pátek 17. dubna 2015

Vzdala to...

...v průběhu několika měsíců ke mě na blog začala chodit blogerka, maminka s dvěmi malými holčičkami, její blog byl osobitý, nový, plný nadšení a skvělých nápadů, někdy jsem koukala jako tele na nová vrata, jaké má báječné a neotřelé rady, které nenajdete ani u těch starších a zkušenějších.....pak se ze dne na den odmlčela, její blog už neexistuje a mě celkem mrzí, že to vzdala. Nevím, jestli osobní důvody, hodně práce v domácnosti kolem dětí, malý počet komentářů a nebo zklamání, že si od blogování slibovala něco víc a nezdařilo se....
Blogování je dnes hodně moderní forma komunikace, ovšem obnáší hodně straveného času u počítače, zpracování fotografií, přemýšlení o nových tématech, o nových směrech a hlavně o sdělení. Někdo má blog jako relax, někdo jako útěk ze samoty, někdo vypsání se z problémů, bolestí a nemocí, někdo jako prezentaci svých výrobků, výpěstků nebo jenom obyčejné buchty k nedělní kávě. Já mám tento komunikační most hodně ráda, ještě víc v případě kdy z blogera cítím určitý nadhled, možnost se zasmát třeba i sám sobě a nebát se toho a fantastické je, když z každého blogu na mě vykukuje osobitost, to co nemám já, ale někdo tam na druhé straně a mě to dokáže potěšit, povzbudit i spravit náladu. Nemám ráda kopírující se blogy bez nápadu, bez interesu a bez náboje. Když jsem objevovala blogový svět, hodně mě třeba oslovil blog Moniky " U nás na kopečku ", skvělé fotky, vynikající pojednání témat, o co horší bylo, když jsem začala narážet na její kopie, které vyznívaly vedle originálu hodně lacině. Dnes ještě raději chodím na blog jejího manžela, který otevírá vtipně mužský svět a pohled na život kolem nás, je to hodně osvěžující.
...vzdala to. Určitě měla svůj osobní důvod, který nedovolil popustit uzdu fantazii, krásným fotkám a parádním nápadům. A proto si vážím každého, kdo tu blogovou káru táhne dál, nebojí se, že komentářů bude skromně, že i názory budou odlišné a dává do toho kus svého já a svého srdce....

22 komentářů:

  1. ... asi na to neměla cérka čas, ale nemusela ho rušit, mohla psát jenom občas, škoda. K Monice i k jejímu manželovi chodím ráda. Je to moc pohodová rodina. Někdy zírám co všechno vymýšlejí pro své děti a nejenom pro své Tak si představuju správnou rodinu

    OdpovědětVymazat
  2. Simčo taky mě občas někdo ,,napadne,,drzým komentářem,ale já toho  lotra vyřeším jedině zablokováním,nebo smažu,řeknu tady jedno slovo od plic a klidně jedu dál.Asi ji dětičky dávají pěkně zabrat časově,ale hold to nejsou panenky,ale živý tvoreček a musí se mu více věnovat.S fotkama si ráda pohraji a někdy koukám jako ,,vyvoraná myš,,co mě někdy vyleze.Někdy se k té Monice podívám.pa

    OdpovědětVymazat
  3. Někdo se na blogu vypíše ze svých starostí, a když je vyřešeno, nemá už pro něj smysl pokračovat. Ono to opravdu zabírá hodně času, a tak je důležitá motivace. A někdy na blog ani nezbývá síla, dovedu to pochopit.

    OdpovědětVymazat
  4. Jestli je to maminka malých dětí, asi nemá čas. Moje snacha také hodně psávala na jedněch stránkách pro maminky s dětmi a jakmile končila mateřská a nastoupila do práce, zanedbávala své stránky. Ony sice stále existují, někdy nakouknu zavzpomínat, ale není na ně čas. A možná, že je lepší, když maminka zjistí, že ten reálný řivot je důležitější. Je ale škoda, že blog smazala, protože jak píšeš, měla čím zaujmout, i když ne davy.

    OdpovědětVymazat
  5. [1]:Taky si myslím, je škoda rušit něco, co bylo přínosné

    OdpovědětVymazat
  6. [3]:Upřímně...já bych nedala denodenní přípravu článků, fotek a hlavně vybírat témata, která denně někoho osloví, to Vás děvčata, která to dávate, celkem obdivuji, ani časově bych to nestihla

    OdpovědětVymazat
  7. [6]: Už melu z posledních sil a denodenní příliv nového článku na mém blogu hodně brzy skončí.

    OdpovědětVymazat
  8. " V blogování už nejedu !

    OdpovědětVymazat
  9. Simi, moc pěkně jsi to napsala

    OdpovědětVymazat
  10. Je pravda že prvotní nadšení může časem opadnout. Znám ale bloggery co přestali a pak zase začali, když nabyli inspirace. Taky to vyžaduje dost času a se dvěma malými dětmi to je ještě těžší. Pokud ale chodí na tvůj blog a uvidí zájem,třeba se zas ozve

    OdpovědětVymazat
  11. [7]: Přijde mi to naprosto normální, při práci, rodině, koníčcích je nereálné být denně v pozoru

    OdpovědětVymazat
  12. [9]: Já bych to taky nezvládla a navíc nevím, co bych komu nabídla každý den, aby to bylo poutavé, přínosné a zajímavé...pokud to ostatní nezaujme, je to o ničem

    OdpovědětVymazat
  13. Mně blog baví a trávím na něm hodně času,ale myslím si,že dávat články každý den je zbytečné.To už by bylo jako povinnost a blog má být pro radost:)Ale je fakt,že poslední dobou pozoruju,že spousta blogů skončila nebo prostě stojí a ty dotyčné,které tam dřív byly prakticky denně,se tam objevují jenom někdy,což je škoda.Ale je pravda,že ne každý má čas sedět jenom na blogu a ani by to nebylo správné!Blog je prostě pro zábavu a toho dotyčného to musí hlavně bavit:)

    OdpovědětVymazat
  14. Taky mám ten blogový svět moooc ráda, hlavně ráda koukám, co kdo krásného napsal, vyrobil a získávám inspirace      Škoda, že blog smazala....

    OdpovědětVymazat
  15. Ani se nedivím, pokud má malé děti, na blog nezbývá čas, Simi.

    OdpovědětVymazat
  16. [13]: Souhlasím, blog musí být zábava, relaxace a pohoda, v momentě kdy zavládne stereotyp, nuda a povinnost stává se z toho nepříjemný přítěžek, na některých blozích to někdy bývá znát, že autor neví , kudy kam

    OdpovědětVymazat
  17. [15]: Jasně stále není posvícení, stejně si myslím, že není třeba hned házet flintu do obilí, nemusí být článek denně, třeba jednou za týden, za dva...proto jsem nadšená, když objevím něco inspirativního a hlavně ti stálí a nezlomní zůstávají       

    OdpovědětVymazat
  18. [17]: Máš pravdu, Simi, jenže jednou si člověk řekne "dost" a blog je fuč!

    OdpovědětVymazat
  19. Krásně napsané - ta dotyčná by si to měla přečíst, určitě by jí to nakoplo zpět! Ono to chce hlavně hodně takového toho času, kdy vás nikdo neruší, můžete se v klidu zamyslet, zrelaxovat hlavu, a toho je s těma děckama fakt málo! Sama nosím v hlavě spoustu témat, o kterých bych ráda napsala, postupně je zase zapomínám, protože tenhle "kvalitní čas" prostě není!

    OdpovědětVymazat
  20. Tak blogerku Moniku jsem tu nepotkala, škoda...ale i mně se stalo, že mi zmizeli dva blogeři, tedy bloger a blogerka, jejichž blogy jsem měla strašně ráda a doteď mi chybí.

    OdpovědětVymazat
  21. [19]:A už je zpátky, mám radost        , vrátila se i bez mého nakopnutí     

    OdpovědětVymazat
  22. [20]: Je to blog  " u Nás na kopečku " a její manžel má blog  " Slovo od slova ", ten mě momentálně moc baví, pán je vtipný a píše s nadhledem

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.