sobota 7. března 2020

ŽENÁM ...


  "  Žena, která si ostříhala vlasy, je připravená na to změnit celý svět. "
                                                                                             Coco Chanel

Píše se rok 1985. Čerstvá, krásná absolventka zdravotní školy cítila, že svou výjimečnost musí nutně něčím podtrhnout. Plakala má generálka / rozuměj tím nejmilejší maminu /, otec zapil panákem koňaku. Po celé hlavě jsem měla jeden centimetr vlasového porostu.
V této době s ježkem na hlavě chodili chráněnci Ústavu sociální péče, aby jim po hlavě nepochodovaly zástupy hnid a vší. Též kriminálníci při nástupu do výkonu ve vazební věznici.
A já. Otáčeli se za mnou mladí, otáčeli se za mnou staří.
S výrazem absolutního šoku mne na koronární jednotce vítala má primářka. A řešila nejen můj krimi vzhled, ale i skutečnost, jak si připevním sesterský čepec.
Ještě toho dne, odpoledne zasedala mimořádně svolaná závodní rada ROH, aby situaci vyřešila.
Předseda rady navrhoval připevnit čepec gumičkou nebo tkaničkou, záhy naznačil  řešení, že si povinnou součást sesterského kroje budu lepit páskou. Proti této možnosti se zásadně postavila dermatoložka s tvrzením, že při zapaření podbradku si vypěstuji dermatitis.
Po několika hodinách se komise usnesla, že dostanu papír na hlavu.
Znění textu, které mne omlouvalo z mladické nerozvážnosti, mi jako první zdravotní setře v severočeském krajském městě  Ústí nad Labem dovolilo sloužit na oddělení bez čepce.
Než mi vlasy dorostou.





"  Elegantně vztyčená cigareta u kavárenského stolku dělá korpulentní ženy štíhlejšími. "
                                                                                                                       Václav Kubín 

Vášeň šílená, nezměrná a spalující, tak můj život ovlivnila cigareta.
Tenká bílá trubička naplněná voňavým tabákem, labužnický nádech, rakovinný výdech.
Kudy jsem chodila, tudy jsem kouřila. Milovala jsem zasněně sedět, pít kávu a kouřit a kouřit a kouřit jako tovární komín.
První cestu letadlem jsem neřešila, že spadneme, že se utopíme v moři, rozsekáme na kusy ve vysokých horách. Mou mysl jednoznačně blokovala skutečnost, jak já a můj závislý mozek přežijeme let bez kouření.
Dvě hodiny před odbavením jsem nervózně poskakovala po letišti, nikoliv z prvního letu, ale v rámci abstinenčních příznaků. Zapadla jsem do první letištní kavárny a objednala si kávu.
Jedna cigareta, druhá, třetí, čtvrtá, pátá. Během malého šálku černého moku jsem do plic pod tlakem rvala vražedný nikotin. Hlava mi rotovala kolem osy jako kedlubna.
Do letadla jsem nastupovala zhulená doslova a do písmene.
Vypila jsem nejdražší kávu svého života za 189 korun českých. / před 25 lety i dnes pěkná raketa /





"  Nejsilnější zbraní žen je jejich slabost ."
                                   Napoleon Bonaparte

Miluji cesty po zemi, kterou blahodárně protéká veletok Nil.
Horké dny ve stínu luxorských monumentů, vdechuji do svého nitra historii, ztrácím se v bozích a toužím své tělo utápět v potu či ve vlnách slaného moře.
Těším se na návštěvu Káhiry a národního muzea. Poprvé, podruhé, potřetí.
Dívám se na posmrtnou zlatou masku vladaře Tutanchamona a v břiše sebou střeva hází ze strany na stranu. Střevní kličky bublají, poskakují a bude nejvyšší čas se poohlédnout po toaletě.
Přízemí, plno. Zkusím to o patro výš. Zde je fronta jako na banány za totáče.
Zkusím to o patro výš. Zpomaluji a půlkami si jistím krok. Zpevňuji svaly, přesto cítím, že to každou chvilku pustím. Má páteř dosahuje maximálního narovnání, jdu jako pravítko.
U dveří stojí příslušník policie a samopalem určuje počet lidí, který vstoupí dál.
Potím se, jsem bledá a anglicky prosím, ruce prosí a policista kývá hlavou, že musím do fronty.
Břichem projede další peristaltická vlna a já zařvu jako tur :  " Pusť mne nebo se poseru ! "
Rozestupuje se ulička a já se samopalem v zádech vidím konečně světlo na konci tunelu, záchodovou mísu.
Zbytek nádherné expozice jsem si prohlédla naostro, protože čest spodního prádla jsem neuhájila.
Ale od té doby vím, že se domluvím po celém světě česky.






" Archeolog je ideální manžel. Čím je jeho žena starší, tím je pro něj zajímavější. "
                                                                                                           Agatha Christie

Za okny hustě sněžení. Meluzína škrabe svými nehty o dřevěný rám. Noc je mladá a na obloze vyskakují první hvězdy, aby provázely poutníky po cestě životem.
V krbu praská a plamínky tančí.
Ležím spoře oděná, peřina hřeje a kapička parfému smyslně volá. Milý se naklání, zorničky očí probleskují přes přivřená víčka, dva čertíci tančí. Posečkej milá, hodím si sprchu a v mžiku mne tu máš.
Natěšená, sladce nabuzená, v teple a přítmí pokoje čekám.
Chrrrrr, chrrrrr, mlask. Probouzí mne zachrápaní, které zaburácí z mého hrdla, z koutku mi teče slina.
Ležím na zádech, chrápu jako medvěd. Fuj.
Rozhlížím se po místnosti, kde mám milého ? Sedí ve svitu televizní obrazovky a hltá obsah.
Běží krásná zrzavá a smyslná Gábina, střílí a zase běží. Milý sleduje každý její pohyb, každé gesto a na mne se dívá takovým tím chápajícím pohledem. Kouzlo okamžiku se rozplynulo.
Nemám ráda biatlon. Nesnáším zrzavé ženské.
Počkej, Gábino, taky budeš jednou chrápat !!




Milé ženy, přeji vám vše krásné, vše nádherné.
Hýčkejte v sobě bohyni, která i přes své chyby dokáže přitáhnout lačné oko každého muže, prosazujte svou výjimečnost, nebojte se položit sebe i svou čest na oltář neřesti a  nezapomeňte zůstat své .... vaše blondýna.
 

61 komentářů:

  1. Simi, tvoje malé příběhy jsou neodolatelné. I já ti přeju - kromě zdraví, štěstí a tak, i to, ať tě neopouští dar slova a nadhled :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Až mne opustí láska ke slovu, skončí Bakaláři a skončí blog. :-)

      Vymazat
  2. Simčo, nádherně jsem si početla, usmívám se a je mi líp po těle. :-D
    Podobný účes (úplně dohola) si opatřila moje dcera na střední škole, k tomu navíc piercing. Kamarádky na mně vrhaly soucitné pohledy. Domnívaly se, že dceru postihla nějaká hnusná choroba. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje máma byla drsná ženská, ale tenkrát skutečně od srdce plakala.
      Je pravda, že i já si na svůj ksicht musela zvyknou, vždy ráno jsem se lekla :-)

      Vymazat
  3. To jsem se zas nasmála! Nejvíc těm posledním dvěma příběhům 😂 Cizí “neštěstí” přece potěší, ne?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se ráda podělím, lidskými chybami se lidé baví od nepaměti a já si myslím, že je to v pořádku. Však já se sama sobě směju často.

      Vymazat
  4. Simi, v dnešním pošmourném odpoledni, kdy si v notebooku dělám pořádek ve fotkách, řádně vše vkládám do pojmenovaných souborů (ta pečlivost ve mně je někdy až příšerná!!) a u čtení tvého dnešního příspěvku jsem se rozchechtala na plnou hubu/pusu- pardón. Vzpomněla jsem si, jak náš prostřední syn z krásných vlněných vlasů si nechal vzít mašinkou u kadeřnice na ježka. Já málem plakala, můj muž řval jak tur, kluk asi nečekal takovou smršť emocí od milujících rodičů. NO, taky jsme to přežili a za pár let jsem mu píchala ucho pro nasazení náušnice :o))), dnes už ji ani nenosí.
    Díky za tvé humorné vzpomínky.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto rozumím a chápu, já sama jsem měla sklon k velikým excesům.
      Moji dceru jsem dokázala nádherně ukočírovat, vždy jsem si dala prostor s nějakou podmínkou a jí to čekání nebavilo a vymyslela něco jiného.
      Takže třeba na dredy nikdy nedošlo, protože byly podmíněné přijímačkami a když jí přijali, přišla s piersingem a tak to bylo furt dokola. :-)

      Vymazat
  5. Taky jsem se teď tady smála. Ty to prostě umíš.Pohraješ si vtipně se slovíčky, abys tomu psanému dala říz. Úplně se mi to pošmourné odpoledne rozsvítilo.
    Taky jsem se( to už je tedy hodně dávno) dala ostříhat. Z dlouhých vlasů na mikádo pod uši. Mamka sténala, můj milovaný za mnou 14 dní nepřijel, jen můj otec zachoval klid - vždyť jí vlasy dorostou :-). Ale nevím, jestli by tak reagoval, kdybych přišla na ježka. A už vůbec nevím, jaká by byla reakce při mém prvním vkročení do kanceláře n.p,.Tepna těsně po maturitě. :-)
    Hezký víkend,Simi!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Shodou okolností nyní chodím do gastro poradny ke své nadřízené a ona na to vždy ráda vzpomene, máme těch společných zážitků skutečně vrchovatě.
      Přesto z ní cítím, že mne má ráda.
      Co by moje generálka dala za mikádo :-)

      Vymazat
  6. Simči, nádherně jsi zavzpomínala a napsala.Taky ti přeji vše nej.Krásnou sobotu a neděli.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mé bakalářské příběhy jsou pověstné a občas výživné.
      Krásnou neděli, Marti !

      Vymazat
  7. Čeština zapůsobí kdekoli na světě, použije-li se s dostatečně naléhavou dikcí :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Především to zoufalství bylo patřičně znát.
      Díky onemocnění Faraonovou nemocí, která je pro tento region pověstná, myslím, že pan policista věděl oč se jedná.

      Vymazat
  8. Simonko, parádní historky, vidím to v barvách.
    Jednou, kdysi dávno, mě kadeřnice vzala na blond tak, že mi spálila vlasy a šly taky na krátko.
    Ve třeťáku na střední jsem byla jediný kluk ve třídě ( ostříhala mne spolužačka ).A to byla móda skládaných drdolů!
    Loni mě o vlasy připravila chemka.
    A život jde dál.
    Super příspěvek k 8.březnu jsi sem dala. Zdravím Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také se mi stalo, že jsem šla z blond aplikace s padajícím chemlonem domů.
      Máš pravdu, Jiřinko, hlavně zdraví !!!

      Vymazat
  9. Ta tvá historka s rebelským účesem a zdravotnickým čepečkem je mi nějaká povědomá, jako by se tu už někdy mihla :).

    Děkuji ti za vtipné příběhy a i já tobě, milá ženo, přeji jen to dobré! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Procházkovic, je to možné, když ono se mi to hodilo k tomu citátu.
      Krásné dny k vám na sever.

      Vymazat
  10. Simi, ty jsi byla ale číslo. :o) A u třetí historky mi zase tečou slzy od smíchu. No, ty jsi prostě číslo pořád. :o)
    Přeji Ti krásný Den žen. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si vždy, když je mizerně říkám, hlavně se z toho neposrat.
      Bohužel, ne vždy dostojím svému životnímu mottu :-) :-)

      Vymazat
  11. Ano, takových veselých (i smutných) příhod máme každá kufry. Ale jen ty nej... se umí zasmát samy sobě.

    Veselé MDŽ, Simčo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono vlastně nic jiného nezbývá, život je krátký a mít se rád je důležité.
      Pak není problém se sám sobě od plic zasmát.
      Veselé MDŽ, ráda na ně vzpomínám a bez hořkosti, mělo to co do sebe, dnes se lidé za to stydí, nechápu proč ?

      Vymazat
  12. Veselé MDŽ,milé ženy.Vám milá Blondýno děkuji za krásný večer.
    JP

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Paní Plihalová, jestli jsem přispěla ke krásnému večeru, vrním blahem.
      Já děkuji.

      Vymazat
  13. Moc jsem se při čtení nasmála a zároveň se mi vybavily některé příhody z mého života.
    Když jsem chodila s mým mužem, tak jsme se jednou u jeho rodičů dívali na televizi. Čekali jsme na chvíli až budeme sami. Budoucí tchán měl ale výdrž a my se natáhli na gauč. Najednou slyším, jak někdo chrápe. Byla jsem to já. Jak já se tehdy styděla.
    Krátké vlasy nosím téměř celý život, ale úplně na ježka jsem nikdy nebyla. Ovšem jednou k tomu moc nechybělo. Byla jsem u své šikovné kadeřnice a bavily jsme se, jak bych chtěla ostříhat. No, byla jsem hodně nakrátko a druhý den v práci kolega významně zdvihl obočí, ale nijak můj účes nekomentoval.
    Simi, užij si MDŽ.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pěkně si u televize zachrápal snad každý, já se jen vždy stydím na kosmetice, když mne probudí to šílené zachrápaní. Kosmetička vždy říká, že každá druhá ho řeže jako pila v lese :-)

      Vymazat
  14. Simi, jsi mistr slova, tvoje přání ženám je originální, naprosto jedinečné, povzbuzující.... Děkuji a také ti přeji k dnešnímu svátku,abys měla v době stále tu rebelskou, něžnou, bojovnou i chápající, krásnou a milující duši.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když jsem nafotila ty krásné kytičky, musela jsem je spojit slovem.
      Já ráda od srdce a s kusem sebe, jinak to nemá smysl.
      Maruško, děkuju, doufám, že věkem nezapšknu!

      Vymazat
  15. Cérko, to bylo zase počteníčko, moc děkuju, ty nikdy nezklameš. Užij si dnešní den :-) Zdravím z kotárů ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Libuško, dcérko, ty jsi dorazila z kotárů, to je pro mne vyznamenání.
      Moc a moc děkuju slunce z Moravy.

      Vymazat
  16. Milá Simi, zpříjemnila si nám s manželem ranní kávu (jako už mnohokrát)! Děkujeme a přejeme krásnou neděli, krásný sváteční den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo mi ctí vás provázet ránem, zpříjemnit ho, pobavit vás a hlavně si uvědomit, že jsme jen lidé, chybující a přesto nás svět baví !

      Vymazat
  17. Blondýnko, hahahaha, rozesmála si mě a pobavila při ranní kávě. Měj pěkný den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ranní káva je jednoznačně nejchutnější, nejlepší a chutná mi z celého dne nejvíc.
      Jsem šťastná, že jsme si jí dali u Dietlů a mohli tak nastartovat den.

      Vymazat
  18. Krásně vyjádřené přání k MDŽ! A ta aranžmá jsou taky kouzelná.... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V pátek jsem je nafotila u mých kamarádek, já vždy nastartuji den krásnými a voňavými květinami.
      Pospojovala jsem je se slovem a milá Vendy, vše nej !

      Vymazat
    2. Díky moc, i tobě krásný MDŽ!

      Vymazat
  19. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  20. Já jsem se takhle nechala ostříhat v době, kdy jsem už měla dvě děti. Omylem.Neporozuměly jsme si nějak s kadeřnicí.Já měla na mysli ježka coby střapaté vlasy jen na vršku hlavy, zbytek delší, jak se v té době nosilo. No když zajela od vrchu až dolu strojkem, bylo pozdě. Nezbývalo než hrdě z toho udělat záměr. Pracovala jsem jako kontrolorka ve strojírnách a celá dílna první den nutně potřebovala změřit kus zrovna ode mne:-)))Prostě se na mě chodili dívat jak na exota. Věděli že jsem "exot", ale že až tak...
    Jinak přeji Simčo také ke dni žen jen to nejlepší 🌷

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, taky jsem chodila na Jágra, nahoře střapaté, dole delší.
      Fajn se to upravovalo a dneska to jde zase do módy :-)

      Vymazat
  21. Krásné ráno, Simi,
    prosím o vysvětlení věty "nebojte se položit sebe i svou čest na oltář neřesti". Já, abych něco nepokazila. ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krásné ráno Doktůrková,
      tobě jako zkušené žena nemusím psát, že každá z nás disponuje arzenálem ženských zbraní a je jen na ní, jaký kalibr použije.

      Vymazat
    2. No já (nezkušená) se tě ptala právě jako zkušené... A nic jsem se nedozvěděla! Tak zase nic... :D

      Vymazat
  22. "Kouzlo neznámého už je pryč a kouzlo důvěry tu ještě není"
    E.M. Remarque

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. E.M.Remarque byl v době dospívání mým nejmilejším spisovatelem, hltala jsem od něj slovo od slova, byl pro mne bůh.
      Tak děkuji, Mirečku, ty kluku jeden !

      Vymazat
  23. Odpovědi
    1. Mišáku, děkuji.
      Moc jsem si přála nás ženy potěšit, tak snad se vydařilo !

      Vymazat
  24. ÓÓÓ ženo, díky:-))))
    Dlouho jsem se tak nepobavila.
    Nechceš ty svoje story vydat?
    Měla by jsi hodně čtenářů:-))))
    Hezký týden. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, asi zůstanu jen tou spisovatelkou bakalářských příběhů.
      Dnes se snaží vydávat každý a já mám úplně jiné ambice.

      Vymazat
  25. Já si vzpomněl na socialistický slogan:
    "Kdo máš máš dlouhý vlas - nechoď mez nás."
    Ale doba se mění. V té době byl potetovaný je námořník nebo mukl. Dneská má kérku kde kdo...
    Krásný čas sváteční vinšuji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Protože jsem celé své mládí strávila s máničkami, několikrát jela i policejním autobusem, něco o tom vím :-)
      A já ti mnohokrát děkuji za vinš !!!

      Vymazat
  26. Moc jsem se pobavila :-D Díky za krásné přání, lehkost tvých vět i půvabné květiny, obzvlášť ta poslední opravdu pohladila :-)

    OdpovědětVymazat
  27. Báááječně jsem si početla!👏👍 Díky za krásné přáníčko a nááádherné květinky.:-)
    I tobě přeji jen to nejlepší k tomu našemu svátku.🌹:-)
    Ema

    OdpovědětVymazat
  28. Moc krásně se to četlo, hodně jsem se nasmála příběhu z Káhiry. Podobný zážitek jsem zažila v srdci Paříže, celkem brzo ráno, restaurace ještě zavřené až na jednu,kde se připravovali na denní provoz. Ani jsem nemusela hledat slova, bylo zřejmě vidět, co hledám. Naštěstí byli vstřícní a dobře to dopadlo ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
  29. Úžasná Blondýnko užila jsem si každičké písmenko..s úsměvem na tváři. A jsem šťastná,že ty různé nemilé situace nepřitahuji jen já. Milá Simi moc děkuji za přání a nádherné květinky a také i když po..😊 vše jen to nejlepší a krásné dny ti přeji. Z💙

    OdpovědětVymazat
  30. jednoducho bomba, útok na smiechové svaly, aj najväčší bojovník a svalovec býk pod týmto textom sa smiechom zvalí - už mi chýbaš...

    OdpovědětVymazat
  31. Nádherný článek i květiny. Děkuji za tu krásu přeji super krásné dny.

    OdpovědětVymazat
  32. Překrásné příběhy i květiny, tleskám!

    OdpovědětVymazat
  33. Rebelka tělem i duší. Ale nebyla Rebelka zrzečka? (θ‿θ) ʘ‿ʘ (✷‿✷)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nikdy, narodila jsem se blondýnou a asi ta i zemřu. :-)

      Vymazat
  34. To jsi měla ještě štěstí, že se k tomu nevyjadřoval uliční výbor strany :).
    Pro mě byl let do Káhiry druhým v životě, první byl do Helsinek.
    U Tutanchamona mě dost překvapilo, že tam bylo možné fotografovat.
    A citát Agathy Christie je krásný, měla osobní zkušenost.

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.