Nejkrásnější vánoční dárek...

Vánoce 1975.

Za oknem padal sníh. Spousta bílého sněhu.

Mrzlo a já s malým bráškou se těšila na večer.

Malá blondýnečka byla žákyní páté třídy a nejvíc se těšila na měkké dárky.

Tyto dárky totiž duši budoucí slečny přitahovaly jako magnet.

K mistrovskému salátu pana otce se zasedalo s rozechvělým žaludkem a nepomohl ani vepřový řízek z kýty, který se jedl skutečně jen na ty vánoce.

Blondýnečka rozbalila první knihu, rozbalila druhou a přišel na řadu měkký balíček.

Bože, stůj při mně, drž mě, objímej mě, jsem jednoznačně nejšťastnější holka pod sluncem.

Dostala jsem své docela první rifle značky WRANGLER. Měly nádherně vyšisovanou barvu, boží knoflíčky a celé byly jako ze zahraničního magazínu. Holka, co do té doby chodila v tesilkách, krimplenových sukních nebo šatech a doma v zástěře, dostala první letenku na Mars. Bombastické.

A že ten večer byl neobyčejný. Rozbalila jsem poslední a nejkrásnější dárek ve svém životě.

V rolničkovém papíru byla zabalená vinylová deska skupiny ABBA.

Tančila jsem, skákala jsem, šílela jsem jako správný puberťák, protože tahle švédská skupina byla můj top.

Dlouho do noci jsem seděla v křesle v nových riflích a dívala jsem se na přebal desky.

Nikdy v životě jsem už nebyla tak rozsvícená a nadšená z dárků.

V koruně vánočního stromečku jsem našla prstýnek, ano, ten prstýnek. Mezi dárky jsem zabalila těhotenský průkaz.

V krabičce od Pitralonu se na mě usmívaly klíče od družstevního bytu.

Kolem kouliček jsme chytali našeho prvního nádherně bílého kocourka. V obálce mezi roličkami toaletního papíru jsem našla jen tak náhodou dovolenou do ciziny hned po revoluci.

Dostala jsem v životě mnoho nádherných dárků od mých milovaných, mých blízkých.

Ale nikdy, skutečně nikdy jsem už nezažila ten kouzelný, nezapomenutelný sen, který ke mně přišel a obdaroval mě.

Kdykoliv si vzpomenu, ano, já byla strašně šťastná.

Za jedny kalhoty, za jednu desku.

Vím, že mě leckdy podezříváte, že si své příběhy smýšlím.

A vězte, že já to mám v životě vždy něco za něco. Za radost a štěstí zaplatím daň z přidané hodnoty.

Druhý den po těch krásných vánocích jsme šly všechny děcka z ulice sáňkovat.

Blondýnečka rozjuchaná to naprala do stromu. Domů mě přivezli v dezolátním stavu.

Ruku jsem měla v dlaze, nohu v sádře a všechny klouby v těle po otřesu jeden velký hematom.

A víte co, byly to magické vánoce, tou druhou rukou jsem mohla hladit přebal té desky.

Přeji vám krásnou adventní neděli. Potěšíte mne, pokud i vy vzpomenete na nejkrásnější vánoční dárek.