pondělí 19. prosince 2016

Umění obdarovat...

....přišla jsem až nad ránem, plná emocí, plná skvělé nálady.
Oslava kulatin mé kamarádky se skutečně vydařila, sešla se společnost fantastických lidí, kteří si měli o čem povídat, sama oslavenkyně zářila jako pochodeň, jen vzplát, krásné dary, voňavé kytice, stoly plné jídla a to celé násobené nenucenou atmosférou. Už jen to, že všichni vypnuly v předvánočním shonu, tak to byl bonus k nazaplacení.
Uprostřed skvělé zábavy začala hrát kytara...nastoupil syn i dcera oslavenkyně a začali nádherně zpívat vlastní upravený text o své mamince " O mami, mami , dík " na hudbu Karla Gotta, když se přidala všechna čtyři vnoučata, nezůstalo v místnosti jediné oko suché. Slzy dojetí tekly všem, ani chlapi se za ně nestyděli, byl to neuvěřitelný vrchol, byl to nádherný dar.
Dar mámě za lásku, za porozumění, za občasné vyhubování nebo jen za to, jak je vychovala, jak je miluje.
Do svého daru dali obrovský kus srdce.
Mám svátek v prosinci a narozeniny na vánoce, u nás doma se neobdarovávalo, své skutečné první obrovské narozeninové popřání jsem dostala až jako dospělá. A o to víc jsem byla neskutečně obdarovávána od mojí dcery.
V devíti letech mi upekla palačinkový dort / vůbec nevadí, že se nedal jíst a druhý den jsem musela vygruntovat celou kuchyň /, rok od roku přidávala nádherná překvapení v podobě labyrintu hledání dárků, upečení zhruba padesáti větrníků nebo Sachrova dortu, slavnostní večeře při svíčkách, kdy všechno připravila sama. Nikdy na ty narozeninové party nemohu a nedokážu zapomenout.
Do svých darů dala obrovský kus srdce.
Blíží se čas obdarovávání, čas dárků, možná ještě žádný nemáte, možná ještě váháte, co svým blízkým nadělit. V tom hmotném to ale není, byla jsem svědkem, že obyčejná píseň se stane mercedesem mezi dárky.
Dejte do svých dárků kousek srdce, kousek sebe...vrátí se vám všeho vrchovatě...


....na chuť tohoto dortíku nejde zapomenout, byl pečen z lásky a od srdce a dceři tenkrát bylo pouze 14let....

15 komentářů:

  1. Musela jsem se smát, protože jsem si sama vzpomněla jak jsem mamče k narozeninám jako malá připravila pohár, jejda, co já do toho dala a ona to chudák snědla. Díky za vzpomínku.

    OdpovědětVymazat
  2. Já si pamatuji, jaký jsem měla zážitek z toho, že jsem doma sama prvně zatopila v kamnech, než mamka přišla z práce a usmažila topinky s míchanými vajíčky.

    OdpovědětVymazat
  3. Na zážitky z obdarovávání se nedá zapomenout. Taky jsme mamince se sestrou a bratrem pekli mřížkový koláč. Co na tom, že nepovedené mřížky skončily v koši - hladem jsme je potom vytahovali a jedli. Maminka přišla k hotovému - jíst se to dalo a hlad je nejlepší kuchař. I neumělé dárky potěší, protože z nich člověk cítí zaujetí, se kterým byly tvořené. Ještě se nedá všechno koupit.

    OdpovědětVymazat
  4. Tak z mych daru si z detstvi nepamatuji nic. Ale tatkovy dary spodniho pradla mamce nelze zapomenout. Jednou by se do toho mamka vesla dvakrat, podruhe jsem se ztezi vesla ja...jindy zase totalne asexualni kousek leda na vytirani...

    OdpovědětVymazat
  5. Věřím, že taková píseň musela skutečně dojmout a sklidit úspěch. V létě jsem byla na jabloneckých slavnostech, kde vystupovalo dívčí trio (nepamatuji si název kapely) a také zpívaly píseň mamince, bylo to velmi dojemné, musela jsem neustále smrkat a dělat, že mám hroznou rýmu, aby přítel nepoznal, že ve skutečnosti roním slzy . Bylo to krásné, takový dárek musí každou mámu potěšit... :)

    OdpovědětVymazat
  6. Ani moje oko nezůstalo suché...Normálně jsi mě dostala...

    OdpovědětVymazat
  7. Nestačím ani číst, natož psát komentáře, ale věřím, že oslava byla dojemná a žes měla pak skvělou náladu celý víkend..

    OdpovědětVymazat
  8. Tak já to znám (bohužel) jinak - a tohle moc obdivuju.

    OdpovědětVymazat
  9. To je tak krásný povídání! Občas si vzpomenu, jak jsme tohle se sestrou dělaly my mamince, dodnes má od nás schovaná všechna přání. A já to dělám i s těmi od našich kluků, nevyhazuju, nemůžu .

    OdpovědětVymazat
  10. To je opravdu dar na dary Ani se nedivím, že žádné oko nezůstalo suché    No a ty máš teda taky dokonalou dceru    , já si vždycky na narozky stěžuju, že mi zase nikdo dort neupekl a to mám tři    Přeji ti vše nej nej   

    OdpovědětVymazat
  11. Přiznám se, že mě začátek tvého článku také dojal. Písnička byl dárek ze srdce a správně jsi ho označila jako mercedes mezi dárky.

    OdpovědětVymazat
  12. Vypadá, že je z kokosu.. dala bych si. Jinak takovéto dárky nejvíc potěší. Ty které jsou z lásky.

    OdpovědětVymazat
  13. To jsou krásné okamžiky. Já jsem před lety uspořádala oslavu zlaté svatby pro mé rodiče a chtěla jsem, aby bratr zahrál na housle jejich svatební píseň "Věrné milování" z Prodané nevěsty. Brácha souhlasil jedině, když budu zpívat. Brácha trénoval housle na Slovensku, já doma part Jeníka. Se sluchátky na uších s puštěným kazeťákem, mezi pečením cukroví a slaných dobrot.  Jeník z pásku mne vedl. Brácha přijel těsně před oslavou a na sehrání nebyl čas. On jen řekl, ať zpívám a on se tempem přizpůsobí. Měla jsem takovou trému jako kdybych vystupovala v národním. Závěr byl velmi těžký a když jsem to měla vyzpívat a uviděla jsem v zrcadle potutelný smích mé dcery, která se viditelně styděla za svou matku před svým ještě ne manželem, tak jsem to nezvládla dokonale, ale potlesk byl.

    OdpovědětVymazat
  14. Krásně jsi to napsala, takové dárky miluji ze všeho nejvíc.

    OdpovědětVymazat
  15. Mám schované všechny dárky, které pro mě vyrobil můj syn ještě jako malý kluk, trochu mu s některými pomáhal děda, nevyhodila bych je za nic na světě.

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.