úterý 27. února 2018

Únor v kostce ....

Název měsíce ÚNORA si lze vysvětlit tak, že v tomto období taje led a do řek se noří ledové kry / tedy od slovesa nořiti se, prosím, nezaměňovat za nesprávné do řiti /, ten letošní začal ukázkově teplým počasím, byl celý nádherně prosluněný a končí takovými teplotami, že po pěti minutách venku má člověk červený nos jako po flašce rumu. Stále si ještě užíváme teplé čajíky, nějaký ten grog, ke kterému chutná něco doma upečené. Nevím, čím to je, ale tento měsíc je na pečení nejproduktivnější z celého roku, stává se ze mne pekařka, cukrářka. Peču koláče, buchty, cukroví, zákusky. Ano, než se oteplí, pak jsem zemědělec, botanik, hnoják, kolchozník, tahač kamenů. Pořád ještě v domácnostech voní mandarinky, pomeranče nebo pomelo, ale jablka už začínají býti moučná, otlučená a nedobrá a to nemluvím o rajských, která už nemají vůbec žádnou chuť.
Zahrada se díky vysokým teplotám na začátku měsíce začala probouzet, mnoho travin má již nové, letošní výhony, hortenzie jsou řádně napučené a popínavé již mají centimetrové zelené lístky. K mým třem kočkám mi jako domácí mazlíček přibylo několik divočáků různé velikosti, věku a nálad, tudíž díry v plotě jsou od 20 cm do 120 cm podle zadku hlavní svině. Uvažuji o zbrani, jak nám doporučil nový pan prezident, abychom se nemuseli bát škodné. Sýkorkám a ostatnímu ptactvu jsem nasypala kolem 40kg slunečnice, tak doufám, že z jara díky koncertu z venčí nebudu schopna usnout.
Čtu, čtu hodně, čtu jako za mlada, nejméně knihu týdně a jako nutnost pro svůj osobní rozvoj jsem se přihlásila do víkendových kurzů tvůrčího psaní. Chci se naučit lépe psát, skládat slova, věty, souvětí, lépe prezentovat své myšlenky, chci dát svému psanému projevu štábní kulturu, chci pro své čtenáře daleko vyšší úroveň. Mám obrovské rezervy a měl by ze mne někdo vymlátit uložený potenciál. Český jazyk je nádherný, je to země neomezených možností, ráda se víc seznámím, víc polaskám a hlavně naučím.
Se Soptíčkem jsme si hráli na obchod, paní prodavačka odmítala dětskou obuv, chtěla být za ženu. Největší radost jsem jí udělala koupí barevné modelíny s vykrajovátky a tak tvarujeme srdíčka, hvězdičky, lístečky všech barev. Mluví v celých větách a pokud nejsem bystrá a rychlá, nějaké věty zní japonsko - bulharsko - maďarsko - česky, hlavně je důležité se usmívat a kývat hlavou, nevadí, že nerozumím, stejně jí miluji bez hranic. Nejoblíbenější naší činností je jízda lanovkou, vlakem a trolejbusem, ministr Ťok by nám měl za zcestovalost poslat odznak " Mladý a starý orel na cestách ".
Loučím se s měsícem krátkým a slunečným, který nás roztančil na maturitním plese, pohoupal ve větru při procházkách, protáhl nám výrazně světelnou pohodu a hlavně celý národ z gauče sportoval, fandil a radoval se.
Pomaloučku, polehoučku nadevírám symbolicky dveře pro nový měsíc, který přinese první jarní dny ...


34 komentářů:

  1. Tak jsi nám druhý měsíc v tomto roce pěkně dala do kostky. Jako vždy vtipně . Někdy se to člověku nezdá, ale co měsíc přinese zážitků.

    OdpovědětVymazat
  2. Krásně jsi se popasovala s bilancí dalšího měsíce.

    OdpovědětVymazat
  3. Ledové kry se noří do vody - já se nořím do duchen.

    OdpovědětVymazat
  4. Pro mne je únor ten nejmíň oblíbený měsíc. Sice je nejkratší, ale taky nejzáludnější jak se ukazuje a ne zbytečně mu Indiáni říkají Měsíc smrti. Asi jako všichni kdo mají jakkoli velký nebo malý kus země kde se může rejpat a pěstovat všechno co kvete se už nemůžu dočkat a tak přesazuju, vysejvám, řízkuju, dávám naklíčit aby mi tenhle elán vydržel tak do půlky dubna a pak už to zas byla celoroční povinnost a dřina Navíc mám narozeniny a tak od určité doby bych sice měla slavit to že jsem přežila s jakž takž zdravím rozumem další rok a neskončila na psychiatrii, že ohlédnutí dozadu v životě je víc a víc bolestivé, lásky míň a míň, nějak se po sedmi na ní bohatých letech začínají léta hubená. Jediným světlým bodem je Bobulka, jenže ta nepatří jen do února ale do celého roku a roků dalších. Asi mi při těch mrazech nějak vymrzá i mozek a nemám ani chuť na focení nebo nějaké tvoření.

    OdpovědětVymazat
  5. Skuhrám, skuhrám a  ani ti nepochválím zase velmi brilantně sepsanou retrospektivu tvého měsíce   

    OdpovědětVymazat
  6. No už aby tady ty jarní dny byly ... doufám, že prcek nebude testovat moje boty ... zatím musí kocour schovávat ocas, protože je zajímavější než kožíšek.

    OdpovědětVymazat
  7. Fotka vnučky v lodičkách je boží, po kom asi to dítě je? Jsem "teplomil" a tak teď trpím, mrazivý vítr je pro mě zabiják.

    OdpovědětVymazat
  8. U nás je krut největší co pamatuju. Včera nám zamrzl odtok vany a ta je prosím v kotelně metr od kotle! Jednou (dřív) byla v obýváku taková zima, že vevnitř zamrzl kohoutek u vodovodu! Mám v podvědomý strach, co kde mráz zničí

    OdpovědětVymazat
  9. Nejlíp je teď kocourům, kteří mají kožich jako ten váš. Náš Čičikov sedí i teď venku na mraze, ale k Terezčině misce teplýho papu se vrhl a choval se jako tygr!

    OdpovědětVymazat
  10. tak pekne si to npisala, ze ani do kurzu nemusis!

    OdpovědětVymazat
  11. U mě byl tak na půl - hezkej i méně fajn . Ale co bude březen a jaro - jedeme dál

    OdpovědětVymazat
  12. [10]: To je rozhledna Větruše a město pod ní je Ústí nad Labem.

    OdpovědětVymazat
  13. Únor je na pečení jak dělaný, taky mám ten pocit! Taky mě takové chutě přepadají

    OdpovědětVymazat
  14. Únor prosvištěl jak vítr. A dík, že jsem u tvých prožitků mohla být s tebou. Vzhůru na březen

    OdpovědětVymazat
  15. Pěkně jsi to shrnula Holčička už má vytříbený vkus! Tady se říká febraietto corto e maledetto - únor krátký a zlořečený. A letos nezklamal - je tu pod nulou a silný vítr, naštěstí slunečný a nemáme tu sníh, jinak sněžilo i v Římě, u moře a na jihu - katastrofa!

    OdpovědětVymazat
  16. Ten výhled na hrad mě totálně dostává   a ty podpadky nemají chybu.

    OdpovědětVymazat
  17. Tu druhou uvedenou variantu konkurující původnímu slovu "nořiti" používají ti, kterým "údor" přihrál svými chřipkovými epidemiemi "plný dos" .

    OdpovědětVymazat
  18. Co k tomuto shrnutí napsat - milé, vtipné a výstižné čtení (co na tom kurzu chceš dělat :o))! Jo a dala bych si kousek toho pečeného, čaj mám vlastní :o)

    OdpovědětVymazat
  19. Sofinka má parádní lodičky, v tomto případě lodě, ale co se v mládí naučíš .... Také už jaro vyhlížím, ale jenom za oknem, venku je fakt pořádná kosa   

    OdpovědětVymazat
  20. Nádherný únor jsi prožila, přeji neméně krásný i březen.

    OdpovědětVymazat
  21. Blondýnko, také mi vnoučata chodí v lodičkách a nejen holky Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
  22. Hádej, co jsem si díky tobě udělala?

    OdpovědětVymazat
  23. Letos se stoprocentně naplnila pranostika " Nekousne li únor tlamou, udeří ocasem". Tak at nám narašené a napučené pokud mozno nezmrzne..

    OdpovědětVymazat
  24. Dnes jsem tu vaši únorovou zimu u vás taky prozkoumala. Byla jsem na mamo, málem jsem umrzla. Já naivní si myslela, že 27.2. už bude klepat na dveře jaro!

    OdpovědětVymazat
  25. Ty se potřebuješ učit psát? Ty bys mohla spíše vyučovat. Také jsem v únoru více četla.

    OdpovědětVymazat
  26. [1]: Ano, měsíc přinese spoustu zážitků a je dobré si je vydolovat z paměti, zjistíme leckdy důležité podrobnosti, které jsme nevědomky upozadili

    OdpovědětVymazat
  27. [11]: A votom to je, jednou nahoře, jednou dole, vždyť by to byl opruz bez řádné horské dráhy

    OdpovědětVymazat
  28. [21]: Jak jsme si je naučili, tak je máme     

    OdpovědětVymazat
  29. Simčo, krátký a tak krásný únor jsi měla. Soptíček v lodičkách je super, postoj má zajímavý, pobavila jsem se. S tím pečením to mám přesně obráceně, víc peču v létě. :o)

    OdpovědětVymazat
  30. Fotka z nadhledu s mostem v pozadí je skvělá.

    OdpovědětVymazat
  31. Opravdu přečteš knihu týdně? Vedeš firmu? Píšeš blog? Jezdíš za vnučkou? Jsi se v únoru naklonovala?

    OdpovědětVymazat
  32. [30]: Já jsem se dívala na dvě kostky z minulých let a jednoznačně největší pekař jsem v únoru

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.