sobota 28. února 2015

Ježíšek si k nám zase najde cestu....

.... na mém oblíbeném blogu jsem četla postesknutí maminky, že její dcerka za ní přišla se sdělením, že ví, že dárečky nenosí Ježíšek. Pochopila jsem dnes jako zralá žena, že to jsou ty momenty, kdy nám začínají děti utíkat z dětského světa iluzí do světa dospělých. Ono to začíná nenápadně, prvními nalakovanými nehtíky, prvním vytrháním obočí / mé dceři se skutečně zadařilo, vypadala jako Voskovec s Werichem, nemám tušení, který z nich měl to obočí jako idiot /, pak ten den, kdy spolužáci vtipně poznamenali, že táta koupil blbý dárek k vánocům a je po Ježíčkovi.
Pokračuje to psaníčky a chichotáním, první pusou před barákem, kdy máte pocit, že se z vás stává generálmajor stíhačů, první menstruací, kdy se začínáte kromě řasenky, parfému, holítka dělit o ženské hygienické potřeby, pak přijde občanka, maturita, promoce.... a zapomene, kdy k vám přestal chodit Ježíšek...nic už není jako když byli malí a očíčka svítila jako dvacet stromečků, najednou se už nemusíte schovávat s rolemi balícího papíru a mašlemi, protože už stejně všichni vědí, že po nocích ty dárečky balíte vy a někdy si připadáte u nich unavená, jako by to bylo pro celý dům.
....když mi včera večer projel hlavou ten film o ztrátě iluzí, já pookřála, já jsem se zaradovala a já si uvědomila, zase budu schovávat balící papír a mašle, protože s příchodem našeho miminka, přijde zase na chvíli Ježíšek. Všichni se vrátíme do dětských snů a očekání, budou svítit ta dvě malá světýlka naplněná naivitou, jak asi ten pan Ježíšek vypadá a co donese a za oknem bude podobný dopis jako tento....


....omlouvám se za nekvalitní a hodně vybledlou vzpomínku, je to náš poslední dopis Ježíškovi....

12 komentářů:

  1. No, po pravdě na mě čím dál častěji padají smutky, když vidím, jak se mé dcerky díky prepubertálnímu údobí pomalu ale jistě pouští mé sukně. Ježíška jsem např. prokoukli loňské vánoce... život běží a běží, děti rostou..., ještě že my nestárneme

    OdpovědětVymazat
  2. Simonko, právě proto, že nám to u těch našich dětí tak rychle všechno uteklo, že jsme se ani nenadáli, si to užívám u vnuků Člověk si musí vychutnat každou chvilku a je to nádhera Uplynulé vánoce jsme trávili s nejmladším vnukem(6), který na Ježíška stále věří a byly to nezapomenutelné svátky Překvapil mě prostřední vnuk(9), když říkal, že dárky kupují rodiče, ale on ví, že mu nosí i Ježíšek, protože rodiče na všechny nemají peníze Tak se těš, budeš mít zase vánoce s Ježíškem

    OdpovědětVymazat
  3. Vzpomínám, jak jsem prozřela. Kdy jsem rodiče načapala, jak strojí stromek. Bylo mi asi 5-6 let. Tak se máš nač těšit, já si ještě asi pár let počkám.

    OdpovědětVymazat
  4. No s miminkem si to zase užiješ      Už loni to bylo s Alexíkem bezva a co teprve letos   

    OdpovědětVymazat
  5. [1]:Svatá slova..mi nestárneme , já si až při čtení toho blogu uvědomila, že tady právě ta pomyslná lajna té naivity končí

    OdpovědětVymazat
  6. A ještě jedna dobrá zpráva - s vnoučaty se to zase zopakuje a mnohem intezivněji a radostněji !

    OdpovědětVymazat
  7. Přiznám se, že jsem letos poprvé chtěla, aby náš Lukášek věděl, že dárečky kupují rodiče a babičky z lásky. Stále věří na Ježíška a zdá se mi, že se vytrácí jakási vděčnost. Ale zatímco vnučky jsou nadšené jakýmkoli dárečkem a samotné také rády dárečky vyrábějí a mají radost, když se druhému jejich dárek líbí, Lukášek se začne rozčilovat, že Ježíšek nepřinesl velkou koloběžku, kterou si napsal do dlouhého seznamu. A aby se tedy tak nerozčiloval a nekazil radost druhým dětem u babičky, honem jsem musela netrpělivému vnoučkovi vysvětlovat, že Ježíšek už byl unavený  a jelikož na cestě k Lukáškovi jsme byli my blíž, nechal mu ještě ten poslední dárek ze seznamu u nás. Teprve pak se přestal na Ježíška zlobit, ale zlobil se na mne, že jsem mu ten dáreček od Ježíška nedala hned, jak přišel k nám. A tak vlastně dojem, že i s Ježíškem už se kouzlo jaksi vytrácí. Luky už má 8 let a myslí si, že dostane všechno, o co si Ježíškovi napíše. Blahopřeji ti, že zas budeš vidět ta rozzářená dětská očička, která jsou plná nádherného očekávání a radosti.

    OdpovědětVymazat
  8. Jů, krásné dopisy jste psali, tak úhledně napsané ... naše děti jen prostě napsaly seznam   

    OdpovědětVymazat
  9. [6]:Pokud to tak bude, upřímně se na to těším, poslední roky mi vánoce nic moc neříkaly

    OdpovědětVymazat
  10. Dopis Ježíškovi je moc milý, Simonko.

    OdpovědětVymazat
  11. To je moc hezký dopis. Nejvíc se mi líbí ta hláška :"Měj radost, že mě máš." To je tak mile dětské...A malůvky jsou nádherné...

    OdpovědětVymazat
  12. [10]:To souhlasím, mám ho zarámovaný a je to moc hezká vzpomínka

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.