neděle 29. listopadu 2020

Listopad v kostce ...



Mohl by soutěžit o nejméně oblíbený měsíc. 
Krátké dny zahalené do věčné mlhy, slunce uvězněné za těžkými mraky.
Snažím se mnoho let na svém blogu o krátká zastavení v proběhlém měsíci, ten minulý jsem vynechala, zbaběle. Říjen jako by nebyl.
V tom, který právě končí jsem si připadala jako v igelitu. 
Bez kyslíku, bez světla, bez kontaktu, v chladu a prázdnu. Staticky jsem sledovala zpomalený běh života a to, co z něho zbylo. Bez lidí, bez tabáku a jako na pustém ostrově, pro kovaného extroverta očistec.
V pomyslné pláštěnce, spíše prezervativu jsem se pateticky ocitla na své stavbě.
Roky jsem honila za povolením, za snem a on se začal realizovat v tu nejnevhodnější dobu.
Stála jsem na staveništi jako vyhnanec z ráje, neviděla jsem nic pozitivního, byla zoufale opuštěná a toužila jsem nasednout na první loď a odplout daleko, daleko. 
Cítila jsem to obrovské sousto, které mne dusilo, sedělo mi na hrudníku, nedalo mi spát, nedalo mi žít.
Samotná ženská uprostřed světa bahna, bagrů, tvárnic a betonu. Poprvé jsem to chtěla vzdát, neměla jsem sílu pokračovat, nepřít se o betonu, dřevě.
Pokud se mým heslem stalo, hlavně se nepos*at, měla jsem toho plné kalhoty. A paradoxně ty plné gatě mi pomohly.
Jednoho rána, kdy konečně na chvíli problesklo sluníčko, začaly se rýsovat místnosti, okna, podlahy a já se začala prodírat z pod prezervativu, poprvé jsem bezpečně natáhla do plic kyslík.
Stála jsem na své zahradě, skákala, běhala kolem dokola a chovala se jako totální idiot :)
Přitom poskakování jsem stihla vyhrabat všechno listí, zakrýt to choulostivé pod chvojí a což mi přijde naprosto geniální, na zahradě jako takové jsem za celou dobu nemusela brečet nad jedinou rostlinou.
Vše krásně odpočívá bez úhony, lidé / stavební dělníci / se k mé práci a dřině na záhonech chovají s velikým respektem, prý takovou krásu musí chránit. 
No není to boží ?!
Naprosto boží je má Sofinka. Vnučku jsem neviděla dlouhé dva a půl měsíce. 
Dívám se na ní přes obrazovku, dlouhé minuty mi povídá o víle Zuběnce, která jí nechala korunku za první zub, ukazuje mi obrázky, ve kterých sněží, jsou zabalené dárečky a svítí vánoční stromeček.
Její svět je nezatížený, veselý a spokojený.
Dodržuje předepsaný dress code, ráda si obléká šaty a klade důraz na skvělé barevné kombinace.
Asi jí i chybí kamarádi ze školky, dětská lumpačení, smích a všechna ta energie dětského světa, snů a potěšení.
I mně chybí kamarádi, přátelé, všechna ta kavárenská setkávání, kde u vařící kávičky člověk zapomene na všechny tíhy světa. Tento čas je o setkávání, o sdílení, o sounáležitosti.
Loučím se s měsícem, který dal dozrát chuti mandarinek, začaly být sladké. 
Sladké, ani hřejivé nebudou vzpomínky na listopad, stál nás mnoho snahy, mnoho úsilí.
Dlouhé procházky zaměstnávaly naše myšlenky, mnoho rozsvícených svíček zase ladilo rozháranou duši a všichni jsme se prodírali z igelitové slupky.
Nadevírám poslednímu měsíci tohoto roku. Během dnešního dne rozsvítíme první svíčku na adventní věnci. V symbolice této tradice se právě tato svíčka označovala za NADĚJI. 
Svět jí letos potřebuje víc než kdy jindy. Naše příbytky se rozvoní po lineckém, po vanilkových rohlíčcích, ve vázách budou pučet barborky a dětská přání v malých dopisech pro Ježíška zaplní okenní parapety.
Před lety jsem si nechala na ruku vytetovat text rockové balady a posuďte sami, jak jsou slova nadčasová a poplatná ... VŽDY MŮŽEME ZAČÍT ZNOVA. NIC NETRVÁ VĚČNĚ, ANI STUDENÝ LISTOPADOVÝ DÉŠŤ. 
Prosinec ve zdraví přeje vaše blondýna.





77 komentářů:

  1. Říjen byl opruz, ale listopad ještě větší. Obávám se(začíná totiž ve mě převládat má pesimistická půlka) že ani prosinec, natož nový rok nebudou o nic lepší. Já už tomu "lepší" v každoročním silvestrovském přání přestala věřit dávno. Roste ti to jak z vody, tyhle dřevostavby jdou ráz na ráz, viděla jsem to u dcery na baráku. Zrovna teď odjela dcera s Bobulí, dělala jsem jí ještě jeden věnec na dveře, sbalila mi podložku na pečení a dva plechy, že budou už péct... no taky bych měla. Ale ta nálada, s kterou jsem to vždycky dělala se lety někam vytratila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co bude v novém roce netuším, také se mi může stát, že budu bez práce.
      I to je reálné.
      O proti minulému roku peču. Nějak ze setrvačnosti, z tradice, ale chybí tomu nadšení.
      Vánoce jsou pro zamilované a pro milované, tudíž je to křeč.
      Nejsem ani zamilovaná, ani milovaná a v tom je ten zásadní rozdíl.
      A není to o dětech, když máš vedle sebe člověka, který tě má rád, s tím se vše prožívá úplně jinak. Bez lásky je zoufale prázdno i pod stromečkem.

      Vymazat
    2. Bez lásky je prázdno i když vedle tebe někdo je. A zvyk lásku nenahradí....

      Vymazat
    3. Zcela upřímně, co je horší ?
      Prázdné srdce nebo kamarád na dožití ?

      Vymazat
    4. Ani jedna alternativa ke spokojenosti nevede. Pořád něco hledáš, dáváš a pořád to nenacházíš a je ti z toho smutno.

      Vymazat
    5. Jak je krásný, když je člověk zamilovaný, viď ?
      To je i listopad krásný měsíc.
      Viděla jsem pořad s Kamilou Moučkovou a vyprávěla, jak se zamilovala v 75 letech.
      Myslela si, že má infarkt a pak si musela připustit, že je prostě zamilovaná a srdce jí buší jako v 15 letech, no není to boží ???

      Vymazat
    6. Je.... v každém věku.

      Vymazat
  2. Tak ten letošní podzim opravdu stojí za sterou belu!

    Vnučka je úžasná, malé děti opravdu umí krásně dobít energii.

    Se zahradou a chatou držím palce, jde fajn, že už se to rýsuje.

    A slova o Naději a o nových počátcích - to je přesné.

    Přeji pohodový start do toho letošního prosince :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Měla jsem minulý rok snad nejhorší v životě, jen co jsem se zvedla a narovnala, přišel covid.
      Sebral mi úplně všechno, kontakty, sounáležitost a přišel šílený strach i z dýchání.
      A když vidíš fotky vnučky jen z dálky, tečou slzy a přichází beznaděj.
      Co nás čeká v novém roce je v oparu a bojím se, aby místo naděje nebyla beznaděj.

      Vymazat
    2. Určitě bude líp!!! Tu naději si fakt nenech vzít!
      I ty očistné slzy k životu patří. Vnoučátka jsou krásná, zdravá, to je podstatné. Té beznaději je třeba dveře opravdu pevně přibouchnout, ať se nezabydlí (byť si umím dobře představit, že se o to velice pokouší).
      A věřím, že pokud se musíš zvedat dvakrát za sebou, tak už je to hodně vyčerpávající. Ale zvládneš to! :-)

      Vymazat
    3. Kdyby člověk ztratil naději, nebylo by to k žití.
      A člověk musí být pokorný, jsou lidé, kteří jsou v tom až po uši. A z malérů jim uši sotva lezou.
      Ale víš co, člověk to musí vypustit, čtu komentáře mnoho životních optimistů a šťastných a víš co, už i u nich cítím ten poser. Tak hlavu vzhůru, že :)

      Vymazat
  3. Sladké mandarinky neomylně zvěstují advent a Vánoce a já si jich teď náramně užívám.
    Kdyby zase někdy otravoval prezervativ, přijeď na kafe a dort :).

    OdpovědětVymazat
  4. Je to paráda, postavit si dům z párátek :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Simi, moc pěkné počteníčko. Stavba ti hezky roste a zahradu máš fakt kouzelnou. Sofinka je zlatíčko a určitě se brzy užijete.
    Letošní rok stál celý za prd , u mě se to táhne už od lońského října. Tak doufám, že ten příští rok bude lepší a vše nám vynahradí.
    Simi, měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se snažím o podobný optimismus, ale nedaří se mi.
      Doležalko, já vím, že na světě je krásně, jen to není právě cítit.

      Vymazat
  6. Baví mě tyto rekapitulace celých měsíců, i s fotokoláží :-) Každý měsíc má něco do sebe, a kupodivu mám ráda i ten listopad, i když někomu přijde pochmurný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jsi ještě mladá, nezatížená minulostí.
      Když mi bylo jako tobě, nějaký listopad jsem neřešila, svět měl punc lehkosti a člověk neměl šanci zabřednout, v mém věku je vše jinak.

      Vymazat
  7. Hezké ohlédnutí za uplynulým měsícem. Sofinka má prima kamaráda. Je to výmarský ohař? Moc jí to sluší. Chatička hezky roste a určitě jsi šťastná, že řemeslníci ctí Tvoji práci a rostlinky nedoznaly újmy.
    Užívej si adventní dny a držím palce, abys mohla brzy obejmout Sofinku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, je to výmarský ohař.
      Svět se mi smrskl do fotek a přiznám se, moc to nedávám.
      Nejsem statečná, jsem ubulená Lída a bojím se toho pádu do komína!

      Vymazat
  8. Listopad také nemám ráda, a to i přesto, že je to měsíc mého narození. Mlhy, déšť, sluníčka málo, doslova dušičkový měsíc.
    Sofinka roste jako z vody, není to tak dávno, kdy byl představen malý uzlíček z porodnice u Apolináře. Letí to strašně.
    Přeji klidný adventní čas a hlavně zdraví, které je teď snad důležitější než kdy jindy ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Letí to strašně a letí to mimo mne.
      Přála bych si právě v tomhle zastavit čas, protože neúprosně odkrajuje a za chvíli nebude mít náladu jezdit za babičkou, bude objevovat svůj svět.
      A díky covidu jí vidím tak málo.

      Vymazat
  9. Hezké shrnutí. Hlavní je, že stavba pokračuje dle Tvých představ, na Vánoce se potěšíš se Sofinkou, protože s dětmi jsou Vánoce veselejší. My už máme vnoučata odrostlá, téměř dospělá a to už taková legrace není. Měj se moc hezky a oparuj se.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vzpomínám na rozsvícené oči moji dcery, bylo to krásné a neopakovatelné.
      To mělo to honění za sny úplně jiný rozměr, nyní už jen člověk staticky sleduje, je to už jiná rodina.
      Jojo, bylo to krásný, když naše děti byly malé.

      Vymazat
  10. Opět tak krásný článek. Chata pěkně roste. Stále mne fascinuje ten krásný výhled z tvé skvělé zahrady. Je dobře, že ji i stavební dělníci chrání.
    Z vnučky roste krásná holčina. Přeji, aby radost o Vánocích jsi prožila v její společnosti. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mne fascinuje ten pohled, nikdy mne nepřestal bavit.
      A doufám, že to tak zůstane.
      Dělám psí kusy, abych ten pohled měla i zarámovaný, tak se snad už i zadaří :)

      Vymazat
  11. Listopad je pro mne měsíc, který mám asi nejméně ráda. To krásné barevné přečmárá do té své barvy do šeda.Ale i tak do nějakých depresí neupadám, jen letos si tu jeho zasmušilost uvědomuji víc. Chybí mi prostě ti dřevění panáci, kteří mne provázejí životem už od čtvrté třídy.
    Nezačala nám letošní loutkařská sezóna..... a to je mi líto nejen kvůli nám, ale hlavně kvůli našim malým divákům.
    Opět pěkně jsi ten svůj listopad popsala, baví mne to číst.
    Hezký večer první adventní neděle a hezké i další dny.
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A mně strašně chybí tvé reportáže z divadla, to je tak nádherný svět !
      Kultura je záležitost, kterou člověk bral velice samozřejmě a ono to tak prostě není.
      Také se těším, až zasednu do hlediště, daleko víc než kdy jindy :)

      Vymazat
  12. Simi, já nemám listopad ráda a tak jsem spokojená, že zítra je šlus. A můžeme se těšit na vánoce. Moc pěkně ti to roste.
    Krásný advent. Jitka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Roste to před očima, rychle a zběsile :)
      I já ti přeji krásný advent.

      Vymazat
  13. Stavba už skutečně začíná vypadat jako domek! To je moc dobře :-) Tak ať roste před očima a dělá ti už jenom radost. Starostí bylo dost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Starostí bylo skutečně dost, tak snad už to nejhorší bude za námi a s jarem přijde radost, mělo by být hotovo.

      Vymazat
  14. Kamarád říkal, že listopad je moc něžné slovo a proto používal drsný větvepad.
    Chybí mi život kavárenský.
    Ale na druhou stranu - objednáváme si s milostivou po internetu různé druhy káv od různých pražíren a testujeme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Život kavárenský, co to je ?
      Těším se na první kávičku, na první posezení, být povalečem je tak povznášející :)

      Vymazat
    2. Čas od času si dám den kavárenského povaleče: vezmu si dovolenou a vyrazím po pražských antikvariátech. A s oulofky se pak usadím v nějaké kavárničce a kochám se jimi.

      Vymazat
    3. Máš ušlechtilý koníček, ráda se dívám na ČT1 na pořady pro pamětníky, o našich babičkách, co dělaly a my na to zapomněli ... vždy si na tebe vzpomenu !

      Vymazat
  15. November Rain od Guns N’ Roses se mně také líbí, ale jinak ten za moc nestojí. Když pominu to, že jsem v něm založil blog :).

    Na jaře si ve svém hradu budeš užívat, s hrnkem horké kávy se dívat na Střekov a snít o výletech za hranice všedních dnů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ... ten měsíc za moc nestojí ...

      Vymazat
    2. Přiznám se, že tam uvnitř koketuju s faktem, že někam uteču už v zimě.
      Třeba na Kanárech je parádně v únoru ...potřebuju slunce, moře a klid.

      Vymazat
  16. Jak už jsem psal u Vendy W., dnešek mi vlil mírný optimismus do žil tím, že jsem po sedmi týdnech měl možnost pár lidí provést po své výstavě (na prozatím stále zamčeném zámku). Už jsem ani nevěřil, že se mi to ještě poštěstí, tak jsem si to náležitě užíval :-). Tak věřím, že se budou pozitivní zprávy množit, přinejmenší taky exponenciálně :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevzdala jsem naději, že i já bych mohla zvednout kotvy a připlout.

      Vymazat
  17. Ano; vždy můžeme.... a taky začneme. Krásný poklidný advent ❤️

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nyní je pouze otázka, jak to pojmou naši spoluobčani, vyrazí do nákupních center a v únoru nás zavřou potřetí !

      Vymazat
  18. Simi, moc hezky jsi to napsala - stále věřím v naději a nové počátky. Domeček ti krásně roste a určitě z něj máš velkou radost - i sny se plní, i když někdy těžce. Přeji ti krásné adventní dny a věřím, že už budou ve společnosti Sofinky - ♥
    Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, nyní se radost dostavila, už je vidět pokrok.
      Nikde nejsou výkopy, už je i čisto, to pak ten celek působí i pozitivně :)

      Vymazat
  19. Simi, krásné psaní, jsem dojatá. Listopad byl náročný i u nás. Koukám, jak Ti dřevostavba krásně roste, Míra ji chtěl také, ale nám ji nepovolil požárníci. Tak se musel projekt předělat na zděnou stavbu. Věřím, že se Ti ulevuje, když se domek takto krásně rýsuje. Sofinka roste jako z vody, je z ní nádherná malá slečna.
    Přeji Ti pohodový adventní čas. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud do života přijde odchod a definitivní, srdce bolí dvojnásob a věřím, že už nikdy nebude listopad bez smutné vzpomínky.
      Já to mám takhle se srpnem, už nikdy to nebude obyčejný srpen, odešla mi máma a navždy.
      Já mám projet na zděnou budovu, ale pak jsem se rozhodla pro změnu, díky dostupnosti bude ta dřevostavba nejrozumnější.

      Vymazat
  20. Simi, stejně jako ty mám chvilky beznaděje, ale snažím se nepodléhat, žít, i když bych se z tohohle snu chtěla probudit...
    Dech mi vyrazila Sofinka - neuvěřitelně vyrostla! Kde je Soptíček?!Hotová slečna! A ten pes...:o)
    Moc ti přeju, aby si ji brzo objala, držela a nepustila.
    Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sofinka roste před obrazovkou a já to jen staticky sleduji.
      Za pár měsíců jde do školy, ano, ještě nedávno jsme měnily plenky a dnes vybíráme šaty :)

      Vymazat
  21. Pochnurný čas přináší pochmurné myšlenky. Ale jak koukám stavba vypadá dobře. Fakt už se domeček rásuje. Bože, jak ty budeš mít nádherný výhled z okna. Slečna vnučka je parádnice a statečně snáší i odloučení od babičky. S babičkou je to horší, ale hele babi, bude zase jaro, bude zase máj. Tento rok byl celý na prd.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, kéž by byl máj.
      Když průšvih je, že člověk s každým měsícem stárne a furt se těší jen na to hezké :)
      Ano, babička je v prdeli, doslova, já ta odloučení nedávám, jsem člověk společenský a nyní si připadám jako krtek uvězněný v hromadě hnoje :)

      Vymazat
  22. I mně dal tentokrát listopadový měsíc zabrat, už dlouho jsem neměla takové "beznadějné" nálady jako letos. Ale snad je to jedno k druhému a dle slov na Tvém tetování i já věřím v to lepší. Ať se Ti staví s čím dál větší chutí a vše se posouvá ke zdárnému cíli. Krásný adventní čas i Tobě a díky za slova, o které se s námi dělíš. K

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tyhle propady jsou na pytel, člověk se snaží a stejně ho to doběhne, stejně.
      Já vydechnu 21.12., přijde slunovrat a já díky bohu začnu mít normální myšlenku a né sbírku depky, propadáku a poseru první třídy :)
      Hurá, bude slunovrat, hurááááá !

      Vymazat
  23. ano, cítím to naprosto stejně...někdy tak silně, až je to hmatatelné...nejvíc mi chybí kyslík nebo spíš je to to první co potřebuji...Víte, já jsem text balady pochopila, že je to právě naopak...asi se pletu. Jinak ale je pro spoustu z nás ta nejkrásnější roková... děkuju Vám za to, co jste napsala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, kyslík mi chybí a poslední týdny si připadám jako hozená ve vodě a ten parník přede mnou ujíždí, prosím, volám a on stále ujíždí, naprosto mne ignoruje.
      A z paluby mi mávají vysmátí lidé, v suchých šatek a sklenkou šampusu v ruce.
      Plavu, no a dochází kyslík. Tak to jsou přesně mé pocity.
      Vždycky můžeme začít, jen pak přijde první jarní déšť, letní bouřka a my začínáme pořád dokola. :))))
      Držím palce a přeji nádech, hluboký, já se těším na slunovrat, to snad i provedu první nádech.

      Vymazat
  24. Krásný advent, blondýnko. Ježíšek se narodil do největší tmy a všichni víme, že někdy prostě stačí "nevzdat se". Ju, a krásně se ti ta stavba rýsuje .-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to zásadně nesouhlasím, Ježíšek se narodil po slunovratu, tudíž měl před sebou jen světlé zítřky :)

      Vymazat
  25. Listopad, přijde mi, že nejen list pad, i já někdy padla, sedla a jen byla, bez chutě, bez elánu. Advent mě probral, mrazivá rána potěšila a vůně mrazivé dopolední vycházky za svitu sluníčka potěšila. Věřím, že poslední den tohoto měsíce se rozloučil s výhledem na to hezké. Proto hlavu vzhůru, představuju si námrazou pomalovaná tvá velká okna. Vím, nebudou hned, ale budou a bude z nich tak krásný výhled. Přeju, závidím, sním, u nás rovina. Měj klidné a pohodové adventní dny. J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Okna budou příští týden, takže námraza bude :)
      Také jsem se v rovině narodila a když přijíždím do labského údolí, vždy mi spadne čelist :)

      Vymazat
  26. Letošek je prostě divný rok - taky jsem si ho tak nepředstavovala. Ale je tady, tak s ním nějak musíme žít. Žít nejlíp, jak to jde, protože ty dny, co utíkají nám nikdo nevrátí...
    Rýsuje se ti to pěkně, tak ať se dál stavba daří vzdor všem protivenstvím :).
    Krásné dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tím souhlasím, jen se jsem odnaučila potlačovat emoce, pokud je totiž člověk nevypustí ven, udusí se.
      A stokrát nic umořilo i vola. Ordinace psychiatrů přetékají díky nakumulovanému stresu, neumíme si poradit se vzniklou situací.
      A já vždycky psala pravdu, někdy blbě stravitelnou, ale především lidskou.
      Život utíká a tuhle dobu pod igelitem nám nikdy nikdo nevrátí, až si budu jednou číst listopad v kostce 2020, budu si vážit normálního života, ve který všichni doufáme.
      Pěkné dny.

      Vymazat
  27. Simonko, myslel jsem na Tebe už při minulých článcích. Jak jsem viděl tu rýhu s kabely na Tvé nádherné zahrádce, tak mi krvácelo srdce.
    Chtěl jsem Ti říct, že doufám, že jsi měla dobrého projektanta a jestli máš stavební dozor, který vede stavební deník. Tam můžeš zapisovat připomínky a nvady a musejí Ti na ně odpovědět a opravit to.
    Ani nevíš, jakjak bych si u Tepe poseděl, ale to se bohužel nestane.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neměla jsem dobrého projektanta, mnoho věcí a situací se musí měnit za pochodu.
      Takové malé stavby nejsou pro nikoho lukrativní a nikdo je nechce dělat.
      Setkala jsem se pouze s odmítavými reakcemi a byla jsem ráda, že jsem vůbec někoho sehnala.
      Jsem na stavbě denně, vše řešíme operativně, hned a za provozu.

      Vymazat
  28. Listopad je sice uplakaný měsíc, ale u tebe všechno krásné roste - Sofinka, stavba i ten hafan! Já mám listopad ráda, ale tady je pořád zeleno, tak se to nedá tak brát. Jsou krátké dny, které mi zase slouží k tomu, abych byla doma ( i když nebyl Covid) a připravovala e na Vánoce. Letos budou v mírném duchu, snad otevřou obchody, ale restaurace zůstanou zavřené. Přeji hezký advent, však bude zas líp ! 🤗

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozdíl je patrný, tady je holo a šedivo, u vás je zeleno.
      Potřebovali bychom pro veselejší vnímání trochu barev, proto byla jarní karanténa podstatně příjemnější. Vše se probouzelo a ta radost se profilovala do podvědomí.
      Nyní se příroda ukládá ke spánku a bohužel to odcházení nepřidá.

      Vymazat
  29. Krásné povídání a krásně se ta stavba rýsuje. Máte kuráž!
    Držím moc palce, aby všechno šlo spořádaně jak má a bez nehod.
    Potřebujeme hodně síly, abychom to všechno nějak zvládli. Moc se mi líbila ta hláška, hlavně se neposrat.
    Je totiž univerzální a dá se vztáhnout na víc sfér života.
    Pěkný první prosinec!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No kuráž, to asi nebude to pravé. Spíše drzost a nic jsem o tom nevěděla.
      Když jsem si všechno uvědomila, měla jsem plné kalhoty.
      Vědět tohle dopředu, nevím, jestli bych do toho šla.
      Bylo a je to skutečně náročné, nemám v tomto podporu žádného muže, který by mi jistil záda a řešil důležité za mne.
      Souhlasím, že potřebujeme mnoho síly, protože teprve další měsíce ukáží, jaký dopad tento rok na nás bude mít vliv, jak moc nám zničí budoucnost. Přibude hodně smutných příběhů, kolik lidí já vidím kolem popelnic, strašně smutný obraz společnosti a doby.

      Vymazat
  30. Ze Sofinky je velká slečna. Na listopad hned tak nezapomenu. Služby na covid jipce stály za to. A prosinec bude jako přes kopírák. Ale budou VÁNOCE. Moc se těším na tu atmosféru

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už jsme si to psaly s Vendy, vánoce jsou pro zamilované a milované. Neprožívám ani jedno, bez partnera to má vše jiný podkres. Jsem všude lichá.
      Z toho důvodu nejsem nadšencem, pouze statickým divákem.
      Třeba to jednou bude jiné, když člověk miluje, je svět barevný.
      A že se těšíš, děvče, ty si to za tu dřinu zasloužíš !

      Vymazat
  31. Blondýnko, krásně jsi popsala tvůj listopad. Trochu zoufalství a na konci opět naděje. Ať ti ten optimismus vydrží. A nedivím se, že i řemeslníci chrání tvoji zahradu, ty zahradní architektko. Taková krásná práce musí vzbuzovat úctu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Měla jsem zatím skutečně štěstí a zahrada bude na jaře zase vonět, kvést a dělat radost. Už nyní, když zavřu oči, vše cítím a vidím :)

      Vymazat
  32. Dnes budu mít dobrý den, jen tak jsem klikla k tobě a čtu zajímavou výpověď o listopadu. Ale taky o naději, která se ti zhmotňuje na zahradě. Neboj, zase budou u tebe převládat situace, že budeš sedět i kávičky a těšit se pohledem na své okolí. Třeba i na rostoucí Sofinku, i když nějaký čásek zatím jen u obrazovky. Musím k tobě chodit častěji - množství komentářů u tvých článků dává naději na lepší příští. Už je prosinec, bude slunovrat, pořád máme čas se na něco těšit. Držím tobě i tvým blízkým palce ☺

    OdpovědětVymazat
  33. Už v tom, že jsi konečně dostala kdejaká povolení, je nádhera. A na rozdíl od Tebe (zrovna v týhle době) si myslím, že máš kliku - ano, právě v týhle době. Páč Tě to "zabaví".
    Měj se moc hezky.

    OdpovědětVymazat
  34. Po niekoľkých dojímavých rozlúčeniach u ešte dojímavejších (účty a pod.) lekárov sa lúčim s radosťou s týmto melancholickým mesiacom, nech žije Ježíšek, aj keď nemám nakúpené dárky!
    NECH ZIJE JAR!

    OdpovědětVymazat

DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE.