....už to není utopie, už to není jen v představách a snech, už to začíná být realita. Včerejší den byl jak vymalovaný z reklamních obrázků a kalendářů na jaro. Sluníčko vymetlo oblohu, která byla azurově modrá. My jsme si hodili batoh se svačinou na záda a hurá do přírody. Všude sněženky, probouzející se tráva se zelenala, ptáci se mohli přeřvat, jen aby si za zimu vše vypověděli, po stráních běhaly bez ostychu srnky a já mám v nohách prvních 20km jarní přírodou....
Krásnou sis udělala procházku a pěkně dlouhou To já drtím na zahradě větve z ořešáku a ještě tam toho mám, jen co se trochu oteplí, jdu pokračovat Ještě, že mě to baví No, ale procházka by byla lepší
OdpovědětVymazatMoc krásná procházka a doslova poeticky popsané jaro s nádhernými fotkami. Já lákám manžela na delší výlet a on prej má pořád málo zeleně a holé keře ho nebaví. Ale jo, plány mám. Určitě sis pořádně nabila baterky.
OdpovědětVymazat[1]: Drtičku si přeju už několik let, věřím, že by mne to také bavilo. Prý těch pár větví postříháme a spálíme. Není to škoda? A musím čekat, až to trochu poschne. Jinak nechce hořet.
OdpovědětVymazat[3]:Drtička je opravdu super,taky mě to baví,drtila bych stále ale již není co!nechtějí mě ořezat více stromy.
OdpovědětVymazat[4]: my máme i dost rybízových keřů, maliny a každý rok ořežeme trochu stromy a občas jsme i něco káceli.
OdpovědětVymazatSimco teda smekám,tolik km nachodit,ale procházka ůžasná...
OdpovědětVymazatJo Ty jsi ještě mladice, to mi to také chodilo. Člověče, každý rok je už nějak znát. Nejhorší je, že mne nenechá synáček odpočinout. Prý si odpočineme až potom. Proto s ním plánuju kratší trasy. To s manželem se mi chodí lépe, ale ten zase plánuje tak, že mistifikuje a já si musím rozvrhnout síly, jinak mne to deptá. Musím znát trasu. A manžel jde prostě za nosem. Také toho hodně nachodil a zná, pak mi to všechno chce ukázat a na dlouhou dobu mě odradí. Třeba procházka na 5 km je paráda, ale když už mám za sebou 8 a ocitnu se na rozcestí, kde tvrdí, že mám do cíle 9 km, tak jsem na dně. A manžel prohlásí, že nějaké kilometry on neřeší. A já zuřím, což mi bere síly.
OdpovědětVymazat[1]:Začalo to jako rekonvalescenční procházka, počasí bylo exkluzivní, rozhodně jsme tolik km v plánu neměli.
OdpovědětVymazat[5]:Když jsme to večer podle mapy sečetli, málem jsem upadla, ale nohy mě nebolí
OdpovědětVymazat[9]:To jsi teda fakt dobrá, já bych dnes neušla nic, naprosto mě vyčerpala cesta k zubařce 10 min a zpět
OdpovědětVymazat[3]: Je to príma věc, já jsem si ji prosadila a teď si na ní taky drtím
OdpovědětVymazat[10]:Cestou k zubaři páchám sebevraždu, vymýšlím si rodinné příběhy, umírám po jednom metru, naprosto Tě chápu, kdyby se děti rodily u zubaře, jsem asi bezdětná
OdpovědětVymazatTo tedy byla pořádná procházka, Simonko. 20 km bych ušla stěží za týden!
OdpovědětVymazatU vás už to je opravdu hodně jarní fotečky jsi pořídila opravdu hezké tak užívej brzo bude chumelit PÁ
OdpovědětVymazatKrásné! Už je to tady, o tom není ani pochyb!
OdpovědětVymazat... jaro je tady, ale já ho zatím vidím jen v dáli, v údolí, když se šplhám na běžkách po ještě stále zasněžených kopečkách . Měj se krásně!
OdpovědětVymazatJaro je tady
OdpovědětVymazat[12]:Zubařka mi nevadí, to bylo kvůli nachlazení, mě nic nedělala, dítě jsem tam vlekla, taky bych tipovala, že uvažovala o matkovraždě
OdpovědětVymazatSimi, moc pěkná procházka je prima pozorovat jak se příroda probouzí.
OdpovědětVymazat[13]: Jo tak plicník , no děkuji, až budu příště v lese, budu vědět, co na mě kouká z listí
OdpovědětVymazat[16]: Ty koukej užívat svah, sníh a děti...za chvíli to uteče a zůstanou jen vzpomínky, užívej, užívej
OdpovědětVymazat[20]:
OdpovědětVymazatKrásné fotky,je vidět,že už opravdu začíná jaro:)
OdpovědětVymazatPřekrásné, optimistické jarní fotky a cožééé?!, ty jsi ušla dvacet kiláků , úžasné!
OdpovědětVymazat