhý den jsem přitahovala jen španělského lékaře, který dokola opakoval ... solar ekzem, solar ekzem.
Namíchal mi koktejl kortikoidů, steroidů, sedativ, antihistaminik. Půl dne jsem ležela totálně zhulená mimo sebe pod slunečníkem, druhou půlku jsem plenila švédské stoly v jídelně. Po týdenní terapii se divím, že mi sociálka neodebrala na letišti dítě, osobní váha mi ukázala plus pět kilo.
/ paellu jsem prý při večeři jedla naběračkou ?? /
Tři smyslné bohyně s luxusně opálenou kůží a já ředitelka vápenky s obličejem plným pih a věčně spáleným nosem. Kamarádky, které se vždy rády sešly u sklenky šumivého moku.
Uteklo spousty a spousty vody v řekách.
Přestala jsem tam uvnitř sebe řešit, že nikdy nebudu čokoládově opálená, že vždy budu plážový outsider, který plave v tričku. Má tváře spálené a v dekoltu červenou krupičku.
A co mé tři Grácie ?
Jana se před půl rokem vrátila z protialkoholního léčení v psychiatrické léčebně. Už se jí tolik neklepou ruce, má odoperované žaludeční vředy a strašně smutný oči. V úvodu jsem vám totiž zamlčela malý detail. Jana svou celoroční opálenou barvu získávala v zahrádkách restauračních zařízení.
Erika se stala obchodním zástupcem farmaceutického koncernu, chodí z protekce každého půl roku na výplně kyselinou hyaluronovou, v létě se schovává pod apartním slunečníkem a pěstuje si průhledně bílou pokožku jako filmová superstar.
Luďce při pravidelné kožní kontrole lékařka mezi milionem mateřských znamínek našla to jedno, kterým ten kolotoč nepříjemných zpráv začíná. Čeká na výsledky histologie.
A já ?
Jsem z nás čtyř od jara do zimy přenádherně opálená.
Už.
Přestala jsem se mazat faktorem 50+. A přijala do svého života s pokorou faktor 50 plus.
U moře čekám na východ a západ slunce, v jeho odlescích mám duši nejšťastnější. Na své zahradě ohýbám hřbet a zcela přirozeně při pohybu zlátnu. Nehoním se za barvou, vlastně v životě není vůbec důležitá.
A pro muže, nejsem tak průhledná jako jiné polonahé ženy, pod tím tričkem mám spoustu tajemství, při kterých zkrásníte, když si do života pustíte faktor 50 plus ....
Blondýnko, hezky se to čte. Tak to v životě bývá, aspoň já mám takové zkušenosti. A sebe dávno neřeším, už jsem si zvykla hned po ránu se nedívat do zrcadla, páč za hodinu to bude lepší :-) A vidíš, jak jsi dorostla do krásy...
OdpovědětVymazatJá se někdy nedívám celé dopoledne :-)
VymazatMoc hezky a čtivě napsané. Pravdou je, že co jsme řešily kdysi, už neřešíme vzhledem k tomu, že kromě věku se mění i myšlení. Teda u někoho. Přeji krásný den. Marcela
OdpovědětVymazatStává se mi, že ten vnitřek je hodně mlád, přesto už musí vzdát hold letům a zkušenostem.
VymazatJá věděla, čím se potěšit před odchodem do práce...:)
OdpovědětVymazatChudáku, říkám si, že káva, dobrý kus žvance je báječný start ... na druhou stranu, je to pro mne pocta, děkuji.
VymazatKrásně napsáno, moc hezky "se čtete" :) Přeji krásné dny plné energie (kterou nepochybně máte) a těším se na další pokračování! S heslem "všechno je v hlavě" zdravím z východních Čech. Katka
OdpovědětVymazatTen jaderný reaktor uvnitř stále jede, mám energie mnoho, ale už umí i zpomalit :-)
VymazatA děkuji. Moc.
Krásný příběh o vyrovnání a přijetí :-) Osobně jsem opalování nikdy moc neřešila, ale taky je pravda, že jsem obklopená samými Sněhurkami, ať už zlatovlasými nebo černovlasými, a ty (i ti) mi rozhodně neposkytují to srovnání, jaké jsi měla ty :-)
OdpovědětVymazatTy jsi ještě mladá kočka, tebe na to srovnání ještě není třeba a určitě jsem hlavně nosila úplně jinou optiku :-)
VymazatSimonko, krásně napsaný pohled na to, co v mládí řešíme a trápíme se tím a s přibývajícím věkem a zkušenostmi to přestane být důležité.
OdpovědětVymazatJako holka jsem se opalovala dobře, ovšem někdy ve čtvrté třídě mi přišla do života senná rýma a pobyt na sluníčku byl pro mě s přibývajícími roky spíše utrpením. Někdy je mi líto, že nejsem hezky opálená, ale jsou důležitější věci v životě.
Měj krásné dny. Růža
Já vždy toužila po okamžiku, abych si ten pobyt užila a nikoliv prosila tam nahoru, abych přežila.
VymazatSenná rýma a určité typy alergií jsou skutečně za trest, cítím s tebou.
Krásné čtení. Každá z nás si musí ve svém nitru ujasnit, že všechno je v hlavě. V mládí možná mnohdy hloupě uskládané, a pak v "dospělejším věku" tak nějak jinak a lépe uskládané. No některé ženy nedospějí nikdy. Zdraví Iwka
OdpovědětVymazatJá si rok od roku víc rozumím, ale někdy cítím, že se toho mládí uvnitř nějak nechci úplně zbavit. Cítím, že pak člověku zhořkne žití. Tak snad si musím povinně kus dítěte v sobě pěstovat :-)
VymazatVždycky zvolíš dobré téma. Každého prostě matka příroda vybavila jinak. Já jsem s opalováním a sluncem problémy nikdy neměla a nemám snad ani teď. Jsem po svém otci tzv. snědá, takže červená jsem nikdy nebyla, hned do hněda a slunce miluji. . Ale asi jsem to nikdy nějak neprožívala, že by to mělo být něco, co jiný závidí. Starší syn se též opaluje bez problémů a slunce má rád, mladší je bělokožec :-). Už od malinka nechtěl být na slunci. A tak to má dodnes. Nerelaxuje u bazénu. Je zalezlý doma a teprve ožívá v pozdním odpoledni. :-) Obě vnučky taky sténají po neuhlídaném pobytu na slunci, u vnuka se to nějak propojilo- je blonďák, ale opaluje se do hněda.
OdpovědětVymazatHezký den, Simi!
Hanka
Hani, ve všem s tebou souhlasím. Simča píše stále lépe, bude to jednou na knížku!
VymazatTaky se dobře a snadno opaluji i dopaluji. Ale už to neřeším, jako mladá jsem byla dlouhá a hubená, divím se, že mne ty sluneční paprsky vůbec trefily. Dnes jsem přes padesát ( hodně ) a nejsem hubená.Neopaluji se cíleně.Když jsem viděla na kolegyni poprvé alergii na sluníčko, / na Brači /byla jsem v šoku.Vůbec jsem to neznala.
Jiřina z N.
Snažím se psát, aby to bylo přitažlivé a hlavně to mělo hlavu a patu, blíží se léto, opalovačky a tak se téma nabízí.
VymazatAle celé to vzniklo při prohlížení fotek, kdy jsem měla na nose ponožky, mokré, abych vůbec mohla chodit ... tak jsem měla spálené nárty.
Kniha je obrovský závazek, ale právě mi něco podobného říkala kamarádka.
VymazatAle mne spíš baví malé útvary než veliká díla.
No, všude jsem četla, že život začíná po padesátce... já pořád nějak na ten začátek čekám a pořád nic...
OdpovědětVymazatKdo tohle napsal, musel bejt pěknej vůl. Po padesátce začne člověku docházet dech, začíná bolet celej člověk, menopauza stojí za prd a hlavně ty vrásky začíná mít člověk i na zadku! A když by si mohl konečně užívat pohodového a bezobavového sexu není s kým ...:-D Je fakt, že mě stačí málo a hned se opálím. Sice večer jsem jako Indián, ale do rána to krásně zhnědne. Moje kamarádka, bruneta má během léta krásnou rudou barvu jako vařený rak a je okamžitě spálená. Takže? Neplatí nic!
Vendy, nech toho kňoukání, prosím. Po padesátce je to prča, neb si vážíš každého dne, jen prostě potřebuješ někoho, s kým se můžeš smát nebo nadávat ( podle chuti ) a nemyslet na blbosti, jestli zrovna nemáš ovšem existenční problémy, pak bych to chápala.Ale ty jsi originál a jako takový ozdoba každé společnosti tak s kamarádkou vyraž do přírody, někam do zeleně nebo k vodě a uvidíš, že ten život zas tak na prd není.Ono někdy se to jeví jako nic moc a pak zas přijde něco hezkého, držím ti palce, aby toho lepšího bylo víc. Nasaď úsměv a nekoukej na vrásky, Je rozdíl, zda budou říkat ta příjemná vrásčitá a nebo ta protivná vyžehlená.Mám tě ráda i tak!
VymazatJiřina z N.
Existenční problémy jsou už dávnou součástí mého života, víc či míň. A díky za ta krásná slova. Ale zjišťuju, jak mi tu zvonila pošta, že jsem tam zapomněla dopsat že to říkala herečka Jitka Sedláčková, velice vtipná, veselá a energická žena. Ovšem dodatek o sexu je můj ;-D
VymazatJá vzpomínám na toto období kolem padesátky za nejkrásnější v životě, zhubla jsem 35 kg, poznala spoustu úžasných lidí, procestovala kus světa a poznala úžasného chlapa.
VymazatNebyla jsem šťastnější v životě jako kolem 50.
Ale máme to každá jinak, já bych neměnila ani den.
A rozumím si ze všech období nejvíc.
Když jsem měla padesát, sice mi čtrnáct dní před narozeninami zemřela tchýně s kterou jsem si hodně rozuměla, týden po ní mi umřela milovaná jezevčice, ale i přes to mi bylo krásně a byla jsem šťastná, protože jsem byla zamilovaná. Strašně moc. Necelý rok před šedesátkou je všechno na hlavu postavený, jistoty v prdeli, ale jsem zas zamilovaná. Do Bobule....strašně moc.
VymazatVidíš, každé z těch období přináší své. A to vnímání je prostě odlišné.
VymazatAle kdybych měla volbu, do kterého úseku života se znova vrátit, bylo by to právě tohle kolem 50, bylo nej.
Všechno je to v hlavě. Mám dvě kamarádky, obě mají cukrovku. Jedna si jí , co chce, když je cukr vyšší - ubere. Je veselá, vždy pusu od ucha k uchu. Druhá striktně dodržuje dietu. Bohužel, má problémy se synem. Stále je ve stresu. Kdo myslíš, že má po kontrole lepší cukr? Co se týká opalování, nemám problém. Spálila jsem se jen jednou za totáče na nuda pláži. Ještě, že jsem měla dovolenou. Tři dny jsem prsa nosila zabalená v pleně s jogurtem.Byla to pro mě taková lekce, že už jsem tam nešla nikdy!
OdpovědětVymazatJežiši, ještě nuda pláž a mít spálenou třeba prdel :-)
VymazatJá si spálila na flaksu nárty a mohla jsem chodit jen v mokrých ponožkách, nezapomenu.
Pěkně napsané. Každý věk přinášlí své pro i proti a u nikoho to není stále stejné. Mění se priority a když člověk přestane myslet na to, co si o něm myslí druzí a žije naplno, pak si uvědomí, jak je šťastný. Co bylo není a někdy je to lepší, protože, co nám život odpíral, to nám nyní dává.....
OdpovědětVymazatCítím to podobně, ten hon za dokonalostí se pak zpomalí nebo úplně zmizí a život se stává příjemnějším místem na spokojené a příjemné žití.
VymazatJako holka jsem s opalováním problémy neměla a opalovala se celkem dobře. Když mi bylo 45. jeli jsme na dovolenou do Řecka a tam se mi poprvé objevila sluneční alergie. Děs a hrůza, kdo nezažil, nepochopí. Od té doby u moře zásadně pod slunečníkem, navíc mi už stačilo sluníčko i u nás. Opálené tělo je hezké, ale není to zase tak důležité.
OdpovědětVymazatSofinka je krásná slečna ☺☺☺
Ano, kdo nezažil solární ekzém, nemůže hodnotit.
VymazatV mé případě záleží i na ochranném krému, mám už vychytáno, v čem mohu bez starosti vylézt na slunko.
Simi, byla jsem na tom stejně. Pihatá a když už jsem se opálila, tak jsem byla jako vařený rak. Moje sestra má pleť, která při kontaktu se sluncem rovnou hnědne. Od tětství jsem slýchala, abych na to sluníčko nelezla, protože ty pihy budou vidět ještě víc.A také, že Hanička má pleť jako broskvička. To mi hodně pomáhalo, hlavně v pubertě, kdy jsem se cítila méněcenná.
OdpovědětVymazatDnes broskvička hulí jako tovární komín a chlastá první ligu. Zda je opálená, nevím. Neviděla jsem jí sedm dlouhých let. Já se při pohybu na zahradě také přirozeně opálím a už dávno jsem přestala řešit pihy, barvu pleti a hlavně věk. Duše nestárne.
Před lety tu sestra byla v době, kdy nejstarší vnučka slaví narozeniny. Oslavu pořádám pravidelně já (Marie zase pro tu mladší). A když moje mladší sestra odešla, Marie se zeptala: "Hele a o kolik je ta tvoje sestra starší?" Nic mě nedokázalo potěšit tak, jako ta otázka. 😊
Vesměs tyhle typy jako je Hanička na stará kolena vypadají jako stará indiánská větev, protože to slunce dokáže s pletí skutečně zatočit a místo ksichtu jsou pak brázdy jako od Přemysla oráče. A když se přidá ještě svěží životní styl, je na průser zaděláno.
VymazatJá jsem si při svém druhém výstupu ukrutně spálil čelo na Fudžisan. Nějak jsem uprostřed té krásy zapomněl dávat pozor a ukolébal jsem se tím, že jsem v mracích. Bohužel japonské mraky neměly dostatečný ochranný faktor :-).
OdpovědětVymazatNedivím se, já když se skláním k bohům, čelo si natluču :-)
VymazatSimi, někdo to má tak a jiný zase onak, hlavně to moc neřešit a porovnat se s tím, co prostě máme :-). Já jsem letní znamení, slunce miluji, v mládí (i ve středním věku, pozdějším věku, popadesátkovém věku) jsem se dokázala škvařit na slunci a nabírat teplo do kostí co to šlo. Jenže pár let zpět je slunce tak škrábavé a žahavé, že odpočívám na lehátku pod slunečníkem jak u moře, tak doma, je to už fuk. A ty jsi zahradní sluníčko sama o sobě, takže žádné pupínky, žádná alergie, tobě je tam prostě HEJ...
OdpovědětVymazatÁla
S věkem zralým skutečně již neřešíme různé nesmysly, ale v mládí ta touha po dokonalosti a kráse prostě potlačit nejde.
VymazatSouhlasím, že v současnosti je slunce tak ostré a žahavé, že mají problém i velcí solární otužilci, prostě nic dobrého to není.
Jako vždy hezké a moudré čtení!
OdpovědětVymazatDěkuji a přeji hezký víkend! U nás prší, tak doufám, že prší i na tvou zahradu!
Pa, Helena
U nás na střídačku už prší druhý den a příroda si nesmírně libuje, konečně.
VymazatMoc hezky jsi to napsala. Tohle je opravdový život. Nic není tak dokonalé, jak to může vypadat. Život nám nabízí tolik variant. Hezký víkend Simi :-)
OdpovědětVymazatV opravdovém životě si musíme jen dobře nastavit zrcadlo nebo sehnat dobrého kožního lékaře :-)
VymazatBlondýnko, to se tak krásně čte, tvému faktoru moc fandím! Ten můj je zatím 40 plus, ale začínám pociťovat velikou změnu - a ne, přechod to rozhodně není :D. Přijala jsem své tělo se všemi jeho nedostatky, začala ho více poslouchat a spoustu věcí už neřeším. Krásné jarní dny přeji! :)
OdpovědětVymazatJá jsem v tvém věku bojovala s mnoha démony, kolem 50 jsem prožila nejkrásnější období v životě, takže se máš nač těšit !!!
VymazatSimi, že nejlepší je se s nikým neporovnávát, na to většinou člověk přijde až časem :). Alergii na slunce mám taky - proto jsme loni byli na dovolené v květnu a v listopadu :)
OdpovědětVymazatMěj se krásně
V dnešní době má solární alergii tolik lidí, že už bývá výjimkou ten, co se neosype.
VymazatBohužel !
A pak skutečně nezbývá než přizpůsobit vše situaci a stavu těla.
Vím proč se těším na čtení tvých článků. Zvednou mi náladu. Ano 50+ přišlo prozření, že netřeba se za ničím a nikým honit, s nikým se nesrovnávat a žít, užívat si, radovat i nadávat, to k životu patří. Spousta starostí je pryč, spousta zkušeností zůstala, tak žijme a s úsměvem....
OdpovědětVymazatKrásné dny měj. U nás prší, zahrada se raduje, já lelkuju :o)
Hlavní je, když si to člověk uvědomí, připustí a těch myšlenek se nebojí.
VymazatTrvá to, ale to přijetí pak člověku dovolí nadhled, pocit zadostiučinění a hlavně dávku, velikou ... pokory.
A je mi velikou ctí tě těšit, já děkuji.
Vsadím se, že jsi nikdy neviděla spáleného Itala 😉 A není to jen pokožkou, jsou i bílí nebo pihovatí kteří by se spálili i když je pod mrakem. Jen vědí co dokáže sluníčko u moře a vyhýbají se slunci když je nejvíc nahoře a hlavně se mažou krémem s vysokým faktorem. Spálené vidíš turisty ze severní , střední a východní Evropy.
OdpovědětVymazatU moře fouká svěží ale zrádný větřík! A úplně nejlepší je procházet se po pláži místo obvyklého smažení na lehatku 😊
Neviděla a věřím, že neuvidím.
VymazatVy žijete v souladu s teplotními zkušenostmi, nemáte potřebu se honit za barvou a hlavně, to moře tam máte pořád.
My bohužel na týden nebo dva do jednou roka a pak jsme jako utržení od řetězu.
A výsledek, ten se dostaví zaručeně :-)
Simi, s opalováním to mám podobně, také se musím mazat a na sluníčko (u moře) jen opatrně. Ale chodím na něj ráda, stejně jako ty a na faktor 50 plus se začínám pomalu připravovat.
OdpovědětVymazatHezky jsi to napsala a čím jsme starší, tím víc víme, co je důležitější, že ano?
Přeji Ti krásný víkend. D.
Vždy, když jsem slyšela to šílené, hlavně zdraví, protáčela jsem panenky ke stropu.
VymazatA jak dneska je právě to zdraví priorita !!
To je pravda. Člověk se někdy trápí věcmi, které k trápení nejsou. Vzpomínky na spálenou dovolenou mám také, i když se opaluji dobře. Není o co stát. Krásné a osvobozující zmoudření .-)
OdpovědětVymazatVíš, kolik tě jich mém věku čeká ???
VymazatTěch zmoudření, myslím.
Jen mnoho lidí není připraveno jít tomu naproti. Já už jo.
Taky mám slabou alergii na sluníčko. Hlavně to jarní mi trochu vadí. Ale nejsem opalovací tip, takže co pochytám za pochodu to mám.😃
OdpovědětVymazatPřeji krásný a pohodový zbytek víkendu.🌞
To naše, české mne trápí málo. To mořské je horší.
VymazatPak si člověk musí skutečně pořídit pořádné a kvalitní mazání, možná se i promazat uvnitř :-)
Moc pěkný příběh s ponaučením. Taky jsem se nikdy pořádně neopálila, buď jsem bílá a nebo červená, hnědou nemám v repertoáru, ale už nějaký čas si s tím nelámu hlavu, to je opravdu to nejmenší. Neřeším to zhruba od té doby, kdy jsem zjistila, že už se nedokážu s potěšením vypíkat na zahradě mezi rybízy. ;)
OdpovědětVymazatNejdůležitější je, že když se neopálíš, alespoň si mezi rybízy můžeš nacpat pupík.
VymazatJaká je tragédie, když se spálíš a ještě ti kručí břicho :-)
Nejhorší jsou plejbojové ze solárek. Se zlatými řetězy...
OdpovědětVymazatAlergie na umělou barvu je citelnější než ta solární, to mám po těle lentilky.
VymazatDoběhla jsi dobu))))
OdpovědětVymazatÚžasné čtení na které se vždycky těším. Nezklamala jsi:-) jako vždy.
Já mám snědou pleť od přírody a i když jsem 50 plus mažu se stále faktorem 50 :-) Desátý den u moře jsem se pravidelně potýkala se sluneční alergií. Vyzrála jsem na ní homeopatiky.
Odkud je to krásné povědomé foto?
Přeji hezký pracovní týden.Eva
Fotka je z Madeiry.
VymazatJá pokud zvolím kvalitní krém, problém již nemám. Ale nemohu prostě používat nic podřadného a nekvalitního, pak se skutečně osypu.
Každej máme něco, že. :) Já se teda nemažu prakticky nikdy, od mala jsem takový cikáně, který vyjde na sluníčko a je hned hnědý. A já to vždycky nesnášela a chtěla jsem být bílá! Nejspíš zase z nějakého vzdoru, kterých jsem v sobě měla od dětství mnoho. Miluju ten nadhled a klid, který srší z tvých článků. To bude ten faktor 50 plus.
OdpovědětVymazatMy jsme jednou byli v Bulharsku v kempu pod stanem celý měsíc. Natíral jsem se buď Indulonou, nebo dětským olejíčkem. Byl jsme tak, černý, že se mě pak na koupališti v Hulvákách ptali, kde jsem se tak opálil.
OdpovědětVymazatDobře prý také funguje nafta.
Já se před sluníčkem naopak schovávala, abych nebyla černá jak bota. Stejně mi to bylo houby platné....
OdpovědětVymazat