středa 12. července 2017

Stále touží, stále sní...

Za stolkem sedí tři ženy. Tmavovláska, zrzečka, blondýna.
Jejich věk je stále střední, jejich tužby stále mladé.
Už nemusí domů spěchat podepsat úkoly, připravit svačiny. Netlačí je čas.
Jsou dámami svého času a přesto jim ta opuštěná hnízda někdy drtí chlopeň víc než si dokáží přiznat.

Tmavovláska bude slavit výročí, nádherné dvouleté výročí.
Vzala si fešáckého chlapa, pečlivého, usměvavého, pracovitého.
Půl roku po svatbě a hlavně po společném sestěhování se začal měnit v despotu.
Přesný příchod ze zaměstnání. Pedantsky uklizená domácnost, boty se zarovnanými špičkami, prádlo v komíncích.
Vše v řadě, vše podle pravítka. Hlavně dodržovat režim, dodržovat řád.
Schůzka s přáteli, které zná celý svůj život, se mění v medové lázně, kde teče med proudem.
Doma chlad, milování bez vášně, jen z povinnosti.
Když manžel odjede na pracovní turnus žije a dýchá svobodně. Když se vrací, umírá v ní všechno.
Láska, ženství, radost.

Zrzečka je vdaná přes třicet let.
Žije v krásném, malém domečku s kouzelnou zahradou.
Domácnost jako z cukru, nikde žádné smítko, nikde žádná šmouha. Ve špajzu naskládané stovky zavařenin, marmelád.
Peněz málo díky neschopnému manželovi, jehož podnikání je monkey business.
Žijí vedle sebe, nikoliv spolu. Nemilují se, netouží po sobě.
Domácnost dvou kamarádů bez benefitů. Když přijedou děti, hrají kino.
Život na maloměstě pod škraboškou přetvářky. Nemá kam jít, i když touží zpřetrhat všechna pojítka.

Blondýna je sama rok. Přítel zaháčkovaný v minulém životě neschopen opustit jho svého osudu.
Rozvedený, ale stále se závazky. Se směšnými, trapnými závazky.
Když do pekla, tak na mladém oři. Mladý oř je ženat.
Co chlap, to zbabělec. Jeden se závazky, druhý bez, výsledek na zvracení.
Blondýna je nezávislá, je úspěšná, je chytrá. Má skvělé přátele, má úžasné zázemí.
Cestuje, poznává. Jásá, směje se a přesto se cítí mezi lidmi a s lidmi zoufale osamělá.
Je sama se sebou, rozumí si, chápe se, přesto má potřebu sdílet.
Děsí se zklamání, děsí se bolesti.
Už ví, proč nemá ráda vánoce. Chybí tam mužská dlaň, která něžně drtí tajně ukradené vanilkové rohlíčky.
Chybí tam lžíce, která dokáže sníst půlku lavoru bramborového salátu a pak dostat žlučníkový záchvat.

Tři ženy, tři životy.
Vstávají od stolu, obejmou se, líbnou se na tvář.
Tmavovláska pod vějířkem svých řas tajně zahání slzu, děsí se, zda ručníky v koupelně mají štábní kulturu.
Zrzečka slibuje blondýně, že si sbalí kufry, už po tisící.
Blondýna si na benzínové pumpě zamyšleně prohlíží ruku muže u vedlejšího stojanu. Má rád vanilkové rohlíčky ?
Každá jiná, každá svá, přesto stále touží, přesto stále sní....


20 komentářů:

  1. To jsem ráda, že se mám tak dobře....teda v komínkách a srovnané nemám nic    , ale ten klid    a přítel, když je potřeba, tak přijede    Dnes jedu s mamkou a s dcerami do Hradce, zítra na Květy do Lysé a v pátek snad do Ostré....no na víkend budu muset do práce     

    OdpovědětVymazat
  2. Četlo se to hezky.Ale dnes jsem se při čtení nesmála.  

    OdpovědětVymazat
  3. Je to otázka toho, co kdo chce. Já jsem sama (míněno bez chlapa) 21 let. Nemám s tím problém - a až mi jednou docvakne, že elektrické věci se opravují až po vytažení ze zásuvky...

    OdpovědětVymazat
  4. Tři osudy,ale vlastně ani jeden nijak pozitivní, spíše smutné čtení. Jsem ráda za to, co mám a doufám, že to ještě pár let vydrží. Blondýně přeju bezva chlapa

    OdpovědětVymazat
  5. S tím smajlíkem to je jinak     

    OdpovědětVymazat
  6. Pod nádhernou fasádou se vždycky něco skrývá...

    OdpovědětVymazat
  7. Famózní úvaha. Je to o životě, náhodě, uvážlivosti, štěstí. Té blondýně držím palce, nikdy není pozdě. Milovníků (nejen vanilkových rohlíčků) je dost. Jen hledat jinde než na té pumpě. Zdravím a začínám si vážit toho, co mám doma. Ale všem jmenovaným přeju lepší náhodu

    OdpovědětVymazat
  8. Ber to z té lepší stránky, aspoň ti nehrozí žádný rozchod. Četla jsi knihu Pollyanna? Jestli ne, tak doporučuji, zvlášť první díl. Tam se člověk dozví, jak BÝT RÁD ZA VŠE, čeho se mu (ne)dostává.

    OdpovědětVymazat
  9. Mám známou, která po všech eskapádách našla štěstí přímo za rohem (a to doslova ve vedlejší ulici). Dnes je už tři roky šťastná s bezvadným chlapem. Bohužel, někdy se prostě lidé, co se k sobě hodí, míjí.

    OdpovědětVymazat
  10. Skvěle napsáno.. Člověk nikdy neví, co se mu v životě přihodí..

    OdpovědětVymazat
  11. [11]: Všichni muži nejsou sráči, jen ti kvalitní jsou zadaní a zaháčkovaní.

    OdpovědětVymazat
  12. Ahoj Simi, napsala jsi to moc pěkně

    OdpovědětVymazat
  13. To byl naprosto super článek. Hltala jsem všechny písmenka, bombově napsané ♥

    OdpovědětVymazat
  14. Skvěle napsané, byla bych ta čtvrtá u stolu, o níž jsi nepsala. jsem prostě šťastná a nic mi neschází. Já vím, zní to blbě, tak já už jsem docela tiše.

    OdpovědětVymazat
  15. Moc hezky napsané! Hodně málo stačí a vše je jinak...právě to prožívám...

    OdpovědětVymazat
  16. Připravila jsi smutné čtení. Ale život není jen růžový sen. Hodně mi to připomnělo i naši kamarádskou trojici. Moc ti přeju, abys našla chlapa tvého srdce.

    OdpovědětVymazat
  17. Jeden příběh smutnější než druhý. Ženy jsou jak jemné hudební nástroje, které je snadné rozladit.

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.