Bez kafíčka....

...okusila jsem jaro zase z jiné strany....do zoologické zahrady se většinou chodí , když jsou děti malé, inu to mé je už odrostlé a vnouče odpočívá u maminky v bříšku...jo, tak to zkusíme jako dospělí a vychutnáme si to jako dospělí....

....do zoologické zahrady v Děčíně jsme se vypravili poprvé, byť to máme skoro " za rohem ". Je to malá, komorní zahrada v nádherném prostředí lesoparku, o co menší, o to víc krásného procházení v probouzející se jarní přírodě. Sluníčko nám svítilo celý den do kroku a bylo opravdu potěšující se dívat, jak v každé ohrádce nevinně pokukovala mláďátka....

.....vyfotit malého klokaního fešáka bylo hodně náročné, neustále lezl ven...dovnitř, ven...dovnitř....chudák maminka klokanice, trpělivě ho sledovala, občas pohladila, občas srovnala...ale když se pozorně podíváte, je tam ta šibalská hlavička vidět....

.....krásná procházka mezi zvířaty v milém prostředí, dopřáli jsme si svačinu a pak tak nějak vyplynulo při cestě zpátky, že by bylo fajn si někam sednout na zahrádku a dát si kafíčko....a ejhle, v Děčíně nejsou ještě na jaro připravení, nikde žádné posezení, nikde žádná zahrádka vybízející k posezení....no není to škoda, když je venku hodně přes 20 st. a vy si nemáte , kde dát občerstvení...tak snad někdy příště, až se městečko na Labi vyspí ze zimy....