neděle 18. února 2018

Běžec ...

Dnem svého narození jsem se postavila k silné, bílé startovací čáře.
Důkladně jsem si uvolnila svaly, vyklepala lýtka, zahřála svalovou soustavu.
Povytáhla trenýrky, upravila tílko a svázala vlasy.
Běžeckým botám jsem přitáhla tkaničky.
Stáli jsme tam všichni a na signál jsme vyrazili.
Předběhla jsem rodiče, bratra, soudružky učitelky.
Předběhla jsem soudružky družinářky, kamarády, přátele, milence.
Utekla jsem manželovi, dítěti, příteli, kolegům.
Nejdříve o jedno, pak o druhé, o třetí kolo.
Když jsme se míjeli, někdy jsme se usmáli, popovídali, pomilovali, pohádali.
Nesnášela jsem líné, pomalé lidi, lidi bez náboje, bez nasazení.
Osud mi jich jako zkoušku nadělil vrchovatě.
Ve svém běžeckém průkazu jsem měla napsáno : Má energii jaderného reaktoru.

Běžecký ovál se ze dne na den zvětšil, narostl do gigantických rozměrů.
Začaly mne tlačit boty, rozpadlo se tílko, trenýrky nedržely.
Na trati jsem se přestávala potkávat se svými nejmilejšími.
Na zádech přibývala závaží, zátěže, bolesti, chmury. Běžela jsem už sama.
Vyhořela jsem.
Doběhla jsem.
Abych se mohla postavit znovu na start, musela jsem se znova narodit.
Učila jsem se spát, jíst, umývat, oblékat.
Stavěla jsem se na nohy, učila jsem se chodit.
Poprvé jsem do života pouštěla odpočinek, flákání, zevlování, ovalovaní.
Zrodil se kavárenský povaleč, občasný loser.
Rozmanitost lidských povah a rysů mne už neobtěžovala, dívala jsem se i z druhé strany.
Poprvé jsem uchopila skutečnost, že nemůžeme všichni běžet stejným tempem.
Ve svém běžeckém průkazu jsem měla napsáno : Může vyběhnout, se svou energií umí nakládat.

Běžím.
Mé dráhy změnily povrchy. Střídají se čtyři roční období.
Dokáži běžet v týmu, občas zaběhnu časovku, dokáži běžet štafetu.
Štafetový kolík již předávám z ruky do ruky, odnaučila jsem se ho po druhém běžci házet.
Čas, zkušenosti, věk, stárnutí otupily ostré hrany.
Snažím se s lidmi potkávat, běžet ve stejném čase i na stejné trati.
Pokouším se být tolerantní, pokouším se přijímat lidi s jiným nastavením.
Nechci běhat sama, chci běžet se svými láskami, se svými milými.
Jen svým protivníkům mohu ukázat záda, nezáleží mi na nich.
S těmi se míjet mohu, nic si nedlužíme.
Dostala jsem do vínku nastavení, nebojuji s ním, už jsem ho přijala.
Jsou dny, kdy se běžecké trénování zvrtne, kdy naberu závratnou rychlost. Běžím s větrem o závod.
A pak se ráda vracím, kam patřím.
Mezi ostatní běžce.
Ve svém běžeckém průkazu mám napsáno : Když se vám zase začnu vzdalovat, houkněte, já ráda zpomalím.
Já už to totiž umím.


33 komentářů:

  1. To je tak pěkně napsané

    OdpovědětVymazat
  2. Mezi mými přátelskými blogy jsou momentálně, po zmizení Mengano, asi jen dva blogeři, jejichž povídání čtu s velkou chutí, a přiznávám bez mučení, že i s trochou závisti v duši. To proto, že tak skvěle vládnou slovem. To jseš ty a Čerf.

    OdpovědětVymazat
  3. Zdá se, že jsi potvrzením Patočkova učení - Jádrem jeho filozofie je existence člověka, kterou vnímá jakožto pohyb.

    OdpovědětVymazat
  4. [3]:Budu jí muset napsat. Co s ní vlastně je.

    OdpovědětVymazat
  5. Hezky jsi zrekapitulovala Ale byla to někdy asi fuška, viď. Já se taky nadřela. Můj běh životem děkuje i za některé zlé věci, díky nim jsem to, co jsem a ne ženská, která ve třiceti jen brečí a brečí...

    OdpovědětVymazat
  6. Ono dostat od života ránu je prospěšnější než rákoskou na dlaň. I to přebolí, ale neponíží. Já jsem spíš přesvědčený občasný rychlý posel (nemůžu přijít na to, jestli je "poslyně") a občas i pěkný osel Přeji ti pořád dobrou dráhu, žádné pole plné brázd   

    OdpovědětVymazat
  7. Stojí za to občas změnit pohled na svět Zase jsi to napsala, tak krásně

    OdpovědětVymazat
  8. Smekám před tvým literárním talentem. Tohle je nejlepší článek na téma týdne.V několika větách jsi proběhla svým dosavadním životem, v několika větách jsi dozrála k poznání, v několika větách jsi zrekapitulovala  svou životní pouť včetně poučení do budoucna. Zasloužíš si  povalování pod italským sluncem, zasloužíš si zmírnit tempo a přizpůsobit ho tomu krátkému kroku vnučky, abys mohla spočinout před dalším závodem. Ty se nikdy nezastavis, jsi nabitá energií, jsi perpetuum mobile. Hodně štěstí v dalším běhu.

    OdpovědětVymazat
  9. Na Tvoje články se vždycky moc těším a obdivuji osobitý styl, který má jen málokdo. Běžecká trať života je někdy hodně krkolomná a ne každý se z ní dokáže poučit, ty jsi to dokázala, moc Ti fandím 😃

    OdpovědětVymazat
  10. Krásně napsané, co víc, výstižně. Život se neměří na počet uběhnutých kol. Ale s počtem uběhnutých kol se získává pochopení pro druhé lidi, pro jiný život, než ten náš. Někomu ukážeme záda abychom ho mohli opět doběhnout... a pomoci mu.

    OdpovědětVymazat
  11. Každý věk má holt svoje....a k něčemu se musí dozrát.....

    OdpovědětVymazat
  12. Že umíš vyjádřit přesně co chceš, je mi jasné od samého začátku, kdy jsem začala Tvůj blog navštěvovat. Opět jsi nám dala do sebe přesvědčivě nahlédnout. Každý prostě běží svým životem po nějaké trati. Potkávají ho ztráty a nálezy. A ne každý doběhne k jeho škodě tam,kdy si uvědomí, že,, hlavou zeď neprorazíš".

    OdpovědětVymazat
  13. Velmi pěkně podané.

    OdpovědětVymazat
  14. [8]: Tak už tam je, s radostí jsem ji tam plácla...

    OdpovědětVymazat
  15. Zásadně neběhám, i šalinu si nechám ujet

    OdpovědětVymazat
  16. Simi, jak už napsali všichni přede mnou - lépe to nenapíši. Jsi prostě talent na psaní (samozřejmě i spoustu jiného). Tak ať Ti vydrží dech.

    OdpovědětVymazat
  17. Skvostně napsané! Mohu jen zatleskat!

    OdpovědětVymazat
  18. [8]: Pod tento komentář se podepisuju a nemám co dodat

    OdpovědětVymazat
  19. To podobenství se mně velice líbí, já ale než běžím, raději zdolávám různé mety :).

    OdpovědětVymazat
  20. Ve Tvém psaní je ukryto tolik energie,že už pociťuji ,jak mě prostupuje, prochází celým tělem. Reset, restart a běžím s Tebou

    OdpovědětVymazat
  21. Vždycky si při takovém tématu vzpomenu na jeden starý kreslený vtip Dušana Pálky ze školního prostředí: Byl na něm žák u tabule, která byla popsaná shora až dolů složitými matematickými výrazy, a vedle něj učitel, který to komentuje slovy: "Horáčku, Horáčku! Jestli budeš chtít udržet krok s ostatními, budeš muset hodně ubrat."

    OdpovědětVymazat
  22. Krásně a výstižně popsaný životní běh Podle toho co a jak píšeš, je vidět že jsi trénovaná běžkyně

    OdpovědětVymazat
  23. Ufff, to bylo něco... Vlastně NĚCO.

    OdpovědětVymazat
  24. To byla ale parádní jízda! Tedy vlastně běh!

    OdpovědětVymazat
  25. Taky jsem běhal, ale srazil mě kamion a teď už jen jezdím na vozíku. :)

    OdpovědětVymazat
  26. Čo na toto povedať... idem si zabehať

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.