....když jsem hlasovala pro toto téma, vůbec jsem netušila, jak si zkomplikuji své duševní pochody...trvalo mi dlouho než jsem přišla na to, jak téma pojmu a zde je výsledek...z barevného spektra jsem si vybrala barvy, následně jsem je charakterizovala a k jednotlivým barvám jsem přiřadila osoby, místa, která si pod jednotlivou barvou představuji a jakým způsobem ovlivnily můj život....
ŽLUTÁ BARVA....žlutou barvu vnímám jako symbol moudrosti, inteligence...v roce 1986 jsem poprvé a naposledy zažila v kině standing ovation, kinosál tleskal neuvěřitelných 15minut, oči jsem měla plné slz a dalších několik hodin dozníval zázračný stav beztíže, můj přítel mě vedl a on sám dlouho nemohl hovořit...promítal se film AMADEUS od pana MILOŠE FORMANA. Ve zkostnatělém Československu něco neuvěřitelného, na tu dobu fenomenální film o fenomenálním umělci a hlavně moderně pojaté kostýmy a ještě volněji pojatá režie. Přišlo mnoho filmů, ale nikdy víc se neopakoval takový zážitek jako tenkrát...
ORANŽOVÁ BARVA...oranžová barva , zářivá, propagující mládí, optimismus, dobrodružství. Celý život jsem byla taková rocková Liduška a dnes už jsem i rockovou babičkou...po revoluci se uvolnila atmosféra a díky MTV se na nás začalo ze západu valit něco fascinujícího, poprvé jsme viděli aktéry skladeb, které jsme milovali a v tomto čase se objevil mladík se zrzavou kšticí jménem AXL ROSE ze skupiny GUNS N' ROSES...když ten fešák vyšvihl svůj legendární hit NOVEMBER RAIN....katapultoval mě do nebes a zůstal hitem navždy....
ČERVENÁ BARVA....červená barva, symbol srdečnosti, lásky, vitality. Jsou místa, která máte rádi, rádi se vracíte...ale existují místa, která i když navštívíte poprvé, cítíte pocit naplnění, pocit sounáležitosti, pocit totální euforie...na celé této planetě je jedno jediné, kde bych chtěla žít, kde bych chtěla jednou letět a být součástí úžasného, skvostného biotopu... město HARRACHOV....
MODRÁ BARVA....modrá barva, barva moře, barva oblohy, ale i naděje, vzletu. Narodila jsem a do vínku mi sudičky daly lásku ke knihám, ke knihám papírovým. Četla jsem všude, milovala jsem ty chvíle s knihou a žila jsem v souznění s knihou a kdo byl tím nejmilovanějším autorem....na celé čáře vyhrál a nikdy nebyl překonán ERICH MARIA REMARQUE... německý spisovatel...ukázal mi válku, nahotu války, hrůzu války a já ho hltala, já jeho tvorbu milovala....dnes se stydím, čtu málo a přesně vím, ke komu se zase vrátím....
ZELENÁ BARVA....je to má nejoblíbenější...je to barva zrodu, rovnováhy, klidu, naděje. Po škole jsem nastoupila na interní kliniku a zažila nejkrásnější roky svého života, dělala jsem práci, kterou jsem milovala. On byl lékař, internista, člověk zapálený, srdečný, empatický. V době před revolucí se léčily poruchy krvetvorby na normálních odděleních a on jimi žil, dokázal svým příkladným chováním, jednáním a samozřejmě i léčením, že je lékař na svém místě, vždy tu byl pro ně, vždy pro ně natahoval své volné chvíle...prostě byl to lékař, kterého jsem už nikdy nepotkala a nikdy nepotkám....MUDR.PETR KESLER...
BÍLÁ BARVA... je barvou čistoty, nevinnosti, jasnosti...díky ní jsem se narovnala, díky ní jsem přestala žít destruktivním způsobem života, nalezla jsem lásku největší, nejmilovanější...svou jedinou DCERU VERONIKU....byla a je darem z nebe, ano , to mi ji nadělilo nebe, aby mě udělala lepším, slušnějším člověkem a s jejím pokračováním, malým Soptíčkem se fakt nebojím....
BARVY...jsem barevný člověk, miluji barvy, toužím vnímat spektrum barev a zde je maličkatý výčet toho, co mě barevně ovlivnilo a další krásné roky ovlivňovat bude....
..."aby mě udělala lepším, slušnějším člověkem" - Nechceš mi ale namluvit, že dřív jsi byla neslušná a špatná!
OdpovědětVymazatTak Remarqa jsem před více jak 30 lety taky zhltla celého Dokonce jednu ve slovenštině Simčo, krásně jsi to napsala, jako vždy
OdpovědětVymazatKrásně napsáno,máš talent Remarqua jsem četla několikrát, dokonce jsem jednu jeho knihu vyhrála ve školní literární soutěži (bylo mi 13 )
OdpovědětVymazatHele doktorečko,než se narodila být můj život cesta na horské dráze...sex, drogy a pořádnej rock..žila jsem hodně destruktivně, hodně
OdpovědětVymazat[2]:Dlouho jsem ho nečetla, nazrál čas s tím něco udělat
OdpovědětVymazatZase ve spamu
OdpovědětVymazatDost jsem se bála,jaká bude modrá barva.Tu mám ráda.Remarqua jsem měla nejraději taky.Dokonce jsem si pro poslední knihu napsala rovnou do vydavatelství,abych měla všechny jeho knihy.Polovinu si už vzala vnučka...
OdpovědětVymazatHezky jsem si u ranniho kafíčka početla Moje nejoblibenější barvy jsou tmavomodrá, všechny odstíny hnědé, žlutá a černá.
OdpovědětVymazat[4]: No tak to je ale stejně hezký, žes z toho tak hezky vyrostla. Moje jediná droga byly cigarety - ale těch jsem vykouřila za celý život jen 8.
OdpovědětVymazatu mě vítězí jednoznačně černá a zlatá
OdpovědětVymazatHezky napsané. Obdivuji temperament
OdpovědětVymazat[6]: Ale Ty se přeci bát nemusíš, to je moje vyjádření barev a co si pod nimi já vybavím, každý to máme naštěstí jinak, byla by šílená nuda vše vnímat stejně
OdpovědětVymazat[9]: Doktorečko, přeci jsi u rockové babičky nečekala, že žila podle pravidel, tak to skutečně néé a říkám stále, že jsem ráda, že to bylo v době, kdy byl život o dost snažší, dnes bych to nedala, né dlouho
OdpovědětVymazat[13]: Ubrat na temperamentu? V žádným případě! To se zakazuje!
OdpovědětVymazat[14]: No jo, jenže , milá doktorečko, on je někdy hodně na obtíž, mnoho mužů v našem věku už to prostě nedává, mého milého můj temperament doslova ubíjel a byl nešťastný
OdpovědětVymazat[15]: Tak to nebyl prostě muž pro tebe! Přeci ze sebe nebudeš dělat chcíplotinu jen kvůli NĚKOMU?! Stejně se tvrdívá, že dýl jak půl roku se člověk nevydrží přetvařovat.
OdpovědětVymazat[16]: To určitě nééé, ale nemůžeš být zase jako Sputník
OdpovědětVymazat[17]: Od teď ti budu říkat Sputnik. A je moc milej. A netrap se kvůli tomu, jaká jsi. Jsi v pořádku!
OdpovědětVymazatSimčo, fascinuje mě, jak to máš pěkně srovnaný... Jak přesně víš, co chceš/nechceš, a umíš konkrétně pojmenovat svá životní "the best of". Toho já vůbec nejsem schopná, snad pro svou blíženeckou chaotickou náturu... Kdybych měla takový výčet sepsat já, nevěděla bych, co vybrat - seznam by tudíž asi neměl konce... Ale na Amadeovi se shodneme - je naprosto fascinující!!!!
OdpovědětVymazatKrásně barvičkově vyladěný článek , já poslední dobou ulítávám na červeno-černé kombinaci. Vůbec nevím, co to znamená, ale psychologovi bych se do rukou s tímhle asi dostat nechtěla .
OdpovědětVymazatKrásně jsi to Simi, napsala. A co barva černá. Asi se ani nemusím ptát. Bylo přece takové období.....
OdpovědětVymazatMoc pěkný článek a nejen o barvách. Dostala mne i rocková babička. Taky jí sem, ale mému synovi se to nelíbí, že chodím tam (a moc ráda),kde nemám co dělat.Vidí můj věk spíše na to sedět v houpacím křesle a háčkovat a neujíždět na koncertech Romana Dragouna nebo Fly Tomorrov.
OdpovědětVymazat[19]: Až budeš v mém věku budou Tvé výběry snadnější
OdpovědětVymazat[21]:Maruško...černá období v mém životě jistě byla a bylo jich mnoho, některá jsem už vypsala a některá asi v životě nenapíšu, byla by to moc velká darda.. každopádně se mi do té černé stále cpal Hitler a toho jsem tam nechtěla psát
OdpovědětVymazat[22]:Nepřipadám si v 50letech na to, abych seděla v křesle a háčkovala...kdo mě zná, ani by to ode mě nechtěl...tak možná za 20-30let...navíc mám skvělou dceru, která mě bez mrknutí oka ve všem podporuje, nedávno mi chtěla koupit lístky na Axla, takže určitě nééé...je to dané respektem, já jí, ona mě
OdpovědětVymazatZelená je i moje nej barva. Jinak mám ráda všechny pastelové barvičky. Nějak si tě nedokážu představit jako zlobivou...
OdpovědětVymazat