sobota 20. června 2020

O nás ...



ON
Celý týden se na to doslova třásl.
Nemohl se dočkat, až se za ženou a jejich kluky zavřou dveře.
Ukradl si tohle odpoledne pro sebe, tchyni a její příběhy na téma Jsou to všichni zloději, pro jednou vynechal.
Rozsvítil lampičku, otevřel víčko lepidla a nasadil si brýle.
Pinzetou vzal kousek dřívka a dolepil další malou vrtulku u válečného bombardovacího letadla.
Prožíval stav blaženosti, jediné, co kazilo jeho vrchol, byla spuštěná televize v obývacím pokoji.
Dolepím, zaběhnu ji vypnout. Miluji ticho, honilo se mu hlavou.
Propadl vášni, odhmotnil tělo a drobnými tahy lehce maloval zelenou barvou.
.... při každém spláchnutí se do místnosti rozletí aerosol fekálních bakterií, které zde vidíte po celém prostoru koupelny. Celé vybavení místnosti je zahlceno miliardami nepřátelských bakterií, které se množí na ručnících, zubních kartáčcích, na kosmetice ...
Zbystřil pozornost, jaké fekální bakterie ? Jaká koupelna ?
... naši přední odborníci se během několika let zabývali podrobnou studií a došli k poměrně jednoznačnému stanovisku, pokud si každý z nás nechce ráno či večer čistit zuby s příměsí fekálních bakterií, musí ...
To už stál u dveří obývacího pokoje a netrpělivě očekával, co komentátorka poví.
.... pokud před každým spláchnutím zavřete toaletu, tedy sundáte i to pověstné prkénko, eliminujete potřísnění celé místnosti na minimum. Nebudete své tělo otírat do kapiček stolice, nebude mít na zubním kartáčku moč a váš parfém bude vonět jarní loukou, nikoliv nánosem žumpy.
Došel do koupelny a poprvé se u dveří zastyděl. Stačí tak málo, sundat prkénko a zavřít záchod  ...

ONA
Gaudeamus igitur juvenes dum sumus.
Celé těhotenství ležela se " stehem "  a nohama nahoře. Když přišly křížové bolesti a s kapačkou chodila po hekárně, chtěla toho netvora z břicha vytáhnout a rychle. Uviděla svou dceru, zapomenuto.
Gaudeamus igitur juvenus dum sumus.
Co zub, to horečka a proplakané noci. Nosila svou roční dceru celou noc, padala únavou, hlava jí třeštila a hledala pozitiva na mateřství, na rozkousaných bradavkách, na břišním rozestupu svalů.
Post jucundam juventutem post molestam senectutem.
Na dětskou pohotovost se mohli nastěhovat, lego v nose, rozmlácená kolena z jízdy na kole, tři stehy na čele po pádu z vrby u babičky, bolestivý apendix na poslední chvíli diagnostikovaný než se protrhl.
Nos habebit humus nos habebit humus.
První cigareta, první ředitelská důtka, první útěk z domova. Slzy, bolest, vztek a beznaděj.
První místo v republice v matematicko - fyzikální olympiádě, první medaile z aerobiku, první borůvkový dort babičce ke kulatinám. Radost, hrdost a nadšení.
Vita nostra brevis est brevi finietur.
Stojí uprostřed velké auly Karolina, tlačí jí nové lodičky, nesedl jí lak na vlasy a svědí.
Slavnostně zasedá akademický senát, vchází absolventi a její dcera.
Přes slzy nevidí, hlavou jako ztřeštěný běží krátký film. Stálo to celé za to.
Radujme se, přátelé. Gaudeamus igitur.

ONI
Dívá se na ní a přemýšlí. Proč už se nesměje, proč se mi vyhýbá, má jiného ?
Kdy naposledy mne objala, lípla hubičku pro štěstí, když jsem odjížděl ?
Míchá guláš a polyká slzy. Jak mu to řekne ?
Už nikdy jí vášnivě neobejme, nepomiluje, najde si jinou. A zase polyká slzy.
Dny se slévají do jednoho. Ticho, prázdno a lehké našlapování.
Pár slov a propast. Pár pohledů a slzy. Pokus o milování a peřiny v obýváku.
Holí se v koupelně, otírá tvář jemně vonící vodou. Chce jí vonět.
Potkají se na chodbě, vyhne se mu pohledem. A zase pláče.
A dost !!
Hřmí jeho hlas celým domem, chce slyšet pravdu, chce vědět, na čem je !
Proč se mi má krásná žena vyhýbá, proč se přede mnou zavírá ?
Dívá se pohledem tak bolestivým, svírá se mu srdce, je snad nemocná ?
Pohledem laně, mezi slanými slzami mu potichu šeptá svou svízel.
Věty doznání, věty osvobozující. Věty pro ženu tak bolestivé, tak nepříjemné.
Stojí proti sobě, jedno tělo, jedna duše a dvacet let společného žití.
Přežili zatopený dům při povodni, přežili nedostatek peněz, přežili ztrátu milovaných rodičů.
Přežijí i tu zubní náhradu. Pro jedny klapačky se svět nezboří.


Skládáme mozaiku svého žití. On, ona, oni.
A vše je o nás. Jak se změní pohled na obyčejné záchodové prkénko. Jak si za zvuků studentské hymny uvědomíme, že po každé bolesti přijde i pocit štěstí, zadostiučinění.
Jak se bojíme ztráty svých jistot, konec světa v nás vyburcuje ztráta zubů, přitom riskujeme něco daleko víc, teplou náruč svého muže.
Přeji vám krásný víkend. Vaše blondýna.


 

47 komentářů:

  1. Hmmmm.... tak u nás je furt prkýnko nahoru, moc velkej zájem o udržení hygieny a pořádku není, byť se můžu s hadrem a luxem ulítat, vztah spíš lidí dobrých známých, akorát ta dcera i syn dělají radost. Byť vlastně někdy mám dojem že mám dítě jen jedno...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Viděla jsem pořad BBC a od té doby nikdy a nikde nespláchnu bez zavřené toalety.
      Mělo by se to povinně promítat v hlavní vysílací čas. Mnoho lidí by okamžitě přehodnotilo. To pak to tvoje lítání po baráku ztrácí smyl.
      Ale ono i mnoho žen nechává rozcapenou toaletu, není to libůstka jen mužů.

      Smazat
    2. Tak jsi mne tímhle článkem nějak vyděsila či co, protože celou noc mne pronásledoval sen o ucpaném hajzlíku z kterého se na mě valila záplava ho*en a já stála a držela prkýnko aby to nemohlo ven, nebo jsem lítala po baráku a řvala na sousedy ať nesplachujou....;-)

      Smazat
  2. Podobná mikropříběhová puzzle jsou jednoznačně tvou silnou stránkou. Drobné děje odehrávající se víc uvnitř lidí než navenek, u kterých je hledání společného jmenovatele na čtenáři, to se mi dohromady moc líbí

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, od tebe je to vyznamenání.
      Ráda se dívám, pozoruji a poslouchám, jsem lidový vypravěč života kolem mne.

      Smazat
  3. Opět skvěle napsané. Simčo, vydej svoje příspěvky knižně. Už jich máš na více knih. Dobře se čteš a nenecháváš čtenáře jen hltat slova, ale každého vcucneš mezi řádky, kde se často najde. Hezký den. M.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, děkuji mnohokrát.
      Chodím s očima navrch hlavy a lidé kolem jsou mi obrovskou inspirací, třeba jednou něco vyjde :)

      Smazat
  4. U posledního příběhu jsem čekala cokoliv, ale klapačky mi vyrazily dech! :)
    Miluju tvoje psaní, neobyčejně obyčejné příběhy ze života, ve kterých se leckteří čtenáři poznávají.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Měla jsem kamarádku. Svého muže milovala, byl osudová láska, porodila mu dítě a nedokázala mu říct, že přijde o všechny zuby.
      Tolik se bála, jak na ní bude pohlížet. S těmi klapačkami i spala, sundala je jen na vyčištění. Trpěla pro lásku jako pes.
      Děkuji, tyhle perličky ze života jsou skutečně o nás, proto jsou blízké, jsou hmatatelné.

      Smazat
  5. Lego v nose, s tím zkušenosti mám.. podobně je tomu se stehy v obočí a slepým střevem, přidávám zlomená zápěstí . I vysokou jsme zvládli , na záchodové prkýnko si musíme dávat pozor a zuby mě asi brzy čekají :-)
    Opět krásně popsané životní zážitky!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zuby u nás lidí jsou nesmírně citlivé téma. Bohužel v naší společnosti mnoho i mladých lidí chodí nahoře bez a je to lidská degradace. Stojí mnoho peněz a prostě na ně nezbývá.
      Mnoho žen se před mužem nestydí říct cokoliv, ale ty zuby a následná představa holých úst, no tragédie.

      Smazat
  6. Ano, Simi, to je život. Vystihla jsi to moc pěkně a trefně.
    Přeji ti hodně krásných příběhů.
    Jitka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vy lidé jste mi inspirací, každý den, každý týden, každý rok.

      Smazat
  7. Ano, takové jsou střípky ze života, Tebou čtivě napsané.
    Prkýnko řešit nemusím a nemáme koupelnu spojenou se záchodem, jsem za to moc ráda.
    Klapačky nemusí být překážkou k objímání a milování.
    Měj hezké dny. Růža

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vůbec nevadí, že není toaleta v koupelně, zavírat mísa by se měla vždy a všude.
      Jinak je místnost nonstop plná fekálních bakterií.
      zubní náhrada být překážkou nemusí v ničem, jen pro každou ženskou je to safra citlivé, když chce ještě vypadat k světu.

      Smazat
  8. Krásně napsáno - prostě takový je život. Někdy stačí ke štěstí maličkost, jindy nestačí ani miliony.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vzhledem ke snížení úrokové sazby ani ty miliony nezhodnotíš, jak bys potřebovala :-)

      Smazat
  9. Blondýnko, jako by si místy psala i o mém životě. Díky. Měj pěknou neděli.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to mne samozřejmě těší, protože lidská srdce, životy jsou mi prostě inspirací a jako správná drbna to mohu zaznamenat.
      I tobě krásnou neděli.

      Smazat
  10. ...že by život?... Tolik barev nemá ani duha, tolik příběhů a situaci, jak zrnek písku na pláži.
    Krásné napsané!
    Přeji hezkou neděli, Simi! Helena

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jasně, život. Všichni se snažíme, žijeme, radujeme se, smutníme a občas je prima si ten svět připomenout, zaznamenat a uvědomit si třeba, že i chybovat je lidské.

      Smazat
  11. Je vidět, že se pozorně díváš a vnímáš svět kolem sebe a umíš to poslat dál prostřednictvím svého nadání pro psané slovo, věty, působivý celek.
    Dokážeš přinutit čtenáře, aby článek jen tak očima nepřelétl, ale aby četl pozorně.
    Pěknou neděli, Simi!
    Hanka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No tak nutit bych vás samozřejmě nechtěla :-)
      Ale na druhou stranu mne potěší tyto řádky a to, že si všichni bez problémů uvědomíme, že i klapačky se nosí, že porod není procházka rajskou zahradou, i když výsledek většinou potěší.:-)

      Smazat
  12. Dokážeš převést do písmenek a dodat velmi čtivou podobu věcem a situacím důvěrně známým více či méně nám všem.👏👏👍
    Přeji krásnou a pohodovu, k když deštivou, neděli.😊

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jo, myslím, že konkrétně záchodové prkénko je zajetý folklor každé druhé domácnosti :-)
      A děkuji !

      Smazat
  13. Simi, při čtení tvých článků se na konci vždycky přistihnu, že svět kolem zmizí a dokonale se vcítím do pocitu, který mi oči nabízí. Vždycky čtu všechno od tebe v pravý čas.
    Tak ať máš i v letních dnech pořád dost myšlenek, co stojí za to dát sem pro zastavení, zamyšlení i radost ostatních...Měj se hezky.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jestli se trefím, těší mne to.
      Jsou v životě situace, kdy naopak mé řádky mohou působit kontraproduktivně, když je člověk bolavý, citlivý.
      Já se budu snažit, mám léto pracovně vždy nad rámec, takže určitě myšlenek bude mnoho.

      Smazat
  14. Život, střípek vedle střípku a padesát let dávno pryč.
    Simi měj se hezky. J.

    OdpovědětSmazat
  15. Simi, krásný příběh, úžasně napsaný. Ty máš prostě dar slova, tvé příběhy jsou napínavé, vždy se těším, jak dopadnou. Ráda si je čtu, ale musím mít u nich čas, když ho nemám, raději si je přečtu jindy a v klidu. Ty tu knihu jednou vydáš. :o)
    Fandím Ti. D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. A všechny své věrné pak pozvu na její kolaudaci, bude to jeden veliký blogerský mejdan !

      Smazat
  16. Do knihy s tím!!!!!
    A už nás poslechni:-)
    Píšeš krásně lidsky ze života.
    Přeji krásný týden. Eva

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Až postavím dům, zasadím ještě nějaký strom, pak se konečně zamyslím, slibuji.

      Smazat
  17. Doma i v letním sídle máme "prkénka" s pružinkami, tak stačí jen cvrnknout a pomalu se sklápí. Ale vždy mě zaskočí, když někde ho tímto způsobem chci sklopit a ono s rachotem spadne a jsem ještě rád, že se nerozbilo.

    Téměř vše mám spojeno s Brnem, ale jednou jsem byl v Karolinu a byl u toho i prezident, také na to rád vzpomínám.

    OdpovědětSmazat
  18. Prkénko s pružinou je veliký sen každé hospodyně, ale mnoho z nás je spokojeno i s obyčejným, které zůstává dole :-)

    OdpovědětSmazat
  19. Simi, pěkný článek - ty to prostě umíš :).
    Měj se krásně a piš

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jistě, psát budu, život nám háže každý den tolik skvělých námětů a my lidé tomu všemu svými osudy jdeme naproti.

      Smazat
  20. Blondýnko naše,Simi úžasná.. tvá písmenka jsou tak dokonalá.Obdivuji tě a skláním se před Tebou... Jo a na ten mejdan chci také...pěkně prosím 🤩🤩

    OdpovědětSmazat
  21. Máš přednostní vstupenku na první řadu a doufám, že s manželem přijdeš na motorce, aby bylo také nějaké vzrůšo :-)

    OdpovědětSmazat
  22. Prekrásnw napišané, gratulujem!

    OdpovědětSmazat
  23. Rozuzlení posledního příběhu jsem tedy nečekala a jsem moc ráda, že to dobře dopadlo :-) Někdy stačí trocha nadhledu a všechno se najednou jeví jasně a přehledně a ty hrozitánské starosti jsou maličké a trochu legrační. Něco podobného se mi už také stalo a vždycky si říkám, že se musím poučit, ale když se to stane příště, tak to zase nějak nefunguje. Víc nadhledu na všechny strany! :-)

    OdpovědětSmazat
  24. Ano, také bych potřebovala více nadhledu...:)

    OdpovědětSmazat
  25. Já se na tu knížku táááák těším!!!

    OdpovědětSmazat
  26. Život píše ty nejzajímavější scénáře ze všech...

    OdpovědětSmazat
  27. Simčo, ty dokážeš životní střípky krásně poskládat, byl ti dán dar, kterého by byla škoda nevyužít k napsání knihy. Určitě by měla úspěch, tak jako jsou úspěšné tvoje články. Doufám, že se té knížky dočkám. Moc zdravím ☺☺☺

    OdpovědětSmazat
  28. Krásné. Dojemné a lidské.

    OdpovědětSmazat
  29. Kadibudky nemají prkénko. Jenom dekl...

    OdpovědětSmazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.