Začnu prdět jako Richard Krajčo ...

Zhruba od podzimu se potýkám s tvůrčí krizí.

Kolem vánoc už jsem své články vařila z vody a začala uvažovat, že přeruším své psaní.

Hledání témat pro mne bylo stejně těžké jako se plně uvolnit na cvičení jógy.

Při tomto cvičení se mi pravidelně mezi půlky zařezával cvičební úbor, kručelo mi v břiše / kdo cvičí jógu ví, že se před hodinou nesmí jíst / a ze všeho nejvíc jsem se těšila, nikoliv na nirvánu a skvělý pocit ze cvičení, jak si narvu pupík.

Pokud mne nedohnala kombinace těžkostí výše popsaných, nahazovala jsem si při základních ásanách v pozici  " polovičního mostu "  své poprsí. Za vším hledej ňadra.

A při tvorbě vegetariánského karí, přesně, když jsem zahušťovala kokosovým mlékem směs zeleniny, jsem na to přišla.

Copak mohu psát o seznamování, když nejčastěji vídám jen souseda Svitáka, jak zametá kolem domu a většinou si zapomene nasadit zuby ? 

Sortiment mužů, budoucích snoubenců a lukrativních manželů je tak omezený, že když jsem na benzínové pumpě koketně mrkala na obsluhu, doporučil mi minerálku Magnezii. Nejenže byla v akci, ale moje flirtování považoval za nedostatek hořčíku. 

Fešáka jsem viděla i ve stavebninách, kam jsem se podloudně vetřela, tak toho jsem řádně vyděsila! Mezi dveřmi na mne zařval Stop, nasadil si roušku a dle výrazu se domníval, že jsem kontrola z živnostenského úřadu, ministerstva zdravotnictví a celního úřadu. Absence kadeřníka se na mém zjevu podepsala, maličko se podobám paní Kadrnožkové, bohužel.

Dodržovali jsme rozestup nejméně dva metry, já bych klidně snesla i několik centimetrů. A klidně i bez roušky, respirátoru či jiné ochrany.

Copak mohu psát o rockové babičce a její vnučce, když je školka s přestávkami otevřená, zavřená, v karanténě, malujeme a zase zavřená. Kde bych svou vnučku vyzvedávala, že ? 

Neviděli jsme se spolu dlouhé čtyři měsíce.

Nahrazujeme si osobní styk pomocí počítačové obrazovky, naše koncerty, kdy já zpívám, vnučka hraje na flétnu, rezonují naší bytovkou. 

Máme spolu nejedno tajemství, když mi vnučka s vážnou tváří oznámila, že pravidelně v noci řídí auto, dolovala jsem poker face. Těším se, že mi konečně někdo poradí, jak na zamrzlý zámek u auta, ale že to bude má pětiletá vnučka, jsem netušila ani omylem.

Nechlastat, nechlastat a nechlastat, toto sloveso jsem si vybavila při otevírání flašky šampusu a okamžitě jsem viděla káravý výraz docenta Nešpora, že chlastat sám, je cesta do pekel.

Mohu, ale jinak završit telefonát, ve kterém malé dítě řekne, že si večer v posteli kouzelnickou hůlkou třikrát začaruje a ráno se probudí vedle své babičky ? Nikoliv, to položí i silnější kusy než jsem já.

Mimochodem ta flaška mne položila na znak, ve kterém jsem vydržela až do rána :)

Copak mohu psát o divadelních představeních, když se žádná nekonají ? 

O cestách naší malebnou zemičkou, o krajinách dalekých, když na obloze létají jen straky a letadlo jedno, dvě nebo i tři ?

Copak mohu psát o lidech, jejich životech, když kolem nás stále tančí twist pan C ? 

Ten tanec nás tak ovlivňuje, ráno, v poledne, večer. 

Všude On a nebo Andrej Babiš. Škoda, že jsem právě v redukci, kobliha by ke kávičce přišla vhod.

Nemohu. 

Svou zahradu jsem vyfotila s hradem Střekovem stokrát, mihla se mi i Bílá paní, která mi fotku odmítla autorizovat a dokonce na ní vyhlásila tiskové embargo. Zde mi pšenka nepokvete.

Pekla jsem vánoční cukroví klasickým způsobem a moderní tvarování perníčků jako genitálie jsem nějak nepobrala, tudíž ani zde neoslním.

Nemám témata, nemám nápady a nemám inspiraci, začnu tedy prdět.

Zdá se vám to nechutné či dokonce přesahující hranici dekadence, když si manželé Krajčovi doma v obýváku prdí a ještě se s tím pochlubí celému světu ? 

Zlí jazykové dokonce tvrdí, že frontman skupiny Kryštof prdí do hrnce a jeho děti mu dělají taneční křoví. A to celé posílají do světa a pyšní se těmito kulturními zážitky.

No jo, ale jsou alespoň schopní kreativního nápadu, vykřesat jiskřičku kulturního vyžití, když nám v televizi rotují stále stejné stupidní kriminální seriály.

Běžím se tedy inspirovat k Richardovi a pokud se v některém mém dalším článku objeví nenápadná reklama na veterinární přípravky pro kočky na tasemnici či škrkavku, píšu článek pro lékárnu Benu, která by ráda s mým blogem spolupracovala. Hurá, konečně nějaké téma.

PS. myslíte, že hadi prdí ? Richard Krajčo jo a rád :)