úterý 28. listopadu 2017

Listopad v kostce..

Nástup podzimu jsem přijala s nelibostí, rána jsou už tak chladná, že se bez škrabky neobejdeme, opadává i ten zbytek už hnědého listí a země je konečně dostatečně zavlažována. Krátký den bez světla na mou duši působí jako tři pěstí, chybí mi světlo, chybí mi světelná pohoda. Naše příbytky začínají vonět po citrusech, po skořici ze svařáku a nejvíc poutníky potěší maličkatý, teploučký řízeček.
Mičurin v mé duši strádá, zahrada odpočívá pod řádnou ochranou chvojí a já po ní chodím jako agent s teplou vodou, no já bych se tak hrabala v zemi, že bych brečela. Díky mému neodolatelnému šarmu a nějaké stovce jsem uhnala řemeslníky na zbourání staré technické místnosti / i když tak nad tím přemýšlím, je to pro tu starou ratejnu moc luxusní pojmenování/, nebudu vám ani líčit kolik nepotřebných zhovadilostí se odvezlo. Ovšem po demolici se otevřelo mému oku neuvěřitelné, narostl tam nádherný, obrovský prostor, který mému stavitelskému duchu dal nový rozměr.
Skvělý nápad, že poletím do Říma jsem dostala z hodiny na hodinu a uskutečnit se mi to podařilo vskutku hodně rychle, mám ten švih a temperament v sobě. Slunce, spousta slunce, nádherné teplo a nažhavené, dobité baterky, to jsem přesně potřebovala, abych přehlušila světelný deficit. Zda všechny cesty vedou do Říma, nevím, ale mé srdce si cestu k této kráse našlo skutečně rychle a navždy.
Soptíček byl na svém první karnevalu a trsal na skladbu Vaška Neckáře ... Jsem doktor Dam Di Dam, nemoci léčívám. Z té holky něco bude, protože všichni tančili ve dvou, ona si broukala, tančila a to vše jen se svým plyšákem, těžký individualista. Nedávno mě zavřela do svého domečku a s povelem ...Seď, si šla malovat a razítkovat do vedlejší místnosti.
Jsou momenty, kdy přemýšlím, kdo koho vychovává. Z babičky jsem byla přejmenována na babi, je to mladistvější, svižnější a když spolu tančíme, křepčíme na Bruno Marse, Soptíčkův otec otáčí oči v sloup, a pak že je v zdravém těle zdravý duch.
Loučím se s dušičkovým měsícem a nadevírám nenápadně, polehoučku dvířka tomu poslednímu měsíci v roce. Propadla jsem svíčkám, protože krásně voní, propadla jsem světýlkům, protože hladí mojí duši. Nazdobila jsem adventní čtyři symboly čekání, netoužím po vánocích, toužím po slunovratu.
Přeji vám klidný, poslední měsíc roku, ať se splní každé vaše přání. Moje srdce netouží po hmotném, pouze po lásce, klidu a míru v nás. Krásný prosinec vám přeji.




29 komentářů:

  1. No já vím, stále se opakuji , ale napsala jsi to krásně a výstižně....prostě jako vždy    A dobití baterek v Římě, byl vynikající nápad    A jen si užívej trsaní Sofinky    Lexa se mnou trsat v hledišti na Madagaskaru nechtěl a přitom hráli....já tak rád trsám, trsám    a to babi ráda...Lexa očividně nééé    Možná si příště rozmyslí, jestli s tou bláznivou babkou někam pojede   

    OdpovědětVymazat
  2. Na tu listopadovou bídu jsi měla měsíc hezký...

    OdpovědětVymazat
  3. Zase hezké čtivé shrnutí Tvých listopadových zážitků.Vlastně sis to užila. V Římě jsi byla, tančila jsi,na zahradě se Ti otevřely nové prostory... . Prostě- houby zle.

    OdpovědětVymazat
  4. To je dnes slovního i koukacího pohlazení po duši. Akční babi, však ty něco vymyslíš pro uvolněný prostor, už vidím, jak se ti kroutí závity. Ještě ještě ještě se drží listopad, u nás zatím padá poslední listí, pěkně se hrabe do kupic, kde přezimují naši živočišní souputníci.

    OdpovědětVymazat
  5. já teda nevím kolik ti je ale vždycky když čtu tvůj článek a ještě navíc tam vidím nějakou tvou fotku tak bych přísahala že ti je max 30 let!

    OdpovědětVymazat
  6. Bourací práce,to mně něco připomnělo Já mám stejný problém z nedostatku sluníčka a každý rok je to horší, zřejmě i proto jsou u nás svíčky v plné permanenci     

    OdpovědětVymazat
  7. Listopad tedy byl zamračený a zamlžený, jak to u listopadů bývá. Třeba v prosinci to sluníčko vykoukne častěji. Mrazivo a slunečno je krásná kombinace

    OdpovědětVymazat
  8. Na ten slunovrat čekám taky.(Mezitím se půjdu dobít k Ježurce...to se tak někdo má.)     

    OdpovědětVymazat
  9. Tak ten listopad byl docela pěkný.

    OdpovědětVymazat
  10. Simčo, pěkně jsi zrekapitulovala, co jsi viděla, slyšela, cítila i tvořila. Moc se mi líbí Tvé dekorace, jemné, decentní, nevtíravé.

    OdpovědětVymazat
  11. Také ti přeji krásný prosinec, a snad se toho sluníčka brzy dočkáme

    OdpovědětVymazat
  12. Krásný listopadový povídání. Akorát u nás to dnes vypadá jako uprostřed těžké zimy .

    OdpovědětVymazat
  13. Z jakého semínka vyroste ten fešák v tom květináči? Kdybych bydlela sama, beru ho!

    OdpovědětVymazat
  14. Míša v misce? To je nová instantní zahřívací forma?

    OdpovědětVymazat
  15. Hezky jsi to sepsala. Taky mám období zvýšené potřeby světla. Svíčky zapaluji každý podvečer.

    OdpovědětVymazat
  16. Děkuji za krásné přání, které rád opětuji. Řím je na mém seznamu velmi vysoko, i když ho nejspíš v příštích dvou letech ještě něco z pořadí vyšoupne, ale uvidíme .

    OdpovědětVymazat
  17. Největší podraz je Listopad v Olomouci. To není jen označení, to je speciální stav. Ráno hezky, teplo, nehledě na to, kdy vylezu z kolejí... ale jakmile končí první přednáška a já musím do jiné budovy, zima je jak sviňa (když už to řeknu takhle), padne mlha, že vidím sotva na konec ulice... Nádhera, prostě nádhera. A zatímco doma už sněží, tady je prostě jenom pořád hnusně >:|

    OdpovědětVymazat
  18. I když tě listopad nebaví, měla jsi ho hezký. Holčička roste a je s ní zábava, máš už určitě plány jak naložit s volným prostorem, vzpomínky na římské azzurro tě ještě neopustily V poslední kostce jsem rozpoznala baziliku Panny Marie Sněžné - mám tu samou fotku, foceno den před tvým příjezdem

    OdpovědětVymazat
  19. [1]: Já si ho bohužel moc neužívám, většinou je to zprostředkované na fotkách, prostě ta vzdálenost mezi námi není to pravé ořechové

    OdpovědětVymazat
  20. [11]: Já nejsem semínkový typ, mám zahradu udělanou do stylu malých jehličnanů a desítek travin, takže trvalky.Ale přesně vím, že přelom únor březen je ve znamení zelenajících poslů jara, výhonků a to je pak skutečně jiný level

    OdpovědětVymazat
  21. Blondýnko, měla jsi v podstatě krásný listopad. Já také toužím po slunci, letos tedy dost brzo, zima pořádně ještě nezačala. Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
  22. Listopad až únor jsou měsíce, které bych nejraději vyškrtla z kalendáře. Tma, zima hnus dobrej tak akorát k depresím.   

    OdpovědětVymazat
  23. Co naplat. Také mi to slunce hodně chybí. Upadám do všech těch smutných, smutnících a depresivních nálad. Ale musíme to nějak přežít.

    OdpovědětVymazat
  24. Tobě se narozdíl ode mne listopad vyvedl na výbornou. Miluju Neckáře, Soptíček má skvělý vkus

    OdpovědětVymazat
  25. Moc pěkné fotky..  Tak ať je za dlouhých zimních večerů kem slunovratu pohoda

    OdpovědětVymazat
  26. V Římě na konci listopadu je teplo?

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.